ŚB 5.10.22

स्थाल्यग्नितापात्पयसोऽभिताप-
स्तत्तापतस्तण्डुलगर्भरन्धि: ।
देहेन्द्रियास्वाशयसन्निकर्षात्
तत्संसृति: पुरुषस्यानुरोधात् ॥ २२ ॥
sthāly-agni-tāpāt payaso ’bhitāpas
tat-tāpatas taṇḍula-garbha-randhiḥ
dehendriyāsvāśaya-sannikarṣāt
tat-saṁsṛtiḥ puruṣasyānurodhāt

Synonyma

sthālina hrnec k vaření; agni-tāpātkvůli teplu ohně; payasaḥmléko v hrnci; abhitāpaḥzahřeje se; tat-tāpataḥzahřátím mléka; taṇḍula-garbha-randhiḥstřed rýže v mléku se uvaří; deha-indriya-asvāśayatělesné smysly; sannikarṣātjelikož jsou ve styku s; tat-saṁsṛtiḥvnímání únavy a dalšího utrpení; puruṣasyaduše; anurodhātna základě shody způsobené hrubou připoutaností k tělu, smyslům a mysli.

Překlad

Král Rahūgaṇa pokračoval: Můj drahý pane, řekl jsi, že označení, jako je otylost a hubenost těla, nejsou charakteristiky duše. To nemůže být pravda, protože duše nepochybně vnímá označení, jako je bolest a radost. Když postavíme hrnec s mlékem a rýží na oheň, zahřeje se automaticky mléko a po něm i rýže. Podobně jsou smysly, mysl a duše ovlivněny tělesnými bolestmi a radostmi. Duše se nemůže od tohoto podmínění zcela odpoutat.

Význam

Tento argument Mahārāje Rahūgaṇy je z praktického hlediska správný, ale pochází z připoutanosti k tělesnému pojetí. Můžeme říci, že člověk, který sedí v autě, se od svého auta bezpochyby liší, ale když se s autem něco stane, pak jeho vlastník, který je k němu přehnaně připoutaný, cítí bolest. Škoda na voze ve skutečnosti nemá s jeho majitelem nic společného, ale jelikož se majitel ztotožňuje se zájmy vozu, cítí radost a bolest, které se s tím pojí. Tomuto podmíněnému stavu se člověk může vyhnout, když odstraní svou připoutanost k autu. Když se pak auto jakkoliv poškodí, majiteli to nebude působit ani radost, ani bolest. Také duše nemá nic společného s tělem a smysly, ale z nevědomosti se s tělem ztotožňuje a cítí radost a bolest na základě radosti a bolesti těla.