CAPÍTULO CINCO

KAPITOLA PÁTÁ

Os Ensinamentos do Senhor Ṛṣabhadeva aos Seus Filhos

Pokyny Pána Ṛṣabhadeva Jeho synům

Neste capítulo, descreve-se bhāgavata-dharma, os princípios religiosos em serviço devocional que transcendem os princípios religiosos que visam à liberação e à mitigação do sofrimento material. Nele, afirma-se que, ao contrário de cães e porcos, o ser humano não deve trabalhar arduamente, na tentativa de obter gozo dos sentidos. A vida humana destina-se especialmente a que possamos reviver nossa relação com o Senhor Supremo, e, para esse fim, devemos aceitar toda espécie de austeridades e penitências. Através de atividades austeras, podemos tirar de nossos corações a contaminação material e, em consequência disso, situarmo-nos na plataforma espiritual. Para atingir essa perfeição, devemos refugiar-nos em um devoto e servi-lo. Então, a porta da liberação se abrirá. Aqueles que são materialmente apegados a mulheres e ao gozo dos sentidos aos poucos vão-se enredando em consciência material e continuam a sofrer as dores ligadas a nascimento, velhice, doença e morte. Aqueles que se ocupam no bem-estar geral e que não estão apegados aos filhos e à família chamam-se mahātmās. Aqueles que estão ocupados em gozo dos sentidos, que agem piedosa ou impiamente, não podem entender o propósito da alma. Portanto, devem aproximar-se de um devoto altamente elevado e aceitá-lo como mestre espiritual. Associando-se com semelhante mestre espiritual, serão capazes de entender o propósito da vida. Sob as suas instruções, podem alcançar o serviço devocional ao Senhor, desapegar-se das coisas materiais e tolerar a dor e a aflição materiais. Então, poderão ver com equanimidade todas as entidades vivas e desejarão conhecer temas transcendentais com grande avidez. Esforçando-se persistentemente em satisfazer Kṛṣṇa, desapegam-se de esposas, filhos e lares. Eles perdem o interesse em desperdiçar seu tempo. Dessa maneira, tornam-se autorrealizados. A pessoa que é avançada em conhecimento espiritual não ocupa ninguém em atividades materiais. E aquele que não consegue transmitir o serviço devocional e, então, libertar outrem, não deve tornar-se mestre espiritual, pai, mãe, semideus ou esposo. Ao instruir seus cem filhos, o Senhor Ṛṣabhadeva os aconselhou a aceitarem seu irmão mais velho, Bharata, como seu guia e senhor e, portanto, servi-lo. Entre todas as entidades vivas, os brāhmaṇas são os melhores, e, acima dos brāhmaṇas, os vaiṣṇavas se situam em uma posição ainda melhor. Servir a um vaiṣṇava significa servir à Suprema Personalidade de Deus. Assim, para instruir a população em geral, Śukadeva Gosvāmī descreve as características de Mahārāja Bharata e a cerimônia sacrificatória executada pelo Senhor Ṛṣabhadeva.

Tato kapitola obsahuje popis bhāgavata-dharmy, náboženských zásad oddané služby, které převyšují náboženské zásady vedoucí k osvobození a zmírnění hmotného utrpení. Je zde řečeno, že lidská bytost nemá dřít pro smyslový požitek jako psi a prasata. Lidský život je zvláště určen pro obnovení našeho vztahu s Nejvyšším Pánem a s tímto cílem je třeba podstupovat nejrůznější druhy askeze. Tímto způsobem může člověk zbavit své srdce hmotného znečištění, a tak dospět na duchovní úroveň. Pro dosažení takové dokonalosti musí přijmout útočiště u oddaného a sloužit mu; pak se mu otevřou dveře k osvobození. Ti, kdo jsou hmotně poutáni k ženám a smyslovému požitku, se postupně zaplétají do hmotného vědomí a zakoušejí utrpení zrození, stáří, nemoci a smrti. Ti, kdo jednají pro dobro všech a nelpí na dětech a rodině, se nazývají mahātmové. Na druhou stranu lidé, kteří se věnují uspokojování smyslů, kteří jednají zbožně či bezbožně, nemohou pochopit cíl duše; proto mají vyhledat vysoce pokročilého oddaného a přijmout ho za duchovního mistra. Díky jeho společnosti budou schopni porozumět smyslu života. Pod vedením takového duchovního mistra lze dosáhnout oddané služby Pánu, odpoutanosti od hmotných věcí a tolerance vůči hmotnému utrpení a neštěstí. Tehdy se člověk dokáže dívat na všechny živé bytosti stejně a začne velice dychtit po poznání transcendentálních námětů. Vytrvalou snahou o uspokojení Kṛṣṇy se odpoutá od manželky, dětí a domova, neboť nechce marnit čas. Tak se člověk stane seberealizovaným. Osoba pokročilá v duchovním poznání nezaměstnává nikoho hmotnými činnostmi. A ten, kdo nedokáže osvobodit druhého tím, že by mu dal pokyny týkající se oddané služby, se nemá stát duchovním mistrem, otcem, matkou, polobohem ani manželem. Když Pán Ṛṣabhadeva dával pokyny Svým sto synům, poradil jim, aby přijali svého nejstaršího bratra Bharatu za svého vůdce a pána a sloužili mu. Brāhmaṇové jsou nejlepší ze všech živých bytostí, a je převyšují vaiṣṇavové, jejichž postavení je ještě významnější. Sloužit vaiṣṇavovi znamená sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Śukadeva Gosvāmī tedy popisuje vlastnosti Bharaty Mahārāje a oběť, kterou vykonal Pán Ṛṣabhadeva, pro poučení všech lidí.

