Skip to main content

Text 17

Sloka 17

Texto

Verš

kṣīyamāṇe sva-sambandhe
ekasmin bahubhir yudhā
cintāṁ parāṁ jagāmārtaḥ
sa-rāṣṭra-pura-bāndhavaḥ
kṣīyamāṇe sva-sambandhe
ekasmin bahubhir yudhā
cintāṁ parāṁ jagāmārtaḥ
sa-rāṣṭra-pura-bāndhavaḥ

Palabra por palabra

Synonyma

kṣīyamāṇe — cuando se debilitó; sva-sambandhe — su amiga íntima; ekasmin — sola; bahubhiḥ — contra muchos guerreros; yudhā — en batalla; cintām — angustia; parām — muy grande; jagāma — obtuvo; ārtaḥ — afligido; sa — junto con; rāṣṭra — del reino; pura — de la ciudad; bāndhavaḥ — amigos y parientes.

kṣīyamāṇe — když zeslábl; sva-sambandhe — jeho důvěrný přítel; ekasmin — sám; bahubhiḥ — s mnoha válečníky; yudhā — bojem; cintām — strach; parām — velký; jagāma — dostal; ārtaḥ — zarmoucený; sa — s; rāṣṭra — království; pura — města; bāndhavaḥ — přátelé a příbuzní.

Traducción

Překlad

Como la serpiente de cinco cabezas había tenido que combatir sola contra muchos soldados, todos los cuales eran grandes guerreros, se encontraba muy débil. Al ver la debilidad de su más íntimo amigo, el rey Purañjana, sus amigos y todos los habitantes de la ciudad sintieron una gran angustia.

Jelikož pětihlavý had musel bojovat sám s tolika vojáky, kteří byli všichni zkušenými válečníky, velice zeslábl. Když král Purañjana viděl, že jeho nejdůvěrnější přítel slábne, dostal spolu se svými přáteli a obyvateli města velký strach.

Significado

Význam

La entidad viviente vive en el cuerpo y lucha por la existencia con los miembros de ese cuerpo, que este verso presenta como súbditos y amigos. Una persona sola puede hacer frente a muchos soldados durante algún tiempo, pero no permanentemente. Con un poco de suerte, la entidad viviente que está dentro del cuerpo puede luchar durante cien años; puede prolongar la batalla hasta ese límite, pero no más. Después, tiene que rendirse y cae presa del enemigo. Con respecto a esto, Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura dice en una canción: vṛddha kāla āola saba sukha bhāgala: Cuando llega la vejez, es imposible disfrutar de la felicidad material. La gente suele pensar que la religión y la piedad vienen al final de la vida; generalmente, a esa edad se vuelven más reflexivos, y en nombre de la meditación, emprenden algún supuesto proceso yóguico para relajarse. Sin embargo, la meditación de aquellos que han disfrutado de una vida de complacencia de los sentidos es pura farsa. Como se explica en el capítulo sexto del Bhagavad-gītā, la meditación (dhyāna, dhāraṇā) es muy difícil, y hay que practicar desde muy joven. Para meditar hay que abstenerse de todo tipo de complacencia de los sentidos. Por desgracia, hoy en día la meditación es una moda de personas muy adictas a las cosas sensuales. Pero esa meditación no puede hacer frente a las realidades de la lucha por la existencia, aunque se pretenda que es meditación trascendental. El rey Purañjana, la entidad viviente, víctima de la ardua lucha por la existencia, emprendió la meditación trascendental con sus amigos y parientes.

Živá bytost pobývá v těle a bojuje o přežití společně s tělesnými údy, které jsou zde označeny jako obyvatelé města a přátelé. Člověk může bojovat sám proti mnoha vojákům nějaký čas, ne však pořád. Živá bytost v těle může zápasit až sto let, má-li štěstí, ale ne déle. Potom bude poražena. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura v této souvislosti zpíval: vṛddha kāla āola saba sukha bhāgala. Když člověk zestárne, nemůže si již užívat hmotného štěstí. Obvykle si lidé myslí, že náboženství a zbožnost přijdou na konci života, kdy se z nich stanou hloubaví, meditativní lidé a začnou se věnovat nějaké takzvané jógové metodě, aby si ve jménu meditace odpočinuli. Pro ty, kdo celý život strávili smyslovým požitkem, je však taková meditace pouhou fraškou. V šesté kapitole Bhagavad-gīty je meditace (dhyāna, dhāraṇā) popsána jako obtížná disciplína, kterou se člověk musí učit od útlého mládí. Aby mohl meditovat, musí se zdržet veškerého smyslového požitku. Nyní se bohužel meditace stává módou pro lidi, kteří jsou velice připoutaní ke smyslovým předmětům. Takovou meditaci ukončí boj o přežití. Někdy jsou tyto meditační techniky pokládány za transcendentální meditaci. Král Purañjana, živá bytost, se takto stal obětí těžkého boje o přežití a společně se svými přáteli a příbuznými se začal věnovat transcendentální meditaci.