CC Ādi 13.113

ব্যাঘ্রনখ হেমজড়ি, কটি–পট্টসূত্র–ডোরী,
হস্ত–পদের যত আভরণ ।
চিত্রবর্ণ পট্টসাড়ী, বুনি ফোতো পট্টপাড়ী,
স্বর্ণ–রৌপ্য–মুদ্রা বহুধন ॥ ১১৩ ॥
vyāghra-nakha hema-jaḍi,kaṭi-paṭṭasūtra-ḍorī
hasta-padera yata ābharaṇa
citra-varṇa paṭṭa-sāḍī,
buni photo paṭṭapāḍī,
svarṇa-raupya-mudrā bahu-dhana

Synonyma

vyāghra-nakhatygří drápy; hema-jaḍizasazené ve zlatě; kaṭi-paṭṭasūtra-ḍorīhedvábná šňůra okolo pasu; hasta-paderarukou a nohou; yatavšechny možné; ābharaṇaozdoby; citra-varṇarůznobarevná; paṭṭa-sāḍīhedvábná sárí; bunitkaný; photomalý dětský kabátek; paṭṭa-pāḍīs hedvábnou výšivkou; svarṇazlaté; raupyastříbrné; mudrāmince; bahu-dhanabohatství všeho druhu.

Překlad

Dále tygří drápy zasazené ve zlatě, hedvábné a krajkové pásy, ozdoby rukou a nohou, hezky barvená hedvábná sárí a dětské šatičky také z hedvábí. Dítě dostalo i mnoho dalších cenností, včetně zlatých a stříbrných mincí.

Význam

Z dárků, které přinesla Sītā Ṭhākurānī, žena Advaity Ācāryi, vyplývá, že Advaita Ācārya tehdy patřil k velice bohatým lidem. I když brāhmaṇové obvykle nepatří ve společnosti k nejbohatším, Advaita Ācārya byl značně zámožný, protože byl v Šántipuru hlavním brāhmaṇou. Daroval proto dítěti, Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi, mnoho ozdob. To, že Kamalākānta Viśvāsa žádal krále Džagannáth Purí, Mahārāje Pratāparudru, o tři sta rupií s vysvětlením, že Advaita Ācārya tuto částku dlužil, však znamená, že tři sta rupií bylo těžké splatit i pro tak bohatého člověka, který si mohl dovolit darovat mnoho drahocenných ozdob, sárí a podobně. Hodnota rupie tedy v těch dobách byla mnohotisíckrát větší než dnes. Dnes nikomu nedělá dluh tří set rupií starosti, a obyčejný člověk si přitom nemůže dovolit shromáždit tak drahocenné předměty a darovat je synovi svého přítele. Tehdejších tři sta rupií se pravděpodobně rovnalo dnešním třiceti tisícům.