Skip to main content

Text 7

Verso Sete

Verš

Texto

syāt kṛṣṇa-nāma-caritādi-sitāpy avidyā-
pittopatapta-rasanasya na rocikā nu
kintv ādarād anudinaṁ khalu saiva juṣṭā
svādvī kramād bhavati tad-gada-mūla-hantrī
syāt kṛṣṇa-nāma-caritādi-sitāpy avidyā-
pittopatapta-rasanasya na rocikā nu
kintv ādarād anudinaṁ khalu saiva juṣṭā
svādvī kramād bhavati tad-gada-mūla-hantrī

Synonyma

Sinônimos

syāt — je; kṛṣṇa — Pána Kṛṣṇy; nāma — svaté jméno; carita-ādi — povaha, zábavy a tak dále; sitā — cukrkandl; api — ačkoliv; avidyā — nevědomosti; pitta — žlučí; upatapta — postižen; rasanasya — jazyka; na — ne; rocikā — chutná; nu — ó, jak úžasné to je; kintu — ale; ādarāt — pečlivě; anudinam — každý den neboli dvacet čtyři hodin denně; khalu — přirozeně; — ten (cukrkandl svatého jména); eva — zajisté; juṣṭā — jíst neboli zpívat; svādvī — lahodná; karmāt — postupně; bhavati — stane se; tat-gada — této nemoci; múla — kořene; hantrī — ničitelem.

Překlad

Tradução

Svaté jméno, povaha, zábavy a činnosti Kṛṣṇy jsou všechny transcendentálně sladké jako cukrkandl. Ačkoliv jazyk člověka postiženého žloutenkou avidyi (nevědomosti) nemůže ochutnat nic sladkého, je úžasné, že pouhým pečlivým zpíváním těchto sladkých jmen denně se v jazyku probudí přirozená chuť a jeho nemoc se postupně vymýtí i s kořeny.

O santo nome, o caráter, os passatempos e as atividades de Kṛṣṇa são todos transcendentalmente doces como o açúcar-cande. Embora a língua de uma pessoa atormentada pela icterícia da avidyā [ignorância] não possa apreciar nada doce, é maravilhoso que, simplesmente por cantar com cuidado estes doces nomes todos os dias, um sabor natural desperta em sua língua, e sua doença é gradualmente destruída pela raiz.

Význam

Comentário

Svaté jméno Śrī Kṛṣṇy, Jeho vlastnosti, zábavy atd. mají všechny povahu absolutní pravdy, krásy a blaženosti. Jsou přirozeně velmi sladké, jako cukrkandl, což se líbí všem. Nevědomost se však přirovnává k nemoci zvané žloutenka, kterou způsobují žlučové výměšky. Jazyk člověka nemocného žloutenkou si nemůže vychutnat sladkost cukrkandlu. Člověk postižený žloutenkou naopak považuje něco sladkého za velmi hořké. Avidyā (nevědomost) podobně přemění schopnost vychutnávat si Kṛṣṇovo transcendentálně lahodné jméno, vlastnosti, podobu a zábavy. Když se však člověk navzdory této nemoci s velkou péčí a pozorností začne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy, zpívat svaté jméno a poslouchat o transcendentálních zábavách Kṛṣṇy, jeho nevědomost bude zničena a jeho jazyk získá schopnost vychutnat si sladkost transcendentální povahy Kṛṣṇy a Jeho doprovodu. Takto se duchovně uzdravit je možné pouze pravidelným rozvojem vědomí Kṛṣṇy.

Em essência, o santo nome do Senhor Kṛṣṇa, Seus atributos, Seus passatempos e assim por diante fazem parte da verdade, da beleza e da felicidade absolutas. São naturalmente muito doces, como o açúcar-cande, que agrada a todos. Contudo, a ignorância é comparada à doença chamada icterícia, provocada por secreções biliares. Atacada pela icterícia, a língua de uma pessoa doente não pode apreciar o sabor do açúcar-cande. Pelo contrário, um ictérico considera que algo doce tem um gosto amaríssimo. Analogamente, a avidyā (ignorância) perverte a capacidade de apreciar o nome, os atributos, a forma e os passatempos transcendentalmente saborosos de Kṛṣṇa. A despeito desta doença, se alguém adotar a consciência de Kṛṣṇa, com muito cuidado e atenção, cantando o santo nome e ouvindo os passatempos transcendentais de Kṛṣṇa, sua ignorância será destruída e sua língua poderá saborear a doçura da natureza transcendental de Kṛṣṇa e Sua parafernália. Este restabelecimento da saúde espiritual só é possível por intermédio do cultivo regular de consciência de Kṛṣṇa.

