Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Madhya 20.145

Verš

vyāmohāya carācarasya jagatas te te purāṇāgamās
tāṁ tām eva hi devatāṁ paramikāṁ jalpantu kalpāvadhi
siddhānte punar eka eva bhagavān viṣṇuḥ samastāgama-
vyāpāreṣu vivecana-vyatikaraṁ nīteṣu niścīyate

Synonyma

vyāmohāya — aby zvětšily iluzi a nevědomost; cara-acarasya — všech pohyblivých i nehybných živých bytostí; jagataḥ — tohoto světa; te te — příslušné; purāṇa — dodatky védské literatury zvané Purāṇy; āgamāḥ — a Védy; tām tām — určitého; eva hi — zajisté; devatām — poloboha; paramikām — jako nejvyššího; jalpantu — nechť o něm hovoří; kalpa-avadhi — do konce věku; siddhānte — závěrem; punaḥ — ale; ekaḥ — jeden; eva — pouze; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; samasta — všech; āgama — Véd; vyāpāreṣu — v pojednání; vivecana-vyatikaram — k souhrnnému zvážení; nīteṣu — přiveden silou; niścīyate — je ustanoven.

Překlad

„  ,Existuje mnoho druhů védské literatury a jejích dodatků, Purāṇ, a v každém z nich je jako hlavní vyzdvihován jiný polobůh. To má jen uvést pohyblivé i nehybné živé bytosti v iluzi. Nechť se tedy těmito představami zabývají navěky. Pokud však někdo analyticky prostuduje celou védskou literaturu, dospěje k závěru, že jedna jediná Nejvyšší Osobnost Božství je Pán Viṣṇu.̀  “

Význam

Tento verš je z Padma Purāṇy.