VERSO 1:: O Senhor Ṛṣabhadeva disse aos Seus filhos: Meus queridos rapazes, entre todas as entidades vivas que aceitaram corpos materiais neste mundo, aquele que recebeu esta forma humana não deve trabalhar arduamente dia e noite com o simples propósito de satisfazer seus sentidos, pois isso se encontra disponível inclusive para os cães e porcos, meros comedores de excremento. A pessoa deve ocupar-se em penitências e austeridades para alcançar a posição divina do serviço devocional. Através dessa atividade, seu coração purifica-se e, ao situar-se nessa posição, obtém uma vida bem-aventurada e eterna, que transcende a felicidade material e continua para sempre.

Sloka 1:: Pán Ṛṣabhadeva řekl Svým synům: Moji milí chlapci, ze všech živých bytostí, které v tomto světě přijaly hmotná těla, nemá ta, jíž byla dána lidská podoba, ve dne v noci těžce pracovat jen pro smyslový požitek, který je dostupný i pro psy a prasata požírající výkaly. Člověk se má podrobit askezi, aby dosáhl božského postavení oddané služby. Tak se očistí jeho srdce, a když tohoto postavení dosáhne, získá věčný, blažený život, jenž je transcendentální hmotnému štěstí.

VERSO 2:: Somente consegue alcançar o caminho que o liberta do cativeiro material aquele que presta serviço a pessoas espirituais avançadíssimas. Essas pessoas são ou impersonalistas ou devotos. Caso alguém deseje mergulhar na existência do Senhor, ou caso deseje associar-se com a Personalidade de Deus, deve prestar serviço aos mahātmās. Para aqueles que não estão interessados nessas atividades, que se associam com pessoas ávidas por mulheres e sexo, o caminho do inferno está de portas abertas. Os mahātmās são equânimes. Eles não veem diferença alguma entre as entidades vivas. São muito pacíficos e ocupam-se plenamente em serviço devocional. Não ficam irados e trabalham para o benefício de todos. Não se comportam de maneiras abomináveis e são conhecidos como mahātmās.

Sloka 2:: Cesty vysvobození z hmotných pout je možné dosáhnout pouze službou vysoce pokročilým duchovním osobnostem, což jsou impersonalisté a oddaní. Ať už chce někdo splynout s Pánem nebo se stýkat s Osobností Božství, musí sloužit mahātmům. Těm, kdo se o takové činnosti nezajímají a stýkají se s lidmi, kteří mají rádi ženy a sex, se doširoka otvírají dveře do pekla. Mahātmové zůstávají vyrovnaní, nevidí žádný rozdíl mezi dvěma živými bytostmi, jsou velice klidní a plně se věnují oddané službě. Nikdy se nehněvají, jednají pro dobro každého a nechovají se odporným způsobem. Takoví lidé jsou známí jako mahātmové.

VERSO 3:: Aqueles que estão interessados em reviver a consciência de Kṛṣṇa e em intensificar seu amor por Deus não gostam de fazer nada que não esteja relacionado com Kṛṣṇa. Eles não estão interessados em associar-se com pessoas ocupadas em manter seus corpos, comer, dormir, acasalar-se e defender-se. Eles não estão apegados a seus lares, mesmo que sejam pais de família. Tampouco estão apegados a esposa, filhos, amigos ou riquezas. Ao mesmo tempo, não são indiferentes à execução de seus deveres. Semelhantes pessoas estão interessadas em coletar apenas o dinheiro suficiente para a manutenção de suas vidas.

Sloka 3:: Ti, kdo si přejí obnovit vědomí Kṛṣṇy a posílit svou lásku k Bohu, neradi dělají něco, co se nepojí s Kṛṣṇou. Nezajímají se o styky s lidmi, kteří se stále jen zabývají udržováním svých těl — jedením, spaním, sexem a obranou. I když jsou třeba hospodáři, nelpí na svých domovech, manželkách, dětech, přátelích či bohatství. Zároveň nejsou lhostejní k vykonávání svých povinností. Takoví lidé shromažďují pouze tolik peněz, aby udrželi tělo a duši pohromadě.

VERSO 4:: Ao considerar que o gozo dos sentidos é a meta da vida, é certo que a pessoa deseja loucamente uma vida materialista e ocupa-se em toda espécie de atividades pecaminosas. Ela não sabe que, devido a seus erros passados, já recebeu um corpo que, embora temporário, é a causa de seu sofrimento. Na verdade, a entidade viva não precisaria receber nenhum corpo material, mas, para poder satisfazer seus sentidos, ela recebe um corpo material. Portanto, acho que não é digno de um homem inteligente envolver-se de novo em atividades de gozo dos sentidos, visto que, em razão disso, continuará perpetuamente recebendo corpos materiais, um após o outro.

Sloka 4:: Když někdo považuje smyslový požitek za životní cíl, pak nepochybně zešílí touhou po materialistickém životě a začne páchat všemožné hříšné činnosti. Neví, že již za své minulé hříšné jednání získal tělo, které — třebaže je dočasné — je příčinou jeho utrpení. Živá bytost ve skutečnosti nemá mít hmotné tělo, ale dostává ho pro smyslový požitek. Proto si myslím, že inteligentnímu člověku nepřísluší znovu se zaplétat do činností zaměřených na uspokojování smyslů, za něž neustále dostává jedno hmotné tělo za druhým.

VERSO 5:: Enquanto alguém não indagar sobre os valores espirituais da vida, ele é derrotado e se sujeita aos sofrimentos que surgem da ignorância. Seja pecaminoso ou piedoso, o karma cobra seus resultados. Se a pessoa se envolve com qualquer espécie de karma, sua mente se chama karmātmaka, colorida com atividades fruitivas. Enquanto a mente for impura, a consciência será turva, e, enquanto a pessoa estiver absorta em atividades fruitivas, terá de aceitar corpos materiais.

