ТЕКСТ 39
TEXT 39
Текст
Verš
буддхир йоге тв има̄м̇ шр̣н̣у
буддхя̄ юкто яя̄ па̄ртха
карма-бандхам̇ праха̄сяси
buddhir yoge tv imāṁ śṛṇu
buddhyā yukto yayā pārtha
karma-bandhaṁ prahāsyasi
Дума по дума
Synonyma
еш̣а̄ – всичко това; те – на теб; абхихита̄ – описано; са̄н̇кхйе – в аналитично изучаване; буддхих̣ – интелигентност; йоге – в работа без кармичен резултат; ту – но; има̄м – това; шр̣н̣у – просто чуй; буддхя̄ – с интелигентността; юктах̣ – съответстваща; яя̄ – с които; па̄ртха – о, сине на Пр̣тха̄; карма-бандхам – робство от последици; праха̄сяси – можеш да се освободиш.
eṣā — veškerá tato; te — tobě; abhihitā — popisovaná; sāṅkhye — rozborem; buddhiḥ — inteligence; yoge — při jednání zbaveném svých plodů; tu — ale; imām — toto; śṛṇu — vyslechni; buddhyā — inteligencí; yuktaḥ — spojen; yayā — čímž; pārtha — ó synu Pṛthy; karma-bandham — pouto v podobě reakce; prahāsyasi — můžeš být zbaven.
Превод
Překlad
До този момент Аз ти изложих това знание аналитично, а сега ще говоря от гледна точка на безкористното действие. О, сине на Пр̣тха̄, ако действаш с това знание, ще се освободиш от робството на дейността.
Potud jsem ti toto poznání vysvětlil podrobným rozborem. Nyní poslouchej, jak ho vyložím z hlediska jednání zbaveného svých plodů. Ó synu Pṛthy, když budeš jednat s takovýmto poznáním, můžeš se vysvobodit z pout činů.
Пояснение
Význam
Според ведическия речник Нирукти, думата са̄н̇кхя̄ означава дисциплина, изучаваща подробно обектите и явленията, свързана с дяла от философията, който описва истинската природа на душата; а йога е практика, включваща в себе си контрол над сетивата. С решението си да не се сражава Арджуна иска да удовлетвори собствените си сетива. Забравил първоначалния си дълг, той не желае да се сражава, защото мисли, че като съхрани живота на роднините си, ще бъде много по-щастлив, отколкото ако се наслаждава на царство, извоювано след победа над братовчедите си, синовете на Дхр̣тара̄ш̣т̣ра. И в двата случая основната подбуда е наслаждение на сетивата. Както щастието от победата над роднините, така и щастието да ги вижда живи, се дължат на личното сетивно наслаждение, заради което Арджуна жертва мъдростта и дълга си. Затова Кр̣ш̣н̣а иска да му обясни, че като убие тялото на дядо си, няма да убие душата му; че всички индивидуални същества, включително и самият Бог, вечно остават такива – те са били личности в миналото, такива са сега и ще продължават да бъдат личности в бъдеще. Ние сменяме телата както дрехите си, но запазваме своята индивидуалност, дори след освобождението от оковите на материалното тяло. Природата на душата и тялото е обяснена много ясно и подробно от Бог Кр̣ш̣н̣а. Такова всестранно описание на душата и тялото, дадено от различни гледни точки, според определението на речника Нирукти се нарича са̄н̇кхя. Тази са̄н̇кхя няма нищо общо със Са̄н̇кхя философията на атеиста Капила. Много преди появата на самозванеца Капила Са̄н̇кхя философията е изложена в Шрӣмад Бха̄гаватам от истинския Бог Капила, който е инкарнация* на Бог Кр̣ш̣н̣а и разкрива тази философия на майка си Девахӯти. Той ясно обяснява, че пуруш̣а, Върховният Бог, е деен и твори просто като поглежда пракр̣ти. Това е прието от Ведите и Гӣта̄. Във Ведите се описва как Бог поглежда пракр̣ти (природата) и я опложда с индивидуални души. Всички тези души действат в материалния свят за своето сетивно наслаждение и очаровани от материалната енергия, смятат себе си за наслаждаващи се. Този начин на мислене се запазва до момента на освобождението, когато живото същество пожелава да се слее с Бога. Това е последната примка на ма̄я̄, илюзията на сетивното наслаждение, и само след много, много раждания, посветени на удовлетворяващи сетивата дейности, възвисената душа се отдава на Ва̄судева, Бог Кр̣ш̣н̣а, завършвайки по този начин своето търсене на висшата истина.
