Skip to main content

Text 68

Text 68

Texto

Verš

sannyāsī virakta tomāra kā-sane sambandha?
vyavahāra lāgi’ tomā bhaje, sei jñāna-andha
sannyāsī virakta tomāra kā-sane sambandha?
vyavahāra lāgi’ tomā bhaje, sei jñāna-andha

Palabra por palabra

Synonyma

sannyāsī — un sannyāsī; virakta — alguien que ha abandonado todo vínculo con los demás; tomāra — Tuya; -sane — con quién; sambandha — una relación; vyavahāra lāgi’ — con alguna finalidad material; tomā bhaje — Te adora; sei — él; jñāna-andha — ciego a todo conocimiento.

sannyāsīsannyāsī; virakta — ten, kdo se vzdal všech vztahů s ostatními; tomāra — Tvůj; -sane — s kým; sambandha — vztah; vyavahāra lāgi' — s nějakým hmotným záměrem; tomā bhaje — uctívá Tě; sei — ten; jñāna-andha — slepý k veškerému poznání.

Traducción

Překlad

«Tú eres un sannyāsī renunciado. ¿Qué vínculos Te atan? Quien Te adora con fines materiales es ciego a todo conocimiento.»

„Jsi odříkavý sannyāsī. Jaké Ty máš vztahy? Ten, kdo Tě uctívá s nějakým hmotným záměrem, je slepý vůči veškerému poznání.“

Significado

Význam

Es un gran error hacerse devoto del Señor para satisfacer fines materiales. Muchas personas se hacen pasar por devotos para obtener beneficios materiales. En verdad, las personas materialistas a veces hacen del servicio devocional una profesión y toman a Viṣṇu, la Suprema Personalidad de Dios, como medio de sustento. Nada de eso, sin embargo, está aprobado. En el libro Sapta-śatī, como menciona Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura, se pueden descubrir los diversos tipos de beneficios materiales que pide un adorador de la diosa Durgā. Esas actividades son muy populares entre la gente, pero es la forma de actuar de personas necias y ciegas (sei jñāna-andha).

Stát se oddaným Pána pro splnění hmotných záměrů je velká chyba. Mnoho lidí se stává napodobeninami oddaných pro dosažení hmotných zisků. Materialisté někdy ve skutečnosti přímo vykonávají profesionální oddanou službu a vydržují si Viṣṇua, Nejvyšší Osobnost Božství, jako zdroj obživy. Nic z toho však není v pořádku. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura zmiňuje, že v knize Sapta-śatī se lze dozvědět, jak člověk, který uctívá bohyni Durgu, prosí o různé druhy hmotného zisku. Takové činnosti jsou mezi obyčejnými lidmi velmi populární, ale jsou to jen pokusy hloupých, slepých lidí (sei jñāna-andha).

Los materialistas en realidad no saben por qué es necesario hacerse devoto. La única preocupación del devoto es satisfacer a la Suprema Personalidad de Dios. Śrīla Rūpa Gosvāmī da la siguiente definición de servicio devocional:

Materialista neví, proč by se měl člověk stát oddaným. Jediným zájmem oddaného je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Čistou oddanou službu definuje Śrīla Rūpa Gosvāmī:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁjñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā
anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

Debemos estar completamente libres de deseos materiales y servir a Kṛṣṇa con el solo objeto de complacerle. Entre las personas que aspiran a complacer sus propios sentidos (bhukti-mukti-siddhi-kāmī), los hay que desean disfrutar al máximo del mundo material, mientras otros desean liberarse y fundirse en la existencia del Brahman, y otros aspiran a la magia de los poderes místicos para llegar a ser encarnaciones de Dios. Todo ello es contrario a los principios del servicio devocional. Debemos estar libres de todo deseo material. El deseo de los impersonalistas de fundirse en la existencia del Brahman también es material, ya que esos impersonalistas desean complacer sus propios sentidos fundiéndose en la existencia de Kṛṣṇa, en lugar de servir a Sus pies de loto. Aunque lleguen a fundirse en la refulgencia Brahman, esas personas caen de nuevo en la existencia material. Así lo afirma el Śrīmad-Bhāgavatam (10.2.32):

Oddaný by měl být zcela oproštěný od všech hmotných tužeb a měl by Kṛṣṇovi sloužit jen proto, aby Ho potěšil. Někteří z těch, kdo se zajímají pouze o uspokojení svých vlastních smyslů (bhukti-mukti-siddhi-kāmī), si přejí v plné míře užívat tohoto hmotného světa, někteří z nich touží po osvobození a splynutí s Brahmanem a jiní zase chtějí provádět kouzla na základě mystických sil a stát se tak inkarnacemi Boha. To vše je v rozporu se zásadami oddané služby. Všech hmotných tužeb je nutné se vzdát. Touha impersonalisty splynout s Brahmanem je také hmotná, protože takový impersonalista chce splynutím s Kṛṣṇou uspokojit svoje smysly, místo aby sloužil Jeho lotosovým nohám. Taková osoba poklesne zpátky do hmotné existence, i kdyby již splynula se září Brahmanu. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (10.2.32) se uvádí:

āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho ’nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ
āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ
patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ

Los filósofos māyāvādīs, como carecen de información acerca del servicio trascendental del Señor, tienen que descender de nuevo al mundo material incluso después de haber alcanzado la liberación de las actividades materiales y haberse fundido en la refulgencia Brahman.

Māyāvādští filosofové se dokonce i poté, co dosáhli osvobození od hmotných činností a splynuli se září Brahmanu, musí vrátit do tohoto hmotného světa, protože nevědí nic o transcendentální službě Pánu.