Sloka 5:: Dokud se člověk nezačne dotazovat na duchovní hodnoty života, zakouší jen porážku a podléhá utrpení pocházejícímu z nevědomosti. Karma, ať už hříšná či zbožná, přináší své reakce. Mysl toho, kdo se zabývá jakoukoliv karmou, se nazývá karmātmaka, zabarvená plodonosným jednáním. Dokud je mysl nečistá, vědomí je nejasné, a dokud je živá bytost pohroužena v plodonosných činnostech, musí přijímat hmotné tělo.

VERSO 6:: Quando a entidade viva está coberta pelo modo da ignorância, ela não entende o ser vivo individual e o ser vivo supremo, e sua mente é subjugada por atividades fruitivas. Portanto, enquanto alguém não adquirir amor pelo Senhor Vāsudeva, que não é outrem senão Eu mesmo, por certo que ele não deixará de aceitar repetidos corpos materiais.

Sloka 6:: Když je někdo zahalen kvalitou nevědomosti, nechápe individuální živou bytost a svrchovanou živou bytost a jeho mysl je v područí plodonosných činností. Dokud nevyvine lásku k Pánu Vāsudevovi, Jímž není nikdo jiný než Já Sám, zaručeně se neosvobodí od nutnosti znovu a znovu přijímat hmotné tělo.

VERSO 7:: Muito embora alguém possa ser muito sábio e erudito, trata-se de alguém insano caso não entenda que o esforço em satisfazer seus sentidos é um inútil desperdício de tempo. Estando esquecido de seu interesse próprio, ele tenta ser feliz no mundo material, centralizando seus interesses no seu lar, que tem por base o ato sexual e que o assedia com toda espécie de sofrimentos materiais. Dessa maneira, ele não passa de um animal muito tolo.

Sloka 7:: Člověk může být velice učený a moudrý, ale jestliže nechápe, že snaha o uspokojení smyslů je zbytečnou ztrátou času, pak je šílený. Zapomíná na svůj vlastní zájem, snaží se být šťastný v hmotném světě a své zájmy soustřeďuje na domov, který se zakládá na pohlavním styku a přináší mu hmotná utrpení všeho druhu. Takový člověk není o nic lepší než tupé zvíře.

VERSO 8:: A atração entre macho e fêmea é o princípio básico da existência material. Com base nessa concepção errônea, que amarra os corações do homem e da mulher, a pessoa se sente atraída por seu corpo, lar, propriedades, filhos, parentes e riquezas. Dessa maneira, sua vida se enche de ilusões e ela pensa em termos de “eu e meu”.

Sloka 8:: Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou je podstatou hmotné existence. Vlivem tohoto mylného pojetí, které svazuje srdce muže a ženy dohromady, začíná být člověk přitahovaný ke svému tělu, domovu, majetku, dětem, příbuzným a bohatství. Takto zvětšuje svou životní iluzi a uvažuje v pojmech “já a moje”.

VERSO 9:: Quando se afrouxa o forte nó no coração de uma pessoa que, devido aos resultados de ações passadas, está imiscuída em uma vida material, ela dá as costas ao seu apego ao lar, à esposa e aos filhos. Desta maneira, ela abandona o princípio básico da ilusão [eu e meu] e se liberta. Assim, ela vai para o mundo transcendental.

Sloka 9:: Když silný uzel v srdci povolí, člověk, který je zapletený v hmotném životě kvůli výsledkům svých minulých činů, se odvrátí od své připoutanosti k domovu, manželce a dětem. Takto se vzdá základního principu iluze (já a moje), dosáhne osvobození a odejde do transcendentálního světa.

VERSOS 10-13:: Ó Meus filhos, deveis aceitar um paramahaṁsa altamente elevado, um mestre espiritual avançado espiritualmente. Dessa maneira, deveis depositar vossa fé e amor em Mim, a Suprema Personalidade de Deus. Deveis detestar o gozo dos sentidos e tolerar a dualidade de prazer e dor, que se comporta como as mudanças sazonais de verão e inverno. Procurai compreender a condição de sofrimento das entidades vivas, dolorosa mesmo nos sistemas planetários superiores. Fazei indagações filosóficas sobre a verdade e, então, a bem do serviço devocional, submetei-vos a toda espécie de austeridades e penitências. Evitai o esforço com objetivo a satisfazer os sentidos e ocupai-vos no serviço ao Senhor. Escutai as instruções sobre a Suprema Personalidade de Deus, e associai-vos sempre com os devotos. Celebrai e glorificai o Senhor Supremo e, com uma visão espiritual, enxergai a todos com igualdade. Não cultiveis inimizade e subjugai a ira e a lamentação. Não identifiqueis o eu como sendo o corpo e o lar, e lede as escrituras reveladas. Vivei num lugar recluso e praticai o processo de controlar por completo vosso ar vital, mente e sentidos. Tende plena fé nas escrituras reveladas, os textos védicos, e observai sempre o celibato. Executai vossos deveres prescritos e evitai conversas desnecessárias. Pensando sempre na Suprema Personalidade de Deus, obtende o conhecimento na fonte correta. Assim, praticando bhakti-yoga, paciente e entusiasticamente sereis elevados em conhecimento e sereis capazes de abandonar o falso ego.

