Mantra sedmá

Mantra Sete

Verš

Texto

yasmin sarvāṇi bhūtāny
ātmaivābhūd vijānataḥ
tatra ko mohaḥ kaḥ śoka
ekatvam anupaśyataḥ

Synonyma

Sinônimos

yasmin — v této situaci; sarvāṇi — všechny; bhūtāni — živé bytosti; ātmā — duchovní jiskra; eva — pouze; abhūt — existuje jako; vijānataḥ — ten, kdo ví; tatra — v tom; kaḥ — co; mohaḥ — iluze; kaḥ — co; śokaḥ — úzkost; ekatvam — téže kvality; anupaśyataḥ — ten, kdo se na vše dívá prostřednictvím autority, nebo kdo stále takto vidí.

yasmin — na situação; sarvāṇi — todas; bhūtāni — as entidades vivas; ātmā — a cit-kaṇa, ou centelha espiritual; eva — apenas; abhūt — existe como; vijānataḥ — de alguém que conhece; tatra — nisso; kaḥ — o que; mohaḥ — ilusão; kaḥ — o que; śokaḥ — ansiedade; ekatvam — igualdade na qualidade; anupaśyataḥ — de alguém que vê através da autoridade, ou de alguém que vê constantemente dessa maneira.

Překlad

Tradução

Kdo stále vidí všechny živé bytosti jako duchovní jiskry téže kvality jako Pán, stane se opravdovým znalcem věcí. Co pak pro něho může znamenat úzkost, co klam?

Quem sempre vê todas as entidades vivas como centelhas espirituais, iguais ao Senhor em qualidade, torna-se o maior conhecedor das coisas. O que, então, pode ser ilusão ou ansiedade para ele?

Význam

Comentário

Kromě dvou druhů pokročilých oddaných, o nichž byla řeč v předešlé mantře, nemůže nikdo správně rozumět duchovní pozici živé bytosti. Živé bytosti jsou téže kvality jako Nejvyšší Pán, tak jako jiskry ohně jsou téže kvality jako oheň. Kvantitativně však jiskry přesto nejsou ohněm, neboť kvantita žáru a světla obsažená v jiskrách se nerovná kvantitě obsažené v ohni. Mahā-bhāgavata, velký oddaný, chápe jednotu v tom smyslu, že ve všem vidí energii Nejvyššího Pána. Protože mezi energií a zdrojem této energie není rozdílu, existuje tu jednota. Bez žáru a světla by oheň neměl smysl, a přesto se žár a světlo z analytického pohledu od ohně liší. Synteticky však jsou žár, světlo a oheň jedno a totéž.

À exceção do madhyama-adhikārī e uttama-adhikārī descritos acima, ninguém pode ver corretamente a posição espiritual do ser vivo. As entidades vivas são qualitativamente iguais ao Senhor Supremo, assim como as centelhas do fogo são qualitativamente iguais ao fogo. Entretanto, quando se trata de quantidade, as centelhas não são fogo, pois a quantidade de calor e luz presente nas centelhas não é a mesma que está presente no fogo. O mahā-bhāgavata, o grande devoto, vê unidade no sentido de que vê tudo como energia do Senhor Supremo. Como não há diferença entre a energia e o energético, existe o sentido de unidade. Embora, do ponto de vista analítico, o calor e a luz sejam diferentes do fogo, sem calor e luz a palavra “fogo” não tem sentido. Portanto, em síntese, calor, luz e fogo são a mesma coisa.

Sanskrtská slova ekatvam anupaśyataḥ nám říkají, abychom viděli jednotnost všech živých bytostí z hlediska zjevených spisů. Každá jednotlivá jiskra nejvyššího celku má téměř osmdesát procent známých vlastností celku, avšak Nejvyššímu Pánu se nemůže rovnat. Tyto vlastnosti mají v nepatrném množství, neboť živá bytost je pouze nepatrnou částečkou Nejvyššího Celku. Můžeme použít také jiného přirovnání: množství soli obsažené v jedné kapce se nikdy nerovná množství soli, obsaženém v celém oceánu. Pokud však jde o kvalitu, je sůl obsažená v jedné kapce přesto stejná jako všechna sůl obsažená v oceánu. Kdyby individuální lidská bytost byla jak kvalitativně, tak kvantitativně rovna Nejvyššímu Pánu, bylo by vyloučeno, aby podléhala vlivům hmotné energie. V předcházejících mantrách již bylo řečeno, že žádná živá bytost, ani mocné polobohy nevyjímaje, nemůže v žádném ohledu předčít Nejvyššího Pána; ekatvam tedy neznamená, že živá bytost se ve všech směrech rovná Nejvyššímu Pánu. Znamená to, že je zde jednotnost zájmu, stejně jako v rodině je zájem všech jejích členů stejný anebo stejně tak existuje stejný národní zájem, přestože národ tvoří mnoho různých jednotlivých občanů. Všechny živé bytosti jsou součástmi téže nejvyšší rodiny a zájem Nejvyššího Pána a Jeho částí je stejný. Každá živá bytost je synem Nejvyšší Bytosti. V Bhagavad-gítě (14.3-4) stojí, že všechna živá stvoření vesmíru—ptáci, plazi, mravenci, vodní živočichové, stromy a ostatní bytosti po celém vesmíru—jsou emanacemi okrajové energie Nejvyššího Pána. Proto všichni patří do rodiny Nejvyšší Bytosti. V duchovním životě se zájmy nestřetávají.

