Skip to main content

Verso Três

Text 3

Texto

Verš

utsāhān niścayād dhairyāt
tat-tat-karma-pravartanāt
saṅga-tyāgāt sato vṛtteḥ
ṣaḍbhir bhaktiḥ prasidhyati
utsāhān niścayād dhairyāt
tat-tat-karma-pravartanāt
saṅga-tyāgāt sato vṛtteḥ
ṣaḍbhir bhaktiḥ prasidhyati

Sinônimos

Synonyma

utsāhāt — com entusiasmo; niścayāt — com confiança; dhairyāt — com paciência; saṅga-tyāgāt — por abandonar a companhia de não-devotos; sataḥ — dos grandes ācāryas anteriores; vṛtteḥ — por seguir os passos; ṣaḍbhiḥ — por estes seis; bhaktiḥ — serviço devocional

utsāhāt — nadšením; niścayāt — důvěrou; dhairyāt — trpělivostí; tat-tat-karma — různých činností příznivých pro oddanou službu; pravartanāt — konáním; saṅga-tyāgāt — zřeknutím se společnosti neoddaných; sataḥ — předchozích velkých ācāryů; vṛtteḥ — následováním ve stopách; ṣaḍbhiḥ — těmito šesti; bhaktiḥ — oddaná služba; prasidhyati — pokročí nebo dosáhne uspěchu.

Tradução

Překlad

Há seis princípios favoráveis à prática do serviço devocional puro: (1) ser entusiasta, (2) esforçar-se com confiança, (3) ser paciente, (4) agir segundo os princípios reguladores [tais como: śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam (SB. 7.5.23) - ouvir, cantar e lembrar-se de Kṛṣṇa], (5) abandonar a companhia de não-devotos e (6) seguir os passos dos ācāryas anteriores. Esses seis princípios garantem, indubitavelmente, o pleno êxito do serviço devocional puro.

(1) Být nadšený, (2) snažit se s přesvědčením, (3) být trpělivý, (4) jednat podle usměrňujících zásad (jako je śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam – naslouchání, opěvování a vzpomínání na Kṛṣṇu), (5) vyhýbat se společnosti neoddaných a (6) následovat ve stopách předchozích ācāryů je šest zásad příznivých pro čistou oddanou službu, které jistě zaručí naprostý úspěch.

Comentário

Význam

O serviço devocional não é uma questão de especulação sentimental ou êxtase imaginativo. Sua essência é a atividade prática. Em seu Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11), Śrīla Rūpa Gosvāmī define o serviço devocional como segue:

Oddaná služba není sentimentální spekulace nebo vymyšlená extáze. Její podstatou je praktická činnost. Śrīla Rūpa Gosvāmī definoval oddanou službu ve své Bhakti-rasāmṛta-sindhu (1.1.11) takto:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

Uttamā bhakti, ou devoção pura pela Suprema Personalidade de Deus, Śrī Kṛṣṇa, implica em se prestar serviço devocional de maneira favorável ao Senhor. Este serviço devocional deve estar livre de qualquer motivação à parte e desprovido de karma fruitivo, de jñāna impessoal e de todos os outros desejos egoístas.”

Uttamā bhakti neboli čistá oddanost Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, znamená oddaně sloužit takovým způsobem, který je Kṛṣṇovi milý. Oddaná služba by měla být prosta jakéhokoliv vnějšího motivu a plodonosné karmy, neosobní jñāny a ostatních sobeckých tužeb.“

Bhakti é uma espécie de cultivo. Ao dizermos “cultivo”, referimo-nos necessariamente à atividade. “Cultivar espiritualidade” não significa sentar-se ociosamente para fazer meditações, como ensinam certos pseudo-yogīs Tal meditação ociosa pode ser boa para aqueles que não têm informação sobre o serviço devocional, sendo, por esta razão, recomendada às vezes como uma forma de se conter atividades materialistas distrativas. Meditação significa parar com todas as atividades despropositadas, pelo menos temporariamente. Contudo, o serviço devocional não apenas produz um fim a todas as atividades mundanas e tolas, como também nos ocupa em atividades devocionais significativas. Śrī Prahlāda Mahārāja recomenda:

Bhakti je druh zušlechťování. Jakmile řekneme „zušlechťování“, musíme poukázat na činnost. Zušlechťovat duchovnost neznamená nečinně sedět a meditovat, jak učí někteří nepraví yogī. Zahálčivá meditace může být dobrá pro ty, kteří nevědí nic o oddané službě, a z tohoto důvodu se někdy doporučuje jako způsob k zastavení destruktivní materialistické činnosti. Meditovat znamená zastavit všechny nesmyslné činnosti, alespoň na nějakou dobu. Oddaná služba však nejen ukončuje všechny nesmyslné světské činnosti, ale zaměstnává účelnými oddanými činnostmi. Śrī Prahlāda Mahārāja doporučuje:

śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam
śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ
smaraṇaṁ pāda-sevanam
arcanaṁ vandanaṁ dāsyaṁ
sakhyam ātma-nivedanam

Nove são os processos de serviço devocional:

Existuje devět způsobů oddané služby:

  1. ouvir o nome e as glórias da Suprema Personalidade de Deus.

