TEXT 23

Verš

Tekst

oṁ tat sad iti nirdeśo
brahmaṇas tri-vidhaḥ smṛtaḥ
brāhmaṇās tena vedāś ca
yajñāś ca vihitāḥ purā

Synonyma

Synonyms

oṁ — označení Nejvyššího; tat — to; sat — věčné; iti — takto; nirdeśaḥ — označení; brahmaṇaḥ — Nejvyššího; tri-vidhaḥ — trojí; smṛtaḥ — je chápáno; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇové; tena — s tím; vedāḥ — védská literatura; ca — také; yajñāḥ — oběť; ca — také; vihitāḥ — používáno; purā — dříve.

oṁ — angivelse af den Højeste; tat — den; sat — evig; iti — således; nirdeśaḥ — angivelse; brahmaṇaḥ — af den Højeste; tri-vidhaḥ — den trefoldige; smṛtaḥ — betragtes som; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇaerne; tena — med den; vedāḥ — de vediske skrifter; ca — også; yajñāḥ — ofringer; ca — også; vihitāḥ — blev fuldbyrdet; purā — førhen.

Překlad

Translation

Od počátku stvoření se pro vyjádření Nejvyšší Absolutní Pravdy používala tři slova: oṁ tat sat. Toto trojí symbolické zastoupení používali brāhmaṇové, když zpívali védské hymny a konali oběti pro uspokojení Nejvyššího.

Fra skabelsens begyndelse blev de tre ord oṁ tat sat brugt for at angive den Højeste Absolutte Sandhed. Disse tre symbolske repræsentationer blev anvendt af brāhmaṇaer, mens de reciterede Vedaernes hymner, og under ofringer til den Højestes tilfredsstillelse.

Význam

Purport

Bylo vysvětleno, že askeze, oběti, milodary a jídlo se dělí do tří kategorií: kategorie kvality dobra, vášně a nevědomosti. Avšak bez ohledu na to, zda patří do první, druhé nebo třetí, jsou podmíněné, znečištěné hmotnými kvalitami přírody. Když jsou ovšem určeny pro Nejvyššího — oṁ tat sat, věčnou Nejvyšší Osobnost Božství — stávají se prostředky duchovního pokroku. V pokynech písem je tento cíl označen. Tato tři slova, oṁ tat sat, konkrétně poukazují na Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství. Slovo oṁ najdeme ve všech védských hymnech.

FORKLARING: Det er blevet forklaret, at askese, offerhandlinger og mad er inddelt i tre kategorier: godheden, lidenskaben og uvidenhedens kvaliteter. Men uanset om de hører til første, anden eller tredje klasse, er de alle betingede og forurenede af naturens materielle kvaliteter. Når de rettes mod den Højeste – oṁ tat sat, Guddommens Højeste Personlighed, den evige – bliver de midler til åndelig ophøjelse. Et sådant formål angives i skrifterne. Disse tre ord, oṁ tat sat, angiver især den Absolutte Sandhed, Guddommens Højeste Personlighed. I de vediske hymner støder man overalt på ordet oṁ.

Ten, kdo se při svém jednání neřídí usměrněními písem, nedosáhne Absolutní Pravdy. Dosáhne nějakých dočasných výsledků, ale nikoliv konečného cíle života. Je vyvozen závěr, že rozdávat milodary, konat oběti a podstupovat askezi je třeba pod vlivem kvality dobra. Pokud se tyto činnosti provádějí pod vlivem kvalit vášně a nevědomosti, jsou nutně nižší úrovně. Slova oṁ tat sat jsou pronášena ve spojení se svatým jménem Nejvyššího Pána — oṁ tad viṣṇoḥ. Z védské literatury vyplývá, že když se pronášejí védské hymny nebo svaté jméno Nejvyššího Pána, pokaždé se přidává oṁ. Tato tři slova pocházejí z védských hymnů. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma (Ṛg Veda) vyjadřuje první cíl. Tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) vyjadřuje druhý cíl a sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) třetí. Dohromady tvoří oṁ tat sat. Když Brahmā, první projevená živá bytost, před dávnými časy konal oběti, poukázal těmito třemi slovy na Nejvyšší Osobnost Božství. Stejným principem se následně vždy řídili a řídí členové učednické posloupnosti. Tento hymnus je tedy velice důležitý. Bhagavad-gītā proto doporučuje, aby vše bylo konáno pro oṁ tat sat neboli Nejvyšší Osobnost Božství. Ten, kdo svou askezi, dobročinnost a oběti doprovází těmito třemi slovy, jedná s vědomím Kṛṣṇy. Jednání s vědomím Kṛṣṇy je vědecký způsob provádění transcendentálních činností, který umožňuje živé bytosti vrátit se domů, zpátky k Bohu. Jednat tímto transcendentálním způsobem není ztráta energie.

Handler man uden at følge skrifternes regler, opnår man ikke den Absolutte Sandhed. Man opnår et eller andet midlertidigt resultat, men ikke livets højeste mål. Konklusionen er, at velgørenhed, ofring og askese skal ske i godhedens kvalitet. Hvis de bliver gjort i lidenskaben eller uvidenhedens kvaliteter, er de afgjort af lavere natur. De tre ord oṁ tat sat fremsiges i forbindelse med den Højeste Herres hellige navn som for eksempel i oṁ tad viṣṇoḥ. Hver gang en vedisk hymne eller den Højeste Herres hellige navn udtales, tilføjes oṁ. Dette tilkendegives i den vediske litteratur. Disse tre ord er hentet fra forskellige vediske hymner. Oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭhaṁ nāma sigter til det første mål. Dernæst refererer tat tvam asi (Chāndogya Upaniṣad 6.8.7) til det andet mål, og sad eva saumya (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1) angiver det tredje mål. Sammenlagt bliver de til oṁ tat sat. Førhen, da Brahmā, det førstskabte levende væsen, udførte offerhandlinger, sigtede han til Guddommens Højeste Personlighed med disse tre ord. Det samme princip er derfor blevet fulgt af discipelrækken lige siden. Denne hymne har således stor betydning. Det bliver derfor anbefalet i Bhagavad-gītā, at alle handlinger gøres for oṁ tat sat eller Guddommens Højeste Personlighed. Hvis ens askese, velgørenhed og offerhandlinger sker med disse tre ord, handler man i Kṛṣṇa-bevidsthed. Kṛṣṇa-bevidsthed er en videnskabelig udførelse af transcendentale handlinger, der gør én i stand til at vende hjem, tilbage til Guddommen. Man mister intet, når man handler på en sådan transcendental måde.