O Néctar da Instrução

Nektar pokynů

Prefácio

Předmluva

Verso Um:: Uma pessoa sóbria, que seja capaz de tolerar o desejo de falar, as exigências da mente, as ações da ira e os impulsos da língua, do estômago e dos órgãos genitais, é qualificada para fazer discípulos em todo o mundo.

Text 1:: Vyrovnaný člověk, který dokáže ovládat touhu mluvit, nenechá se unášet žádostmi mysli, snáší projevy hněvu a žádosti jazyka, žaludku a genitálií, je způsobilý přijímat žáky po celém světě.

Verso Dois:: Tem seu serviço devocional destruído aquele que se envolve demais nas seis seguintes atividades: (1) comer mais do que o necessário ou arrecadar mais fundos do que o essencial; (2) esforçar-se em demasia por conseguir coisas mundanas que sejam muito difíceis de obter; (3) conversar desnecessariamente a respeito de assuntos mundanos; (4) praticar as regras e regulações das escrituras só por segui-las e não pelo avanço espiritual, ou rejeitar as regras e regulações das escrituras e trabalhar independente ou caprichosamente; (5) associar-se com pessoas de mentalidade mundana, que não estão interessadas na consciência de Kṛṣṇa; e (6) estar ávido por realizações mundanas.

Text 2:: Oddaná služba je zničena, jestliže se příliš zapleteme do těchto šesti činností: (1) jíme více, než je nutné, a shromažďujeme více peněz, než je třeba; (2) příliš se snažíme získat světské věci, které jsou těžko dosažitelné; (3) zbytečně mluvíme o světských tématech; (4) dodržujeme pravidla písem jen kvůli tomu, abychom je dodržovali a ne kvůli duchovnímu pokroku, nebo je odmítáme a jednáme nezávisle a náladově; (5) stýkáme se se světskými lidmi, kteří se nezajímají o vědomí Kṛṣṇy a (6) toužíme po hmotných výsledcích.

Verso Três:: Há seis princípios favoráveis à prática do serviço devocional puro: (1) ser entusiasta, (2) esforçar-se com confiança, (3) ser paciente, (4) agir segundo os princípios reguladores [tais como: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam (SB. 7.5.23) - ouvir, cantar e lembrar-se de Kṛṣṇa], (5) abandonar a companhia de não-devotos e (6) seguir os passos dos ācāryas anteriores. Esses seis princípios garantem, indubitavelmente, o pleno êxito do serviço devocional puro.

Text 3:: (1) Být nadšený, (2) snažit se s přesvědčením, (3) být trpělivý, (4) jednat podle usměrňujících zásad (jako je śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam – naslouchání, opěvování a vzpomínání na Kṛṣṇu), (5) vyhýbat se společnosti neoddaných a (6) následovat ve stopách předchozích ācāryů je šest zásad příznivých pro čistou oddanou službu, které jistě zaručí naprostý úspěch.

Verso Quatro:: Os seis sintomas de amor que os devotos compartilham entre si são: dar presentes em caridade, aceitar presentes caridosos, revelar os pensamentos em confidência, indagar confidencialmente, aceitar prasāda e oferecer prasāda.

Text 4:: Dávat a přijímat milodary, důvěrně vyjevovat svou mysl a důvěrně se dotazovat, přijímat prasādam a nabízet prasādam – to je šest znaků lásky, kterou si oddaní navzájem projevují.

Verso Cinco:: Deve-se honrar mentalmente o devoto que canta o santo nome do Senhor Kṛṣṇa; prestar reverências humildes ao devoto que tenha se submetido à iniciação espiritual [dīkṣā] e que se dedique a adorar a Deidade; deve-se associar com o devoto puro que seja avançado em serviço devocional indesviável, cujo coração está inteiramente isento da propensão a criticar os outros, além de servir fielmente tal devoto.

Text 5:: Člověk by měl v mysli ctít oddaného, který zpívá svaté jméno Pána Kṛṣṇy, pokorně se poklonit oddanému, který obdržel duchovní zasvěcení (dīkṣā) a věnuje se uctívání Božstva, a měl by se stýkat s čistým oddaným pokročilým v neochvějně oddané službě, jehož srdce je zcela prosté sklonu kritizovat druhé, a věrně mu sloužit.

