TEXT 20

VERZ 20

Verš

Besedilo

āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim

Synonyma

Synonyms

āsurīm — démonské; yonim — druhy; āpannāḥ — získávající; mūḍhāḥ — pošetilci; janmani janmani — zrození za zrozením; mām — Mě; aprāpya — aniž by dosáhli; eva — jistě; kaunteya — ó synu Kuntī; tataḥ — potom; yānti — jdou; adhamām — zavržené; gatim — místo určení.

āsurīm – demonske; yonim – življenjske vrste; āpannāḥ – ki dosežejo; mūḍhāḥ – neumneži; janmani janmani – rojstvo za rojstvom; mām – Mene; aprāpya – ne da bi dosegli; eva – vsekakor; kaunteya – o Kuntījin sin; tataḥ – zatem; yānti – gredo; adhamām – na obsojeno; gatim – mesto.

Překlad

Translation

Ó synu Kuntī, znovu a znovu se tyto osoby rodí v démonských druzích a nikdy se ke Mně nemohou přiblížit. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu bytí.

Ker se znova in znova rojevajo v demonskih vrstah, o Kuntījin sin, Me nikoli ne dosežejo. Postopoma tonejo do najnižjih življenjskih oblik.

Význam

Purport

Je známo, že Bůh je dokonale milostivý, ale zde čteme, že nikdy není milostivý k démonům. Je tu jasně řečeno, že lidé s démonskou povahou jsou život za životem posíláni do lůn podobných démonů, a jelikož nezískávají milost Nejvyššího Pána, propadají se níž a níž, až nakonec dostanou těla koček, psů či prasat. Je srozumitelně uvedeno, že tito démoni nemají prakticky žádnou naději obdržet milost Boha v kterémkoliv stádiu dalšího života. Rovněž Vedy o nich uvádějí, že postupně klesají, až se stanou psy a prasaty. V této souvislosti může někdo namítnout, že bychom Boha neměli prohlašovat za dokonale milostivého, když neprojevuje milost těmto démonům. Odpověď na tuto otázku je následující: Ve Vedānta-sūtře nachazíme, že Nejvyšší Pán nechová proti nikomu zášť. To, že umísťuje asury, démony, na nejnižší úroveň života, je jen další projev Jeho milosti. Někdy asury zabíjí, ale toto zabití je pro ně také prospěšné — z védské literatury se dozvídáme, že každého, koho zabije Nejvyšší Pán, čeká osvobození. V minulosti se mnoha asurům — Rāvaṇovi, Kaṁsovi, Hiraṇyakaśipuovi — zjevil Pán v různých inkarnacích právě proto, aby je zabil. Bůh tedy asurům projevuje svou milost, když mají to štěstí, že je zabije.

Za Boga je rečeno, da je vsemilosten, ampak iz tega verza lahko vidimo, da demonom nikoli ne izkaže milosti. Ta verz jasno pravi, da so demoni življenje za življenjem prisiljeni vstopiti v maternice demonskih žensk, in ker ne dobijo milosti Vsevišnjega Gospoda, tonejo niže in niže ter se na koncu znajdejo v telesih mačk, psov in svinj. Tukaj je jasno rečeno, da ni skoraj nobene možnosti, da bi kdaj koli dobili Božjo milost. Tudi Vede pojasnjujejo, da demoni postopoma tonejo in se nazadnje rodijo v telesih psov in svinj. Zdaj bi lahko kdo porekel, da Boga ne bi smeli razglašati za vsemilostnega, če pa ni milosten do demonov. V odgovor na to lahko navedemo Vedānta-sūtro, ki pravi, da Vsevišnji Gospod ne sovraži nikogar. Ko asure (demone) pahne v najnižje življenjske oblike, je to prav tako Njegova milost. Včasih Vsevišnji Gospod asure ubije in tudi to je dobro zanje. V Vedah je namreč rečeno, da vsakdo, kogar ubije Vsevišnji Gospod, doseže osvoboditev. V zgodovini je bilo veliko takih asur (Rāvaṇa, Kaṁsa, Hiraṇyakaśipu), zaradi katerih se je Gospod pojavil v različnih inkarnacijah, samo da bi jih ubil. Asure lahko torej dobijo Božjo milost, če imajo to srečo, da jih Gospod osebno ubije.