CC Antya 16.140

gopyaḥ kim ācarad ayaṁ kuśalaṁ sma veṇur
dāmodarādhara-sudhām api gopikānām
bhuṅkte svayaṁ yad avaśiṣṭa-rasaṁ hradinyo
hṛṣyat-tvaco ’śru mumucus taravo yathāryāḥ

Synonyma

gopyaḥó gopī; kimjaké; ācaratvykonala; ayamtato; kuśalampříznivé činnosti; smazajisté; veṇuḥflétna; dāmodaraKṛṣṇových; adhara-sudhāmnektaru ze rtů; apidokonce; gopikānāmtoho, co patří gopīm; bhuṅkteužívá si; svayamnezávisle; yatz čehož; avaśiṣṭazbývající; rasampouze chuť; hradinyaḥřeky; hṛṣyatcítí radost; tvacaḥjejichž těla; aśruslzy; mumucuḥroní; taravaḥstromy; yathāpřesně jako; āryāḥstaří předkové.

Překlad

„  ,Mé drahé gopī, jaké příznivé činnosti musela tato flétna vykonat, že si může nezávisle užívat nektar Kṛṣṇových rtů a nám gopīm, kterým je tento nektar ve skutečnosti určen, nechat jen chuť? Předkové této flétny, bambusové stromy, roní slzy radosti. Její matka řeka, na jejímž břehu se bambus narodil, prožívá štěstí, ze kterého se na ní ježí kvetoucí lotosy jako chlupy na těle.̀  “

Význam

Tento verš, citovaný ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.21.9), je součástí vzájemného rozhovoru gopī. Ve Vrindávanu začal podzim a Pán Kṛṣṇa pásl krávy a hrál na flétnu. Gopī tehdy začaly Kṛṣṇu vychvalovat a rozebírat šťastné postavení Jeho flétny.