Sloka 10-13:: Ó Moji synové, musíte přijmout velmi vznešeného paramahaṁsu, duchovně pokročilého duchovního mistra. Tímto způsobem vložte svou víru a lásku ve Mě, Nejvyšší Osobnost Božství. Musíte si ošklivit smyslový požitek a tolerovat duality v podobě radosti a bolesti, které jsou jako změny ročních období, léta a zimy. Snažte se realizovat strastiplné podmínky živých bytostí, které jsou nešťastné dokonce i na vyšších planetárních soustavách. Filozoficky se dotazujte na pravdu a poté v zájmu oddané služby podstupte všechny druhy askeze. Zanechte snahy o smyslový požitek a zaměstnejte se službou Pánu. Naslouchejte rozhovorům o Nejvyšší Osobnosti Božství a vždy se stýkejte s oddanými. Opěvujte a oslavujte Nejvyššího Pána a dívejte se na každého stejně — na duchovní úrovni. Zbavte se nepřátelství a přemožte hněv a nářek. Vzdejte se ztotožňování vlastního já s tělem a domovem a čtěte pravidelně ve zjevených písmech. Žijte na osamělém místě a praktikujte metodu, kterou můžete zcela ovládnout svůj životní vzduch, mysl a smysly. Mějte nezlomnou víru ve zjevená písma, ve védskou literaturu, a dodržujte celibát. Vykonávejte své předepsané povinnosti a vyhýbejte se zbytečným hovorům. Neustále upírejte mysl na Nejvyšší Osobnost Božství a získávejte poznání ze správného zdroje. Vytrváte-li v takovém praktikování bhakti-yogy, budete trpělivě a s nadšením rozvíjet poznání a dokážete se oprostit od falešného ega.

VERSO 14:: Deveis agir, Meus queridos filhos, como vos aconselhei. Sede muito cuidadosos. Através desse processo, Eu vos libertarei da ignorância que produz o desejo de atividades fruitivas, e no coração se romperá por completo o nó do cativeiro. Para continuardes avançando, deveis também abandonar os meios. Isto é, não deveis ficar apegados ao próprio processo de liberação.

Sloka 14:: Jednejte tak, jak jsem vám doporučil, Moji drazí synové. Buďte velice obezřetní. Těmito prostředky se zbavíte nevědomosti v podobě touhy po plodonosných činnostech a zcela rozetnete uzel, který vás poutá v srdci. Pro další pokrok se musíte vzdát i prostředků — nebuďte tedy připoutaní ani k samotnému procesu osvobození.

VERSO 15:: Se alguém é sério quanto a voltar ao lar, voltar ao Supremo, deve considerar a misericórdia da Suprema Personalidade de Deus como o summum bonum e a meta principal da vida. Se ele for um pai instruindo seus filhos, um mestre espiritual instruindo seus discípulos ou um rei instruindo seus cidadãos, deve instruí-los como acabo de fazer. Sem irar-se, ele deve continuar dando instruções, mesmo que seu discípulo, filho ou cidadão às vezes seja incapaz de seguir suas ordens. Deve-se fazer uso de todos os recursos para que as pessoas ignorantes que praticam atividades piedosas ou ímpias se ocupem em serviço devocional. Elas devem evitar sempre as atividades fruitivas. Se alguém põe no cativeiro de atividades cármicas seu discípulo, filho ou cidadão destituídos de visão transcendental, o que ele terá a ganhar? Seria como guiar um cego para um poço escuro e fazê-lo cair ali dentro.

Sloka 15:: Má-li někdo vážný zájem o návrat domů, zpátky k Bohu, musí považovat milost Nejvyšší Osobnosti Božství za summum bonum a hlavní cíl života. Je-li otcem, který poučuje své syny, duchovním mistrem, který poučuje své žáky, nebo králem, který poučuje své občany, musí je poučovat tak, jak jsem uvedl. Aniž by se hněval, má pokračovat v udílení pokynů i v případě, že žák, syn nebo občan někdy nedokáží jeho nařízení následovat. Nevědomé lidi, kteří vykonávají zbožné a bezbožné činnosti, je třeba jakýmkoliv způsobem zaměstnat oddanou službou. Měli by se vždy vyhýbat plodonosnému jednání. Přivede-li někdo svého žáka, syna nebo občana, který postrádá transcendentální pohled, do otroctví jednání přinášejícího karmu, jaký z toho bude mít prospěch? Je to stejné jako přivést slepého člověka k temné studni a nechat ho do ní spadnout.

VERSO 16:: Devido à ignorância, a pessoa materialista nada sabe sobre seu verdadeiro interesse pessoal, o caminho da vida auspiciosa. Por causa dos desejos luxuriosos, ela está simplesmente atada ao gozo material, e todos os seus planos são feitos para esse fim. Em busca do gozo temporário dos sentidos, semelhante pessoa cria uma sociedade em que prolifera a inveja e, devido à sua mentalidade, ela se afunda no oceano de sofrimento. Tal homem tolo sequer consegue compreender isso.

Sloka 16:: Vlivem nevědomosti neví materialista nic o skutečném vlastním zájmu, o příznivé cestě života. Je chtivými touhami připoutaný k hmotnému požitku a s tímto cílem spřádá všechny své plány. Pro dočasné uspokojení smyslů takový člověk vytváří společnost plnou závisti, a následkem této mentality se topí v oceánu utrpení. Je to takový hlupák, že o tom ani neví.

VERSO 17:: Se alguém é ignorante e se entregou ao caminho do saṁsāra, como uma pessoa realmente erudita, misericordiosa e avançada em conhecimento espiritual poderia ocupá-lo em atividades fruitivas e, dessa maneira, enredá-lo ainda mais na existência material? Se um cego avança pelo caminho errado, como um cavalheiro deixaria que ele continuasse nesse caminho perigoso? Como aprovaria esse método? Nenhum homem sábio ou bondoso pode permitir isso.

