TEXT 10

VERŠ 10

Verš

vīta-rāga-bhaya-krodhā
man-mayā mām upāśritāḥ
bahavo jñāna-tapasā
pūtā mad-bhāvam āgatāḥ

Synonyma

vīta — osvobozeni od; rāga — ulpívání; bhaya — strachu; krodhāḥ — a hněvu; mat-mayāḥ — zcela ve Mně; mām — ve Mně; upāśritāḥ — zcela spočívající; bahavaḥ — mnozí; jñāna — poznání; tapasā — askezí; pūtāḥ — očištěni; mat-bhāvam — transcendentální lásky ke Mně; āgatāḥ — dosáhli.

vīta — oslobodený od; rāga — zajatia; bhaya — strachu; krodhāḥ — hnevu; mat-mayā — naplnený Mnou; mām — pri Mne; upāśritāḥ — celkom umiestnení; bahavaḥ — veľa; jñāna — poznaním; tapasā — pokáním; pūtāḥ — očistili sa; mat-bhāvam — transcendentálnu lásku ku Mne; āgatāḥ — dosiahli.

Překlad

Osvobozeni od ulpívání, strachu a hněvu, zcela zaujati Mnou a nacházející ve Mně útočiště, byli v minulosti mnozí očištěni poznáním Mne samotného, a tak všichni dosáhli transcendentální lásky ke Mně.

V minulosti sa mnohí a mnohí — oslobodení od lipnutia, strachu a hnevu, celkom naplnení Mnou a uchyľujúci sa pod Moju ochranu — očistili poznaním o Mne, a tak dosiahli transcendentálnu lásku ku Mne.

Význam

Jak již bylo uvedeno, pro toho, kdo je příliš ovlivněn hmotou, je velmi těžké pochopit osobní povahu Nejvyšší Absolutní Pravdy. Lidé poutaní k tělesnému pojetí života jsou obvykle tak pohrouženi do materialismu, že je pro ně téměř nemožné pochopit, jak může být Nejvyšším nějaká osoba. Tito materialisté si nedovedou ani představit, že existuje transcendentální tělo, které je nepomíjivé, plné poznání a věčně blažené. V materialistickém pojetí je tělo pomíjivé, plné nevědomosti a utrpení. Proto když lidé slyší o osobní podobě Pána, v mysli mají obvykle stále tuto představu o těle. Pro takové materialisty je svrchovanou podoba obrovského hmotného projevu, a následkem toho se domnívají, že Nejvyšší je neosobní. Jelikož jsou příliš pohrouženi do hmotného života, představa, že živá bytost zůstane osobností i po vysvobození z hmoty, jim nahání hrůzu. Když jsou poučeni, že duchovní život je také individuální a osobní, mají strach stát se znovu osobami, a tak přirozeně dávají přednost jakémusi splynutí s neosobní prázdnotou. Živé bytosti obvykle přirovnávají k bublinám v oceánu, které s ním splynou — to je nejvyšší dokonalost duchovní existence, které lze dosáhnout bez projevené individuální osobnosti. Toto je jistý stav života, který nahání strach a ve kterém chybí dokonalé poznání duchovního bytí. Mnoho lidí navíc nedokáže duchovní existenci porozumět vůbec. Jelikož byli zaskočeni mnoha teoriemi a protiklady mezi různými druhy filozofické spekulace, jsou znechuceni či rozhněváni a dojdou k pošetilému závěru, že žádná svrchovaná příčina neexistuje a vše je z konečného hlediska prázdnota. Všichni tito jedinci se nacházejí v chorobném stavu žití. Někteří příliš ulpívají na hmotě, a proto nevěnují duchovnímu životu pozornost, jiní chtějí splynout se svrchovanou duchovní příčinou a další nevěří ničemu, neboť se v beznaději rozhněvali na duchovní spekulace všeho druhu. Tato poslední skupina přijímá útočiště v nějakém druhu opojení a jejich následné halucinace jsou někdy pokládány za duchovní vize. Člověk se musí zbavit všech tří úrovní připoutanosti k hmotnému světu: zanedbávání duchovního života, strachu z osobní duchovní totožnosti a představy o prázdnotě, pocházející ze zklamání v životě. Aby se od těchto tří druhů hmotného pojetí života oprostil, musí se pod vedením pravého duchovního učitele zcela odevzdat Pánu a řídit se pravidly a usměrňujícími zásadami života věnovaného oddané službě. Vrcholné stádium života plného oddanosti se nazývá bhāva a prema, transcendentální láska k Bohu.

