Śrī caitanya-caritāmṛta Antya 1.154
Verš
nāyaṁ vañcana-sañcaya-praṇayinaṁ hāsaṁ tathāpy ujjhati
asmin sampuṭite gabhīra-kapaṭair ābhīra-pallī-viṭe
hā medhāvini rādhike tava kathaṁ premā garīyān abhūt
Synonyma
antaḥ-kleśa-kalaṅkitāḥ — znečištěné vnitřním utrpením, které pokračuje dokonce i po smrti; kila — zajisté; vayam — všechny; yāmaḥ — jdeme; adya — nyní; yāmyām — Yamarājova; purīm — do sídla; na — ne; ayam — tyto; vañcana-sañcaya — podvody; praṇayinam — namířené na; hāsam — úsměv; tathāpi — přesto; ujjhati — vzdá se; asmin — v tomto; sampuṭite — naplněný; gabhīra — hlubokou; kapaṭaiḥ — lstí; ābhīra-pallī — z vesnice pastevců; viṭe — k nějakému prostopášníkovi; hā — běda; medhāvini — ó ty, která jsi tak inteligentní; rādhike — Śrīmatī Rādhārāṇī; tava — Tvoje; katham — jak; premā — láska; garīyān — tak velká; abhūt — stala se.
Překlad
„ ,Naše srdce jsou tak znečištěná utrpením, že určitě spějeme do pekelného království. Kṛṣṇa však přesto se svými půvabnými láskyplnými úsměvy plnými falše nepřestane. Ó Śrīmatī Rādhārāṇī, jsi tak inteligentní. Jak ses mohla tolik zamilovat do tohoto proradného svůdníka z vesnice pastevců?̀ “
Význam
Tímto veršem (Vidagdha-mādhava 2.37) oslovuje Rādhārāṇī další Její důvěrná přítelkyně, Lalitā-sakhī.