TEXT 5

VERSO 5

Verš

Texto

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

Synonyma

Sinônimos

aparā — nižší; iyam — toto; itaḥ — kromě této; tu — ale; anyām — jiná; prakṛtim — energie; viddhi — věz; me — Moje; parām — vyšší; jīva-bhūtām — sestávající z živých bytostí; mahā-bāho — ó muži mocných paží; yayā — jimiž; idam — tento; dhāryate — užívaný či vykořisťovaný; jagat — hmotný svět.

aparā — inferior; iyam — esta; itaḥ — além desta; tu — mas; anyām — outra; prakṛtim — energia; viddhi — apenas tente compreender; me — Minha; parām — superior; jīva-bhūtām — consistindo nas entidades vivas; mahā-bāho — ó pessoa de braços poderosos; yayā — por quem; idam — este; dhāryate — é utilizado ou explorado; jagat — o mundo material.

Překlad

Tradução

Ó Arjuno, válečníku mocných paží! Kromě nich je zde ještě Má jiná, vyšší energie, sestávající z živých bytostí, které využívají zdroje oné hmotné, nižší přírody.

Além dessas, ó Arjuna de braços poderosos, existe uma outra energia, a Minha energia superior, que consiste das entidades vivas que exploram os recursos desta natureza material inferior.

Význam

Comentário

Zde je jasně řečeno, že živé bytosti patří k vyšší energii Nejvyššího Pána. Nižší energie je hmota projevená v podobě různých prvků — země, vody, ohně, vzduchu, éteru, mysli, inteligence a falešného ega. Obě formy hmotné přírody — hrubé (počínaje zemí) i jemné (počínaje myslí) — jsou výtvory nižší energie. Živé bytosti, které využívají těchto nižších energií k různým účelům, představují vyšší energii Pána, a právě díky ní je celý hmotný svět v chodu. Vesmírný projev nemůže být v činnosti, pokud ho neuvádí do pohybu vyšší energie, živá bytost. Energie jsou vždy ovládány energetickým zdrojem, a živým bytostem tedy vždy vládne Pán — nejsou nezávislé. Nikdy nejsou stejně mocné jako Pán, jak si myslí neinteligentní lidé. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.87.30) je rozdíl mezi živými bytostmi a Nejvyšším Pánem vyložen takto:

Menciona-se aqui claramente que as entidades vivas pertencem à natureza (ou energia) superior do Senhor Supremo. A energia inferior é a matéria manifestada sob diferentes elementos, a saber, terra, água, fogo, ar, éter, mente, inteligência e falso ego. As duas formas de natureza material, ou seja, a grosseira (terra, etc.) e a sutil (mente, etc.), são produtos da energia inferior. As entidades vivas que, com diferentes propósitos estão explorando essas energias inferiores, são a energia superior do Senhor Supremo, e é devido a esta energia que o mundo material inteiro funciona. A manifestação cósmica não tem poder de agir caso não seja acionada pela energia superior, a entidade viva. As energias são sempre controladas pelo energético, e por isso as entidades vivas são sempre controladas pelo Senhor — elas não têm existência independente. Diferentemente do que pensam os homens sem inteligência, elas nunca O igualarão em poder. No Śrīmad-Bhāgavatam (10.87.30), faz-se a seguinte distinção entre as entidades vivas e o Senhor:

aparimitā dhruvās tanu-bhṛto yadi sarva-gatās
tarhi na śāsyateti niyamo dhruva netarathā
ajani ca yan-mayaṁ tad avimucya niyantṛ bhavet
samam anujānatāṁ yad amataṁ mata-duṣṭatayā

“Ó Nejvyšší Věčný! Kdyby byly vtělené živé bytosti věčné a všeprostupující jako Ty, nepodléhaly by Tvé vládě. Jestliže však přijmeme za své, že jsou Tvými nepatrnými energiemi, okamžitě to znamená, že jsou Tvé svrchované vládě podřízeny. Skutečné osvobození si tedy vyžaduje, aby se Tvé vládě odevzdaly — díky tomu budou šťastné. Jedině v tomto přirozeném postavení mohou jednat jako vládci. Lidé, kteří mají omezené poznání a zastávají monistickou teorii, že Bůh a živé bytosti jsou si po všech stránkách rovni, se drží chybného a poskvrněného názoru.”

“Ó Supremo Eterno! Se as entidades vivas encarnadas fossem eternas e onipenetrantes como Você, então, elas não estariam sob Seu controle. Mas se são aceitas como energias diminutas de Vossa Onipotência, as entidades vivas então, imediatamente se sujeitam ao Seu controle supremo. Portanto, as entidades vivas alcançam a verdadeira liberação, quando se colocam sob o Seu controle, e com esta rendição elas serão felizes. Somente nesta posição constitucional é que elas podem ser controladoras. Por conseguinte, os homens de conhecimento limitado que advogam a teoria monística segundo a qual Deus e as entidades vivas são iguais em todos os aspectos são realmente guiados por uma opinião defeituosa e contaminada.”

Nejvyšší Pán Kṛṣṇa je jediný vládce a všechny živé bytosti jsou Jím ovládány. Sami patří k Jeho vyšší energii, protože kvalitou existence jsou s Ním totožné, ale nikdy se Mu nevyrovnají kvantitou moci. Při využívání hrubých a jemných forem nižší energie (hmoty) zapomíná vyšší energie (živá bytost) pod vlivem hmoty na svou pravou, duchovní mysl a inteligenci. Když se však vymaní z vlivu matoucí hmotné energie, dosáhne úrovně mukti, osvobození. Pod vlivem hmotné iluze si s falešným egem myslí: “Jsem hmota a hmotné věci, které získám, patří mně.” Své skutečné postavení vnímá až tehdy, když je prostá všech hmotných představ, včetně myšlenky na dosažení všestranné totožnosti s Bohem. Gītā tedy dokládá, že živá bytost je pouze jednou z Kṛṣṇových energií, a když se zbaví hmotného znečištění, bude si plně vědoma Kṛṣṇy neboli osvobozená.

O Supremo Senhor Kṛṣṇa é o único controlador, e todas as entidades vivas são controladas por Ele. Essas entidades vivas são Sua energia superior porque, em qualidade, a existência delas é igual à do Supremo, mas elas nunca têm tanto poder quanto o Senhor. Enquanto explora a energia inferior grosseira e sutil (matéria), a energia superior (a entidade viva) esquece-se de sua mente e inteligência espirituais verdadeiras. Este esquecimento deve-se à influência que a matéria exerce sobre o ser vivo. Mas ao se livrar da influência da energia material ilusória, ele atinge a fase chamada mukti, ou liberação. O falso ego, sob a influência da ilusão material, pensa: “Eu sou matéria, e as aquisições materiais são minhas”. Ele conquista sua verdadeira posição quando se libera de todas as idéias materiais, inclusive do conceito segundo o qual ele é uno com Deus em todos os aspectos. Portanto, pode-se concluir que o Gītā confirma que o ser vivo é somente uma das múltiplas energias de Kṛṣṇa, e ao libertar-se da contaminação material, esta energia torna-se plenamente consciente de Kṛṣṇa, ou liberada.