Text 51
Text 51
Text
Verš
tāhāra bāhire ‘kāraṇārṇava’ nāma
tāhāra bāhire ‘kāraṇārṇava’ nāma
Synonyms
Synonyma
Translation
Překlad
Outside the Vaikuṇṭha planets is the impersonal Brahman effulgence, and beyond that effulgence is the Kāraṇa Ocean, or Causal Ocean.
Vně Vaikuṇṭh se rozprostírá neosobní záře Brahmanu a za ní je oceán Kāraṇa neboli Příčinný oceán.
Purport
Význam
The impersonal glowing effulgence known as impersonal Brahman is the outer space of the Vaikuṇṭha planets in the spiritual sky. Beyond that impersonal Brahman is the great Causal Ocean, which lies between the material and spiritual skies. The material nature is a by-product of this Causal Ocean.
Prostor obklopující vaikuṇṭhské planety v duchovním nebi je tvořen oslnivou neosobní září zvanou Brahman a za ní je velký Příčinný oceán, který se rozkládá mezi hmotným a duchovním světem. Hmotná příroda je vedlejším produktem tohoto Příčinného oceánu.
Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, who lies on the Causal Ocean, creates the universes merely by glancing upon material nature. Therefore Kṛṣṇa personally has nothing to do with the material creation. The Bhagavad-gītā confirms that the Lord glances over material nature and thus she produces the many material universes. Neither Kṛṣṇa in Goloka nor Nārāyaṇa in Vaikuṇṭha comes directly in contact with the material creation. They are completely aloof from the material energy.
Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu, jenž leží v Příčinném oceánu, vytváří vesmíry pouhým pohledem na hmotnou přírodu. Kṛṣṇa tedy osobně nemá s hmotným stvořením nic společného. Bhagavad-gītā potvrzuje, že hmotná příroda vytváří mnoho hmotných vesmírů poté, co na ni Pán pohlédne. Ani Kṛṣṇa na Goloce, ani Nārāyaṇa na Vaikuṇṭě nepřicházejí s hmotným stvořením do přímého styku, nýbrž zůstávají zcela mimo dosah hmotné energie.
It is the function of Mahā-saṅkarṣaṇa in the form of Kāraṇodakaśāyī Viṣṇu to glance over the material creation, which is situated beyond the limits of the Causal Ocean. Material nature is connected with the Personality of Godhead by His glance over her and nothing more. It is said that she is impregnated by the energy of His glance. The material energy, māyā, never even touches the Causal Ocean, for the Lord’s glance focuses upon her from a great distance away.
Pohlédnout na hmotné stvoření za hranicemi Příčinného oceánu, je úkolem Mahā-saṅkarṣaṇa v podobě Kāraṇodakaśāyī Viṣṇua. Hmotná příroda je s Nejvyšším Pánem spojena pouze Jeho pohledem a nijak jinak. Říká se, že k jejímu oplodnění dochází energií Jeho pohledu. Hmotná energie māyā se nikdy nedotkne dokonce ani Příčinného oceánu, protože Pán na ni pohlíží z velké vzdálenosti.
The glancing power of the Lord agitates the entire cosmic energy, and thus its actions begin at once. This indicates that matter, however powerful she may be, has no power by herself. Her activity begins by the grace of the Lord, and then the entire cosmic creation is manifested in a systematic way. The example of a woman’s conception can help us understand this subject to a certain extent. The mother is passive, but the father puts his energy within the mother, and thus she conceives. She supplies the ingredients for the birth of the child in her womb. Similarly, the Lord activates material nature, which then supplies the ingredients for cosmic development.
Síla Pánova pohledu rozhýbe souhrn vesmírné energie, která tak začne okamžitě jednat. Z toho je zřejmé, že hmota, ať je sebemocnější, nemá sama o sobě žádnou sílu. Její činnosti začínají milostí Pána, a potom je teprve systematicky projeveno celé vesmírné stvoření. K pochopení tohoto tématu nám může částečně pomoci příklad oplodnění ženy. Matka je pasivní, ale otec do ní vloží svoji energii, a ona otěhotní. Matka dodá vše potřebné pro narození dítěte ve svém lůně. Podobně Pán uvede hmotnou přírodu do činnosti, a ta potom dodá stavební prvky pro rozvoj vesmírů.