Když se člověk v hmotném světě zajímá více o materialistický způsob života než o vědomí Kṛṣṇy, je považován za nemocného. Normální stav je zůstat věčným služebníkem Pána (jīvera`svarūpa' haya kṛṣṇera`nitya-dāsa'). Toto zdraví se ztratí, když živá bytost zapomene na Kṛṣṇu, neboť ji přitahují vnější rysy Kṛṣṇovy iluzorní energie māyi. Svět māyi se nazývá durāśraya, což znamená „falešný nebo špatný úkryt“. Ten, kdo vkládá důvěru v durāśraya, se upíná k marným nadějím. V hmotném světě se všichni snaží být šťastní, a přestože jsou jejich materialistické pokusy kvůli jejich nevědomosti zmařeny v každém ohledu, nejsou schopni poznat své chyby. Lidé se snaží napravit jednu chybu tím, že udělají novou. Tímto způsobem probíhá v hmotném světě boj o existenci. Když někdo v této situaci dostane radu, aby se věnoval rozvoji vědomí Kṛṣṇy a byl šťastný, tak tento pokyn nepřijme.

Se um homem no mundo material tem mais interesse no modo de vida materialista do que na consciência de Kṛṣṇa, considera-se que ele está em uma condição enferma. A condição normal é permanecer como servo eterno do Senhor (jīvera ‘svarūpa’ haya-kṛṣṇera’nitya-dāsa’). A entidade viva perde este estado saudável quando se esquece de Kṛṣṇa por se sentir atraída pelas características externas da energia māyā de Kṛṣṇa. Este mundo de māyā se chama durāśraya, que significa “abrigo falso ou inseguro”. Quem deposita sua fé em durāśraya, passa a ser um candidato a uma vida sem esperança. No mundo material, todos estão tentando ser felizes, e, apesar de suas tentativas materiais serem frustradas de todos os modos, eles não podem compreender seus erros devido à sua ignorância. As pessoas tentam corrigir um erro cometendo outro. Assim é a luta pela vida no mundo material. Se alguém que se encontra neste estado é aconselhado a adotar a consciência de Kṛṣṇa e ser feliz, ele não aceita tais instruções.

Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy se rozšiřuje po celém světě, jen aby odstranilo tuto hrubou nevědomost. Lidé jsou svedeni slepými vůdci. Vůdci společnosti – politikové, filozofové a vědci – jsou slepí, protože si nejsou vědomí Kṛṣṇy. Kvůli svému ateistickému způsobu života postrádají veškeré skutečné poznání, a proto jsou to podle Bhagavad-gīty hříšní darebáci a nejnižší z lidí.

Estamos propagando este movimento da consciência de Kṛṣṇa em todo o mundo justamente para remediar esta ignorância grosseira. O povo em geral é desencaminhado por líderes cegos. Os líderes da sociedade humana - políticos, filósofos e cientistas - estão cegos porque não são conscientes de Kṛṣṇa. Segundo o Bhagavad-gītā, como eles estão desprovidos de conhecimento verdadeiro, devido a seu modo de vida ateísta, na realidade eles são patifes pecaminosos e os mais baixos entre os homens.

na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ
na māṁ duṣkṛtino mūḍhāḥ
prapadyante narādhamāḥ
māyayāpahṛta jñānā
āsuraṁ bhāvam āśritāḥ

„Ničemové, kteří jsou naprosto hloupí, nejníže stojící z lidí, ti, jež o poznání připravila iluze, a ti, kdo přijímají ateistickou povahu démonů, se Mi neodevzdávají.“ (Bg. 7.15)