1. naslouchání jménu a slávě Nejvyšší Osobnosti Božství,

  2. cantar as Suas glórias.

2. opěvování Jeho slávy,

  3. lembrar-se do Senhor.

3. vzpomínání na Pána,

  4. servir aos pés do Senhor.

4. sloužení Pánovým nohám,

  5. adorar à Deidade.

5. uctívání Božstva,

  6. prestar reverências ao Senhor.

6. klanění se Pánu,

  7. atuar como servo do Senhor.

7. jednání jako Pánův služebník,

  8. fazer amizade com o Senhor.

8. přátelení se s Pánem,

  9. render-se plenamente ao Senhor.

9. odevzdání se plně Pánu.

Śravaṇaṁ, ou ouvir, é o primeiro passo para adquirir conhecimento transcendental. Não devemos dar ouvidos a pessoas desautorizadas, mas sim aproximar-nos da pessoa correta, como recomenda o Bhagavad-gītā (4.34):

Śravaṇam neboli naslouchání je první krok k získání transcendentálního poznání. Neměli bychom poslouchat neautorizované osoby, ale měli bychom se obrátit na pravou osobu, jak je doporučeno v Bhagavad-gītě (4.34.):

tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ

“Tenta aprender a verdade aproximando-te de um mestre espiritual. Faze-lhe perguntas com submissão e presta-lhe serviço. As almas autorrealizadas podem transmitir-te conhecimento porque viram a verdade.”

„Snaž se poznat pravdu tak, že se obrátíš na duchovního učitele. Pokorně se ho dotazuj a služ mu. Osoby, které znají vlastní já, ti mohou předat poznání, jelikož vidí pravdu.“

Recomenda-se ainda na Muṇḍaka Upaniṣad: tad-vijñānār- thaṁ sa gurum evābhigacchet: “Para compreender esta ciência transcendental, é preciso aproximar-se de um mestre espiritual autêntico”. Deste modo, este método em que se recebe com submissão o confidencial conhecimento transcendental não se baseia meramente na especulação mental. A este respeito, Śrī Caitanya Mahāprabhu disse a Rūpa Gosvāmī:

Muṇḍaka Upaniṣada dále doporučuje – tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet: „Abychom porozuměli transcendentální vědě, musíme se obrátit na pravého duchovního učitele.“ Způsob pokorného přijetí transcendentálního důvěrného poznání se nezakládá na mentální spekulaci. Śrī Caitanya Mahāprabhu o tom řekl Rūpovi Gosvāmīmu:

brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja
brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

“Enquanto atravessa a criação universal de Brahmā, pode ser que alguma alma afortunada receba a semente de bhakti-latā, a trepadeira do serviço devocional. Tudo isto acontece pela graça do guru e de Kṛṣṇa.” (Cc. Madhya 19.151) O mundo material é uma prisão para as entidades vivas que, por natureza, são ānandamaya, ou seja, que buscam o prazer. Na verdade, elas querem livrar-se do cárcere deste mundo de felicidade condicional, mas, desconhecendo o processo de liberação, são obrigadas a transmigrar de uma espécie de vida para outra e de um planeta para outro. Dessa maneira, as entidades vivas vagueiam pelo universo material. Quando, por boa fortuna, alguém entra em contato com um devoto puro e o ouve com paciência, ele começa a trilhar o caminho do serviço devocional. Uma oportunidade assim é proporcionada a uma pessoa que seja sincera. A Sociedade Internacional Para a Consciência de Krishna está dando tal chance à humanidade em geral. Se, por boa fortuna, alguém tira proveito desta oportunidade de se ocupar em serviço devocional, o caminho da libertação lhe é aberto imediatamente.