Slovo saṅkhyā podle védského slovníku Nirukti označuje podrobné popisy a sāṅkhya je filozofie, která podrobně popisuje skutečnou povahu duše. Yoga se zase týká ovládání smyslů. Arjunovo odmítnutí bojovat se zakládalo na smyslovém požitku. Zapomněl na svou prvořadou povinnost a chtěl upustit od boje, protože si myslel, že když nezabije své příbuzné a blízké, syny Dhṛtarāṣṭry, bude šťastnější, než kdyby si po jejich porážce užíval království. V obou případech bylo základním hlediskem uspokojení smyslů. Jak štěstí z porážky svých příbuzných, tak radost vidět je naživu se zakládají na vlastním smyslovém požitku i za cenu obětování moudrosti a povinnosti. Proto chtěl Kṛṣṇa Arjunovi vyložit, že když zabije tělo svého děda, nezabije samotnou duši. Vysvětlil mu, že všechny individuální osoby, včetně Pána samotného, jsou individuálními osobami věčně. Byly jimi v minulosti, jsou jimi v přítomnosti a budou jimi i v budoucnosti, protože jsme všichni věčně individuální duše. Pouze různě měníme své oděvy v podobě těl; individualitu si ve skutečnosti zachováváme i po vysvobození z pout v podobě hmotných šatů. Pán Kṛṣṇa velice názorně podal rozbor duše a těla. Takové názorné poznání duše a těla z různých úhlů pohledu je zde podle slovníku Nirukti nazváno sāṅkhya. Tato sāṅkhya nemá nic společného se sánkhjovou filozofií ateisty Kapily. Dávno před podvodníkem Kapilou vyložil filozofii sāṅkhyi ve Śrīmad-Bhāgavatamu pravý Pán Kapila, inkarnace Pána Kṛṣṇy, který s ní osvítil svou matku Devahūti. Jasně vysvětlil, že puruṣa, Nejvyšší Pán, je činný a tvoří tím, že pohlédne na prakṛti. To je uznáno ve Vedách a v Gītě. Popis ve Vedách udává, že Pán pohledem oplodnil prakṛti neboli přírodu nepatrnými individuálními dušemi. Všechny tyto individuální živé bytosti pracují v hmotném světě s cílem uspokojit smysly a okouzleny hmotnou energií si myslí, že jim patří všechen požitek. Tato mentalita se přenáší i do posledního stádia — osvobození — kdy chce být živá bytost totožná s Pánem. To je poslední léčka māyi, iluze smyslového požitku. Až po mnoha životech takového jednání zaměřeného na uspokojování smyslů se velká duše odevzdá Vāsudevovi, Pánu Kṛṣṇovi, a tak dosáhne cíle svého hledání základní pravdy.
Отдал се на Кр̣ш̣н̣а, Арджуна вече го е приел за свой духовен учител: шиш̣яс те 'хам̇ ша̄дхи ма̄м̇ тва̄м̇ прапаннам. Затова сега Кр̣ш̣н̣а ще му обясни дейностите в буддхи йога, т.е. в карма йога; с други думи, ще му обясни преданото служене, чиято единствена цел е да се удовлетворят сетивата на Бога. Същността на буддхи йога е описана много ясно в десети стих на десета глава като непосредствено общуване с Бога, който се намира в сърцето на всеки под формата на Парама̄тма̄. Но подобно общуване е невъзможно без предано служене. Затова един предан с трансценденталното си любовно служене на Бога, т.е. с Кр̣ш̣н̣а съзнание, достига нивото буддхи йога по личната милост на Бога. И Господ казва, че само на тези, които винаги са заети в предано служене от трансцендентална любов към него, Той дарява чистото знание за предаността с любов. По този начин преданият може лесно да достигне Бога в неговото вечно, изпълнено с блаженство царство.
Arjuna již přijal Kṛṣṇu za svého duchovního učitele tím, že se Mu odevzdal se slovy: śiṣyas te 'haṁ śādhi māṁ tvāṁ prapannam. Kṛṣṇa mu proto nyní vyloží, jak se jedná na úrovni buddhi-yogy neboli karma-yogy — jinými slovy, jak se vykonává oddaná služba pouze pro uspokojení smyslů Pána. Tato buddhi-yoga je v desátém verši desáté kapitoly jasně popsána jako přímé spojení s Pánem, jenž dlí v srdci každého v podobě Paramātmy. Takové spojení ovšem nelze navázat bez oddané služby. Úrovně buddhi-yogy tedy zvláštní milostí Pána dosáhne ten, kdo prokazuje oddanou, transcendentální láskyplnou službu Pánu neboli jedná vědom si Kṛṣṇy. Pán proto říká, že jedině těm, kteří Mu z transcendentální lásky neustále prokazují oddanou službu, poskytuje čisté poznání o láskyplné oddanosti. Takto Ho může oddaný snadno dosáhnout ve věčně blaženém království Boha.