Verso Seis:: Situado em sua posição consciente de Kṛṣṇa original, o devoto puro não se identifica com o corpo. Não se deve encarar tal devoto a partir de um ponto de vista materialista. Na realidade, não se deve reparar se o corpo do devoto nasceu em família inferior, se tem aspecto feio, se é deformado, doente ou fraco. Segundo a visão comum, essas imperfeições podem parecer importantes no corpo de um devoto puro. Porém, apesar de tais defeitos aparentes, o corpo do devoto puro não pode contaminar-se. É como no caso das águas do Ganges, que às vezes, durante a estação das chuvas, enchem-se de bolhas, espuma e lama. As águas do Ganges não ficam poluídas. Aqueles que são avançados em entendimento espiritual se banharão no Ganges sem considerar a condição da água.

Text 6:: Čistý oddaný ve svém původním postavení vědomí Kṛṣṇy se neztotožňuje s tělem. Neměli bychom na něho hledět z materialistického hlediska. Měli bychom přehlédnout, že má tělo, které se narodilo v nízké rodině, se špatnou pletí, pokřivené, nemocné nebo neduživé. Obyčejnému zraku mohou být nedokonalosti těla čistého oddaného zřejmé, ale i přes tyto zdánlivé nedostatky nemůže být jeho tělo znečištěno. Je přesně jako voda Gangy, která je během období dešťů plná bublin, pěny a bahna. Voda Gangy se tím neznečistí. Ti, kteří pokročili v duchovním porozumění, se v Ganze vykoupou, aniž by stav vody brali v úvahu.

Verso Sete:: O santo nome, o caráter, os passatempos e as atividades de Kṛṣṇa são todos transcendentalmente doces como o açúcar-cande. Embora a língua de uma pessoa atormentada pela icterícia da avidyā [ignorância] não possa apreciar nada doce, é maravilhoso que, simplesmente por cantar com cuidado estes doces nomes todos os dias, um sabor natural desperta em sua língua, e sua doença é gradualmente destruída pela raiz.

Text 7:: Svaté jméno, povaha, zábavy a činnosti Kṛṣṇy jsou všechny transcendentálně sladké jako cukrkandl. Ačkoliv jazyk člověka postiženého žloutenkou avidyi (nevědomosti) nemůže ochutnat nic sladkého, je úžasné, že pouhým pečlivým zpíváním těchto sladkých jmen denně se v jazyku probudí přirozená chuť a jeho nemoc se postupně vymýtí i s kořeny.

Verso Oito:: A essência de todos os conselhos e que se deve utilizar todo o tempo - vinte e quatro horas por dia - para cantar bem e lembrar o nome divino do Senhor, Sua forma transcendental, qualidades e passatempos eternos, ocupando, deste modo, a língua e a mente, gradualmente. Dessa maneira, deve-se morar em Vraja [Goloka Vṛndāvana-dhāma] e servir a Kṛṣṇa sob a orientação dos devotos. Deve-se seguir os passos dos amados devotos do Senhor, que estão profundamente apegados a Seu serviço devocional.

Text 8:: Trestí všech rad je, že člověk by měl využít všeho svého času – dvaceti čtyř hodin denně – k pěknému opěvování a připomínání si Pánova božského jména, transcendentální podoby, vlastností a věčných zábav a postupně tím zaměstnat jazyk a mysl. Tímto způsobem by měl sídlit ve Vraji (Goloce Vṛndāvan dhāmu) a sloužit Kṛṣṇovi pod vedením oddaných. Měl by následovat ve stopách milovaných oddaných Pána, kteří jsou hluboce připoutáni k Jeho oddané službě.

Verso Nove:: O lugar santo conhecido como Mathurā é espiritualmente superior a Vaikuṇṭha, o mundo transcendental, porque o Senhor nasceu ali. Mas a floresta transcendental de Vṛndāvana é superior a Mathurā-purī por causa dos passatempos da rāsa-līlā de Kṛṣṇa. E a colina de Govardhana é superior à floresta de Vṛndāvana, pois a mão divina de Śrī Kṛṣṇa a ergueu e ela serviu como cenário para Seus vários passatempos amorosos. E, sobretudo, o superexcelente Śrī Rādhā-kuṇḍa ocupa a posição suprema, pois é inundado pelo prema nectáreo e ambrosíaco do Senhor de Gokula, Śrī Kṛṣṇa. Qual, então, será a pessoa inteligente que não estará disposta a servir a este divino Rādhā-kuṇḍa, situado ao pé da colina de Govardhana?

