Skip to main content

Text 37

Sloka 37

Devanagari

Dévanágarí

केयं वा कुत आयाता दैवी वा नार्युतासुरी ।
प्रायो मायास्तु मे भर्तुर्नान्या मेऽपि विमोहिनी ॥ ३७ ॥

Text

Verš

keyaṁ vā kuta āyātā
daivī vā nāry utāsurī
prāyo māyāstu me bhartur
nānyā me ’pi vimohinī
keyaṁ vā kuta āyātā
daivī vā nāry utāsurī
prāyo māyāstu me bhartur
nānyā me ’pi vimohinī

Synonyms

Synonyma

— who; iyam — this; — or; kutaḥ — from where; āyātā — has come; daivī — whether demigod; — or; nārī — woman; uta — or; āsurī — demoness; prāyaḥ — in most cases; māyā — illusory energy; astu — she must be; me — My; bhartuḥ — of the master, Lord Kṛṣṇa; na — not; anyā — any other; me — My; api — certainly; vimohinī — bewilderer.

— kdo; iyam — toto; — nebo; kutaḥ — odkud; āyātā — přišla; daivī — polobůh; — nebo; nārī — žena; uta — nebo; āsurī — démonka; prāyaḥ — ve většině případů; māyā — iluzorní energie; astu — musí být; me — Mého; bhartuḥ — pána, Kṛṣṇy; na — ne; anyā — kdokoliv jiný; me — Mě; api — bezpochyby; vimohinī — ten, kdo mate.

Translation

Překlad

Who is this mystic power, and where has she come from? Is she a demigod or a demoness? She must be the illusory energy of My master, Lord Kṛṣṇa, for who else can bewilder Me?

“Kdo je tato mystická síla a odkud přišla? Je to nějaký polobůh či démonka? Musí to být iluzorní energie Mého pána, Kṛṣṇy, neboť kdo jiný Mě dokáže zmást!”

Purport

Význam

Balarāma was surprised. This extraordinary show of affection, He thought, was something mystical, performed either by the demigods or some wonderful man. Otherwise, how could this wonderful change take place? “This māyā might be some rākṣasī-māyā,” He thought, “but how can rākṣasī-māyā have any influence upon Me? This is not possible. Therefore it must be the māyā of Kṛṣṇa.” He thus concluded that the mystical change must have been caused by Kṛṣṇa, whom Balarāma considered His worshipable Personality of Godhead. He thought, “It was arranged by Kṛṣṇa, and even I could not check its mystic power.” Thus Balarāma understood that all these boys and calves were only expansions of Kṛṣṇa.

Balarāma byl překvapen. Myslel si, že tyto neobyčejné projevy náklonnosti byly něčím mystickým, co vytvářeli buď polobozi, nebo nějaký úžasný člověk. Jak jinak by mohlo k takové úžasné změně dojít? “Tato māyā je možná nějaká rākṣasī-māyā,” uvažoval, “ale jak by na Mě mohla mít rākṣasī-māyā nějaký vliv? To není možné. Musí to tedy být Kṛṣṇova māyā.” Tak došel k závěru, že onu mystickou změnu musel způsobit Kṛṣṇa, jehož Balarāma pokládal za svého pána, Osobnost Božství hodnou uctívání. Myslel si: “To zařídil Kṛṣṇa, a ani Já jsem nedovedl Jeho mystické síle odolat!” Tak Balarāma pochopil, že všichni tito chlapci a telátka byli pouze expanzemi Kṛṣṇy.