„Všechny živé bytosti putují celým tímto vesmírem podle své karmy. Ta, která má velké štěstí, dostane milostí Kṛṣṇy příležitost sdružovat se s pravým duchovním mistrem. Milostí Kṛṣṇy a duchovního mistra tato osoba obdrží semínko rostlinky oddané služby (bhakti-latā).“ (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 19.151) Hmotný svět je vězením živých bytostí, které jsou svojí přirozeností ānandamaya, hledající štěstí. Ve skutečnosti se chtějí vysvobodit z vězení tohoto světa podmíněného štěstí, ale neznají proces osvobození, a tak jsou nuceny se převtělovat z jednoho životního druhu do druhého a z jedné planety na druhou. Tímto způsobem putují hmotným vesmírem. Přeje-li někomu štěstí, takže přijde do styku s čistým oddaným a trpělivě mu naslouchá, začne se ubírat cestou oddané služby. Tuto příležitost dostane ten, kdo je upřímný. Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy dává tuto možnost celému lidstvu. Pokud člověk díky štěstí využije této příležitosti a začne se věnovat oddané službě, okamžitě se mu otevře cesta k osvobození.

Devemos aceitar com muito entusiasmo esta oportunidade de voltar ao lar, ao Supremo. Sem entusiasmo, não se pode ter êxito. Mesmo no mundo material, precisamos ser muito entusiastas em nosso campo particular de atividade para podermos sair exitosos. Um estudante, um homem de negócios, um artista ou qualquer outra pessoa que almeje o êxito em sua atividade têm de ser entusiastas. Similarmente, devemos ser muito entusiastas no serviço devocional. Entusiasmo quer dizer ação. Mas ação para quem? A resposta é que devemos sempre agir para Kṛṣṇa – kṛṣṇārthākhila-ceṣṭā (Bhakti-rasāmṛta-sindhu).

Této příležitosti bychom se měli velmi nadšeně chopit a vrátit se domů, zpátky k Bohu. Bez nadšení nemůžeme uspět. Dokonce i v hmotném světě musíme být velmi nadšení, abychom v něčem uspěli. Student, obchodník, umělec nebo kdokoliv jiný, kdo chce uspět ve svém oboru, musí být nadšený. Podobně musíme být velmi nadšení v oddané službě. Nadšení znamená jednat, ale jednat pro koho? Odpověď zní, že bychom měli vždy jednat pro Kṛṣṇu – kṛṣṇārthākhila-ceṣṭā (Bhakti-rasāmṛta-sindhu).

Em todas as fases da vida, devemos executar atividades devocionais sob a orientação do mestre espiritual para atingir a perfeição no bhakti-yoga. Não é que precisemos nos confinar ou limitar nossas atividades. Kṛṣṇa é onipenetrante. Portanto, nada é independente dEle, como o próprio declara no Bhagavad-gītā (9.4):

Chceme-li dosáhnout dokonalosti bhakti-yogy, měli bychom ve všech životních obdobích konat oddanou službu pod vedením duchovního učitele. Nemusíme omezovat své činnosti. Kṛṣṇa je všudypřítomný, a proto neexistuje nic, co by nezáviselo na Kṛṣṇovi, jak sám Kṛṣṇa uvádí v Bhagavad-gītě (9.4):

mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ
mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

“Sob Minha forma imanifesta, Eu penetro este Universo inteiro. Todos os seres estão em Mim, mas Eu não estou neles.” Sob a orientação do mestre espiritual genuíno, devemos fazer tudo o que seja favorável ao serviço de Kṛṣṇa. Por exemplo, neste momento estamos usando um ditafone. O materialista que inventou esta máquina planejou-a para que fosse usada por homens de negócios ou escritores de assuntos mundanos. Certamente, ele jamais pensou em usar o ditafone a serviço de Deus. Nós, porém, estamos usando-o para escrever livros sobre a consciência de Kṛṣṇa. Naturalmente, a fabricação dele está totalmente dentro da energia de Kṛṣṇa. Todas as peças do aparelho, incluindo as funções eletrônicas, são feitas a partir de diferentes combinações e interações das cinco espécies básicas de energia material: bhūmi, jala, agni, vāyu e ākāśa. O inventor utilizou-se do cérebro para fazer esta máquina complicada, e seu cérebro, bem como os ingredientes, foram fornecidos por Kṛṣṇa. Segundo a declaração de Kṛṣṇa, mat-sthāni sarva-bhūtāni: “Tudo depende da Minha energia”. Assim, o devoto pode compreender que, como nada é independente da energia de Kṛṣṇa, deve-se encaixar tudo em Seu serviço.

„Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.“ Pod vedením pravého duchovního učitele musíme všechno příznivě zařídit pro službu Kṛṣṇovi. Nyní například používáme diktafon. Materialista, který přístroj vynalezl, ho vymyslel pro obchodníky či spisovatele světských námětů. Zajisté nezamýšlel použít diktafonu ve službě Bohu, ale my ho používáme při psaní knih o Kṛṣṇovi. Výroba diktafonu se samozřejmě odehrává zcela v Kṛṣṇově energii. Všechny části přístroje, včetně elektroniky, jsou vytvořeny různými kombinacemi a vzájemným působením pěti základních druhů hmotné energie – jmenovitě bhūmi, jala, agni, vāyu a ākāśa. Vynálezce použil svého mozku ke zhotovení tohoto složitého přístroje a jeho mozek i materiál mu poskytl Kṛṣṇa. Podle Kṛṣṇova výroku mat-sthāni sarva-bhūtāni: „Všechno spočívá na Mé energii.“ Oddaný pak může porozumět, že jelikož nic není nezávislé na Kṛṣṇově energii, všechno by mělo být spojeno s Jeho službou.

Chama-se utsāha, ou entusiasmo, o esforço realizado com inteligência em consciência de Kṛṣṇa. Os devotos encontram o método correto por meio do qual tudo pode ser utilizado a serviço do Senhor (nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe yuktaṁ vairāgyam ucyate). Executar serviço devocional não é meditar ociosamente, mas sim agir de modo prático no primeiro plano da vida espiritual.

Inteligentní snaha v rámci rozvoje vědomí Kṛṣṇy se nazývá utsāha, nadšení. Oddaní nacházejí správný způsob, jak všechno využít ve službě Pánu (nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe yuktaṁ vairāgyam ucyate). Věnovat se oddané službě neznamená zahálčivě meditovat, ale prakticky jednat v duchovním životě.

Devemos ter paciência ao realizarmos estas atividades. Na consciência de Kṛṣṇa não se deve ser impaciente. De fato, este movimento da consciência de Kṛṣṇa foi iniciado sem nenhuma ajuda, e no princípio não houve resposta. Mas, como continuamos a realizar nossas atividades devocionais com paciência, aos poucos as pessoas começaram a compreender a importância deste movimento e agora participam dele intensamente. No cumprimento do serviço devocional, não devemos ser impacientes, mas devemos aceitar as instruções do mestre espiritual e pô-las em prática com paciência, dependendo da misericórdia do guru e de Kṛṣṇa. Para que a realização das atividades conscientes de Kṛṣṇa seja exitosa, é necessário ter tanto paciência quanto confiança. É natural que uma jovem recém-casada espere ter filhos com seu esposo, só que ela não pode esperar tê-los logo após o casamento. Evidentemente, quando se casar, ela poderá tentar ter um filho, mas terá de se entregar a seu esposo, confiante de que seu filho desenvolver-se-á e nascerá no momento oportuno. Analogamente, em serviço devocional entregar-se significa ter confiança. O devoto pensa que avaśya rakṣibe kṛṣṇa: “Com toda a certeza, Kṛṣṇa vai me proteger e ajudar para que eu saia exitoso no cumprimento do serviço devocional”. Isto é chamado ‘confiança’.

Tyto činnosti musíme konat s trpělivostí. Během rozvoje vědomí Kṛṣṇy bychom neměli být netrpěliví. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy začalo bez podpory a zpočátku bez odezvy, ale jelikož jsme trpělivě pokračovali v našich oddaných činnostech, lidé postupně začali chápat jeho důležitost a nyní se horlivě zapojují. Při oddané službě bychom neměli být nedočkaví, ale měli bychom přijmout pokyny od duchovního učitele a trpělivě je provádět, závisejíce na milosti gurua a Kṛṣṇy. Úspěšné provádění činností v rámci rozvoje vědomí Kṛṣṇy vyžaduje trpělivost a důvěru. Čerstvě provdaná dívka přirozeně od svého manžela očekává potomky, ale nemůže čekat, že je bude mít okamžitě po svatbě. Jakmile se vdá, může se samozřejmě o dítě pokusit, ale musí se odevzdat svému manželovi s důvěrou, že se její dítě za určitou dobu vyvine a narodí. Odevzdání se v oddané službě podobně znamená, že člověk musí nabýt důvěry. Oddaný si myslí avaśya rakṣibe kṛṣṇa: „Kṛṣṇa mě jistě ochrání a pomůže mi úspěšně konat oddanou službu.“ Tomu se říká důvěra.

