Skip to main content

TEKST 29

TEXT 29

Tekst

Verš

samaṁ paśyan hi sarvatra
samavasthitam īśvaram
na hinasty ātmanātmānaṁ
tato yāti parāṁ gatim
samaṁ paśyan hi sarvatra
samavasthitam īśvaram
na hinasty ātmanātmānaṁ
tato yāti parāṁ gatim

Synonyms

Synonyma

samam – jednakowo; paśyan – widząc; hi – na pewno; sarvatra – wszędzie; samavasthitam – jednakowo usytuowany; īśvaram – Dusza Najwyższa; na – nie; hinasti – degraduje; ātmanā – przez umysł; ātmānam – dusza; tataḥ – wtedy; yāti – osiąga; parām – transcendentalne; gatim – przeznaczenie.

samam — stejně; paśyan — vidící; hi — zajisté; sarvatra — všude; samavasthitam — spočívající stejně; īśvaram — Nadduši; na — ne; hinasti — degraduje; ātmanā — myslí; ātmānam — duši; tataḥ — pak; yāti — přichází; parām — transcendentálního; gatim — do místa určení.

Translation

Překlad

Kto widzi Duszę Najwyższą w każdej żywej istocie, wszędzie taką samą, dla tego jego własny umysł nie będzie przyczyną degradacji. A zatem osiąga on transcendentalne przeznaczenie.

Osoba, která vidí Nadduši rovnocenně přítomnou všude, v každé živé bytosti, se svou myslí nedegraduje. Tak přichází do transcendentálního místa určení.

Purport

Význam

ZNACZENIE:
 
Zaakceptowawszy życie materialne żywa istota znalazła się w sytuacji odmiennej od tej, jaka właściwa jest istnieniu duchowemu. Jeżeli jednak rozumie, że Najwyższy Pan przenika wszystko poprzez Swoją manifestację jako Paramātmā, to znaczy, jeśli może ona dostrzec obecność Najwyższej Osoby Boga w każdej żywej istocie, nie ulega wówczas degradacji poprzez zgubną mentalność, ale stopniowo wznosi się do świata duchowego. Na ogół umysł lubi oddawać się procesom zadowalania zmysłów, ale kiedy zwróci się do Duszy Najwyższej, wtedy jego właściciel czyni postęp w wiedzy duchowej.

Živá bytost se přijetím svého hmotného bytí ocitla v situaci, která se liší od jejího duchovního postavení. Chápe-li však někdo, že Nejvyšší se ve svém projevu Paramātmy nachází všude, neboli když vnímá přítomnost Nejvyšší Osobnosti Božství ve všem živém, pak si nezpůsobuje vlastní degradaci zhoubným uvažováním. Tak postupně spěje do duchovního světa. Mysl je obvykle posedlá uspokojováním smyslů, ale když se obrátí k Nadduši, osoba dosáhne pokroku v duchovním poznání.