CC Madhya 20.145

ব্যামোহায় চরাচরস্য জগতস্তে তে পুরাণাগমা-
স্তাং তামেব হি দেবতাং পরমিকাং জল্পন্তু কল্পাবধি ।
সিদ্ধান্তে পুনরেক এব ভগবান্ বিষ্ণুঃ সমস্তাগম-
ব্যাপারেষু বিবেচনব্যতিকরং নীতেষু নিশ্চীয়তে ॥ ১৪৫ ॥
vyāmohāya carācarasya jagatas te te purāṇāgamās
tāṁ tām eva hi devatāṁ paramikāṁ jalpantu kalpāvadhi
siddhānte punar eka eva bhagavān viṣṇuḥ samastāgama-
vyāpāreṣu vivecana-vyatikaraṁ nīteṣu niścīyate

Synonyma

vyāmohāyaaby zvětšily iluzi a nevědomost; cara-acarasyavšech pohyblivých i nehybných živých bytostí; jagataḥtohoto světa; te tepříslušné; purāṇadodatky védské literatury zvané Purāṇy; āgamāḥa Védy; tām tāmurčitého; eva hizajisté; devatāmpoloboha; paramikāmjako nejvyššího; jalpantunechť o něm hovoří; kalpa-avadhido konce věku; siddhāntezávěrem; punaḥale; ekaḥjeden; evapouze; bhagavānNejvyšší Pán, Osobnost Božství; viṣṇuḥPán Viṣṇu; samastavšech; āgamaVéd; vyāpāreṣuv pojednání; vivecana-vyatikaramk souhrnnému zvážení; nīteṣupřiveden silou; niścīyateje ustanoven.

Překlad

„  ,Existuje mnoho druhů védské literatury a jejích dodatků, Purāṇ, a v každém z nich je jako hlavní vyzdvihován jiný polobůh. To má jen uvést pohyblivé i nehybné živé bytosti v iluzi. Nechť se tedy těmito představami zabývají navěky. Pokud však někdo analyticky prostuduje celou védskou literaturu, dospěje k závěru, že jedna jediná Nejvyšší Osobnost Božství je Pán Viṣṇu.̀  “

Význam

Tento verš je z Padma Purāṇy.