Como já explicado, não se deve ficar inativo, mas sim ser entusiasta por executar os princípios reguladores - tat-tat-karma-pravartana. A negligência aos princípios reguladores destrói o serviço devocional. Neste movimento da consciência de Kṛṣṇa, há quatro princípios reguladores básicos, que proíbem o sexo ilícito, o consumo de carne, os jogos de azar e a intoxicação. O devoto deve seguir estes preceitos com muito entusiasmo. Se ele deixar de seguir qualquer um desses, é certo que terá o seu progresso impedido. Por isso, Śrīla Rūpa Gosvāmī recomenda que tat-tat-karma-pravartanāt: “Deve-se seguir estritamente os princípios reguladores de vaidhī bhakti”. Além das quatro proibições (yama), há princípios reguladores positivos (niyama), como, por exemplo, o cantar diário de dezesseis voltas nas contas da japa-mālā. Devemos realizar estas atividades reguladoras com fé e entusiasmo. Isto se chama tat-tat-karma-pravartana, ou seja, ocupar-se de formas variadas no serviço devocional.

Již dříve jsme vysvětlili, že bychom neměli zahálet, nýbrž velmi nadšeně následovat usměrňující zásady – tat-tat-karma-pravartana. Zanedbání usměrňujících zásad zničí oddanou službu. V hnutí pro vědomí Kṛṣṇy máme čtyři základní usměrňující zásady, které zakazují nedovolený pohlavní styk, jedení masa, hazardování a požívání omamných látek. Oddaný musí velmi nadšeně dodržovat tyto zásady. Budeme-li nedůslední při následování kterékoliv z nich, náš pokrok se jistě zastaví. Śrīla Rūpa Gosvāmī proto doporučuje tat-tat-karma-pravartanāt: „Člověk musí přísně dodržovat usměrňující zásady vaidhī bhakti.“ Kromě čtyř zákazů (yama) máme pozitivní usměrňující zásady (niyama) jako je každodenní pronášení šestnácti kol Hare Kṛṣṇa mahā-mantry na japa-māle. Usměrňující zásady bychom měli dodržovat s vírou a nadšením. To se nazývá tat-tat-karma-pravartana neboli rozmanité zaměstnání v oddané službě.

Além disso, para que se tenha êxito no serviço devocional, deve-se abandonar a companhia de pessoas indesejáveis. Isto inclui os karmīs, os jñānīs, os yogīs e outros não-devotos. Certa vez, um dos devotos casados de Śrī Caitanya Mahāprabhu perguntou-Lhe acerca dos princípios gerais do vaishnavismo, bem como sobre as atividades rotineiras do vaiṣṇava, ao que Śrī Caitanya Mahāprabhu respondeu imediatamente que asat-saṅga-tyāga, - ei vaiṣṇava-ācāra: “Caracteristicamente, o vaiṣṇava é aquele que abandona a companhia de pessoas mundanas, ou não-devotos”. Portanto, Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura recomenda que tāṅdera caraṇa sevi bhakta-sane vāsa: deve-se viver na companhia de devotos puros e seguir os princípios reguladores estabelecidos pelos ācāryas anteriores, os seis Gosvāmīs (Śrī Rūpa Gosvāmī, Śrī Sanātana Gosvāmī, Śrī Jīva Gosvāmī, Śrī Raghunātha dāsa Gosvāmī, Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī e Śrī Raghunātha Bhaṭṭa Gosvāmī). Se uma pessoa vive na companhia dos devotos, é pouco provável que se associe com não-devotos. A Sociedade Internacional Para a Consciência de Krishna está abrindo muitos centros com o intuito único de convidar as pessoas a viver na companhia dos devotos e praticar os princípios reguladores da vida espiritual.

Abychom uspěli v oddané službě, musíme se navíc vzdát společnosti nežádoucích lidí. To zahrnuje karmī, jñānī, yogī a ostatní neoddané. Jednou se Śrī Caitanyi Mahāprabhua jeden z Jeho oddaných-hospodářů zeptal na obecná pravidla vaiṣṇavismu a také na obvyklé denní činnosti vaiṣṇavy a Śrī Caitanya Mahāprabhu okamžitě odpověděl – asat-saṅga-tyāga, – ei vaiṣṇava-ācāra: „Pro vaiṣṇavu je příznačné, že se vzdal společnosti světských lidí neboli neoddaných.“ Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura proto doporučil: tāṅdera caraṇa sevi bhakta-sane vāsa: oddaný musí žít ve společnosti čistých oddaných a následovat usměrňující zásady předložené předchozími ācāryi, šesti Gosvāmīmi (jmenovitě Śrī Rūpou Gosvāmīm, Śrī Sanātanou Gosvāmīm, Śrī Jīvou Gosvāmīm, Śrī Raghunāthem dāsem Gosvāmīm, Śrī Gopālem Bhaṭṭou Gosvāmīm a Śrī Raghunāthem Bhaṭṭou Gosvāmīm). Žijeme-li ve společnosti oddaných, máme malou příležitost stýkat se s neoddanými. Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy otevírá mnoho středisek, jen aby umožnila lidem žít ve společnosti oddaných a dodržovat usměrňující zásady duchovního života.