“Os canalhas que são grosseiramente tolos, que são os mais baixos da humanidade, cujo conhecimento é roubado pela ilusão e que compartilham da natureza ateísta dos demônios, não se rendem a Mim.” (Bg. 7.15)

Tito lidé se Kṛṣṇovi nikdy neodevzdávají a odporují snahám těch, kteří si přejí uchýlit se pod Kṛṣṇovu ochranu. Když se z těchto ateistů stanou vůdci společnosti, celá atmosféra se přetíží nevědomostí a za těchto podmínek nejsou lidé příliš nadšení přijmout hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, tak jako nemocný trpící žloutenkou neokusí chuť cukrkandlu. Musíme však vědět, že na žloutenku je cukrkandl jediným vhodným lékem. Podobně je pro dnešní zmatené lidstvo vědomí Kṛṣṇy, zpívání svatého jména Pána – Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare – jediným lékem, jak uvést svět do pořádku. Vědomí Kṛṣṇy sice nemusí příliš chutnat nemocnému, ale Śrīla Rūpa Gosvāmī přesto radí, že když se člověk chce vyléčit z hmotné nemoci, musí se léčit s velkou péčí a pozorností. Léčení začíná pronášením Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, protože pronášením svatého jména Pána bude člověk nacházející se v hmotných podmínkách zbaven všech falešných představ (ceto-darpaṇa-mārjanam). Avidyā, mylná představa o své vlastní duchovní totožnosti, poskytuje základ pro falešné ego v srdci (ahaṅkāra).

Pessoas dessa espécie jamais se rendem a Kṛṣṇa e se opõem ao esforço dos que desejam refugiar-se nEle. Quando semelhantes ateístas se tornam líderes da sociedade, toda a atmosfera fica sobrecarregada com ignorância. Numa condição assim, as pessoas não recebem este movimento da consciência de Kṛṣṇa com muito entusiasmo, assim como um ictérico não aprecia o sabor do açúcar-cande. Contudo, é necessário que se saiba que o único remédio específico para a icterícia é o açúcar-cande. De modo semelhante, no estado confuso em que a humanidade se encontra atualmente, a consciência de Kṛṣṇa, o cantar do santo nome do Senhor - Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare - é o único remédio capaz de retificar o mundo. Apesar da consciência de Kṛṣṇa não ser muito saborosa para uma pessoa doente, Śrīla Rūpa Gosvāmī aconselha que, se alguém quiser se curar da doença material, deve adotar a consciência de Kṛṣṇa com muito cuidado e atenção. O tratamento começa com o cantar do mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, porque, cantando este santo nome do Senhor, uma pessoa na condição material aliviar-se-á de todos os equívocos (ceto-darpaṇa-mārjanam). A avidyā, ou seja, um engano em relação à nossa identidade espiritual, fornece a base para o ahaṅkāra, ou o falso ego dentro do coração.

Skutečná choroba je v srdci. Je-li však mysl očištěna, je-li očištěno vědomí, člověk nemůže být sužován žádnou hmotnou chorobou. Chceme-li očistit mysl a srdce ode všech falešných pojetí, měli bychom se věnovat pronášení Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Je to snadné a prospěšné. Pronášením svatého jména Pána se okamžitě osvobodíme z planoucího ohně hmotné existence.

A verdadeira doença se encontra no coração. Entretanto, quem tem a mente e a consciência limpas não pode ser afetado pela doença material. Para purificar a mente e o coração de todos os equívocos, deve-se cantar o mahā-mantra Hare Kṛṣṇa. Este processo é fácil e benéfico. Cantando o santo nome do Senhor, livramo-nos de imediato do fogo ardente da existência material.

Existují tři úrovně pronášení svatého jména Pána – s přestupky, úroveň, kdy přestupků ubývá, a čistá úroveň. Když se začátečník začne věnovat pronášení Hare Kṛṣṇa mantry, obvykle se dopouští mnoha přestupků. Existuje deset základních přestupků, a když se jich oddaný vyvaruje, může se dostat na následující úroveň, která se nachází mezi pronášením s přestupky a čistým pronášením. Když dosáhne čisté úrovně, je okamžitě vysvobozen. Říká se tomu bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpanam. Jakmile je osvobozen z planoucího ohně hmotné existence, může okusit chuť transcendentálního života.

