Skip to main content

Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 15.70

Verš

vīkṣyālakāvṛta-mukhaṁ tava kuṇḍala-śrī-
gaṇḍa-sthalādhara-sudhaṁ hasitāvalokam
dattābhayaṁ ca bhuja-daṇḍa-yugaṁ vilokya
vakṣaḥ śriyaika-ramaṇaṁ ca bhavāma dāsyaḥ

Synonyma

vīkṣya — když jsme viděly; alaka-āvṛta — ozdobený loknami vlasů; mukham — obličej; tava — Tvůj; kuṇḍala-śrī — krásu náušnic; gaṇḍa-sthala — dotýkajících se Tvých tváří; adhara-sudham — a nektar Tvých rtů; hasita-avalokam — Tvůj usměvavý pohled; datta-abhayam — jenž zaručuje nebojácnost; ca — a; bhuja-daṇḍa-yugam — dvě paže; vilokya — díky spatření; vakṣaḥ — hruď; śriyā — krásou; eka-ramaṇam — hlavně vyvolávající milostnou náklonnost; ca — a; bhavāma — staly jsme se; dāsyaḥ — Tvými služebnicemi.

Překlad

„  ,Drahý Kṛṣṇo, díky pohledu na Tvůj překrásný obličej ozdobený loknami vlasů, na krásu Tvých náušnic dotýkajících se Tvých tváří, na nektar Tvých rtů, na krásu Tvých usměvavých pohledů, na Tvé dvě paže, které zajišťují naprostou nebojácnost, a na Tvoji širokou hruď, jejíž krása probouzí milostnou náklonnost, jsme se jednoduše odevzdaly touze být Tvé služebné.̀  “

Význam

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.29.39) vyslovily gopī, když přišly za Kṛṣṇou, aby s Ním tančily tanec rāsa.