Serviço devocional quer dizer “atividades transcendentais”. Na plataforma transcendental, a contaminação pelos três modos qualitativos da natureza material não existe. Esta plataforma se chama viśuddha-sattva, a plataforma da bondade pura, ou a bondade livre da contaminação pelas qualidades da paixão e ignorância. Neste movimento da consciência de Kṛṣṇa, pedimos a todos que se levantem de manhã cedo, por volta das quatro horas, que assistam ao maṅgala-ārati, ou seja, à adoração matinal, que, então, leiam o Śrīmad-Bhāgavatam, façam kīrtana e assim por diante. De tal modo, dedicamo-nos continuamente a atividades dentro do serviço devocional, vinte e quatro horas por dia. Isto se chama sato vṛtti: seguir os passos dos ācāryas anteriores que, com perícia, preencheram todos os momentos do dia com atividades conscientes de Kṛṣṇa.

Oddaná služba znamená transcendentální činnosti. Na transcendentální úrovni neexistuje znečištění třemi kvalitami hmotné přírody. Nazývá se to viśuddha-sattva, úroveň čistého dobra neboli dobra prostého znečištění kvalitami vášně a nevědomosti. V hnutí pro vědomí Kṛṣṇy od každého vyžadujeme, aby vstával časně ráno kolem čtvrté hodiny a zúčastnil se maṅgala-ārati neboli ranního uctívání, pak četl Śrīmad Bhāgavatam, prováděl kīrtan a tak dále. Takto konáme činnosti oddané služby nepřetržitě dvacet čtyři hodiny denně. Říká se tomu sato vṛtti, neboli následování ve stopách předchozích ācāryů, kteří každý okamžik zkušeně vyplnili oddanou službou Kṛṣṇovi.

Caso sigamos estritamente o conselho dado por Śrīla Rūpa Gosvāmī neste verso - isto é, se formos entusiastas, confiantes, pacientes, se abandonarmos a companhia de pessoas não desejadas, se seguirmos os princípios reguladores e nos mantivermos na companhia dos devotos não resta dúvida de que avançaremos em serviço devocional. A este respeito, Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura observa que o cultivo de conhecimento por intermédio da especulação filosófica, o acúmulo de opulência mundana por meio do avanço em atividades fruitivas e o desejo de obter yoga-siddhis, perfeições materiais, são contrários aos princípios do serviço devocional. Temos de nos tornar totalmente indiferentes a tais atividades impermanentes e voltar nossa atenção para os princípios reguladores do serviço devocional. Segundo o Bhagavad-gītā (2.69):

Budeme-li se přísně řídit radami, které nám v tomto verši dal Śrīla Rūpa Gosvāmī – být nadšení, mít důvěru, být trpěliví, opustit společnost nežádoucích lidí, dodržovat usměrňující zásady a setrvávat ve společnosti oddaných – jistě v oddané službě pokročíme. V souvislosti s tím Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura poznamenal, že rozvíjení poznání filozofickou spekulací, hromadění hmotného bohatství pokrokem v plodonosných činnostech a touha po hmotných dokonalostech (yoga-siddhi) jsou všechny v rozporu se zásadami oddané služby. K těmto pomíjivým činnostem musíme být naprosto lhostejní a musíme obrátit svou pozornost k usměrňujícím zásadám oddané služby. Bhagavad-gītā (2.69) uvádí:

yā niśā sarva-bhūtānāṁ
tasyāṁ jāgarti saṁyamī
yasyāṁ jāgrati bhūtāni
sā niśā paśyato muneḥ
yā niśā sarva-bhūtānāṁ
tasyāṁ jāgarti saṁyamī
yasyāṁ jāgrati bhūtāni
sā niśā paśyato muneḥ

“Aquilo que é noite para todos os seres é a hora de despertar para o autocontrolado; e a hora de despertar para todos os seres é noite para o sábio introspectivo.”