Sloka 17:: Jak může ten, kdo je skutečně učený, milosrdný a pokročilý v duchovním poznání, zaměstnat plodonosnými činnostmi nevědomého člověka, který se stal obětí cesty saṁsāry, a tak ho ještě více ponořit do hmotné existence? Jak může slušný člověk nechat slepce, který jde po špatné cestě, dál kráčet do nebezpečí? Jak může něco takového dopustit? Žádný moudrý či laskavý člověk to nedovolí.

VERSO 18:: Quem não pode libertar do caminho de repetidos nascimentos e mortes os seus dependentes, jamais deve tornar-se mestre espiritual, pai, esposo, mãe ou semideus adorável.

Sloka 18:: Ten, kdo nedokáže vysvobodit své svěřence z cesty opakovaného rození a umírání, se nemá nikdy stát duchovním mistrem, otcem, manželem, matkou nebo uctívaným polobohem.

VERSO 19:: Meu corpo transcendental [sac-cid-ānanda-vigraha] tem a mesmíssima forma humana, mas ele não é um corpo humano material. Ele é inconcebível. A natureza não Me força a aceitar um determinado tipo de corpo; Eu aceito um corpo de acordo com Meu próprio desejo. Meu coração também é espiritual, e Eu sempre penso no bem-estar dos Meus devotos. Portanto, dentro de Meu coração pode ser encontrado o processo do serviço devocional, que se destina aos devotos. Afastei para bem longe do Meu coração a irreligião [adharma] e as atividades não-devocionais. Elas não Me atraem. Devido a todas essas qualidades transcendentais, geralmente as pessoas oram a Mim como Ṛṣabhadeva, a Suprema Personalidade de Deus, a melhor de todas as entidades vivas.

Sloka 19:: Mé transcendentální tělo (sac-cid-ānanda-vigraha) má lidskou podobu, ale nejedná se o hmotné lidské tělo. Je nepochopitelné. Příroda Mě nenutí přijmout určitý druh těla; přijímám ho ze Své vlastní vůle. Mé srdce je také duchovní, a jelikož neustále myslím na dobro Svých oddaných, nachází se v něm proces oddané služby, který je určen právě pro ně. Daleko od Svého srdce jsem zanechal bezbožnost (adharmu) a neoddané činnosti. Ty na Mě nedělají žádný dojem. Díky všem těmto transcendentálním vlastnostem se ke Mně lidé obvykle modlí jako k Ṛṣabhadevovi, Nejvyšší Osobnosti Božství, nejlepší ze všech živých bytostí.

VERSO 20:: Meus queridos rapazes, todos vós nascestes do Meu coração, que é a sede de todas as qualidades espirituais. Portanto, não deveis ser como homens materialistas e invejosos. Deveis aceitar vosso irmão mais velho, Bharata, que é avançado em serviço devocional. Se vos ocupardes em servir a Bharata, em vosso serviço a ele estará incluído o serviço a Mim e governareis naturalmente os cidadãos.

Sloka 20:: Moji milí chlapci, všichni jste zrození z Mého srdce, které je sídlem všech duchovních vlastností, a proto byste neměli být jako materialisté a závistiví lidé. Měli byste přijmout svrchovanost svého nejstaršího bratra, Bharaty, který je velice pokročilý v oddané službě. Budete-li mu sloužit, vaše služba jemu bude zahrnovat i službu Mně, a automaticky tak budete vládnout občanům.

VERSOS 21-22:: Dentre as duas energias manifestas [espírito e matéria bruta], os seres que possuem força vital [vegetais, gramíneas, arbustos e árvores] são superiores à matéria bruta [pedra, terra etc.]. Superiores às plantas e vegetais inertes, são os vermes e as serpentes, que podem mover-se. Superiores aos vermes e às serpentes, são os animais que desenvolveram inteligência. Superiores aos animais, são os seres humanos, e, superiores a esses, são os fantasmas, pois eles não têm corpos materiais. Superiores aos fantasmas são os Gandharvas, e, superiores a esses, são os Siddhas. Superiores aos Siddhas são os Kinnaras, e, superiores a esses, são os asuras. Superiores aos asuras, são os semideuses, e, dentre os semideuses, Indra, o rei dos céus, é o supremo. Superiores a Indra são os filhos diretos do senhor Brahmā, filhos tais como o rei Dakṣa, e supremo entre os filhos de Brahmā é o senhor Śiva. Como o senhor Śiva é filho do senhor Brahmā, Brahmā é considerado superior, mas Brahmā também está subordinado a Mim, a Suprema Personalidade de Deus. Porque sou favorável aos brāhmaṇas, os brāhmaṇas são os melhores de todos.

Sloka 21-22:: Ze dvou projevených energií (duchovní a hmotné) jsou bytosti obdařené životní silou (tráva, stromy a jiné rostliny) nadřazeny tupé hmotě (kamenům, hlíně atd.). Výše než nehybné rostliny jsou červi a hadi, kteří se dokáží pohybovat. Červy a hady převyšují zvířata, jež mají vyvinutou inteligenci. Zvířatům jsou nadřazeny lidské bytosti a nad lidmi jsou duchové, jelikož nemají hmotná těla. Výše než duchové jsou Gandharvové a nad Gandharvy stojí Siddhové. Výše než Siddhové stojí Kinnarové a nad Kinnary jsou asurové. Výše než asurové jsou polobozi, a z polobohů je nejvyšší Indra, král nebes. Výše než Indra jsou přímí synové Pána Brahmy — jako je král Dakṣa — a nejvyšším z nich je Pán Śiva. Pán Śiva je synem Pána Brahmy, a proto je Brahmā považován za vyššího, ale i on je podřízený Mně, Nejvyšší Osobnosti Božství. A jelikož Já jsem nakloněn brāhmaṇům, jsou brāhmaṇové nejlepší ze všech.