Ao cantar o santo nome do Senhor, passa-se por três fases: a fase ofensiva, o estágio em que as ofensas diminuem e aquele em que se canta com pureza. Quando adota o cantar do mantra Hare Kṛṣṇa, o neófito geralmente comete muitas ofensas, sendo dez básicas*. Evitando-as, o devoto poderá vislumbrar a fase seguinte, situada entre o cantar ofensivo e o cantar puro. Quem chega à fase de pureza se liberta de imediato. Isto se chama bhava-mahā-dāvāgni-nirvāpanam. Logo que nos libertamos do fogo ardente da existência material, podemos saborear o gosto da vida transcendental.

Závěr je, že chceme-li se zbavit hmotné nemoci, musíme se věnovat pronášení Hare Kṛṣṇa mantry. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je zvláště určeno k vytvoření atmosféry, ve které se lidé mohou věnovat pronášení Hare Kṛṣṇa mantry. Člověk musí začít s vírou, a když jeho víra pronášením vzroste, může se stát členem společnosti. Posíláme saṅkīrtanové skupiny do celého světa a jejich zkušeností je, že i v nejzazších částech světa, kde neexistuje poznání o Kṛṣṇovi, k nám Hare Kṛṣṇa mahā-mantra přitahuje tisíce lidí. V některých oblastech lidé začínají napodobovat oddané tím, že si holí hlavy a pronášejí Hare Kṛṣṇa mantru jen několik dní poté, co ji zaslechli. Může to být napodobování, ale napodobování dobré věci je žádoucí. Někteří imitátoři se postupně začnou zajímat o zasvěcení od duchovního učitele a požádají o zasvěcení.

Em conclusão, a fim de livrar-se da doença material, é necessário adotar o cantar do mantra Hare Kṛṣṇa. O movimento da consciência de Kṛṣṇa se destina especialmente a criar uma atmosfera dentro da qual as pessoas possam adotar o cantar do mantra Hare Kṛṣṇa. No começo, é preciso ter é, sendo que, quando esta fé aumenta com o cantar, a pessoa pode tornar-se um membro da Sociedade. Enviamos grupos de saṅkīrtana para todo o mundo, e estes grupos têm experimentado que mesmo nas partes mais remotas do planeta, onde não se conhece Kṛṣṇa, o mahā-mantra Hare Kṛṣṇa atrai milhares de pessoas. Há áreas onde as pessoas imitam os devotos, rapando as cabeças e cantando o mahā-mantra Hare Kṛṣṇa, alguns dias após ouvi-lo. Pode ser que isto não passe de imitação, mas arremedar uma coisa boa é algo desejável. Gradualmente, alguns imitadores acabam se interessando por serem iniciados pelo mestre espiritual e se candidatam à iniciação.

Je-li člověk upřímný, dostane zasvěcení a této úrovni se říká bhajana-kriyā. Pak se věnuje službě Pánu pravidelným pronášením šestnácti kol Hare Kṛṣṇa mahā-mantry denně a vyhýbá se nedovolenému pohlavnímu styku, omamným látkám, jedení masa a hazardování. Pomocí bhajana-kriyā se osvobodí od znečištění materialistickým životem. Přestane chodit do restaurací a hotelů, aby jedl takzvaná chutná jídla připravená z masa a cibule, ani se nezajímá o kouření nebo pití čaje a kávy. Vyhýbá se nejen nedovolenému pohlavnímu styku, ale pohlavnímu životu úplně. Nemá ani zájem ztrácet čas spekulováním a hazardem. Měli bychom vědět, že tímto způsobem se očišťuje od nežádoucích věcí (anartha-nivṛtti). Slovo anartha označuje nežádoucí věci. Anarthy se zničí, když se člověk připojí k hnutí pro vědomí Kṛṣṇy.

