Skip to main content

TEXT 28

TEXT 28

Texto

Verš

śubhāśubha-phalair evaṁ
mokṣyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā
vimukto mām upaiṣyasi
śubhāśubha-phalair evaṁ
mokṣyase karma-bandhanaiḥ
sannyāsa-yoga-yuktātmā
vimukto mām upaiṣyasi

Palabra por palabra

Synonyma

śubha — de los auspiciosos; aśubha — y de los desfavorables; phalaiḥ — resultados; evam — así pues; mokṣyase — te librarás; karma — del trabajo; bandhanaiḥ — del cautiverio; sannyāsa — de la renunciación; yoga — el yoga; yukta-ātmā — teniendo la mente puesta firmemente en; vimuktaḥ — liberado; mām — a Mí; upaiṣyasi — llegarás.

śubha — od příznivých; aśubha — a nepříznivých; phalaiḥ — výsledků; evam — tak; mokṣyase — budeš osvobozen; karma — práce; bandhanaiḥ — od pouta; sannyāsa — odříkání; yoga — yoga; yukta-ātmā — s myslí upřenou; vimuktaḥ — osvobozený; mām — ke Mně; upaiṣyasi — dospěješ.

Traducción

Překlad

De ese modo te librarás del cautiverio del trabajo y sus resultados auspiciosos y desfavorables. Con la mente fija en Mí y siguiendo ese principio de renunciación, te liberarás y vendrás a Mí.

Tak nebudeš spoután prací a jejími příznivými a nepříznivými výsledky. S myslí na Mě upřenou v této náladě odříkání budeš osvobozen a dospěješ ke Mně.

Significado

Význam

Aquel que actúa con conciencia de Kṛṣṇa bajo una dirección superior, se conoce como yukta. El término técnico es yukta-vairāgya. Esto lo explica más ampliamente Rūpa Gosvāmī, de la siguiente manera:

Ten, kdo jedná vědom si Kṛṣṇy, pod vyšším vedením, je nazýván yukta. Odborný výraz yukta-vairāgya podrobněji vysvětluje Rūpa Gosvāmī:

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate
anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu, 1.2.255)

(Bhakti-rasāmṛta-sindhu, 1.2.255)

Rūpa Gosvāmī dice que, mientras nos encontremos en este mundo material, tenemos que actuar; no podemos dejar de hacerlo. Por consiguiente, si las acciones se llevan a cabo y los frutos se le dan a Kṛṣṇa, eso se denomina yukta-vairāgya. Esas actividades, verdaderamente situadas en el plano de la renunciación, limpian el espejo de la mente, y mientras el ejecutor va progresando en lo que se refiere a la iluminación espiritual, se vuelve completamente entregado a la Suprema Personalidad de Dios. De modo que, al final se libera, y su liberación también se especifica. Por medio de esa liberación él no se vuelve uno con el brahma-jyotir, sino que más bien entra en el planeta del Señor Supremo. Ello se menciona aquí claramente: mām upaiṣyasi, «él viene a Mí», de vuelta al hogar, de vuelta a Dios. Hay cinco etapas diferentes de liberación, y acá se especifica que el devoto que siempre ha vivido aquí bajo la dirección del Señor Supremo, tal como ya se dijo, ha evolucionado hasta el punto en que, al abandonar el cuerpo, puede ir de vuelta a Dios y tener directamente la compañía del Señor Supremo.

Rūpa Gosvāmī říká, že dokud jsme v tomto hmotném světě, musíme být činní; nemůžeme přestat jednat. Pokud konáme nějakou práci a její plody odevzdáváme Kṛṣṇovi, nazývá se to yukta-vairāgya. Takové činnosti, které jsou ve skutečnosti na úrovni odříkání, čistí zrcadlo mysli. Ten, kdo je provádí, dosahuje postupně pokroku v duchovní realizaci, a zcela se odevzdává Nejvyšší Osobnosti Božství. Nakonec ho proto čeká osvobození, které je také přesně popsáno. Díky němu nesplyne s brahmajyoti, ale dostane se na planetu Nejvyššího Pána. To zde Kṛṣṇa jasně říká: mām upaiṣyasi — “dospěje ke Mně,” zpátky domů, zpátky k Bohu. Je celkem pět druhů osvobození a zde je upřesněno, že oddaný, který se celý svůj život strávený v hmotném světě vždy řídil pokyny Nejvyššího Pána, dosáhl úrovně, kdy se může po opuštění nynějšího těla vrátit k Bohu a být činný přímo v Pánově společnosti.

Todo aquel que no tenga ningún otro interés más que el de dedicar su vida al servicio del Señor es de hecho un sannyāsī. Esa persona siempre se considera un sirviente eterno que depende de la voluntad suprema del Señor. Así pues, todo lo que ella hace es por el bien del Señor. Cualquier acción que ella realiza, la realiza como servicio al Señor. Esa persona no le presta mucha atención a las actividades fruitivas o a los deberes prescritos que se mencionan en los Vedas. Las personas ordinarias tienen la obligación de ejecutar los deberes prescritos que se mencionan en los Vedas, pero aunque el devoto puro que está totalmente dedicado al servicio del Señor, puede que en ocasiones parezca ir en contra de los deberes védicos prescritos, en realidad no es así.

Každý, kdo nemá jiný zájem než zasvětit svůj život službě Pánu, je ve skutečnosti sannyāsī. Taková osoba se vždy považuje za věčného služebníka, závislého na svrchované vůli Pána; proto vše, co dělá, dělá v Pánův prospěch. Ať koná cokoliv, koná to jako službu Pánu. Plodonosnému jednání či povinnostem stanoveným ve védských písmech nevěnuje žádnou zvláštní pozornost. Obyčejní lidé musí plnit povinnosti uvedené ve Vedách; i když se však někdy může zdát, že čistý oddaný, zcela zaměstnaný službou Pánu, jedná v rozporu s předepsanými védskými povinnostmi, ve skutečnosti tomu tak není.

Las autoridades vaiṣṇavas dicen, en consecuencia, que ni siquiera la persona más inteligente de todas puede entender los planes y las actividades de un devoto puro. Las palabras exactas con las que se indica eso, son: tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhāya (Cc. Madhya 23.39). A la persona que siempre está dedicada de ese modo al servicio del Señor o que siempre está pensando y planeando cómo servir al Señor, se la debe considerar completamente liberada en el presente, y en el futuro su ida al hogar, de vuelta a Dios, está garantizada. Dicha persona está por encima de toda crítica materialista, tal como Kṛṣṇa está por encima de toda crítica.

Autority z řad vaiṣṇavů proto říkají, že ani ty nejinteligentnější osoby nemohou pochopit plány a činnosti čistého oddaného. Doslova je řečeno: tāṅra vākya, kriyā, mudrā vijñeha nā bujhaya (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 23.39). Ten, kdo se neustále věnuje službě Pánu či vždy přemýšlí a plánuje, jak Pánu sloužit, má být považován za zcela osvobozeného již nyní a jeho návrat zpátky k Bohu v budoucnu je zaručen. Takový oddaný se stejně jako Kṛṣṇa nachází mimo veškerou materialistickou kritiku.