VERSO 23
Sloka 23
Texto
Verš
yaḥ kiṅkaro vai na pinaṣṭi piṣṭam
sva-dharmam ārādhanam acyutasya
yad īhamāno vijahāty aghaugham
yaḥ kiṅkaro vai na pinaṣṭi piṣṭam
sva-dharmam ārādhanam acyutasya
yad īhamāno vijahāty aghaugham
Sinônimos
Synonyma
śāstā — o governador; abhigoptā — um benquerente dos cidadãos, assim como o pai é o benquerente de seus filhos; nṛ-patiḥ — o rei; prajānām — dos cidadãos; yaḥ — aquele que; kiṅkaraḥ — cumpridor de ordens; vai — na verdade; na — não; pinaṣṭi piṣṭam — mói aquilo que já está moído; sva-dharmam — o seu próprio dever ocupacional; ārādhanam — adoração; acyutasya — à Suprema Personalidade de Deus; yat — a qual; īhamānaḥ — executando; vijahāti — eles se libertam de; agha-ogham — toda classe de atividades pecaminosas e ações erradas.
śāstā — vládce; abhigoptā — dobrodinec občanů, stejně jako otec je dobrodincem svých dětí; nṛ-patiḥ — král; prajānām — občanů; yaḥ — ten, kdo; kiṅkaraḥ — kdo vykonává příkazy; vai — vskutku; na — ne; pinaṣṭi piṣṭam — drtí již rozdrcené; sva-dharmam — své předepsané povinnosti; ārādhanam — uctívání; acyutasya — Nejvyšší Osobnosti Božství; yat — co; īhamānaḥ — vykonává; vijahāti — jsou osvobozeni od; agha-ogham — veškerého hříšného a nesprávného jednání.
Tradução
Překlad
Meu querido senhor, disseste que as relações entre o rei e seu súdito ou entre o amo e seu servo não são eternas, mas, embora essas relações sejam temporárias, quando alguém assume a posição de rei, seu dever é governar os cidadãos e punir aqueles que desobedecem às leis. Ao puni-los, ele ensina os cidadãos a obedecerem às leis do Estado. Também disseste que punir um surdo-mudo é como mastigar o mastigado ou moer uma pasta, isto é, não há benefício algum nisso. Contudo, se alguém está absorto em seu próprio dever ocupacional designado pelo Senhor Supremo, suas atividades pecaminosas certamente são reduzidas. Assim sendo, se alguém se ocupa à força em seu dever, ele se beneficia, pois lhe é possível, dessa maneira, aniquilar todas as atividades pecaminosas.
Můj drahý pane, řekl jsi, že vztah mezi králem a poddaným nebo mezi pánem a služebníkem není věčný, ale i přes pomíjivost těchto vztahů je povinností toho, kdo zaujme postavení krále, vládnout občanům a trestat ty, kdo se neřídí zákony státu. Tím, že je trestá, učí občany poslušnosti vůči zákonům. Dále jsi řekl, že trestat člověka, který je hluchý a němý, je totéž jako žvýkat již přežvýkané nebo drtit již rozmělněnou drť — nepřináší to žádný prospěch. Pokud však člověk vykonává svou předepsanou povinnost, jak nařizuje Nejvyšší Pán, nepochybně to omezí jeho hříšné jednání. Je-li tedy násilím zaměstnán plněním své povinnosti, získá z toho prospěch, neboť tak může zničit všechny své hříšné činnosti.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Este argumento oferecido por Mahārāja Rahūgaṇa decerto é muito eficaz. Em seu Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.4), Śrīla Rūpa Gosvāmī diz que tasmāt kenāpy upāyena manaḥ kṛṣṇe niveśayet: de alguma forma, devemos ocupar-nos em consciência de Kṛṣṇa. Na verdade, todo ser vivo é um servo eterno de Kṛṣṇa, mas, devido ao esquecimento, a entidade viva ocupa-se como serva eterna de māyā. Enquanto alguém estiver ocupado a serviço de māyā, não poderá ser feliz. Nosso movimento da consciência de Kṛṣṇa busca ocupar as pessoas a serviço do Senhor Kṛṣṇa. Isso ajudará a libertá-las de toda a contaminação material e das atividades pecaminosas. A Bhagavad-gītā (4.10) confirma isso: vīta-rāga-bhaya-krodhāḥ. Ao desapegarmo-nos das atividades materiais, nós nos libertaremos do medo e da ira. Através da austeridade, a pessoa se purifica e se capacita a voltar ao lar, voltar ao Supremo. Cabe ao rei governar seus cidadãos de maneira tal que eles possam tornar-se conscientes de Kṛṣṇa. Isso será muito benéfico a todos. Infelizmente, o rei ou o presidente, ao invés de dar às pessoas a oportunidade de servir ao Senhor, ocupam-nas em atividades de gozo dos sentidos, e essas atividades certamente não beneficiam ninguém. O rei Rahūgaṇa tentou ocupar Jaḍa Bharata em carregar o palanquim, o que seria, para o rei, uma forma de gozo dos sentidos. Contudo, se alguém está ocupado como carregador de palanquim a serviço do Senhor, por certo que isso é benéfico. Nesta civilização ímpia, se um presidente pudesse, de alguma maneira, ocupar a população em prestar serviço devocional, ou ajudá-la a despertar a consciência de Kṛṣṇa, ele prestaria um ótimo serviço aos cidadãos.
Mahārāja Rahūgaṇa zde předkládá velice pádný argument. Śrīla Rūpa Gosvāmī říká ve svém Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.2.4): tasmāt kenāpy upāyena manaḥ kṛṣṇe niveśayet — člověk má být jakýmkoliv způsobem zaměstnán ve vědomí Kṛṣṇy. Každá živá bytost je ve skutečnosti věčným služebníkem Kṛṣṇy, ale vlivem svého zapomnění jedná jako věčný služebník māyi. Dokud slouží māyi, nemůže být šťastná. Naše hnutí pro vědomí Kṛṣṇy si klade za cíl zaměstnat lidi službou Pánu Kṛṣṇovi, což jim pomůže zbavit se všeho hmotného znečištění a hříšného jednání. To potvrzuje Bhagavad-gītā (4.10): vīta-rāga-bhaya-krodhāḥ. Odpoutáme-li se od hmotných činností, zbavíme se strachu a hněvu. Askezí se živá bytost očistí a dosáhne způsobilosti k návratu domů, zpátky k Bohu. Povinností krále je vládnout občanům tak, aby mohli vyvinout vědomí Kṛṣṇy. To by bylo velice prospěšné pro každého. Král či prezident dnes bohužel místo ke službě Pánu vede lidi ke smyslovému požitku, a takové činnosti zajisté nikomu neprospívají. Král Rahūgaṇa chtěl, aby Jaḍa Bharata nesl nosítka, což bylo pro krále jistou formou smyslového požitku. Je-li však někdo zaměstnán jako nosič nosítek ve službě Pánu, je to nepochybně prospěšné. Jestliže prezident v této bezbožné civilizaci nějakým způsobem zaměstná občany oddanou službou — probouzením vědomí Kṛṣṇy — prokáže jim to největší dobro.