CAPÍTULO VINTE E UM
KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ
Os Movimentos do Sol
Pohyby Slunce
Este capítulo nos informa sobre os movimentos do Sol. O Sol não está parado; como os outros planetas, ele também se move. Os movimentos do Sol determinam a duração do dia e da noite. Ao percorrer o norte do equador, o Sol se move vagarosamente durante o dia e muito rapidamente à noite, aumentando, assim, a duração do dia e diminuindo a duração da noite. Então, ao percorrer o sul do equador, ocorre o fenômeno oposto – a duração do dia diminui e a duração da noite aumenta. Quando o Sol entra em Karkaṭa-rāśi (Câncer) e depois viaja até Siṁha-rāśi (Leão), e, progredindo mais, percorre Dhanuḥ-rāśi (Sagitário), sua rota se chama Dakṣiṇāyana, o percurso sul, e quando entra em Makara-rāśi (Capricórnio) e depois viaja por Kumbha-rāśi (Aquário) e, mais adiante, percorre Mithuna-rāśi (Gêmeos), sua rota se chama Uttarāyaṇa, o percurso norte. Quando está em Meṣa-rāśi (Áries) e Tulā-rāśi (Libra), a duração do dia e da noite é igual.
Tato kapitola nás informuje o pohybech Slunce. Slunce není nehybné; pohybuje se tak jako ostatní planety a jeho pohyby určují trvání dne a noci. Když putuje severně od rovníku, pohybuje se ve dne pomalu a v noci velice rychle, čímž prodlužuje délku dne a zkracuje délku noci. Když putuje jižně od rovníku, je tomu právě naopak — den se zkracuje a noc se prodlužuje. Když Slunce vstupuje do znamení Karkaṭa-rāśi (Raka) a potom do Siṁha-rāśi (Lva) a pokračuje přes Dhanuḥ-rāśi (Střelce), jeho dráha se nazývá Dakṣiṇāyana, jižní cesta; když vstupuje do znamení Makara-rāśi (Kozoroha) a potom putuje přes Kumbha-rāśi (Vodnáře) a Mithuna-rāśi (Blížence), nazývá se jeho dráha Uttarāyaṇa, severní cesta. Při vstupu do Meṣa-rāśi (Berana) a Tulā-rāśi (Vah) jsou den a noc stejně dlouhé.
Sobre a montanha Mānasottara, encontram-se as moradas de quatro semideuses. A leste da montanha Sumeru, está Devadhānī, onde vive o rei Indra, ao passo que, ao sul de Sumeru, encontra-se Saṁyamanī, a morada de Yamarāja, o superintendente da morte. Do mesmo modo, a oeste de Sumeru, figura Nimlocanī, a morada de Varuṇa, o semideus que controla a água, e, ao norte de Sumeru, está Vibhāvarī, onde vive o semideus da Lua. O alvorecer, o meio-dia, o pôr do sol e a meia-noite ocorrem em todos esses lugares por causa dos movimentos do Sol. Diametralmente oposto ao lugar onde o Sol nasce e é visto pelos olhos humanos, ele estará se pondo e se escondendo da visão humana. Do mesmo modo, as pessoas que residem no ponto diametralmente oposto ao lugar onde ele está ao meio-dia experimentam a meia-noite. O Sol nasce e se põe juntamente com todos os outros planetas, liderados pela Lua e outros luzeiros.
Na hoře Mānasottara se nacházejí sídla čtyř polobohů. Východně od hory Sumeru je Devadhānī, obývané králem Indrou, a jižně od Sumeru Saṁyamanī, sídlo Yamarāje, vládce smrti. Západně od Sumeru leží Nimlocanī, sídlo Varuṇy (poloboha, který vládne vodě) a severně od Sumeru Vibhāvarī, kde žije polobůh Měsíce. K východu slunce, poledni, západu slunce a půlnoci dochází na všech těchto místech vlivem pohybů Slunce. Na opačné straně od místa, kde slunce vychází a zjevuje se lidským očím, slunce zapadne a zmizí z dosahu lidského zraku. Lidé žijící na protilehlé straně od místa, kde je právě poledne, mají v tu dobu půlnoc. Slunce vychází a zapadá spolu se všemi ostatními planetami, počínaje Měsícem a dalšími svítícími tělesy.
