TEXT 29

Tekst

Verš

bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati

Synoniemen

Synonyma

bhoktāram — de genieter; yajña — van offers; tapasām — en van boetedoeningen en ascese; sarva-loka — van alle planeten en hun halfgoden; maha-īśvaram — de Allerhoogste Heer; su-hṛdam — de weldoener; sarva — van alle; bhūtānām — de levende wezens; jñātvā — dit wetend; mām — Mij (Heer Kṛṣṇa); śāntim — verlichting van materiële ellende; ṛcchati — men bereikt.

bhoktāram — příjemce; yajña — obětí; tapasām — a askeze; sarva-loka — všech planet a polobohů na nich; mahā-īśvaram — Nejvyšší Pán; su-hṛdam — příznivec; sarva — všech; bhūtānām — živých bytostí; jñātvā — takto znající; mām — Mě (Pána Kṛṣṇu); śāntim — úlevu od hmotných strastí; ṛcchati — osoba získá.

Vertaling

Překlad

Wie zich volledig van Mij bewust is en Me kent als de uiteindelijke genieter van alle offers en ascese, als de Allerhoogste Heer van alle planeten en halfgoden en als de weldoener en vriend van alle levende wezens, bereikt vrede en verlichting van alle materiële ellende.

Ten, kdo si je Mě plně vědom a zná Mě coby konečného příjemce veškerých obětí a askeze, Nejvyššího Pána všech planet a polobohů a přejícího přítele všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhne klidu a míru.

Betekenisverklaring

Význam

De geconditioneerde zielen, die in de greep van de illusionerende energie zijn, verlangen allemaal sterk naar vrede in de materiële wereld, maar ze kennen de formule voor vrede niet die in dit vers van de Bhagavad-gītā wordt uitgelegd. De beste vredesformule is deze: Heer Kṛṣṇa is de genieter van alle menselijke activiteiten. De mens zou alles moeten offeren in de transcendentale dienst aan de Heer, omdat Hij de eigenaar van alle planeten is en van de halfgoden die daarop aanwezig zijn. Niemand is groter dan Hij. Hij is groter dan de grootsten onder de halfgoden, namelijk Heer Śiva en Heer Brahmā. In de Veda’s (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) wordt de Allerhoogste Heer beschreven als tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaraṁ. In de ban van illusie proberen de levende wezens de baas te spelen over alles wat zich binnen hun bereik bevindt, maar in werkelijkheid worden ze bestuurd door de materiële energie van de Heer. De Heer is de meester van de materiële natuur en de geconditioneerde zielen zijn onderworpen aan haar strenge regels. Als deze naakte feiten niet begrepen worden, is vrede in de wereld onmogelijk, zowel op individueel als op collectief niveau. Kṛṣṇa-bewustzijn betekent het volgende: Heer Kṛṣṇa is de allerhoogste bestuurder en alle levende wezens, inclusief de grote halfgoden, zijn ondergeschikt aan Hem. Er kan alleen volmaakte vrede zijn in volledig Kṛṣṇa-bewustzijn.

Všechny podmíněné duše, které jsou v zajetí matoucí energie, se snaží v hmotném světě dosáhnout klidu a míru. Neznají však návod, jenž je předložen zde. Nejlepším klíčem k míru je poznání, že Pán Kṛṣṇa je příjemcem všech lidských činností. Lidé by měli obětovat vše transcendentální službě Pánu, protože ten je vlastníkem všech planet i s polobohy, kteří na nich žijí. Nikdo Ho nepřevyšuje; je mocnější než ti nejmocnější z polobohů — Pán Śiva a Pán Brahmā. Ve Vedách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.7) je Nejvyšší Pán popisován slovy tam īśvarāṇāṁ paramaṁ maheśvaram. Živé bytosti se pod vlivem iluze snaží být pány všeho, co vidí, ale ve skutečnosti je samotné ovládá hmotná energie Pána. Pán je vládcem hmotné přírody a podmíněné duše podléhají jejím přísným zákonům. Dokud neporozumějí těmto prostým skutečnostem, není možné, aby na světě dosáhly klidu a míru, individuálně ani kolektivně. Toto je porozumění vědomí Kṛṣṇy — Pán Kṛṣṇa je nejvyšší vládce a všechny živé bytosti včetně velkých polobohů jsou vůči Němu v podřízeném postavení. Dokonalého míru může každý dosáhnout jedině tehdy, když si bude plně vědom Kṛṣṇy.

