Skip to main content

TEXT 20

VERŠ 20

Verš

Verš

āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim
āsurīṁ yonim āpannā
mūḍhā janmani janmani
mām aprāpyaiva kaunteya
tato yānty adhamāṁ gatim

Synonyma

Synonyma

āsurīm — démonské; yonim — druhy; āpannāḥ — získávající; mūḍhāḥ — pošetilci; janmani janmani — zrození za zrozením; mām — Mě; aprāpya — aniž by dosáhli; eva — jistě; kaunteya — ó synu Kuntī; tataḥ — potom; yānti — jdou; adhamām — zavržené; gatim — místo určení.

āsurīm — démonské; yonim — druhy; āpannāḥ — získajú; mūḍhāḥ — hlupáci; janmani janmani — zrodenie za zrodením; mām — ku Mne; aprāpya — nedospejú; eva — iste; kaunteya — o, syn Kuntī; tataḥ — po tom; yānti — ide; adhamām — zavrhnutého; gatim — určenie.

Překlad

Překlad

Ó synu Kuntī, znovu a znovu se tyto osoby rodí v démonských druzích a nikdy se ke Mně nemohou přiblížit. Postupně klesají do toho nejodpornějšího stavu bytí.

Život za životom sa tieto osoby ocitajú v démonských životných druhoch a nikdy Ma nedosiahnu, ó, syn Kuntī. Postupne klesajú do najhorších druhov existencie.

Význam

Význam

Je známo, že Bůh je dokonale milostivý, ale zde čteme, že nikdy není milostivý k démonům. Je tu jasně řečeno, že lidé s démonskou povahou jsou život za životem posíláni do lůn podobných démonů, a jelikož nezískávají milost Nejvyššího Pána, propadají se níž a níž, až nakonec dostanou těla koček, psů či prasat. Je srozumitelně uvedeno, že tito démoni nemají prakticky žádnou naději obdržet milost Boha v kterémkoliv stádiu dalšího života. Rovněž Vedy o nich uvádějí, že postupně klesají, až se stanou psy a prasaty. V této souvislosti může někdo namítnout, že bychom Boha neměli prohlašovat za dokonale milostivého, když neprojevuje milost těmto démonům. Odpověď na tuto otázku je následující: Ve Vedānta-sūtře nachazíme, že Nejvyšší Pán nechová proti nikomu zášť. To, že umísťuje asury, démony, na nejnižší úroveň života, je jen další projev Jeho milosti. Někdy asury zabíjí, ale toto zabití je pro ně také prospěšné — z védské literatury se dozvídáme, že každého, koho zabije Nejvyšší Pán, čeká osvobození. V minulosti se mnoha asurům — Rāvaṇovi, Kaṁsovi, Hiraṇyakaśipuovi — zjevil Pán v různých inkarnacích právě proto, aby je zabil. Bůh tedy asurům projevuje svou milost, když mají to štěstí, že je zabije.

Je známe, že Boh je milosrdný ku všetkým, no tu môžeme vidieť, že nie je milosrdný k démonským osobám. V tomto verši sa jasne uvádza, že démonskí ľudia sú život za životom uvrhovaní do démonských lôn a zbavení Božej milosti klesajú hlbšie a hlbšie, až sa nakoniec dostanú do tiel psov, mačiek a prasiat. V tomto verši sa jasne hovorí, že takí démoni nemajú prakticky nijakú šancu získať Božiu milosť v žiadnom štádiu svojich budúcich životov. Vo Vedach sa tiež píše, že také osoby postupne klesajú do tiel psov a prasiat. V tejto súvislosti by mohla byť vznesená námietka, že Boh by nemal byť považovaný za absolútne milosrdného, keď nedokáže byť milosrdný k démonom. Na túto námietku odpovedá Vedānta-sūtra: Boh k nikomu nechová nenávisť. Umiestnenie asurov, démonov, do najnižších životných druhov je iba inou formou Jeho milostivosti. Niekedy týchto asurov zabije sám Najvyšší Pán, no také zabitie je pre nich dobré, pretože z Ved sa môžeme dozvedieť, že každý, koho zabije Najvyšší Pán, dosiahne oslobodenie. V histórii môžeme nájsť veľa príkladov démonov (Rāvaṇa, Kaṁsa, Hiraṇyakaśipu), ktorým sa Pán zjavil v rôznych inkarnáciách, aby ich zabil, a tak asurom, ak majú šťastie, preukazuje Boh milosrdenstvo tým, že ich zabije.