„To, co je pro všechny bytosti nocí, je časem bdění pro toho, kdo ovládá sám sebe. A to, co je pro všechny bytosti čas bdění, je pro toho, kdo zkoumá své nitro, naopak noc.“

A ocupação no serviço devocional ao Senhor é a vida e alma da entidade viva. Nela repousa a meta desejada e a perfeição suprema da vida humana. Devemos ter confiança nisto, além da certeza de que, à exceção do serviço devocional, todas as atividades - tais como a especulação mental, o trabalho fruitivo ou o esforço místico - jamais produzirão benefícios duradouros. A plena confiança no caminho do serviço devocional capacitar-nos-á a alcançar o objetivo que almejamos. Mas, se tentarmos trilhar outros caminhos, isto simplesmente nos deixará inquietos. No Sétimo Canto do Śrīmad-Bhāgavatam afirma-se: “Devemos estar calmamente convencidos de que aqueles que desistem do serviço devocional para praticarem rigorosas austeridade com outros fins não têm suas mentes purificadas, a despeito de suas austeridades avançadas, visto que não têm informação acerca do transcendental serviço amoroso ao Senhor”.

Oddaně sloužit Pánu je životem každé živé bytosti. Je to vytoužený cíl a nejvyšší dokonalost lidského života. O tom je třeba být přesvědčen a také si být jistý, že všechny ostatní činnosti než oddaná služba – jako jsou mentální spekulace, plodonosná práce nebo úsilí v mystické yoze – nikdy nepřinesou žádný trvalý užitek. Úplná důvěra v cestu oddané služby nám umožní dosáhnout vytouženého cíle, ale pokusy následovat jiné cesty nám přinesou pouze neklid. V sedmém zpěvu Śrīmad Bhāgavatamu je uvedeno: „Člověk musí být naprosto přesvědčen, že ti, kteří zanechali oddané služby, aby se věnovali přísné askezi za jinými účely, nejsou čistí ve svých myslích i přes svou pokročilou askezi, protože postrádají informace o transcendentální láskyplné službě Pánu.“

No Sétimo Canto, declara-se ainda: “Apesar das grandes austeridades e penitências que executam, os especuladores mentais e os trabalhadores fruitivos caem por não terem informação sobre os pés de lótus do Senhor”. No entanto, os devotos do Senhor jamais caem. No Bhagavad-gītā (9.31), a Suprema Personalidade de Deus garante a Arjuna que kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati: “Ó filho de Kuntī, declara ousadamente que Meu devoto jamais perece”.

V sedmém zpěvu se dále uvádí: „Mentální spekulanti a lidé, kteří jednají kvůli plodům své práce, mohou provádět velkou askezi, ale přesto poklesnou, protože nemají informace o lotosových nohách Pána.“ Oddaní Pána však nikdy nepoklesnou. V Bhagavad-gītě (9.31) Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, ujistil Arjunu kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati: „Ó synu Kuntī, směle vyhlas, že Můj oddaný nebude nikdy zničen.“

Ainda no Bhagavad-gītā (2.40), Kṛṣṇa diz:

Kṛṣṇa říká opět v Bhagavad-gītě (2.40):

nehābhikrama-nāśo ’sti
pratyavāyo na vidyate
svalpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt
nehābhikrama-nāśo ’sti
pratyavāyo na vidyate
svalpam apy asya dharmasya
trāyate mahato bhayāt

“Neste esforço, não há perda nem diminuição, e um pequeno progresso neste caminho pode proteger a pessoa do mais perigoso tipo de medo.”

„Toto úsilí je prosté ztráty i úbytku, a i malý pokrok na této cestě může každého ochránit před tím nejhrůznějším nebezpečím.“

O serviço devocional é tão puro e perfeito que, uma vez iniciado, arrasta-nos praticamente à força para o sucesso final. Às vezes, pode acontecer de uma pessoa abandonar suas ocupações materiais comuns e, por sentimentalismo, refugiar-se aos pés de lótus do Senhor Supremo, começando, então, a realização preliminar do serviço devocional. Mesmo que esse devoto imaturo caia, para ele não há perda. Por outro lado, qual é o benefício de quem cumpre os deveres prescritos segundo seu varṇa e āśrama, mas não adota o serviço devocional? Mesmo no caso de um devoto caído nascer em família inferior, ele retomará seu serviço devocional do mesmo ponto onde parou. O serviço devocional é ahaituky apratihatā: não é o efeito de alguma causa mundana, nem tampouco pode ser interrompido por algo semelhante ou cerceado permanentemente por uma interrupção material. Por isso, o devoto deve ter confiança em relação à sua ocupação, não devendo se interessar muito pelas atividades dos karmīs, dos jñānīs e dos yogīs.

