VERSO 26

Sloka 26

Texto

Verš

kaccit paśavyaṁ nirujaṁ
bhūry-ambu-tṛṇa-vīrudham
bṛhad vanaṁ tad adhunā
yatrāsse tvaṁ suhṛd-vṛtaḥ

Sinônimos

Synonyma

kaccit — se; paśavyam — proteção às vacas; nirujam — sem dificuldades ou doenças; bhūri — suficiente; ambu — água; tṛṇa — grama; vīrudham — plantas; bṛhat vanam — a grande floresta; tat — todos esses arranjos existem ali; adhunā — agora; yatra — onde; āsse — vives; tvam — tu; suhṛt-vṛtaḥ — cercado por amigos.

kaccit — zdali; paśavyam — ochrana krav; nirujam — bez potíží či nemocí; bhūri — v dostatečném množství; ambu — voda; tṛṇa — tráva; vīrudham — rostliny; bṛhat vanam — velký les; tat — to vše tam je; adhunā — nyní; yatra — kde; āsse — žiješ; tvam — ty; suhṛt-vṛtaḥ — obklopen přáteli.

Tradução

Překlad

Meu querido amigo Nanda Mahārāja, na região onde vives com teus amigos, a floresta é favorável aos animais, às vacas? Espero que não haja nenhuma doença ou inconveniente. A região precisa ser repleta de água, grama e outros vegetais.

“Nando Mahārāji, příteli můj milý, je na místě, kde žiješ se svými přáteli, les příhodný pro zvířata, hlavně pro krávy? Doufám, že se tam nevyskytuje žádná nemoc ani jiné potíže. Jistě je to místo s hojností vody, trávy a dalších rostlin.”

Comentário

Význam

SIGNIFICADO—Para a felicidade humana, deve-se cuidar dos animais, especialmente das vacas. Vasudeva, portanto, perguntou se era dada a devida atenção aos animais onde Nanda Mahārāja vivia. Para a adequada conquista da felicidade humana, devem-se tomar medidas para a proteção às vacas. Isso significa que deve haver florestas e pastos adequados, cheios de grama e água. Se os animais são felizes, haverá um bom suprimento de leite, e os seres humanos se beneficiarão, obtendo muitos produtos lácteos que lhes propiciarão uma vida feliz. Como se prescreve na Bhagavad-gītā (18.44): kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma-sva-bhāvajam. Sem dar aos animais condições a eles favoráveis, como a sociedade humana poderá ser feliz? É um grande pecado o fato de as pessoas estarem criando gado para enviá-lo ao matadouro. Através desse empreendimento demoníaco, estão arruinando sua oportunidade de uma vida verdadeiramente humana. Porque não estão dando importância alguma às instruções de Kṛṣṇa, o avanço de sua suposta civilização se parece com as insanidades de homens em um hospício.

Aby lidé byli šťastní, musejí se starat o zvířata, hlavně o krávy. Proto se Vasudeva ptal, zda tam, kde Nanda Mahārāja žil, byly pro zvířata dobré podmínky. Aby lidé mohli usilovat o pravé štěstí, musí být zajištěna ochrana krav. To znamená, že musejí mít lesy a přiměřené pastviny s hojností trávy a vody. Pokud budou zvířata šťastná, budou dávat dostatek mléka, z něhož budou mít lidé užitek v podobě mnoha mléčných výrobků, díky nimž budou moci šťastně žít. Bhagavad-gītā (18.44) přikazuje: kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam. Jak může být společnost šťastná, když zvířatům nezajišťuje vhodné podmínky pro život? To, že lidé chovají dobytek, aby ho pak posílali na jatka, je velký hřích. Tímto démonským podnikáním maří svou příležitost žít skutečně lidským životem. Jelikož Kṛṣṇovým pokynům nepřikládají žádný význam, jejich rozvoj takzvané civilizace připomíná šílené jednání pacientů v blázinci.