Skip to main content
Library » Śrīmad-Bhāgavatam (Bhāgavata Purāṇa) » Canto 4: The Creation of the Fourth Order » CHAPTER TWENTY-ONE

Text 50

Sloka 50

Devanagari

Dévanágarí

नात्यद्भुतमिदं नाथ तवाजीव्यानुशासनम् ।
प्रजानुरागो महतां प्रकृति: करुणात्मनाम् ॥ ५० ॥

Text

Verš

nātyadbhutam idaṁ nātha
tavājīvyānuśāsanam
prajānurāgo mahatāṁ
prakṛtiḥ karuṇātmanām
nātyadbhutam idaṁ nātha
tavājīvyānuśāsanam
prajānurāgo mahatāṁ
prakṛtiḥ karuṇātmanām

Synonyms

Synonyma

na — not; ati — very great; adbhutam — wonderful; idam — this; nātha — O lord; tava — your; ājīvya — source of income; anuśāsanam — ruling over the citizens; prajā — citizens; anurāgaḥ — affection; mahatām — of the great; prakṛtiḥ — nature; karuṇa — merciful; ātmanām — of the living entities.

na — ne; ati — veliký; adbhutam — úžasný; idam — tento; nātha — ó pane; tava — tvůj; ājīvya — zdroj příjmu; anuśāsanam — vláda nad občany; prajā — občané; anurāgaḥ — náklonnost; mahatām — velkých; prakṛtiḥ — povaha; karuṇa — milostivá; ātmanām — živých bytostí.

Translation

Překlad

Our dear lord, it is your occupational duty to rule over your citizens. That is not a very wonderful task for a personality like you, who are so affectionate in seeing to the interests of the citizens, because you are full of mercy. That is the greatness of your character.

Náš drahý pane, vládnout občanům je tvou předepsanou povinností. Není to nic úžasného v případě osobnosti, jako jsi ty, který s takovou náklonností pečuješ o zájmy občanů, jelikož jsi plný milosti. Taková je vznešenost tvé povahy.

Purport

Význam

A king’s duty is to give protection to his citizens and levy taxes from them for his livelihood. Since the Vedic society is divided into four classes of men — the brāhmaṇas, kṣatriyas, vaiśyas and śūdras — their means of livelihood are also mentioned in the scriptures. The brāhmaṇas should live by spreading knowledge and should therefore take contributions from their disciples, whereas a king should give protection to the citizens for their development to the highest standard of life, and he can therefore levy taxes from them; businessmen or mercantile men, because they produce foodstuffs for the whole of society, can take a little profit from this, whereas the śūdras, who cannot work as either brāhmaṇas, kṣatriyas or vaiśyas, should give service to the higher classes of society and be provided by them with a supply of the necessities of life.

Povinností krále je chránit občany a vybírat daně pro své živobytí. Védská společnost se dělí na čtyři třídy lidí (brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry) a jejich způsoby obživy jsou rovněž uvedeny v písmech. Život brāhmaṇů má být naplněn šířením poznání, a z toho důvodu mají přijímat příspěvky od svých žáků. Král má zase chránit občany, a umožnit jim tak dosáhnout nejvyšší životní úrovně; proto od nich může vybírat daně. Obchodníci zajišťují potravu pro celou společnost, a tudíž si z ní mohou nechat něco pro sebe, zatímco śūdrové, kteří nedokáží pracovat jako brāhmaṇové, kṣatriyové či vaiśyové, mají sloužit vyšším společenským třídám a dostávat od nich vše, co potřebují k životu.

The symptom of a qualified king or political leader is mentioned herein: he must be very merciful and compassionate to the people and see to their prime interest, which is to become elevated devotees of the Supreme Personality of Godhead. Great souls are naturally inclined to do good to others, and a Vaiṣṇava especially is the most compassionate and merciful personality in society. Therefore we offer our respects to a Vaiṣṇava leader as follows:

Zde je také uveden příznak kvalifikovaného krále či politického vůdce: musí být k lidem velice milostivý a soucitný a starat se o jejich prvořadý zájem — stát se vznešenými oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství. Velké duše mají přirozený sklon jednat pro dobro druhých, a zvláště vaiṣṇava je nejsoucitnější a nejmilostivější osobností ve společnosti. Proto vaiṣṇavskému vůdci projevujeme úctu tímto způsobem:

vāñchā-kalpatarubhyaś ca
kṛpā-sindhubhya eva ca
patitānāṁ pāvanebhyo
vaiṣṇavebhyo namo namaḥ
vāñchā-kalpatarubhyaś ca
kṛpā-sindhubhya eva ca
patitānāṁ pāvanebhyo
vaiṣṇavebhyo namo namaḥ

Only a Vaiṣṇava leader can fulfill all the desires of the people (vāñchā-kalpataru), and he is compassionate because he is the contributor of the greatest benefit to human society. He is patita-pāvana, the deliverer of all fallen souls, because if the king or the head of the government follows in the footsteps of the brāhmaṇas and Vaiṣṇavas, who are naturally leaders in missionary work, the vaiśyas will also follow in the footsteps of the Vaiṣṇavas and brāhmaṇas, and the śūdras will give them service. Thus the entire society becomes a perfect human institution for combined progress to the highest perfection of life.

Jedině vaiṣṇavský vůdce dokáže splnit všechny touhy lidí (vāñchā-kalpataru) a je soucitný, protože lidské společnosti přináší ten největší prospěch. Je patita-pāvana, osvoboditel všech pokleslých duší — když bude král či hlavní představitel společnosti kráčet ve stopách brāhmaṇů a vaiṣṇavů, kteří jsou přirozenými představiteli misionářských činností, půjdou v jejich stopách i vaiśyové, a śūdrové jim budou sloužit. Tak se celá lidská společnost stane ideálním zřízením umožňujícím společný pokrok k nejvyšší dokonalosti života.