VERSO 23:: Ó brāhmaṇas respeitáveis, até onde vai a Minha estimativa, neste mundo, ninguém é igual ou superior aos brāhmaṇas. Não vejo ninguém comparável a eles. Quando, após executarem rituais de acordo com os princípios védicos, as pessoas conhecem Minha intenção, elas Me oferecem, com fé e amor, alimento através da boca de um brāhmaṇa. Quando o alimento Me é oferecido deste modo, Eu o como com plena satisfação. Na verdade, Eu sinto mais prazer com o alimento oferecido dessa maneira do que com o alimento oferecido no fogo de sacrifício.

Sloka 23:: Ó ctihodní brāhmaṇové, co se Mě týče, nikdo v tomto světě není rovnocenný či nadřazený brāhmaṇům. Nenacházím nikoho, kdo by se s nimi mohl srovnávat. Lidé, kteří znají Můj záměr, Mi poté, co vykonali obřady podle védských zásad, obětují s láskou a vírou potravu prostřednictvím úst brāhmaṇy. Je-li Mi jídlo nabídnuto takovýmto způsobem, jím ho s plným uspokojením a přináší Mi větší potěšení než potrava obětovaná v obětním ohni.

VERSO 24:: Os Vedas são Minha eterna encarnação sonora transcendental. Portanto, os Vedas são śabda-brahma. Neste mundo, os brāhmaṇas fazem um estudo exaustivo de todos os Vedas e, porque assimilam as conclusões védicas, também devem ser considerados os Vedas personificados. Os brāhmaṇas estão situados em sattva-guna, o modo da natureza supremamente transcendental. Devido a isso, eles desenvolveram controle da mente [śama], controle dos sentidos [dama] e veracidade [satya]. Eles descrevem o significado autêntico dos Vedas e, por misericórdia [anugraha], eles pregam a todas as almas condicionadas o propósito dos Vedas. Eles praticam penitência [tapasya] e tolerância [titikṣā], e compreendem a posição da entidade viva e do Senhor [anubhava]. Estas são as oito qualificações dos brāhmaṇas. Portanto, dentre todas as entidades vivas, ninguém é superior aos brāhmaṇas.

Sloka 24:: Vedy jsou Má věčná transcendentální zvuková inkarnace; proto se nazývají śabda-brahma. V tomto světě se brāhmaṇové věnují jejich důkladnému studiu, a jelikož si osvojují védské závěry, je třeba je rovněž považovat za zosobněné Vedy. Brāhmaṇové jsou na úrovni nejvyšší transcendentální kvality přírody, sattva-guṇy, a proto jsou upevněni v ovládání mysli (śama), ovládání smyslů (dama) a pravdomluvnosti (satya). Podávají Vedy v jejich původním smyslu a z milosti (anugraha) káží jejich cíl všem podmíněným duším. Praktikují askezi (tapasya) a snášenlivost (titikṣā) a realizují postavení živé bytosti a Nejvyššího Pána (anubhava). To je osm kvalifikací brāhmaṇů. Žádná živá bytost není brāhmaṇům nadřazená.

VERSO 25:: Eu sou plenamente opulento, onipotente e superior ao senhor Brahmā e Indra, o rei dos planetas celestiais. Também sou o outorgador de toda a felicidade obtida no reino celestial e através da liberação. Entretanto, os brāhmaṇas não Me buscam em troca de confortos materiais. Eles são muito puros e não desejam possuir nada. Eles simplesmente se ocupam em Meu serviço devocional. Qual a necessidade de pedirem benefícios materiais a alguma outra pessoa?

Sloka 25:: Můj majestát je neomezený, jsem všemocný a Mé postavení je vyšší než postavení Pána Brahmy a Pána Indry, krále nebeských planet. Jsem také tím, kdo udílí veškeré štěstí získané v nebeském království a osvobozením. Brāhmaṇové od Mě přesto nežádají hmotné pohodlí. Jsou velmi čistí a nechtějí nic vlastnit; pouze Mi oddaně slouží. Proč by měli o hmotný prospěch žádat někoho jiného?

VERSO 26:: Meus queridos filhos, não deveis invejar nenhuma entidade viva – seja móvel, seja inerte. Sabendo que estou situado nelas, deveis a todo instante oferecer respeito a todas elas. Dessa maneira, ofereceis respeitos a Mim.

Sloka 26:: Moji milí synové, nestavte se zle vůči žádné živé bytosti, pohyblivé ani nehybné. S vědomím, že v nich sídlím Já, jim všem vzdávejte každým okamžikem úctu. Tak budete vzdávat úctu Mně.

VERSO 27:: A verdadeira atividade dos órgãos dos sentidos – mente, visão, palavras e os sentidos com que se obtém conhecimento e os sentidos funcionais – é ocupar-se plenamente a Meu serviço. A menos que seus sentidos estejam assim ocupados, uma entidade viva não pode cogitar escapar deste grande enredamento da existência material, que é exatamente como a corda constringente de Yamarāja.

Sloka 27:: Pravou činností smyslových orgánů — mysli, zraku, slov a všech poznávacích i činných smyslů — je jejich úplné zapojení ve službě Mně. Živá bytost, jejíž smysly nejsou takto zaměstnané, nemůže pomýšlet na vyproštění se z povážlivého zapletení v hmotné existenci, která je jako pevný Yamarājův provaz.