Ako už bolo povedané, pre toho, kto je príliš ovplyvnený hmotou, je veľmi ťažké porozumieť osobnej povahe Najvyššej Absolútnej Pravdy. Ľudia, ktorí sú pripútaní k telesnému poňatiu života, bývajú zvyčajne tak pohltení materializmom, že ani nedokážu pochopiť, ako môže jestvovať Najvyššia Osoba. Nedokážu si ani len vo sne predstaviť, že jestvuje transcendentálne telo, ktoré je nepominuteľné, plné poznania a večnej blaženosti. Z hmotného hľadiska je telo pominuteľné, plné nevedomosti a utrpenia. Na to tiež ľudia myslia, keď počujú o osobnej podobe Boha. Pre takých materialisticky založených ľudí je gigantický vesmírny výtvor najvyšší. Následkom toho sa domnievajú, že Najvyšší je neosobný. Keďže sú príliš zapletení do hmoty, boja sa myšlienky, že ich identita sa zachováva i po vyslobodení z hmotnej existencie. Keď ich poučíte o tom, že aj duchovný život je individuálny a osobný, boja sa, že sa stanú znovu osobami, a preto dávajú prirodzene prednosť vstupu do akejsi neosobnej prázdnoty. Títo ľudia zvyčajne prirovnávajú živé bytosti k morským bublinám, ktoré s morom splývajú v jedno. Toto je najvyššia dokonalosť duchovného bytia, akú možno dosiahnuť bez individuálnej osobnosti. Je to istý druh úzkosti, keď človek nemá dokonalé vedomosti o duchovnom bytí. Mnohí vôbec nedokážu pochopiť duchovnú existenciu. Keďže sú pomýlení rozličnými teóriami a rozpormi medzi rôznymi filozofickými špekuláciami, bývajú sklamaní a hnevliví a vo svojej naivite dochádzajú k záveru, že žiadna najvyššia príčina nejestvuje a že všetko je prázdnota. Takí ľudia sú vlastne chorí.

Niektorí ľudia sú príliš spútaní hmotou, a preto sa o duchovný život nezaujímajú. Iní chcú splynúť s najvyššou duchovnou príčinou a ďalší, keďže už z beznádeje namierili svoj hnev proti všetkým duchovným špekuláciám, neveria ničomu. Táto posledná skupina ľudí hľadá útočisko v rôznych omamných látkach a svoje zmyslové halucinácie niekedy považuje za duchovné vízie. Človek sa musí zbaviť troch druhov pripútanosti k hmotnému svetu: 1. zanedbávania duchovného života, 2. strachu z osobnej duchovnej totožnosti a 3. prázdnoty, ktorá pochádza zo sklamania zo života. Aby sme sa zbavili týchto troch druhov hmotného poňatia života, musíme hľadať ochranu u Pána pod vedením pravého duchovného učiteľa a riadiť sa usmerňujúcimi zásadami oddanej služby. Posledný stupeň duchovného života sa nazýva bhāva, čo znamená transcendentálna láska k Bohu.

Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.4.15-16), dílo popisující vědu, kterou je oddaná služba, uvádí:

V Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.4.15-16), knihe opisujúcej vedu oddanej služby, sa píše:

ādau śraddhā tataḥ sādhu-
saṅgo ’tha bhajana-kriyā
tato ’nartha-nivṛttiḥ syāt
tato niṣṭhā rucis tataḥ

athāsaktis tato bhāvas
tataḥ premābhyudañcati
sādhakānām ayaṁ premṇaḥ
prādurbhāve bhavet kramaḥ

“Nejprve musí mít člověk počáteční touhu po seberealizaci. To ho přivede na úroveň, kdy vyhledává společnost duchovně pokročilých osob. V dalším stádiu dostane zasvěcení od pokročilého duchovního učitele a podle jeho pokynů se tento začínající oddaný zapojí do procesu oddané služby. Vykonáváním oddané služby pod vedením gurua se oprostí od veškeré hmotné připoutanosti, získá stálost v seberealizaci a chuť k naslouchání o Absolutní Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi. Tato chuť vede k připoutanosti k vědomí Kṛṣṇy, která dozrává v bhāvu neboli stádium předcházející transcendentální lásce k Bohu. Skutečná láska k Bohu se nazývá prema a je nejdokonalejším stádiem života.” Na této úrovni oddaný nepřetržitě prokazuje transcendentální láskyplnou službu Pánu. Pozvolným procesem oddané služby pod vedením pravého duchovního učitele tedy může dosáhnout nejvyššího stádia, osvobozený od veškeré hmotné připoutanosti, strachu ze své individuální duchovní osobnosti a zklamání, které vede k filozofii prázdnoty. Tak může nakonec dospět do sídla Nejvyššího Pána.

„Na začiatku musí mať človek predbežnú túžbu po sebarealizácii. To ho privedie do štádia, keď sa snaží združovať sa s duchovne pokročilejšími osobami. Potom ho zasvätí pravý duchovný učiteľ a pod jeho vedením začína robiť oddanú službu, čím sa zbavuje všetkých hmotných pút, dosahuje stabilitu na ceste k duchovnej realizácii a postupne získava chuť načúvať o Absolútnej Božskej Osobnosti, Śrī Kṛṣṇovi. Táto chuť sa časom zmení na hlbokú obľubu oddanej služby, ktorá dospeje do bhāvy alebo do predbežného štádia transcendentálnej lásky k Bohu. Pravá láska k Bohu sa nazýva prema a je najvyššou životnou dokonalosťou.“ V tomto štádiu je človek neprestajne pohrúžený v transcendentálnej láskyplnej službe Kṛṣṇovi. Touto postupnou metódou oddanej služby môže pod vedením pravého duchovného učiteľa dosiahnuť najvyššie štádium a zbaviť sa všetkých hmotných pút, strachu z individuálnej duchovnej osobnosti a sklamania, ktoré vedú k nihilistickej filozofii. Potom môže človek konečne dosiahnuť večné sídlo Najvyššieho Pána.