Буддхи йога, за която се говори в този стих, това е преданото служене на Бога, а думата са̄н̇кхя, спомената тук, няма нищо общо с атеистичната са̄н̇кхя йога, изложена от самозванеца Капила. Погрешно е да се мисли, че двете имат някаква връзка. Атеистичната Са̄н̇кхя всъщност не е имала никакво влияние по онова време, нито пък Кр̣ш̣н̣а щеше да споменава такива отхвърлящи Бога измислици. Истинската Са̄н̇кхя философия е изложена от Бог Капила в Шрӣмад Бха̄гаватам, но дори и тя няма връзка с темите, разглеждани в момента. Тук са̄н̇кхя означава „аналитично описание на тялото и душата“. Бог Кр̣ш̣н̣а описва аналитично душата само за да доведе Арджуна до целта на буддхи йога, т.е. бхакти йога. Следователно няма разлика между Са̄н̇кхя философията на Бог Кр̣ш̣н̣а и на Бог Капила, описана в Бха̄гаватам. И двете са бхакти йога. Бог Кр̣ш̣н̣а казва, че само неинтелигентните хора намират разлика между са̄н̇кхя йога и бхакти йога (са̄н̇кхя-йогау пр̣тхаг ба̄ла̄х̣ праваданти на пан̣д̣ита̄х̣).
Buddhi-yoga zmíněná v tomto verši je tedy oddaná služba Pánu a uvedené slovo sāṅkhya nemá nic společného s ateistickou sāṅkhya-yogou, kterou zavedl podvodník Kapila. Neměli bychom proto učinit mylný závěr, že sāṅkhya-yoga, o níž se zde hovoří, je nějak spojena s ateistickou sāṅkhyou. Ta v tehdejší době ani neměla žádný vliv, a Pán Kṛṣṇa by ani neměl zájem se o takové bezbožné filozofické spekulaci zmiňovat. Skutečnou sánkhjovou filozofii popisuje Pán Kapila ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale ani ta nemá s těmito verši nic společného. Zde sāṅkhya znamená analytický popis těla a duše. Pán Kṛṣṇa předložil analýzu duše, aby přivedl Arjunu k buddhi-yoze neboli bhakti-yoze. To znamená, že sāṅkhya Pána Kṛṣṇy a sāṅkhya Pána Kapily popisovaná v Bhāgavatamu se od sebe neliší — obě jsou bhakti-yogou. Pán Kṛṣṇa proto řekl, že jen méně inteligentní lidé dělají mezi sāṅkhya-yogou a bhakti-yogou rozdíl (sāṅkhya-yogau pṛthag bālāḥ pravadanti na paṇḍitāḥ).
Атеистичната са̄н̇кхя йога няма нищо общо с бхакти йога и въпреки това неинтелигентните твърдят, че в Бхагавад-гӣта̄ става дума именно за тази атеистична са̄н̇кхя йога.
Ateistická sāṅkhya-yoga samozřejmě nemá s bhakti-yogou nic společného, ale neinteligentní osoby přesto tvrdí, že o ní Bhagavad-gītā pojednává.
Буддхи йога означава да се работи в Кр̣ш̣н̣а съзнание, в пълно блаженство и знание за преданото служене. Всеки, който работи единствено за удовлетворение на Бога, колкото и трудна да е работата, действа според принципите на буддхи йога и затова постоянно изпитва духовно блаженство. С такава духовна дейност човек естествено, по Божия милост, постига пълно разбиране на трансценденталността, а освобождението му идва от само себе си, без допълнителни усилия за развиване на знание. Има голяма разлика между работа в Кр̣ш̣н̣а съзнание и работа за плодоносни резултати; особено за сетивно наслаждение на семейно или материално щастие. Следователно буддхи йога е трансценденталната дейност, с която трябва да се занимаваме.
Je tedy třeba pochopit, že buddhi-yoga znamená jednání s vědomím Kṛṣṇy, ve stavu úplné blaženosti a poznání, jež provázejí oddanou službu. Ten, kdo pracuje pouze pro uspokojení Pána — bez ohledu na to, jak je tato práce obtížná — jedná podle zásad buddhi-yogy a vždy pociťuje transcendentální blaženost. Díky takovému transcendentálnímu zaměstnávání se dosahuje automaticky, milostí Pána, veškerého transcendentálního porozumění, a jeho osvobození je tedy úplné; nechce nabýt poznání nějakou další snahou. Je velký rozdíl mezi prací s vědomím Kṛṣṇy a prací s vidinou jejích plodů, zvláště pokud jde o uspokojování smyslů, kterým chce člověk dosáhnout rodinného či hmotného štěstí. Buddhi-yoga je tedy transcendentální úroveň práce.