VERSO 28:: Śukadeva Gosvāmī disse: Assim, o grande benquerente de todos, o Supremo Senhor Ṛṣabhadeva, instruiu Seus próprios filhos. Embora eles fossem perfeitamente educados e cultos, Ele os instruiu apenas para estabelecer um exemplo de como, antes de retirar-se da vida familiar, o pai deve instruir seus filhos. Os sannyāsīs, que já não estão atados às atividades fruitivas e que, após eliminarem todos os seus desejos materiais, adotaram o serviço devocional, também aprendem através dessas instruções. O Senhor Ṛṣabhadeva instruiu Seus cem filhos, dentre os quais, o mais velho, Bharata, era um devoto muito avançado e seguidor dos vaiṣṇavas. Para governar o mundo inteiro, o Senhor instalou no trono real o Seu filho mais velho. Depois disso, embora ainda permanecesse no lar, o Senhor Ṛṣabhadeva viveu tal qual um louco, nu e com o cabelo desgrenhado. Então, o Senhor interiorizou em Si o fogo do sacrifício e deixou Brahmāvarta para viajar pelo mundo inteiro.

Sloka 28:: Śukadeva Gosvāmī pravil: Takto poučil velký příznivec všech, Nejvyšší Pán Ṛṣabhadeva, Své vlastní syny. Přestože byli dokonale vzdělaní a kulturně vyspělí, udělil jim pokyny, aby stanovil příklad, jak má otec poučit své syny, než zanechá rodinného života. Sannyāsīni, které již nepoutá plodonosné jednání a kteří se poté, co přemohli všechny své hmotné touhy, začali věnovat oddané službě, si mohou z těchto pokynů také mnoho vzít. Pán Ṛṣabhadeva poučil Svých sto synů, z nichž nejstarší, Bharata, byl velmi pokročilý oddaný a stoupenec vaiṣṇavů. Jeho Pán dosadil na královský trůn, aby vládl celému světu. Poté — i když byl ještě doma — žil Pán Ṛṣabhadeva jako šílenec, nahý a s rozcuchanými vlasy. Pak do Svého nitra přijal obětní oheň a opustil Brahmāvartu, aby cestoval po celém světě.

VERSO 29:: Após aceitar as características de avadhūta, uma grandiosa pessoa santa sem preocupações materiais, o Senhor Ṛṣabhadeva viveu na sociedade humana como se fosse um cego, um surdo-mudo, uma pedra inútil, um fantasma ou um louco. Embora as pessoas se dirigissem a Ele com esses tratamentos, Ele permanecia silencioso e não falava com ninguém.

Sloka 29:: Poté Pán Ṛṣabhadeva přijal vnější vzhled avadhūty — velkého světce, který se nestará o hmotný svět — a putoval lidskou společností jako slepý, hluchý a němý člověk, nepotřebný kámen, duch či šílenec. I když Mu lidé takto nadávali, mlčel a s nikým nemluvil.

VERSO 30:: Ṛṣabhadeva começou a viajar por cidades, vilas, minas, campos, vales, jardins, campos militares, currais de vacas, lares de vaqueiros, hospedarias de peregrinos, colinas, florestas e eremitérios. Por onde quer que Ele viajasse, todos os maus elementos rodeavam-nO, assim como as moscas cercam o corpo de um elefante que vem da floresta. As pessoas sempre O hostilizavam, batiam nEle, urinavam sobre Ele e cuspiam nEle. Às vezes, atiravam-Lhe pedras, excremento e areia, e, outras vezes, soltavam gases diante dEle. Assim, as pessoas falavam muitas palavras de baixo calão para Ele e causavam-Lhe grandes vexames, mas Ele não Se importava com isso, pois entendia que o corpo se destina simplesmente a esse fim. Ele estava situado na plataforma espiritual e, em Sua glória espiritual, não Se importava com todos esses insultos materiais. Em outras palavras, Ele entendia na íntegra que a matéria e o espírito são distintos, e não tinha nenhum conceito corpóreo. Assim, sem irar-se contra ninguém, Ele caminhava sozinho pelo mundo inteiro.

Sloka 30:: Ṛṣabhadeva začal putovat městy, vesnicemi, doly, venkovem, údolími, zahradami, vojenskými tábory, ohradami pro dobytek, domovy pastevců krav, přechodnými útulky, horami, lesy a poustevnami. Všude, kam šel, Ho obklopovaly nejrůznější pochybné živly, stejně jako mouchy obklopují slona vycházejícího z lesa. Lidé Mu neustále vyhrožovali, bili Ho, močili na Něho a plivali. Někdy po Něm házeli kameny, výkaly a prach a jindy před Ním pouštěli smrduté větry. Nadávali Mu nejrůznějšími způsoby a působili Mu mnoho těžkostí, ale On si toho nevšímal, protože chápal, že tělu je předurčeno takto skončit. Nacházel se na duchovní úrovni, a jelikož spočíval ve Své duchovní slávě, vůbec se o tyto hmotné urážky nestaral. Jasně chápal, že hmota a duše jsou od sebe oddělené, a nebyl ovlivněn tělesným pojetím. Takto chodil sám po celém světě, aniž by se na kohokoliv hněval.

VERSO 31:: As mãos, os pés e o peito do Senhor Ṛṣabhadeva eram muito longos. Seus ombros, rosto e membros eram todos muito delicados e simetricamente proporcionais. Sua boca era belamente decorada com Seu sorriso natural, e Ele parecia ainda mais amável com Seus longos olhos avermelhados semelhantes a pétalas de uma flor de lótus que acaba de desabrochar e está coberta com o orvalho da madrugada. As íris de Seus olhos eram tão agradáveis que eliminavam os problemas de todos aqueles que O viam. Sua testa, orelhas, pescoço, nariz e todas as Suas outras características eram muito belas. Seu sorriso cortês sempre tornava encantador o Seu rosto – tão intensamente que Ele atraía até mesmo o coração das mulheres casadas. Era como se elas tivessem sido trespassadas pelas flechas do Cupido. Em torno de Sua cabeça, havia uma abundância de cabelos castanhos, encaracolados e ondulados. Seu cabelo se mantinha desgrenhado porque Seu corpo estava sujo e negligenciado. Ele Se parecia com um homem assombrado por um fantasma.