Todo o kāla-cakra, ou a roda do tempo, está estabelecido na roda da quadriga do deus do Sol. Essa roda é conhecida como Saṁvatsara. Os sete cavalos que puxam a quadriga do Sol são conhecidos como Gāyatrī, Bṛhatī, Uṣṇik, Jagatī, Triṣṭup, Anuṣṭup e Paṅkti. O semideus Aruṇadeva coloca-lhes os arreios, atrelando-os a uma canga de 900.000 yojanas de largura. Assim, a quadriga transporta Ādityadeva, o deus do Sol. Permanecendo sempre na frente do deus do Sol e lhe oferecendo suas orações, estão sessenta mil sábios conhecidos como Vālikhilyas. Existem quatorze Gandharvas, Apsarās e outros semideuses, que se dividem em sete grupos e que todos os meses realizam atividades ritualísticas para adorar a Superalma através do deus do Sol, de acordo com diferentes nomes. Assim, o deus do Sol viaja pelo universo, em um percurso de 95.100.000 yojanas (1.218.000.000 de quilômetros), à velocidade de 25.606 quilômetros a cada instante.
Celá kāla-cakra, kolo času, spočívá na kole vozu boha Slunce, které se nazývá Saṁvatsara. Vůz táhne sedm koní, jejichž jména jsou Gāyatrī, Bṛhatī, Uṣṇik, Jagatī, Triṣṭup, Anuṣṭup a Paṅkti. Polobůh Aruṇadeva je zapřahá do postroje širokého 900 000 yojanů. Vůz veze Ādityadeva, boha Slunce. Před bohem Slunce neustále stojí a modlí se šedesát tisíc světců známých jako Vālakhilyové. Je tam i čtrnáct Gandharvů, Apsar a dalších polobohů, jež jsou rozděleni na sedm skupin a každý měsíc pod různými jmény provádějí prostřednictvím boha Slunce obřady k uctívání Nadduše. Bůh Slunce tak putuje vesmírem na vzdálenost 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů) rychlostí 25 606 kilometrů za jediný okamžik.
- VERSO 1:
- Śukadeva Gosvāmī disse: Meu querido rei, até então descrevi o diâmetro do universo [quinhentos milhões de yojanas, ou seis bilhões e quatrocentos milhões de quilômetros] e suas características gerais, de acordo com as estimativas de estudiosos eruditos.
- Sloka 1:
- Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj drahý králi, potud jsem ti podle mínění učenců popsal průměr vesmíru (0,5 miliardy yojanů neboli 6,4 miliardy kilometrů) a jeho obecné charakteristiky.
- VERSO 2:
- Assim como se dividindo um grão de trigo em duas partes é possível calcular o tamanho da parte superior conhecendo o tamanho da inferior, do mesmo modo, ensinam os geógrafos peritos que se podem entender as medidas da parte superior do universo conhecendo as medidas da parte inferior. O espaço entre a esfera terrestre e a esfera celestial se chama antarikṣa, ou espaço exterior. Ele une o topo da esfera terrestre à base da esfera celestial.
- Sloka 2:
- Zkušení zeměpisci učí, že rozměry horní části vesmíru lze zjistit, jestliže známe rozměry jeho dolní části, tak jako je možné určit velikost vrchní části rozpůleného pšeničného zrna, když známe rozměry spodní. Nebe mezi zemskou a nebeskou sférou se nazývá antarikṣa, meziplanetární prostor, a sousedí s vrcholem zemské a spodní částí nebeské sféry.
- VERSO 3:
- No meio dessa região do espaço exterior [antarikṣa], fica o opulentíssimo Sol, o rei de todos os planetas que emitem calor, tais como a Lua. Pela influência de sua radiação, o Sol aquece o universo e o mantém na devida ordem. Ele também fornece luz para ajudar todas as entidades vivas a verem. Enquanto passa pelo norte, pelo sul ou pelo equador, de acordo com a ordem da Suprema Personalidade de Deus, afirma-se que ele move-se vagarosa, rápida ou moderadamente. De acordo com os movimentos através dos quais ele nasce, põe-se ou passa pelo equador – e, correspondentemente, entra em contato com vários signos do zodíaco, a começar por Makara [Capricórnio] –, os dias e as noites são curtos, longos ou de igual duração.