Neste mantra, as palavras ekatvam anupaśyataḥ indicam que, tomando como referência as escrituras reveladas, a pessoa deve ver a unidade de todas as entidades vivas. As centelhas individuais do Todo Supremo (o Senhor) possuem quase oitenta por cento das qualidades que se sabe que o Todo possui, mas, quantitativamente, não são iguais ao Senhor Supremo. Essas qualidades estão presentes em quantidade diminuta, pois a entidade viva não passa de uma diminuta parte integrante do Todo Supremo. Usando outra analogia, a quantidade de sal presente numa gota de água nunca se compara à quantidade de sal presente no oceano completo, apesar do sal presente na gota de água ter a mesma composição química de todo o sal presente no oceano. Se o ser vivo individual fosse igual ao Senhor Supremo, tanto qualitativa quanto quantitativamente, não haveria possibilidade de ele se influenciar pela energia material. Nos mantras anteriores, já se comentou que nenhum ser vivo — nem mesmo os semideuses poderosos — podem superar o Ser Supremo em aspecto algum. Portanto, a palavra ekatvam não significa que o ser vivo seja igual ao Senhor Supremo sob todos os aspectos. No entanto, num sentido mais amplo, ekatvam indica um interesse comum, assim como numa família o interesse de todos os membros é o mesmo, ou numa nação o interesse nacional é o mesmo, embora existam muitos cidadãos individuais diferentes. Como todas as entidades vivas são membros da mesma família suprema, seu interesse e o do Ser Supremo não são diferentes. Todo ser vivo é filho do Ser Supremo. Como se afirma no Bhagavad-gītā (7.5), todas as criaturas vivas neste universo — inclusive os pássaros, os répteis, as formigas, os seres aquáticos, as árvores e assim por diante — são emanações da potência marginal do Senhor Supremo. Portanto, todas elas pertencem à família do Ser Supremo. Não existe conflito de interesses.

Duchovní bytosti jsou určeny k radosti. Každá živá bytost—Nejvyšší Pán i Jeho částečky—je svou podstatou určena k věčné radosti. Živé bytosti uvězněné v hmotné schráně nepřetržitě hledají radost, avšak hledají ji na chybné rovině. Nezávisle na tomto hmotném světě existuje duchovní rovina, kde se Nejvyšší Bytost raduje spolu se svými nesčetnými společníky. Není tam ani stopy po hmotných kvalitách, a proto se této úrovni říká nirguṇa. Na této úrovni nedochází ke konfliktům při požitku. V hmotném světě se zájmy rozličných individuálních bytostí neustále střetávají, neboť jim uniklo vlastní středisko radosti. Pravým centrem radosti je Nejvyšší Pán, jenž je středem vznešeného duchovního tance zvaného rāsa. My všichni jsme určeni k tomu, abychom se k Němu připojili a užívali života zaměřeni k jednomu transcendentálnímu cíli a bez konfliktů. To je vysoká úroveň duchovního zájmu, a jakmile člověk uskuteční tuto dokonalou jednotu, nepřichází v úvahu ani iluze, ani nářek.

As entidades espirituais são destinadas a obter prazer, como confirma o Vedānta-sūtra (1.1.12): ānanda-mayo ’bhyāsāt. Por natureza e constituição, todo ser vivo — incluindo o Senhor Supremo e cada uma de Suas partes integrantes — destina-se a obter prazer eterno. Os seres vivos que estão aprisionados no tabernáculo material constantemente buscam o desfrute, mas o estão buscando no lugar errado. Situada além desta plataforma material está a plataforma espiritual, onde o Ser Supremo desfruta junto de Seus inumeráveis associados. Nessa plataforma, não existe nenhum indício de qualidades materiais, e, portanto, ela chama-se nirguṇa. Na plataforma nirguṇa, nunca se entra em conflito pelo objeto de prazer. Aqui no mundo material, os diferentes seres vivos estão sempre em desacordo porque lhes falta o verdadeiro centro de prazer, o Senhor Supremo, que é o centro da sublime e espiritual dança da rāsa. Todos nós somos destinados a nos unir a Ele e gozar a vida com o mesmo interesse transcendental e sem nenhum conflito. Essa é a plataforma máxima de interesse espiritual e, tão logo a pessoa perceba essa forma perfeita de unidade, fica fora de cogitação a ilusão (moha) ou a lamentação (śoka).