Sloka 31:: Ruce, nohy a hruď Pána Ṛṣabhadeva byly velmi dlouhé a Jeho ramena, obličej a všechny údy se vyznačovaly jemností a souměrností. Ústa Mu zdobil přirozený úsměv a Jeho půvab ještě zvyšovaly načervenalé oči, doširoka otevřené jako okvětní lístky mladého lotosu s kapkami ranní rosy. Duhovky Jeho očí byly tak příjemné na pohled, že každého zbavovaly všech potíží. Nádherné bylo i Jeho čelo, uši, krk, nos a všechny ostatní části těla. Jeho tvář vždy krášlil jemný úsměv — do té míry, že přitahoval i srdce vdaných žen, jako by je Amor zasáhl svými šípy. Měl hojně kadeřavých hnědých vlasů, které byly spletené, rozcuchané a stejně zanedbané jako Jeho špinavé tělo. Vypadal jako člověk posedlý duchem.

VERSO 32:: Ao ver que a população em geral mostrava-se muito hostil à Sua execução de yoga místico, o Senhor Ṛṣabhadeva, a fim de contra-atacar essa oposição, adotou o comportamento de um píton. Assim, Ele permanecia em um só lugar, deitado. Enquanto estava deitado, Ele comia e bebia, e também defecava, urinava e rolava sobre os excrementos. Na verdade, Ele untava todo o Seu corpo com Suas próprias fezes e urina para que as pessoas hostis não viessem perturbá-lo.

Sloka 32:: Když Pán Ṛṣabhadeva viděl, že veřejnost dělala všechno proti Jeho praktikování mystické yogy, začal se chovat jako krajta, aby se bránil útokům druhých. Ulehl na jedno místo, kde zůstal, a vleže jedl, pil, kálel, močil a válel se v tom všem. Takto si zamazal celé tělo vlastními výkaly a močí, aby se k Němu nepřátelé nepřibližovali a nerušili Ho.

VERSO 33:: Porque o Senhor Ṛṣabhadeva permanecia nessa condição, o público não O perturbava, mas nenhum odor desagradável emanava de Seu excremento e urina. Em vez disso, Seu excremento e Sua urina eram tão perfumados que, em uma extensão de cento e trinta quilômetros na zona rural, deixavam um aroma agradável.

Sloka 33:: Jelikož Pán Ṛṣabhadeva zůstal v tomto stavu, veřejnost ho nevyrušovala, ale Jeho výkaly a moč nevydávaly žádný nepříjemný zápach. Naopak — voněly do té míry, že celé okolí do vzdálenosti sto třiceti kilometrů naplnily příjemnou vůní.

VERSO 34:: Dessa maneira, o Senhor Ṛṣabhadeva seguia o comportamento das vacas, veados e corvos. Ora Ele Se movia ou caminhava, ora Se ficava sentado em um só lugar. Às vezes, Ele Se deitava comportando-Se exatamente como as vacas, veados e corvos. Desse modo, Ele comia, bebia, defecava e urinava e, com essa conduta, enganava as pessoas.

Sloka 34:: Takto se chování Pána Ṛṣabhadeva nelišilo od chování krav, jelenů a vran. Někdy se pohyboval či chodil, a jindy seděl na jednom místě. Někdy ležel, stejně jako krávy, jeleni a vrány. Takto jedl, pil, kálel a močil, a tímto způsobem klamal veřejnost.

VERSO 35:: Ó rei Parīkṣit, com o simples propósito de mostrar a todos os yogīs o processo místico, o Senhor Ṛṣabhadeva, a expansão parcial do Senhor Kṛṣṇa, executou atividades maravilhosas. Na verdade, Ele era o mestre da liberação e estava plenamente absorto em bem-aventurança transcendental, a qual aumentava milhares de vezes. O Senhor Kṛṣṇa, Vāsudeva, o filho de Vasudeva, é a fonte original do Senhor Ṛṣabhadeva. Não há diferença alguma na constituição dEles, e, desse modo, o Senhor Ṛṣabhadeva manifestou os sintomas amorosos de choro, riso e tremor. Ele estava sempre absorto em amor transcendental. Devido a isso, todos os poderes místicos automaticamente foram ao Seu encontro, tais como a habilidade de viajar pelo espaço sideral à velocidade da mente, de aparecer e desaparecer, de entrar nos corpos alheios e de ver as coisas a uma longa distância. Embora pudesse fazer tudo isso, Ele não Se valia desses poderes.

Sloka 35:: Ó králi Parīkṣite, Pán Ṛṣabhadeva, částečná expanze Pána Kṛṣṇy, vykonával úžasné činnosti, jen aby ukázal všem yogīnům mystický proces. Ve skutečnosti byl vládcem osvobození, plně pohrouženým v transcendentální blaženosti, která tisícinásobně rostla. Pán Kṛṣṇa, Vāsudeva, syn Vasudeva, je původním zdrojem Pána Ṛṣabhadeva. Jejich tělesná stavba se neliší, a následkem toho Pán Ṛṣabhadeva projevil příznaky lásky, jako je pláč, smích a chvění těla. Byl neustále pohroužený v transcendentální lásce, a díky tomu se u Něho automaticky manifestovaly všechny mystické síly, jako je schopnost cestovat v meziplanetárním prostoru rychlostí mysli, objevit se a zmizet, vstupovat do těl druhých a vidět velice vzdálené věci. Toho všeho byl schopen, ale přesto tyto síly neuplatňoval.