- Sloka 3:
- Uprostřed této oblasti meziplanetárního prostoru (antarikṣa) je nejvznešenější Slunce, král všech planet, jež vyzařují teplo, jako například Měsíc. Svým zářením zahřívá vesmír a udržuje jeho řád. Dodává také světlo, aby všem živým bytostem pomohlo vidět. Je řečeno, že když podle pokynu Nejvyšší Osobnosti Božství putuje na sever, na jih nebo přes rovník, pohybuje se pomalu, rychle nebo průměrnou rychlostí. Podle svých pohybů, kdy stoupá, klesá nebo překračuje rovník — a podle toho přichází do styku s různými znameními zvěrokruhu počínaje Makarou (Kozorohem) — jsou dny a noci krátké, dlouhé nebo se sobě navzájem rovnají.
- VERSO 4:
- Quando o Sol passa por Meṣa [Áries] e Tulā [Libra], a duração do dia e da noite é igual. Quando ele passa pelos cinco signos liderados por Vṛṣabha [Touro], a duração dos dias aumenta [até Câncer], e depois gradualmente diminui meia hora por mês, até que o dia e a noite voltam a se tornar iguais [em Libra].
- Sloka 4:
- Když Slunce prochází Meṣou (Beranem) a Tulou (Vahami), je den stejně dlouhý jako noc. Když prochází pěti znameními počínaje Vṛṣabhou (Býkem), dny se (až po Raka) prodlužují a potom se postupně každý měsíc o půl hodiny zkracují, dokud se den a noc opět nevyrovnají (ve Vahách).
- VERSO 5:
- Quando o Sol passa pelos cinco signos que começam com Vṛścika [Escorpião], a duração dos dias diminui [até Capricórnio], e depois aumenta gradualmente mês após mês, até que o dia e a noite se tornam iguais [em Áries].
- Sloka 5:
- Když Slunce prochází pěti znameními počínaje Vṛścikou (Štírem), dny se zkracují (až po Kozoroha) a poté se postupně měsíc po měsíci prodlužují, dokud se den nevyrovná s nocí (v Beranu).
- VERSO 7:
- Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Meu querido rei, como se afirmou antes, os eruditos dizem que o Sol viaja em torno da montanha Mānasottara, em um círculo cuja extensão é de 95.100.000 yojanas [1.217.000.000 de quilômetros]. Na montanha Mānasottara, diretamente a leste da montanha Sumeru, há um local conhecido como Devadhānī, de propriedade do rei Indra. Do mesmo modo, ao sul fica um local conhecido como Saṁyamanī, propriedade de Yamarāja, a oeste há um lugar conhecido como Nimlocanī, pertencente a Varuṇa, e ao norte fica um lugar chamado Vibhāvarī, pertencente ao deus da Lua. O alvorecer, o meio-dia, o pôr do sol e a meia-noite ocorrem em todos esses lugares de acordo com tempos específicos, mantendo assim todas as entidades vivas em seus vários deveres ocupacionais e também determinando o momento em que elas devem cessar tais deveres.
- Sloka 7:
- Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj drahý králi, jak bylo uvedeno dříve, učenci praví, že Slunce putuje po všech stranách hory Mānasottara v kruhu, jehož délka činí 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů). Na hoře Mānasottara, východně od hory Sumeru, je místo zvané Devadhānī, které patří králi Indrovi. Na jižní straně je místo zvané Saṁyamanī, patřící Yamarājovi, na západě se nachází Nimlocanī, které vlastní Varuṇa, a na severu Vibhāvarī, jež patří bohu Měsíce. Východ slunce, poledne, západ slunce a půlnoc v těchto místech nastávají podle příslušných časů, a tak zaměstnávají všechny živé bytosti jejich rozličnými předepsanými povinnostmi a také je vedou k tomu, aby vykonávání svých povinnosti ukončily.