Se alguém é sincero, é iniciado, e esta fase se chama bhajana-kriyā. Daí então ele se ocupa realmente no serviço ao Senhor, cantando diariamente as dezesseis voltas regulares do mahā-mantra Hare Kṛṣṇa na japa, abstendo-se do sexo ilícito, dos intoxicantes, do consumo de carne e dos jogos de azar. Com bhajana-kriyā, a pessoa consegue libertar-se da contaminação da vida materialista. Deixa de frequentar restaurantes ou hotéis, onde se comem pratos supostamente saborosos, feitos com carne e cebola, e não se importa em fumar, beber chá ou café. Não apenas se abstém do sexo ilícito, como também evita a vida sexual por completo. Tampouco tem interesse em perder seu tempo especulando ou participando de jogos de azar. Dessa maneira, conclui-se que ela vai se purificando de todas as coisas indesejáveis (anartha-nivṛtti). A palavra anartha se refere às coisas indesejáveis. Para aqueles que se dedicam ao movimento da consciência de Kṛṣṇa, todos os anarthas são eliminados.

Když se oddaný zbaví nežádoucích věcí, ustálí se v činnostech určených pro Kṛṣṇu. Ve skutečnosti na nich začne lpět a zakouší extázi v oddané službě. To se nazývá bhāva, předběžný stav probuzení lásky k Bohu. Tak se podmíněná duše vysvobodí z hmotné existence a ztratí zájem o tělesné pojetí života včetně hmotného bohatství, hmotného poznání a hmotné přitažlivosti všeho druhu. Tehdy může porozumět, kdo je Nejvyšší Pán a co je Jeho māyā.

Quando uma pessoa se alivia das coisas indesejáveis, ela se torna constante na realização de suas atividades para Kṛṣṇa. De fato, ela se apega a tais ocupações e experimenta o êxtase enquanto realiza o serviço devocional. Isto se chama bhāva, ou seja, o despertar preliminar do adormecido amor a Deus. Assim, a alma condicionada livra-se da existência material e perde interesse pelo conceito corpóreo de vida, que inclui a opulência e conhecimento materiais, além da atração material de todas as espécies. Nesse momento, pode-se entender quem é a Suprema Personalidade de Deus e o que é Sua māyā.

Māyā sice může být přítomna, ale nemůže rozrušit oddaného, který dosáhl stavu bhāva, protože je schopen vidět skutečné postavení māyi. Māyā znamená zapomnění Kṛṣṇy a zapomnění Kṛṣṇy a vědomí Kṛṣṇy stojí vedle sebe jako světlo a stín. Zůstává-li člověk ve stínu, nemůže využívat výhod, které nabízí světlo, a setrvá-li na světle, nemůže ho vyrušit temnota stínu. Rozvojem vědomí Kṛṣṇy se postupně vysvobodí a zůstane na světle. Temnoty se ani nedotkne. V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 22.31) je to potvrzeno:

Embora māyā esteja presente, ela não pode perturbar um devoto que tenha atingido a fase de bhāva. Isto porque o devoto pode ver a verdadeira posição de māyā. Māyā quer dizer “esquecer-se de Kṛṣṇa”, sendo que este esquecimento e a consciência de Kṛṣṇa se mantêm lado a lado, como luz e sombra. Se alguém permanece na sombra, não pode gozar dos recursos oferecidos pela luz, e, se permanece na luz, não pode ser perturbado pela escuridão da sombra. Adotando a consciência de Kṛṣṇa, a pessoa, gradualmente, torna-se liberada e permanece na luz. Na verdade, ela nem sequer toca a escuridão. Como se afirma no Caitanya-caritāmṛta (Madhya, 22.31):

kṛṣṇa – sūrya-sama; māyā haya andhakāra
yāhāṅ kṛṣṇa, tāhāṅ nāhi māyāra adhikāra
kṛṣṇa – sūrya-sama; māyā haya andhakāra
yāhāṅ kṛṣṇa, tāhāṅ nāhi māyāra adhikāra

„Kṛṣṇa je přirovnáván ke slunci a māyā k temnotě. Kde je slunce, nemůže být temnota. Jakmile člověk začne s rozvojem vědomí Kṛṣṇy, temnota iluze (vliv vnější energie) okamžitě zmizí.“

“Kṛṣṇa é comparado ao brilho do sol, e māyā, à escuridão. Onde brilha o sol não pode haver escuridão. Logo que se adota a consciência de Kṛṣṇa, a escuridão da ilusão, a influência da energia externa, desaparece por completo.”