Text 9:: Svaté místo známé jako Mathurā je duchovně nadřazené Vaikuṇṭě, transcendentálnímu světu, protože se tam zjevil Pán. Transcendentální les Vṛndāvan je nadřazenější Mathuře-purī kvůli Kṛṣṇovým zábavám rāsa-līlā. Kopec Govardhan je nadřazenější vṛndāvanskému lesu, neboť ho Śrī Kṛṣṇa zvedl svou božskou rukou a byl místem Jeho rozličných láskyplných zábav. Ze všech nejvznešenější je Śrī Rādhākuṇḍ, protože jej zaplavuje nektar premy Pána Gokuly, Śrī Kṛṣṇy. Který inteligentní člověk si tedy nepřeje sloužit božskému Rādhākuṇḍu na úpatí kopce Govardhanu?

Verso Dez:: Os śāstras dizem que, de todas as classes de trabalhadores fruitivos, aquele que é avançado em conhecimento dos valores superiores da vida é favorecido pelo Supremo Senhor Hari. Dentre muitas de tais pessoas avançadas em conhecimento [jñānīs], aquela que está praticamente liberada, em virtude de seu conhecimento, talvez adote o serviço devocional. Esta é superior às outras. Contudo, a que realmente alcançou prema, amor puro por Kṛṣṇa, é superior àquela. As gopīs são mais elevadas que todos os devotos avançados, porque sempre dependem totalmente de Śrī Kṛṣṇa, o vaqueirinho transcendental. Entre as gopīs, a mais querida de Kṛṣṇa é Śrīmati Rādhārāṇī. Seu kuṇḍa [lago] é tão profundamente querido para o Senhor Kṛṣṇa quanto Ela, Rādhārāṇī, a mais querida entre as gopīs. Quem, então, não residiria no Rādhā-kuṇḍa e, com um corpo espiritual sobrecarregado por sentimentos devocionais extáticos [aprākṛta-bhāva], não prestaria serviço devocional ao casal divino Śrī Śrī Rādhā-Govinda, que realizam o Seu aṣṭakālīya-līlā, Seus oito eternos passatempos diários? Na realidade, as pessoas que realizam serviço devocional às margens do Rādhā-kuṇḍa são as mais afortunadas do Universo.

Text 10:: V śāstrāch se uvádí, že ze všech druhů lidí, kteří pracují pro plody své práce, prokazuje Nejvyšší Pán Hari přízeň tomu, kdo je pokročilý v poznání vyšších hodnot života. Z mnoha těchto lidí s pokročilý poznáním (jñānī) může začít oddaně sloužit ten, kdo je díky svému poznání prakticky osvobozen. Je nadřazen ostatním. Ten, kdo však dosáhl premy, čisté lásky ke Kṛṣṇovi, je na vyšší úrovni než on. Gopī se nacházejí nade všemi pokročilými oddanými, protože vždy zcela závisejí na Śrī Kṛṣṇovi, transcendentálnímu pasáčkovi krav. Z gopī je Śrīmatī Rādhārāṇī Kṛṣṇovi nejdražší. Její jezírko (kuṇḍ) je Kṛṣṇovi stejně drahé jako tato nejmilovanější z gopī. Kdo by potom nežil u Rādhākuṇḍu a v duchovním těle plném extatických pocitů oddanosti (aprākṛta-bhāva) neprokazoval láskyplnou službu božskému páru Śrī Śrī Rādhā-Govindovi při jejich věčných osmerých denních zábavách (aṣṭakālīya-līlā)? Ti, kteří se věnují oddané službě na březích Rādhākuṇḍu, jsou nejpožehnanější lidé ve vesmíru.

Verso Onze:: Dos muitos objetos de deleite favorito e de todas as adoráveis donzelas de Vrajabhūmi, Śrīmati Rādhārāṇī é, indubitavelmente, o mais precioso objeto amado de Kṛṣṇa. E, sob todos os aspectos, Seu kuṇḍa divino é descrito por grandes sábios como semelhantemente querido para Ele. Sem dúvida, mesmo para grandes devotos, é muito raro alcançar o Rādhā-kuṇḍa. Portanto, é ainda mais difícil que devotos comuns o alcancem. Se alguém se banha uma só vez nessas águas santas, seu amor puro por Kṛṣṇa desperta plenamente.

Text 11:: Z mnoha předmětů přinášejících potěšení a ze všech milovaných dívek z Vrajabhūmi je Śrīmatī Rādhārāṇī jistě nejcennějším předmětem Kṛṣṇovy lásky. Velcí mudrci popisují Její božské jezírko jako Kṛṣṇovi stejně drahé v každém ohledu. Rādhākuṇḍu nepochybně velmi vzácně dosáhnou i velcí oddaní, a proto je obyčejní oddaní dosáhnou ještě obtížněji. Když se člověk pouze jednou v těchto svatých vodách vykoupe, jeho čistá láska ke Kṛṣṇovi se zcela probudí.