VERSO 22
Sloka 22
Texto
Verš
tat-tāpatas taṇḍula-garbha-randhiḥ
dehendriyāsvāśaya-sannikarṣāt
tat-saṁsṛtiḥ puruṣasyānurodhāt
tat-tāpatas taṇḍula-garbha-randhiḥ
dehendriyāsvāśaya-sannikarṣāt
tat-saṁsṛtiḥ puruṣasyānurodhāt
Sinônimos
Synonyma
sthāli — na panela de cozinhar; agni-tāpāt — por causa do calor do fogo; payasaḥ — o leite colocado no pote; abhitāpaḥ — aquece-se; tattāpataḥ — devido ao aquecimento do leite; taṇḍula-garbha-randhiḥ — o punhado de arroz dentro do leite fica cozido; deha-indriya-asvāśaya — os sentidos corpóreos; sannikarṣāt — de ter relações com; tat-saṁsṛtiḥ — a experiência de fadiga e outros sofrimentos; puruṣasya — da alma; anurodhāt — da sujeição de estar grosseiramente apegado ao corpo, aos sentidos e à mente.
sthāli — na hrnec k vaření; agni-tāpāt — kvůli teplu ohně; payasaḥ — mléko v hrnci; abhitāpaḥ — zahřeje se; tat-tāpataḥ — zahřátím mléka; taṇḍula-garbha-randhiḥ — střed rýže v mléku se uvaří; deha-indriya-asvāśaya — tělesné smysly; sannikarṣāt — jelikož jsou ve styku s; tat-saṁsṛtiḥ — vnímání únavy a dalšího utrpení; puruṣasya — duše; anurodhāt — na základě shody způsobené hrubou připoutaností k tělu, smyslům a mysli.
Tradução
Překlad
O rei Rahūgaṇa prosseguiu: Meu querido senhor, disseste que denominações como obesidade e magreza corpóreas não são características da alma. Isso é incorreto porque denominações como dor e prazer certamente são sentidas pela alma. Caso coloques uma panela de leite e arroz dentro do fogo, o arroz e o leite naturalmente submetem-se ao aquecimento sucessivo. Do mesmo modo, devido às dores e aos prazeres corpóreos, os sentidos, a mente e a alma são afetados. A alma não pode ficar inteiramente livre desse condicionamento.
Král Rahūgaṇa pokračoval: Můj drahý pane, řekl jsi, že označení, jako je otylost a hubenost těla, nejsou charakteristiky duše. To nemůže být pravda, protože duše nepochybně vnímá označení, jako je bolest a radost. Když postavíme hrnec s mlékem a rýží na oheň, zahřeje se automaticky mléko a po něm i rýže. Podobně jsou smysly, mysl a duše ovlivněny tělesnými bolestmi a radostmi. Duše se nemůže od tohoto podmínění zcela odpoutat.
Comentário
Význam
SIGNIFICADO—Do ponto de vista prático, este argumento apresentado por Mahārāja Rahūgaṇa é correto, mas decorre do apego à concepção corpórea. Pode-se dizer que, sentada em seu carro, a pessoa com certeza é diferente deste, mas, se o carro sofrer danos, o proprietário, estando demasiadamente apegado ao carro, sentirá dor. De fato, o dano feito ao carro nada tem a ver com o proprietário do carro, mas, como o proprietário se coloca na posição de salvaguardar o carro, ele sente prazer e dor em relação ao veículo. Ao desaparecer o apego ao carro, evita-se esse estado condicionado. Então, o proprietário não sentirá prazer ou dor se o carro sofrer alguma avaria ou acontecer qualquer outra coisa. Do mesmo modo, a alma nada tem a ver com o corpo e os sentidos, mas, devido à ignorância, ela se identifica com o corpo e sente prazer e dor devido ao prazer e à dor de natureza física.
Tento argument Mahārāje Rahūgaṇy je z praktického hlediska správný, ale pochází z připoutanosti k tělesnému pojetí. Můžeme říci, že člověk, který sedí v autě, se od svého auta bezpochyby liší, ale když se s autem něco stane, pak jeho vlastník, který je k němu přehnaně připoutaný, cítí bolest. Škoda na voze ve skutečnosti nemá s jeho majitelem nic společného, ale jelikož se majitel ztotožňuje se zájmy vozu, cítí radost a bolest, které se s tím pojí. Tomuto podmíněnému stavu se člověk může vyhnout, když odstraní svou připoutanost k autu. Když se pak auto jakkoliv poškodí, majiteli to nebude působit ani radost, ani bolest. Také duše nemá nic společného s tělem a smysly, ale z nevědomosti se s tělem ztotožňuje a cítí radost a bolest na základě radosti a bolesti těla.