Oddaná služba je tak čistá a dokonalá, že když s ní člověk jednou začal, je silou tažen ke konečnému úspěchu. Někdy opustí svá běžná hmotná zaměstnání a ze sentimentu se odevzdá lotosovým nohám Nejvyššího Pána a tak začne předběžně konat oddanou službu. Dokonce i když tento nezralý oddaný poklesne, nic neztrácí. Co na druhou stranu získá člověk, který splní předepsané povinnosti své varṇy a āśramu, ale nezapojí se do oddané služby? Pokleslý oddaný se může narodit v nízko postavené rodině, ale přesto bude pokračovat v oddané službě tam, kde s ní přestal. Oddaná služba je ahaituky apratihatā; nemá hmotnou příčinu ani nemůže být žádnou hmotnou příčinou omezena nebo trvale zastavena. Oddaný by proto měl mít důvěru ve své jednání a neměl by se příliš zajímat o činnosti karmīch, jñānīch a yogīch.

Certamente há muitas boas qualidades entre os trabalhadores fruitivos, os especuladores filosóficos e os yogīs místicos. Porém, todas as boas qualidades se desenvolvem de forma automática no caráter de um devoto. O devoto não precisa fazer nenhum esforço extrínseco. Como afirma o Śrīmad-Bhāgavatam (5.18.12), todas as boas qualidades dos semideuses se manifestam progressivamente em quem tenha desenvolvido serviço devocional puro. Como o devoto não se interessa por nenhuma atividade material, ele não se contamina materialmente. Ele se situa de imediato na plataforma de vida transcendental. Contudo, aquele que se dedica a atividades mundanas - qualquer que seja sua posição: pseudo-jñānī, yogī, karmī, filantropo, nacionalista - não pode alcançar a fase superior de mahātmā. Ele permanece durātmā, ou mentalmente limitado. Segundo o Bhagavad-gītā (9.13):

Lidé pracující pro plody své práce, filozofičtí spekulanti a mystičtí yogī mají jistě mnoho dobrých vlastností, ale oddaný je všechny získá automaticky. Nemusí vynakládat vedlejší úsilí. Ve Śrīmad Bhāgavatamu (5.18.12) je potvrzeno, že člověk, který rozvine čistou oddanou službu, získá postupně všechny dobré vlastnosti polobohů. Oddaný se o žádné hmotné činnosti nezajímá, a proto se hmotou neznečistí. Okamžitě se dostane na úroveň transcendentálního života. Ten, kdo se zabývá světskými činnostmi – ať je to takzvaný jñānī, yogī nebo karmī, lidumil, nacionalista či kdokoliv – nemůže dosáhnout vyšší úrovně mahātmy. Zůstane durātmou neboli omezeným člověkem. Bhagavad-gītā (9.13) to potvrzuje:

mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam
mahātmānas tu māṁ pārtha
daivīṁ prakṛtim āśritāḥ
bhajanty ananya-manaso
jñātvā bhūtādim avyayam

Ó filho de Prtha, aqueles que não se iludem, as grandes almas, estão sob a proteção da natureza divina. Eles se ocupam completamente em serviço devocional porque sabem que Eu sou a original e inexaurível Suprema Personalidade de Deus.”

„Ó synu Pṛthy, ti, kdo nejsou zmateni – velké duše – jsou pod ochranou božské přirozenosti. Plně se zaměstnávají oddanou službou, protože Mě znají jako původní nepomíjivou Nejvyšší Osobnost Božství.“

Já que todos os devotos do Senhor estão sob a proteção de Sua potência suprema, eles não devem se desviar do caminho de serviço devocional para adotar o caminho do karmī, do jñānī ou do yogī. Isto se chama utsāhān niścayād dhairyāt tat-tat-karma- pravartanāt: realizar as atividades reguladoras do serviço devocional com entusiasmo, paciência e confiança. Dessa maneira, pode-se avançar no serviço devocional sem obstáculos.

Jelikož všichni oddaní Pána jsou pod ochranou Jeho nejvyšší energie, neměli by se odchýlit z cesty oddané služby a vydat se cestou karmīho, jñānīho nebo yogīho. Tomu se říká utsāhān niścayād dhairyāt tat-tat-karma-pravartanāt, nadšeně konat usměrňující činnosti oddané služby s trpělivostí a důvěrou. Tímto způsobem mohou dělat pokrok v oddané službě bez překážek.