TEXT 8
STIH 8
Verš
Tekst
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge
vināśāya ca duṣkṛtām
dharma-saṁsthāpanārthāya
sambhavāmi yuge yuge
Synonyma
Synonyms
paritrāṇāya — za účelem osvobození; sādhūnām — oddaných; vināśāya — kvůli vyhlazení; ca — a; duṣkṛtām — ničemů; dharma — zásady náboženství; saṁsthāpana-arthāya — znovu nastolit; sambhavāmi — objevuji se; yuge — věk; yuge — za věkem.
paritrāṇāya – da bih izbavio; sādhūnām – bhakte; vināśāya – da bih uništio; ca – i; duṣkṛtām – nevjernike; dharma – načela religije; saṁsthāpana-arthāya – da bih ponovno uspostavio; sambhavāmi – pojavljujem se; yuge – milenij; yuge – za milenijom.
Překlad
Translation
Abych osvobodil zbožné a vyhladil ničemy a abych znovu nastolil zásady náboženství, objevuji se věk za věkem.
Da bih izbavio pobožne, uništio bezbožne i ponovno uspostavio načela religije, pojavljujem se milenij za milenijem.
Význam
Purport
Bhagavad-gītā učí, že sādhu (světec) je ten, kdo si je vědom Kṛṣṇy. Někdo může vypadat jako bezbožný, ale pokud v plné míře projevuje příznaky vědomí Kṛṣṇy, je třeba ho považovat za sādhua. Slovo duṣkṛtām (ničemové) se naproti tomu vztahuje na ty, kdo o vědomí Kṛṣṇy nejeví zájem. Tito jedinci jsou vždy popisováni jako hlupáci a nejníže stojící lidé, třebaže se možná honosí světským vzděláním. Naopak ten, kdo výhradně a bez ustání jedná vědom si Kṛṣṇy, je uznáván za sādhua, i kdyby nebyl ani učený, ani kulturně vyspělý. Co se týče ateistů, Nejvyšší Pán nemusí osobně přicházet, aby je zničil, jak to učinil v případě démonů Rāvaṇy a Kaṁsy. Má mnoho zprostředkovatelů, kteří jsou schopni démony přemoci. Sestupuje však zvláště proto, aby upokojil své čisté oddané, které démoni neustále sužují. Démon sužuje oddaného dokonce i tehdy, když je shodou okolností jeho příbuzným. Prahlāda Mahārāja byl synem Hiraṇyakaśipua, ale ten s ním přesto jednal nesmírně krutě. A Devakī, matka Kṛṣṇy, byla Kaṁsovou sestrou, a přesto ji a jejího manžela Vasudevu démon Kaṁsa sužoval jen z toho důvodu, že se jim měl narodit Kṛṣṇa. Pán Kṛṣṇa se tedy zjevil, především aby vysvobodil Devakī; ani ne tak kvůli tomu, aby zabil Kaṁsu — obojí však bylo provedeno zároveň. Proto je zde řečeno, že Pán přichází v různých inkarnacích, aby vysvobodil oddané a přemohl ničemné démony.
SMISAO: Prema Bhagavad-gīti sādhu (sveta osoba) je čovjek svjestan Kṛṣṇe. Netko može izgledati bezbožno, ali ako je u potpunosti svjestan Kṛṣṇe, trebamo ga smatrati sādhuom. Duṣkṛtām se odnosi na one koji ne mare za svjesnost Kṛṣṇe. Takvi su nevjernici opisani kao budale i najniži od ljudi, iako ih može krasiti svjetovna naobrazba. Za razliku od njih, osoba koja je potpuno zaokupljena svjesnošću Kṛṣṇe prihvaća se kao sādhu, iako možda nije ni učena ni veoma obrazovana. Što se tiče ateista, Svevišnji se Gospodin ne mora pojaviti takav kakav jest da bi ih uništio, kao što je uništio demone Rāvaṇu i Kaṁsu. On ima mnogo posrednika koji mogu uništiti demone. Gospodin se pojavljuje napose zato da bi zadovoljio Svoje neokaljane bhakte, koje demoni uvijek progone. Demon uvijek uznemirava bhaktu, čak i kada je bhakta njegov rođak. Premda je Prahlāda Mahārāja bio Hiraṇyakaśipuov sin, njegov ga je otac proganjao. Kṛṣṇina majka Devakī bila je Kaṁsina sestra, ali je zajedno sa svojim mužem Vasudevom bila mučena samo zato što se Kṛṣṇa trebao roditi kao njihov sin. Gospodin Kṛṣṇa pojavio se prvenstveno kako bi izbavio Devakī, a ne da bi ubio Kaṁsu, ali je i jedno i drugo učinio istodobno. Zato je ovdje rečeno da se Gospodin pojavljuje u različitim inkarnacijama kako bi izbavio bhakte i ubio nevjerne demone.
