Skip to main content
Biblioteca » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 6: Os Deveres Prescritos para a Humanidade » Capítulo Dezesseis

VERSO 29

Sloka 29

Texto

Verš

tataḥ katipayāhobhir
vidyayeddha-mano-gatiḥ
jagāma deva-devasya
śeṣasya caraṇāntikam
tataḥ katipayāhobhir
vidyayeddha-mano-gatiḥ
jagāma deva-devasya
śeṣasya caraṇāntikam

Sinônimos

Synonyma

tataḥ — depois disso; katipaya-ahobhiḥ — dentro de poucos dias; vidyayā — pelo mantra espiritual; iddha-manaḥ-gatiḥ — o caminho de sua mente ficando iluminado; jagāma — foi; deva-devasya — do mestre de todos os outros senhores ou semideuses; śeṣasya — Senhor Śeṣa; caraṇa-antikam — ao refúgio dos pés de lótus.

tataḥ — poté; katipaya-ahobhiḥ — během několika dnů; vidyayā — duchovní mantrou; iddha-manaḥ-gatiḥ — když byla cesta jeho mysli osvícena; jagāma — odešel; deva-devasya — Pána všech ostatních pánů či polobohů; śeṣasya — Pána Śeṣi; caraṇa-antikam — do bezpečí lotosových nohou.

Tradução

Překlad

Depois disso, dentro de pouquíssimos dias, pela influência do mantra que Citraketu praticara, sua mente ficou cada vez mais iluminada para o progresso espiritual, e ele obteve o refúgio aos pés de lótus de Anantadeva.

Silou mantry, kterou Citraketu pronášel, byla poté během několika málo dnů jeho mysl čím dál více osvícena duchovním pokrokem a král dosáhl útočiště u lotosových nohou Anantadeva.

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—A conquista última do devoto é se refugiar aos pés de lótus do Senhor em qualquer um dos planetas do céu espiritual. Como resul­tado da estrita observância do serviço devocional, o devoto pode receber todas as opulências materiais quando elas forem necessárias, mas, na verdade, o devoto não está interessado em opulências ma­teriais, tampouco o Senhor Supremo as concede. Quando o devoto realmente se ocupa no serviço devocional ao Senhor, suas aparentes opulências materiais não são materiais; todas elas são espirituais. Por exemplo, se o devoto aplica algum dinheiro em construir um templo belo e dispendioso, seu investimento não é material, mas espiritual (nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe yuktaṁ vairāgyam ucyate). A mente do devoto jamais se desvia para o aspecto material do templo. Os tijolos, pedras e madeiras usados na construção do templo são espi­rituais, assim como a Deidade, embora feita de pedra, não é pedra, senão que é a própria Suprema Personalidade de Deus. Quanto mais alguém avança em consciência espiritual, mais pode entender os elementos do serviço devocional. Nada usado no serviço devo­cional é material; tudo é espiritual. Por conseguinte, ao receber uma opulência aparentemente material, o devoto a utiliza no avanço es­piritual. Essa opulência tem por objetivo ajudar o devoto a avançar rumo ao reino espiritual. Assim, Mahārāja Citraketu per­maneceu em opulência material como vidyādhara-pati, mestre dos Vidyādharas, e, prestando serviço devocional, tornou-se perfeito no transcurso de pouquíssimos dias, regressando ao lar, regressando ao Supremo, por ter-se refugiado aos pés de lótus do Senhor Śeṣa, Ananta.

Konečným cílem oddaného je přijmout útočiště u lotosových nohou Pána na jedné z planet v duchovním nebi. Jako výsledek striktního vykonávání oddané služby získá oddaný veškeré hmotné bohatství, pokud je ho zapotřebí; jinak nemá o hmotné bohatství zájem a Nejvyšší Pán mu je ani neudělí. Je-li oddaný skutečně zaměstnaný oddanou službou Pánu, jeho zdánlivě hmotné bohatství není hmotné — je duchovní. Jestliže například utrácí peníze na nákladnou stavbu krásného chrámu, stavba není hmotná, ale duchovní (nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe yuktaṁ vairāgyam ucyate). Mysl oddaného se nikdy neobrací k hmotné stránce chrámu. Cihly, kámen a dřevo použité při stavbě chrámu jsou duchovní; tak jako Božstvo — i když je z kamene — není kámen, ale Nejvyšší Osobnost Božství. Čím více je člověk pokročilý v duchovním vědomí, tím více je schopen chápat prvky oddané služby. V oddané službě není nic hmotné; vše je duchovní. Oddaný proto dostává takzvané hmotné bohatství pro duchovní pokrok. Toto bohatství je prostředkem, který mu má pomoci pokročit na cestě do duchovního království. Mahārāja Citraketu tedy zůstal obklopen hmotným bohatstvím coby vidyādhara-pati, vládce Vidyādharů. Vykonáváním oddané služby během několika málo dnů dosáhl dokonalosti a vrátil se domů, zpátky k Bohu, kde přijal útočiště u lotosových nohou Pána Śeṣi, Ananty.

A opulência material de um karmī e a opulência material de um devoto não estão no mesmo nível. Śrīla Madhvācārya comenta o seguinte:

Hmotné bohatství karmīho a oddaného není na stejné úrovni. Śrīla Madhvācārya to komentuje takto:

anyāntaryāmiṇaṁ viṣṇum
upāsyānya-samīpagaḥ
bhaved yogyatayā tasya
padaṁ vā prāpnuyān naraḥ
anyāntaryāmiṇaṁ viṣṇum
upāsyānya-samīpagaḥ
bhaved yogyatayā tasya
padaṁ vā prāpnuyān naraḥ

Adorando o Senhor Viṣṇu, a pessoa pode obter tudo o que deseja, mas o devoto puro jamais pede ao Senhor Viṣṇu algum lucro ma­terial. Ao contrário, ele serve ao Senhor Viṣṇu e não tem desejos materiais, de modo que, no final, transfere-se ao reino espiritual. Com relação a isso, Śrīla Vīrarāghava Ācārya comenta que yatheṣṭa-gatir ity arthaḥ: adorando Viṣṇu, o devoto pode obter tudo o que bem quiser. Mahārāja Citraketu queria somente voltar ao lar, voltar ao Supremo, e, portanto, concretizou seu intento.

Uctíváním Pána Viṣṇua může člověk získat vše, co si přeje, ale čistý oddaný nikdy Pána nežádá o hmotný prospěch. Raději Pánu Viṣṇuovi slouží bez hmotných tužeb, a proto je nakonec přemístěn do duchovního království. Śrīla Vīrarāghava Ācārya v této souvislosti říká: yatheṣṭa-gatir ity arthaḥ — díky uctívání Viṣṇua může oddaný dostat vše, co chce. Mahārāja Citraketu se chtěl pouze vrátit domů, zpátky k Bohu, a proto dosáhl úspěchu tímto způsobem.