Skip to main content

Text 277

Text 277

Verš

Text

uṭhaha, amogha, tumi lao kṛṣṇa-nāma
acire tomāre kṛpā karibe bhagavān
uṭhaha, amogha, tumi lao kṛṣṇa-nāma
acire tomāre kṛpā karibe bhagavān

Synonyma

Synonyms

uṭhaha — vstaň; amogha — Amogho; tumi — ty; lao — zpívej; kṛṣṇa-nāma — svaté jméno Pána Kṛṣṇy; acire — velmi brzy; tomāre — tobě; kṛpā — milost; karibe — udělí; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství.

uṭhaha — get up; amogha — Amogha; tumi — you; lao — chant; kṛṣṇa-nāma — the holy name of Lord Kṛṣṇa; acire — very soon; tomāre — unto you; kṛpā — mercy; karibe — will bestow; bhagavān — the Supreme Personality of Godhead.

Překlad

Translation

„Proto, Amogho, vstaň a zpívej Hare Kṛṣṇa mahā-mantru! Když to budeš dělat, Kṛṣṇa ti bezpochyby udělí svou milost.“

“Therefore, Amogha, get up and chant the Hare Kṛṣṇa mahā-mantra! If you do so, Kṛṣṇa will unfailingly bestow mercy upon you.”

Význam

Purport

Absolutní Pravda je realizována ve třech fázích – jako neosobní Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství, Bhagavān. Jedná se o jednu a tu samou pravdu, ale Brahman, Paramātmā a Bhagavān jsou její tři různé rysy. Každý, kdo chápe Brahman, se nazývá brāhmaṇa. Když se brāhmaṇa zaměstná oddanou službou Pánu, nazývá se vaiṣṇava. Dokud člověk neporozumí Nejvyšší Osobnosti Božství, jeho realizace neosobního Brahmanu není dokonalá. Brāhmaṇa může zpívat Hare Kṛṣṇa mantru na úrovni nāmābhāsa, ale ne na úrovni čisté vibrace. Pokud se brāhmaṇa zaměstná službou Pánu s plným pochopením svého věčného vztahu, jeho oddaná služba se nazývá abhidheya. Po dosažení této úrovně se mu říká bhāgavata neboli vaiṣṇava, což znamená, že je zbaven znečištění a hmotné připoutanosti. Pán Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītě (7.28):

The Absolute Truth is realized in three phases — impersonal Brahman, Paramātmā and the Supreme Personality of Godhead, Bhagavān. All of these are one and the same truth, but Brahman, Paramātmā and Bhagavān constitute three different features. Whoever understands Brahman is called a brāhmaṇa, and when a brāhmaṇa engages in the Lord’s devotional service, he is called a Vaiṣṇava. Unless one comes to understand the Supreme Personality of Godhead, his realization of impersonal Brahman is imperfect. A brāhmaṇa can chant the Hare Kṛṣṇa mantra on the platform of nāmābhāsa, but not on the platform of pure vibration. When a brāhmaṇa engages in the Lord’s service, fully understanding his eternal relationship, his devotional service is called abhidheya. When one attains that stage, he is called a bhāgavata, or Vaiṣṇava. This indicates that he is free from contamination and material attachment. Lord Kṛṣṇa confirms this in the Bhagavad-gītā (7.28):

yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁ
janānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ
yeṣāṁ tv anta-gataṁ pāpaṁjanānāṁ puṇya-karmaṇām
te dvandva-moha-nirmuktā
bhajante māṁ dṛḍha-vratāḥ

„Ti, kdo jednali zbožně v tomto i dřívějších životech a jejichž hříšné činy jsou zcela vymazány, jsou osvobozeni od dualit iluze a s odhodláním Mi slouží.“

“Persons who have acted piously in previous lives and in this life and whose sinful actions are completely eradicated are freed from the duality of delusion, and they engage themselves in My service with determination.”

Brāhmaṇa může být velmi vzdělaným učencem, ale to neznamená, že je zbaven hmotného znečištění. Jeho znečištění však spadá do kvality dobra. Dobro, vášeň a nevědomost představují tři kvality hmotného světa a jsou to pouze různé úrovně znečištění. Dokud brāhmaṇa toto znečištění netranscenduje a nedospěje na úroveň ryzí oddané služby, nemůže být uznán jako vaiṣṇava. Impersonalista si může být vědom Brahmanu, neosobního rysu Absolutní Pravdy, ale jeho činnosti jsou na neosobní úrovni. Někdy si představí nějakou podobu Pána (saguṇa-upāsanā), ale toto snažení člověku nikdy nepomůže dosáhnout úplné realizace. Impersonalista se může považovat za brāhmaṇu a může být na úrovni kvality dobra, nicméně je podmíněn jednou z kvalit hmotné přírody, což znamená, že stále ještě není osvobozený, protože osvobození nelze dosáhnout, dokud člověk od těchto kvalit není zcela oproštěn. Māyāvādská filosofie každopádně udržuje člověka v podmíněném stavu. Pokud se někdo řádným zasvěcením stane vaiṣṇavou, stane se zároveň i brāhmaṇou. O tom není pochyb. Garuḍa Purāṇa to potvrzuje:

A brāhmaṇa may be a very learned scholar, but this does not mean that he is free from material contamination. A brāhmaṇa’s contamination, however, is in the mode of goodness. In the material world, the three modes are goodness, passion and ignorance, and all of these are simply different gradations of contamination. Unless a brāhmaṇa transcends such contamination and approaches the platform of unalloyed devotional service, he cannot be accepted as a Vaiṣṇava. An impersonalist may be aware of the impersonal Brahman feature of the Absolute Truth, but his activities are on the impersonal platform. Sometimes he imagines a form of the Lord (saguṇa-upāsanā), but such an attempt is never successful in helping one attain complete realization. The impersonalist may consider himself a brāhmaṇa and may be situated in the mode of goodness, but nonetheless he is conditioned by one of the modes of material nature. This means that he is not yet liberated, for liberation cannot be attained unless one is completely free from the modes. In any case, the Māyāvāda philosophy keeps one conditioned. If one becomes a Vaiṣṇava through proper initiation, he automatically becomes a brāhmaṇa. There is no doubt about it. The Garuḍa Purāṇa confirms this:

brāhmaṇānāṁ sahasrebhyaḥ
satra-yājī viśiṣyate
satra-yāji-sahasrebhyaḥ
sarva-vedānta-pāragaḥ
sarva-vedānta-vit-koṭyā
viṣṇu-bhakto viśiṣyate
brāhmaṇānāṁ sahasrebhyaḥsatra-yājī viśiṣyate
satra-yāji-sahasrebhyaḥ
sarva-vedānta-pāragaḥ
sarva-vedānta-vit-koṭyā
viṣṇu-bhakto viśiṣyate

„Z mnoha tisíců brāhmaṇů může být jeden kvalifikovaný provádět yajñu. Z mnoha tisíců takových brāhmaṇů si je jeden plně vědom filosofie vedānty a z mnoha miliónů znalců vedānty je jeden viṣṇu-bhakta, neboli oddaný Pána Viṣṇua. Ten je ze všech nejvznešenější.“

“Out of many thousands of brāhmaṇas, one may become qualified to perform yajña. Out of many thousands of such qualified brāhmaṇas, one may be fully aware of the Vedānta philosophy. Out of many millions of learned Vedānta scholars, there may be one viṣṇu-bhakta, or devotee of Lord Viṣṇu. It is he who is most exalted.”

Dokud člověk není plně způsobilým brāhmaṇou, nemůže pokročit v duchovní vědě. Skutečný brāhmaṇa nikdy nezávidí vaiṣṇavům. Pokud ano, je považován za nedokonalého začátečníka. Impersonalističtí brāhmaṇové se vždy stavějí proti vaiṣṇavským zásadám. Závidějí vaiṣṇavům, protože neznají životní cíl. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum. Když se však brāhmaṇa stane vaiṣṇavou, nijak si to neodporuje. Pokud se vaiṣṇavou nestane, zcela jistě z brāhmaṇské úrovně poklesne. Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.3) to potvrzuje těmito slovy: na bhajanty avajānanti sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ.

Unless one is a fully qualified brāhmaṇa, he cannot advance in the spiritual science. A real brāhmaṇa is never envious of Vaiṣṇavas. If he is, he is considered an imperfect neophyte. Impersonalist brāhmaṇas are always opposed to Vaiṣṇava principles. They are envious of Vaiṣṇavas because they do not know the goal of life. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum. However, when a brāhmaṇa becomes a Vaiṣṇava, there is no duality. If a brāhmaṇa does not become a Vaiṣṇava, he certainly falls down from the brāhmaṇa platform. This is confirmed by Śrīmad-Bhāgavatam (11.5.3): na bhajanty avajānanti sthānād bhraṣṭāḥ patanty adhaḥ.

Vidíme, že v tomto věku Kali je mnoho takzvaných brāhmaṇů, kteří vaiṣṇavům závidí. Kalim znečištění brāhmaṇové považují uctívání Božstev za výplod představivosti: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matir vaiṣṇave jāti-budhiḥ. Takto znečištěný brāhmaṇa si může uměle představovat Pánovu podobu, ale Božstvo v chrámu ve skutečnosti považuje za výtvor z kamene či dřeva. Také považuje gurua za obyčejného člověka a protestuje, když toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy z někoho udělá vaiṣṇavu. Mnoho takzvaných brāhmaṇů se proti nám snaží bojovat a namítají: „Jak můžete udělat brāhmaṇu z Evropana nebo Američana? Brāhmaṇa se může narodit pouze v rodině brāhmaṇů.“ Vůbec jim nevadí, že to není uvedeno v žádném písmu. V Bhagavad-gītě (4.13) Pán Kṛṣṇa zvláště říká: cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ – „Podle tří kvalit hmotné přírody a práce, která k nim náleží, jsem stvořil čtyři třídy lidské společnosti.“

We can actually see that in this Age of Kali many so-called brāhmaṇas are envious of Vaiṣṇavas. The Kali-contaminated brāhmaṇas consider Deity worship to be imaginative: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matir vaiṣṇave jāti-buddhiḥ. Such a contaminated brāhmaṇa may superficially imagine a form of the Lord, but actually he considers the Deity in the temple to be made of stone or wood. Similarly, such a contaminated brāhmaṇa considers the guru to be an ordinary human being, and he objects when a Vaiṣṇava is created by the Kṛṣṇa consciousness movement. Many so-called brāhmaṇas attempt to fight us, saying, “How can you create a brāhmaṇa out of a European or American? A brāhmaṇa can be born only in a brāhmaṇa family.” They do not consider that this is never stated in any revealed scripture. Lord Kṛṣṇa specifically states in the Bhagavad-gītā (4.13), cātur-varṇyaṁ mayā sṛṣṭaṁ guṇa-karma-vibhāgaśaḥ: “According to the three modes of material nature and the work associated with them, the four divisions of human society are created by Me.”

Brāhmaṇa tedy není výtvorem kastovního systému. Stává se brāhmaṇou jedině na základě své způsobilosti. Vaiṣṇava také nepatří k žádné kastě; jeho pozici určuje oddaná služba.

Thus a brāhmaṇa is not a result of the caste system. He becomes a brāhmaṇa only by qualification. Similarly, a Vaiṣṇava does not belong to a particular caste; rather, his designation is determined by the rendering of devotional service.