Následující verše Caitanya-caritāmṛty od Kṛṣṇadāse Kavirāje (Madhya 20.263-264) přehledně uvádějí tyto charakteristiky inkarnace:
U Caitanya-caritāmṛti Kṛṣṇadāse Kavirāje sljedeći stihovi (Madhya 20.263–264) sažeto opisuju ta načela inkarnacije:
sei īśvara-mūrti ‘avatāra’ nāma dhare
sei īśvara-mūrti ‘avatāra’ nāma dhare
viśve avatari’ dhare ‘avatāra’ nāma
viśve avatari’ dhare ‘avatāra’ nāma
“Osobnost Božství sestupuje z Božího království do hmotného světa. Podoba, ve které takto sestupuje, se nazývá avatāra, inkarnace. Tyto podoby sídlí v duchovním světě, v Božím království, a když sestoupí do hmotného stvoření, nesou jméno avatāra.”
„Avatāra, inkarnacija Boga, silazi iz Božjeg Carstva da bi se očitovala u materijalnom svijetu. Oblik Božanske Osobe koja se tako pojavljuje zove se inkarnacija ili avatāra. Takve inkarnacije prebivaju u duhovnom svijetu, Božjem Carstvu. Kad se pojave u materijalnom svijetu, nazivaju se avatāre."
Jsou různé druhy avatārů — puruṣāvatārové, guṇāvatārové, līlāvatārové, śakty-āveśa avatārové, manvantara-avatārové a yugāvatārové — a ti všichni se zjevují přesně podle časového plánu v celém vesmíru. Pán Kṛṣṇa je však původní Pán, zdroj všech avatārů. Sestupuje za určitým účelem, zbavit úzkosti čisté oddané, kteří Ho dychtí vidět při Jeho původních vrndávanských zábavách. Hlavním cílem avatāra Kṛṣṇy je tedy potěšit své čisté oddané.
Postoje razne vrste avatāra: puruṣāvatāre, guṇāvatāre, līlāvatāre, śakty-āveśa avatāre, manvantara-avatāre i yugāvatāre, koji se pojavljuju u cijelom svemiru po utvrđenu redu, ali Gospodin Kṛṣṇa je prvobitni Gospodin, izvor svih avatāra. Śrī Kṛṣṇa se pojavljuje kako bi oslobodio tjeskobe čiste bhakte, koji Ga žarko žele vidjeti u Njegovim izvornim zabavama u Vṛndāvani. Stoga je glavna namjera Kṛṣṇa avatāre zadovoljiti Svoje neokaljane bhakte.
Pán říká, že sestupuje v každém věku; to znamená i ve věku Kali. Jak je uvedeno ve Śrīmad-Bhāgavatamu, inkarnací ve věku Kali je Pán Caitanya Mahāprabhu, který šířil uctívání Kṛṣṇy sankírtanovým hnutím (společným zpíváním svatých jmen) a rozšířil vědomí Kṛṣṇy po celé Indii. Předpověděl, že tato sankírtanová kultura se bude šířit po celém světě, od města k městu a od vesnice k vesnici. Pán Caitanya jakožto inkarnace Kṛṣṇy, Osobnosti Božství, je popisován skrytě — nikoliv přímo — v důvěrných částech zjevených písem, jako jsou Upaniṣady, Mahābhārata a Bhāgavatam. Pro oddané Pána Kṛṣṇy je sankírtanové hnutí Pána Caitanyi velice přitažlivé. Tento Pánův avatāra ničemy nezabíjí, ale ze své bezpříčinné milosti je vysvobozuje.
Gospodin kaže da se inkarnira u svakom mileniju. To znači da se inkarnira i u dobu Kali. Kao što je rečeno u Śrīmad-Bhāgavatamu, inkarnacija u dobu Kali je Gospodin Caitanya Mahāprabhu, koji je pokretom saṅkīrtane (skupnim pjevanjem svetih imena) raširio obožavanje Kṛṣṇe i svjesnost Kṛṣṇe po čitavoj Indiji. On je pretkazao da će kult saṅkīrtane preplaviti čitav svijet, šireći se od sela do sela, od grada do grada. Gospodin Caitanya posredno je opisan na prikriven način kao inkarnacija Kṛṣṇe, Božanske Osobe, u povjerljivim dijelovima razotkrivenih spisa, kao što su Upaniṣade, Mahābhārata i Bhāgavatam. Bhakte Gospodina Kṛṣṇe jako privlači saṅkīrtana pokret Gospodina Caitanye. Ovaj Gospodinov avatāra ne ubija bezbožnike, već ih Svojom bezuzročnom milošću izbavlja.