- VERSOS 8-9:
- As entidades vivas que residem na montanha Sumeru sempre estão quentes, como acontece ao meio-dia, pois, para elas, o Sol sempre está a pino. Embora o Sol se mova no sentido anti-horário, de frente para as constelações e com a montanha Sumeru à sua esquerda, ele também se move no sentido horário e parece ter a montanha à sua direita porque é influenciado pelo vento dakṣiṇāvarta. As pessoas que vivem nas regiões localizadas em pontos diametralmente opostos ao local onde se detecta o nascer do Sol, verão o Sol se pondo, e caso se traçasse uma linha reta de um ponto onde o Sol está ao meio-dia, as pessoas nas regiões situadas no lado oposto da linha estariam em plena meia-noite. Igualmente, se as pessoas que residem onde o Sol se põe fossem visitar regiões localizadas diametralmente opostas, não veriam o Sol nas mesmas condições.
- Sloka 8-9:
- Živým bytostem sídlícím na hoře Sumeru je vždy velké horko, jako bývá v poledne, neboť mají Slunce neustále nad hlavou. Ačkoliv se Slunce pohybuje proti směru hodinových ručiček, obrácené k souhvězdím a s horou Sumeru po své levé straně, pohybuje se také po směru hodinových ručiček a zdá se mít horu po své pravé straně, protože ho ovlivňuje vítr dakṣiṇāvarta. Lidé žijící v zemích přímo naproti místu, kde je poprvé pozorován východ slunce, vidí, jak slunce právě zapadá. Když bychom vedli přímou linku z bodu, kde je Slunce v poledne, lidé v zemích na jejím opačném konci by měli půlnoc. Kdyby lidé, kteří sídlí v místech, kde slunce zapadá, odešli do zemí na protilehlé straně, neviděli by Slunce ve stejném postavení.
- VERSO 10:
- Ao viajar de Devadhānī, a residência de Indra, até Saṁyamanī, a residência de Yamarāja, o Sol percorre 23.775.000 yojanas [304.320.000 quilômetros] em quinze ghaṭikās [seis horas].
- Sloka 10:
- Když Slunce putuje z Indrova sídla Devadhānī do Saṁyamanī, sídla Yamarāje, překoná vzdálenost 23 775 000 yojanů (304 320 000 kilometrů) za patnáct ghaṭik (šest hodin).
- VERSO 11:
- Da residência de Yamarāja, o Sol viaja até Nimlocanī, a residência de Varuṇa, de onde vai até Vibhāvarī, a residência do deus da Lua, e daí segue rumo à residência de Indra. De modo semelhante, a Lua, juntamente com outras estrelas e planetas, torna-se visível na esfera celestial e depois se põe e volta a se tornar invisível.
- Sloka 11:
- Z Yamarājova sídla putuje Slunce do Nimlocanī, sídla Varuṇy, odtud do Vibhāvarī, sídla boha Měsíce, a odtud opět do Indrova sídla. Stejným způsobem se na nebeské klenbě objevuje spolu s ostatními hvězdami a planetami Měsíc, a poté opět zapadá a mizí z očí.
- VERSO 12:
- Assim, a quadriga do deus do Sol, o qual é trayīmaya, ou adorado com as palavras oṁ bhūr bhuvaḥ svaḥ, viaja pelas quatro residências acima mencionadas à velocidade de 3.400.800 yojanas [43.530.200 quilômetros] em um muhūrta.
- Sloka 12:
- Tak vůz boha Slunce, jenž je trayīmaya — uctívaný slovy oṁ bhūr bhuvaḥ svaḥ — putuje výše zmíněnými čtyřmi sídly rychlostí 3 400 800 yojanů (43 530 240 kilometrů) za jednu muhūrtu.
- VERSO 13:
- A quadriga do deus do Sol tem apenas uma roda, conhecida como Saṁvatsara. Calcula-se que os doze meses são seus doze raios, as seis estações são as seções de seu aro, e os três períodos de cāturmāsya são seu cubo tripartido. Uma extremidade do eixo que suporta a roda repousa no topo do monte Sumeru, e a outra repousa na montanha Mānasottara. Afixada à extremidade externa do eixo, a roda gira continuamente sobre a montanha Mānasottara, como a roda de uma prensa com que se extrai óleo de sementes.
