Skip to main content

TEXT 70

VERZ 70

Verš

Besedilo

āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī
āpūryamāṇam acala-pratiṣṭhaṁ
samudram āpaḥ praviśanti yadvat
tadvat kāmā yaṁ praviśanti sarve
sa śāntim āpnoti na kāma-kāmī

Synonyma

Synonyms

āpūryamāṇam — neustále plněný; acala-pratiṣṭham — zůstává stálý; samudram — do oceánu; āpaḥ — vody; praviśanti — vstupují; yadvat — jako; tadvat — tak; kāmāḥ — touhy; yam — do koho; praviśanti — vstupují; sarve — všechny; saḥ — tato osoba; śāntim — klidu a míru; āpnoti — dosáhne; na — ne; kāma-kāmī — ten, kdo touží po splnění tužeb.

āpūryamāṇam – ki se neprestano polni; acala-pratiṣṭham – miren; samudram – ocean; āpaḥ – vode; praviśanti – vstopajo; yadvat – kakor; tadvat – tako; kāmāḥ – želje; yam – v kogar; praviśanti – vstopajo; sarve – vse; saḥ – ta človek; śāntim – mir; āpnoti – doseže; na – ne; kāma-kāmī – kdor želi, da se mu želje izpolnijo.

Překlad

Translation

Klidu a míru může dosáhnout jen ten, koho neznepokojuje neustálý tok tužeb — jež přicházejí stejně, jako se řeky vlévají do oceánu, který je tak věčně plněn, ale přesto zůstává vždy klidný — a nikoliv ten, kdo chce tyto touhy ukojit.

Kdor je kljub nenehnemu toku želja nevznemirjen kakor ocean, ki se ne razburka, čeprav ga nenehno polnijo vanj stekajoče se reke, edini lahko doseže mir, kdor se trudi, da bi tem željam ustregel, pa miru ne bo našel.

Význam

Purport

Obrovský oceán je vždy plný vody, ale přesto jí do něj přitéká neustále víc a víc, zvláště v období dešťů. Oceán se však nezmění, je klidný — nerozbouří ho to a nepřekročí kvůli tomu hranice svých břehů. To platí také o tom, kdo neochvějně setrvává na úrovni vědomí Kṛṣṇy. Dokud máme hmotné tělo, jeho požadování smyslového požitku bude pokračovat. Oddaného však takové touhy nerozrušují, protože je v nitru naplněn. Ten, kdo má vědomí Kṛṣṇy, nic nepostrádá, neboť Pán se stará o všechny jeho hmotné potřeby. Proto je jako oceán — vždy naplněn ve svém nitru. Touhy k němu mohou přicházet jako vody řek, jež se vlévají do oceánu, ale on i nadále neochvějně pokračuje ve svých činnostech a touhami po smyslovém požitku není ani v nejmenším rozrušen. Podle toho se pozná, kdo si je vědom Kṛṣṇy — je to ten, kdo ztratil veškerý zájem o hmotné uspokojování smyslů, přestože u něho takové touhy ještě mohou přetrvávat. Jelikož je vždy spokojený v transcendentální láskyplné službě Pánu, dokáže zůstat stálý jako oceán, a proto se těší dokonalému klidu. Jiní, kteří chtějí ukojit touhy — po hmotném úspěchu nebo dokonce i po osvobození — ovšem klidu nikdy nedosáhnou. Ti, kdo pracují s touhou po plodech své práce, osoby usilující o vysvobození i yogīni, kteří se snaží získat mystické síly, jsou kvůli nesplněným touhám nešťastní. Avšak ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, je šťastný, když slouží Pánu, a žádné nesplněné touhy nemá. Ve skutečnosti netouží ani po vysvobození z takzvaných pout hmoty. Oddaní Kṛṣṇy nemají žádné hmotné touhy, a proto žijí v dokonalém klidu.

Čeprav je neizmeren ocean ves čas poln, se vanj neprestano, še posebej v deževni dobi, steka veliko vode. Kljub temu pa ostaja nespremenjen – miren; ni razburkan in nikoli ne prestopi svojega roba. Tak je tudi človek z neomajno zavestjo Kṛṣṇe. Materialno telo bo zmeraj zahtevalo čutno zadovoljstvo. Bhakt take želje ne vznemirjajo, saj se čutijo izpolnjene. Kṛṣṇe zavestnemu človeku ničesar ne primanjkuje, kajti Gospod zadovolji vse njegove materialne potrebe. Zato je kakor ocean – zmeraj poln v sebi. Želje lahko prihajajo kakor reke, ki se zlivajo v ocean, on pa je stanoviten v svojem delovanju in ni zaradi želja po čutnem uživanju niti najmanj vznemirjen. To je dokaz, da je zavesten Kṛṣṇe: kljub željam ni več nagnjen k materialnemu zadovoljevanju čutov. Ker je zadovoljen z ljubečim transcendentalnim služenjem Gospodu, je nevznemirjen kakor ocean in tako uživa popoln mir. Drugi, ki bi radi, da se jim izpolnijo želje po osvoboditvi ali po materialnem uspehu, pa nikoli ne najdejo miru. Tisti, ki delujejo z željo po čutnem uživanju, tisti, ki si želijo osvoboditev, pa tudi yogīji, ki stremijo za mističnimi močmi, so zaradi neizpolnjenih želja nesrečni. Kdor je zavesten Kṛṣṇe, pa je srečen v Gospodovi službi in nima neizpolnjenih želja. Ne želi si niti osvoboditve iz tako imenovanega suženjstva materiji. Kṛṣṇovi bhakte nimajo materialnih želja, zato so povsem mirni.