Dit vijfde hoofdstuk is een praktische uitleg van het Kṛṣṇa-bewustzijn, dat algemeen bekendstaat als karma-yoga. De theoretische, speculatieve vraag hoe karma-yoga bevrijding kan geven, is hier beantwoord. Handelen in Kṛṣṇa-bewust-zijn betekent handelen in het volledige besef dat de Heer de bestuurder is. Zulke activiteiten zijn niet-verschillend van transcendentale kennis. Direct Kṛṣṇa-be-wustzijn is bhakti-yoga, en jñāna-yoga is een pad dat naar bhakti-yoga leidt. Kṛṣṇa-bewustzijn betekent activiteiten verrichten in het volledige besef van de relatie die men met de Allerhoogste Absolute heeft; de perfectie van dit bewustzijn is volledige kennis van Kṛṣṇa, de Allerhoogste Persoonlijkheid Gods. Een zuivere ziel is de eeuwige dienaar van God als Zijn integrerend deeltje. Door het verlangen de baas te spelen over māyā (illusie), komt ze in contact met māyā en dat is de oorzaak van al haar lijden. Zolang iemand in contact staat met materie moet hij activiteiten verrichten voor materiële benodigdheden. Maar het Kṛṣṇa-bewustzijn brengt iemand tot het spirituele leven, zelfs al bevindt hij zich in de invloedssfeer van de materiële wereld, want Kṛṣṇa-bewustzijn betekent het opwekken van een spiritueel bestaan door oefening in de materiële wereld.

Hoe gevorderder iemand is, des te meer hij bevrijd is uit de greep van de materie. De Heer bevoordeelt niemand. Alles hangt af van het praktisch vervullen van iemands plichten in Kṛṣṇa-bewustzijn, dat iemand zal helpen om in alle opzichten zijn zintuigen te beheersen en de invloed van lust en woede te overwinnen. En iemand die gegrond is in Kṛṣṇa-bewustzijn en de bovengenoemde passies onder controle houdt, blijft feitelijk op het transcendentale niveau of brahma-nirvāṇa. In Kṛṣṇa-bewustzijn wordt de achtvoudige mystieke yoga vanzelf beoefend, omdat het uiteindelijke doel gediend wordt. Er bestaat een geleidelijke methode voor verheffing door het beoefenen van yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna en samādhi, maar deze stadia gaan vooraf aan de perfectie die bereikt wordt door devotionele dienst, die de enige manier is waarop het menselijk wezen vrede kan bereiken en die de hoogste perfectie van het leven is.

Tato kapitola předkládá praktický popis jednání s vědomím Kṛṣṇy, všeobecně známého jako karma-yoga. Je zde zodpovězena otázka, která je předmětem myšlenkové spekulace, a to: “Jak může karma-yoga přinést osvobození?” Jednat vědom si Kṛṣṇy znamená jednat s úplným poznáním Pána jakožto vládce. Tyto činnosti se neliší od transcendentálního poznání. Bhakti-yoga je cestou přímé realizace vědomí Kṛṣṇy a jñāna-yoga je cesta, která vede k bhakti-yoze. Mít vědomí Kṛṣṇy znamená jednat na základě úplného poznání svého vztahu s Nejvyšší Absolutní Pravdou a dokonalostí tohoto vědomí je úplné poznání Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství. Čistá duše je dílčí součástí Boha, a jako taková je Jeho věčným služebníkem. Přichází do styku s māyou (iluzí), protože chce māyi vládnout, a to jí přináší mnohé útrapy. Dokud je ve styku s hmotou, musí pracovat v rámci hmotných nezbytností. Avšak vědomí Kṛṣṇy ji přivádí k duchovnímu životu, dokonce i když ještě pobývá v říši hmoty, jelikož se jedná o probouzení duchovního bytí praxí v hmotném světě. Čím je někdo pokročilejší, tím více je zbavován hmotného sevření. Pán nikomu nestraní. Vše závisí na tom, jak v praxi konáme povinnosti s vědomím Kṛṣṇy, což po všech stránkách pomáhá ovládat smysly a překonat vliv touhy a hněvu. A ten, kdo je v jednání s vědomím Kṛṣṇy neochvějný a ovládá výše uvedené vášně, setrvává na transcendentální úrovni (brahma-nirvāṇa). Provádění osmistupňové mystické yogy je v jednání s vědomím Kṛṣṇy automaticky zahrnuto, protože je dosažen její konečný cíl. Stupně yama, niyama, āsana, prāṇāyāma, pratyāhāra, dhāraṇā, dhyāna a samādhi umožňují postupný pokrok, ale to pouze předchází dokonalosti dosahované oddanou službou, která samotná může člověku přinést klid a mír. Oddaná služba je nejvyšší dokonalostí života.

Zo eindigen de commentaren van Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda bij het vijfde hoofdstuk van Śrīmad Bhagavad-gītā, getiteld ‘Karma-yoga: Activiteit in Kṛṣṇa-bewustzijn’.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole Śrīmad Bhagavad-gīty, pojednávající o karma-yoze neboli jednání s vědomím Kṛṣṇy.