- Sloka 13:
- Vůz Boha Slunce má pouze jedno kolo, které se nazývá Saṁvatsara. Dvanáct měsíců je jeho dvanáct paprsků, šest ročních období jsou části jeho obruče a tři období cātur-māsya tvoří jeho třídílný střed. Jedna část osy kola spočívá na vrcholu hory Sumeru a druhá na hoře Mānasottara. Kolo je připevněno na vnějším konci osy a neustále se otáčí na hoře Mānasottara jako kolo lisu na olej.
- VERSO 14:
- Como em uma prensa para extração de óleo de sementes, esse primeiro eixo está acoplado ao segundo eixo, que mede um quarto em tamanho [3.937.500 yojanas, ou 50.400.000 quilômetros]. A extremidade superior desse segundo eixo está fixada em Dhruvaloka por uma corda de vento.
- Sloka 14:
- První osa je — stejně jako u lisu na olej — připevněna ke druhé, která je dlouhá jednu čtvrtinu její délky (3 937 500 yojanů neboli 50 400 000 kilometrů). Horní část této druhé osy je provazem větru připevněna ke Dhruvaloce.
- VERSO 15:
- Meu querido rei, calcula-se que o carro da quadriga do deus do Sol tem 3.600.000 yojanas [46.080.000 quilômetros] de comprimento, e que sua largura, medindo um quarto do comprimento, é de 900.000 yojanas [11.520.000 quilômetros]. Os cavalos da quadriga, cujos nomes lhes são emprestados do Gāyatrī e de outras métricas védicas, usam arreios que Aruṇadeva lhes coloca e, então, atrela-os a uma canga cuja largura também é de 900.000 yojanas. Essa quadriga carrega continuamente o deus do Sol.
- Sloka 15:
- Můj drahý králi, je řečeno, že podvozek vozu boha Slunce je dlouhý 3 600 000 yojanů (46 080 000 kilometrů) a široký čtvrtinu této délky (900 000 yojanů čili 11 520 000 kilometrů). Koně táhnoucí vůz, kteří jsou pojmenovaní podle Gāyatrī a dalších védských rytmů, Aruṇadeva zapřahá do postroje širokého také 900 000 yojanů. Tento vůz neustále vozí boha Slunce.
- VERSO 17:
- Existem sessenta mil santos chamados Vālikhilyas, cada um deles do tamanho de um polegar, que se situam diante do deus do Sol e lhe oferecem eloquentes orações de glorificação.
- Sloka 17:
- Před bohem Slunce je šedesát tisíc světců Vālakhilyů, kteří mají všichni velikost palce a oslavují ho výmluvnými modlitbami.
- VERSO 18:
- Do mesmo modo, outros quatorze santos, os Gandharvas, as Apsarās, os Nāgas, os Yakṣas, os Rākṣasas e semideuses, que se dividem aos pares, assumem diferentes nomes todos os meses e continuamente executam diferentes cerimônias ritualísticas para adorar o Senhor Supremo como o poderosíssimo semideus Sūryadeva, que tem muitos nomes.
- Sloka 18:
- Také čtrnáct dalších světců, Gandharvů, Apsar, Nāgů, Yakṣů, Rākṣasů a polobohů, jež jsou rozděleni do skupin po dvou, přijímá každý měsíc různá jména a neustále vykonávají různé obřady pro uctívání Nejvyššího Pána jako nejmocnějšího poloboha Sūryadeva, který vlastní mnoho jmen.
- VERSO 19:
- Meu querido rei, em sua órbita através de Bhū-maṇḍala, o deus do Sol percorre uma distância de 95.100.000 yojanas [1.217.000.000 quilômetros] à velocidade de 2.000 yojanas e dois krośas [25.606 quilômetros] a cada instante.
- Sloka 19:
- Můj drahý králi, bůh Slunce na své oběžné dráze Bhūmaṇḍalou překonává vzdálenost 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů) rychlostí 2 000 yojanů a dvou kroś (25 606 kilometrů) za jediný okamžik.