Májá, iluze, přináší bezbožnou civilizaci a jejím důsledkem je nářek. Bezbožná civilizace, kterou podporují moderní politikové, přináší mnoho úzkosti. To je zákon přírody. Jak stojí psáno v Bhagavad-gítě (7.14), tyto tvrdé zákony přírody nikdo nepřekoná. Mohou se nad ně povznést pouze ti, kdo se odevzdají lotosovým nohám Nejvyššího Pána. Z toho vyplývá, že chceme- li se osvobodit od iluze a úzkosti a sjednotit všechny různorodé zájmy, musí se stát středem veškerých našich činností Bůh.

A lamentação é o resultado de uma civilização ímpia, que surge da ilusão. Esse tipo de civilização, fomentada pelos políticos modernos, vive sempre em ansiedade, pois pode ser dizimada a qualquer momento. Esta é a lei da natureza. Como afirma a Bhagavad-gītā (7.14), só podem ultrapassar as estritas leis da natureza aqueles que se rendem aos pés de lótus do Senhor Supremo. Logo, se desejamos nos livrar de todas as espécies de ilusão e ansiedade e unificar todos os diversos interesses, temos que inserir Deus em todas as nossas atividades.

Výsledky našich činností se musí využít tak, aby sloužily zájmům Pána a k žádným jiným účelům, protože pouze pak můžeme vnímat zájem ātma-bhūta, o němž se zmiňuje Šrí Íšópanišad. Zájem ātma-bhūta, o němž byla řeč v této mantře, a brahma- bhūta, o němž je řeč v Bhagavad-gítě (18.54), jsou totožné. Nejvyšší ātmā neboli duše je Pán a drobná ātmā je živá bytost. Nejvyšší ātmā neboli Paramátmá udržuje všechny jednotlivé drobné bytosti, neboť Nejvyšší Pán se chce těšit z jejich láskyplné oddanosti. Otec se expanduje ve svých dětech a poskytuje jim obživu, poněvadž z nich má radost. Jestliže jsou poslušny otcovy vůle, probíhají rodinné záležitosti hladce, zájem všech je totožný a atmosféra příjemná. Táž situace je transcendentálně vytvořena v Brahmanu, v absolutní rodině Parabrahmanu, Nejvyššího Ducha.

Devemos usar os resultados de nossas atividades para servir ao interesse do Senhor, e não para algum outro propósito. Só quando servirmos ao interesse do Senhor, poderemos compreender o interesse ātma-bhūta mencionado nesta passagem. O interesse ātma-bhūta mencionado neste mantra e o interesse brahma-bhūta mencionado na Bhagavad-gītā (18.54) são a mesmíssima coisa. A ātmā suprema, ou alma, é o próprio Senhor, e a ātmā diminuta é a entidade viva. A ātmā suprema, Paramātmā, mantém sozinha todos os seres individuais diminutos, pois o Senhor Supremo quer sentir prazer na afeição que eles Lhe devotam. O pai se expande em seus filhos e os mantém para obter prazer. Se os filhos obedecerem à vontade do pai, as relações familiares serão harmônicas, com um interesse comum numa atmosfera agradável. A mesma situação vale na plataforma transcendental na família do Parabrahman, o Espírito Supremo.

Parabrahman je právě tak osobou jako jednotlivé bytosti. Ani Pán, ani živé bytosti nejsou neosobní. Takové transcendentální osobnosti jsou plny transcendentální blaženosti, poznání a věčného života. To je pravá duchovní existence, a jakmile si člověk plně uvědomí tuto transcendentální pozici, ihned se odevzdá lotosovým nohám Nejvyšší Bytosti, Šrí Kršny. Takováto velká duše, mahātmā, je však velmi vzácná, neboť transcendentální realizace lze dosáhnout pouze po mnoha, mnoha zrozeních (Bg. 7.19). Jakmile jí však jednou živá bytost dosáhne, přestává existovat iluze i bolest, útrapy materiální existence i rození a umírání, jemuž jsme vystaveni v současnosti. To je poučení, jež nám dává tato mantra Šrí Íšópanišady.

Tanto quanto as entidades individuais, o Parabrahman é uma pessoa. Nem o Senhor nem as entidades vivas são impessoais. Essas personalidades transcendentais são plenas de bem-aventurança e conhecimento transcendentais e vida eterna. Essa é a verdadeira posição da existência espiritual, e, tão logo passe a conhecer na íntegra essa posição transcendental, a pessoa imediatamente se rende aos pés de lótus do Ser Supremo, Śrī Kṛṣṇa. Mas é raro encontrar semelhante mahātmā, ou grande alma, porque só depois de muitos e muitos nascimentos é que se alcança essa percepção transcendental. Entretanto, uma vez que tenhamos atingido essa compreensão, não haverá mais ilusão e lamentação nem as misérias da existência material — o nascimento e a morte —, todas as quais são experimentadas em nossa vida atual. É essa a informação que obtemos deste mantra do Śrī Īśopaniṣad.