CC Ādi 4.155

অক্ষণ্বতাং ফলমিদং ন পরং বিদামঃ
সখ্যঃ পশূননুবিবেশয়তোর্বয়স্যৈঃ ।
বক্ত্রং ব্রজেশসুতয়োরনুবেণুজুষ্টং
যৈর্বা নিপীতমনুরক্তকটাক্ষমোক্ষম্‌ ॥ ১৫৫ ॥
akṣaṇvatāṁ phalam idaṁ na paraṁ vidāmaḥ
sakhyaḥ paśūn anuviveśayator vayasyaiḥ
vaktraṁ vrajeśa-sutayor anuveṇu-juṣṭaṁ
yair vā nipītam anurakta-kaṭākṣa-mokṣam

Synonyma

akṣaṇ-vatāmtěch, kdo mají oči; phalamplod; idamtento; nane; paramjiný; vidāmaḥvíme; sakhyaḥó přítelkyně; paśūnkrávy; anuviveśayatoḥzpůsobující, že přecházejí z jednoho lesa do druhého; vayasyaiḥs přáteli stejného věku; vaktramtváře; vraja-īśaMahārāje Nandy; sutayoḥdvou synů; anuveṇu-juṣṭamjež mají flétny; yaiḥjimiž; nebo; nipītamvstřebávané; anuraktaláskyplné; kaṭa-akṣapohledy; mokṣamvydávající.

Překlad

(Gopī řekly:) „Ó přítelkyně, oči, které vidí překrásné tváře synů Mahārāje Nandy, jsou vskutku šťastné. Když tito dva synové vcházejí do lesa, obklopeni svými přáteli, ženou před sebou krávy, své flétny přikládají k ústům a s láskou pohlížejí na obyvatele Vrindávanu. Myslíme si, že pro ty, kdo mají oči, není nic dokonalejšího, co by mohli zhlédnout.“

Význam

Má-li člověk dostatek štěstí, může Kṛṣṇu vidět stále, tak jako gopī. V Brahma-saṁhitě je řečeno, že mudrci, jejichž oči jsou potřeny balzámem čisté lásky, mohou v nitru svého srdce neustále vidět podobu Śyāmasundara (Kṛṣṇy). Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (10.21.7) zpívaly gopī při příchodu období śarat.