Material nature has two different phases. The aspect called pradhāna supplies the material ingredients for cosmic development, and the aspect called māyā causes the manifestation of her ingredients, which are temporary, like foam in the ocean. In reality, the temporary manifestations of material nature are originally caused by the spiritual glance of the Lord. The Personality of Godhead is the direct, or remote, cause of creation, and material nature is the indirect, or immediate, cause. Materialistic scientists, puffed-up by the magical changes their so-called inventions have brought about, cannot see the real potency of Godhead behind matter. Therefore the jugglery of science is gradually leading people to a godless civilization at the cost of the goal of human life. Having missed the goal of life, materialists run after self-sufficiency, not knowing that material nature is already self-sufficient by the grace of God. Thus creating a colossal hoax in the name of civilization, they create an imbalance in the natural self-sufficiency of material nature.
Hmotná příroda má dvě různá stádia. Jako pradhāna dodává prvky pro rozvoj vesmíru a jako māyā zapříčiňuje projevení svých prvků, které jsou dočasné jako pěna v oceánu. Ve skutečnosti je však původní příčinou dočasných projevů hmotné přírody duchovní pohled Pána. Osobnost Božství je přímá, ale vzdálená příčina stvoření a hmotná příroda je nepřímá, bezprostřední příčina. Materialističtí vědci, pyšní na zázračné změny, které přinesly jejich takzvané vynálezy, nejsou schopni vidět za hmotou skutečnou energii Boha. Lidé jsou tak postupně svedeni vědou na úroveň bezbožné civilizace za cenu ztráty cíle lidského života. Protože materialisté ztratili životní cíl, ženou se za soběstačností, aniž by věděli, že díky Pánově milosti již hmotná příroda soběstačná je. Ve jménu civilizace tak vytvářejí obrovský podvod a způsobují nerovnováhu v přirozené soběstačnosti hmotné přírody.
To think of material nature as all in all, not knowing the original cause, is ignorance. Lord Caitanya appeared in order to dissipate this darkness of ignorance by igniting the spark of spiritual life that can, by His causeless mercy, enlighten the entire world.
Myslet si, že hmotná příroda je vším, co existuje, aniž bychom znali původní příčinu, je nevědomost. Pán Caitanya se zjevil proto, aby tuto temnotu nevědomosti odstranil zažehnutím jiskry duchovního života, jež může Jeho bezpříčinnou milostí osvítit celý svět.
To explain how māyā acts by Kṛṣṇa’s power, the author of Śrī Caitanya-caritāmṛta gives the example of an iron rod in a fire: although the rod is not fire, it becomes red-hot and acts like fire itself. Similarly, all the actions and reactions of material nature are not actually the work of material nature but are actions and reactions of the energy of the Supreme Lord manifested through matter. The power of electricity is transmitted through the medium of copper, but this does not mean that the copper is electricity. The power is generated at a powerhouse under the control of an expert living being. Similarly, behind all the jugglery of the natural laws is a great living being, who is a person like the mechanical engineer in the powerhouse. It is by His intelligence that the entire cosmic creation moves in a systematic way.
Pro vysvětlení toho, jak māyā jedná díky Kṛṣṇově síle, používá autor Śrī Caitanya-caritāmṛty příkladu se železnou tyčí a ohněm: železná tyč sice není oheň, ale když se rozžhaví, chová se jako oheň. Podobně všechny akce a reakce hmotné přírody nejsou ve skutečnosti dílem samotné hmotné přírody, nýbrž akcemi a reakcemi energie Nejvyššího Pána, které se prostřednictvím hmoty projevují. Měď je vodičem elektrické energie, ale to neznamená, že měď je elektřina. Elektřina je vyráběna v elektrárně pod dohledem povolané živé bytosti. Za veškerou spletitostí přírodních zákonů stojí velká živá bytost, která je osobou jako inženýr v elektrárně. Celé vesmírné stvoření je systematicky v pohybu díky inteligenci této osoby.
The modes of nature, which directly cause material actions, are also originally activated by Nārāyaṇa. A simple example will explain how this is so: When a potter manufactures a pot from clay, the potter’s wheel, his tools and the clay are the immediate causes of the pot, but the potter is the chief cause. Similarly, Nārāyaṇa is the chief cause of all material creations, and the material energy supplies the ingredients of matter. Therefore without Nārāyaṇa, all other causes are useless, just as the potter’s wheel and tools are useless without the potter himself. Since materialistic scientists ignore the Personality of Godhead, it is as if they were concerned with the potter’s wheel and its rotation, the potter’s tools and the ingredients for the pots, but had no knowledge of the potter himself. Therefore modern science has created an imperfect, godless civilization that is in gross ignorance of the ultimate cause. Scientific advancement should have a great goal to attain, and that great goal should be the Personality of Godhead. In the Bhagavad-gītā it is said that after conducting research for many, many births, great men of knowledge who stress the importance of experimental thought can know the Personality of Godhead, who is the cause of all causes. When one knows Him perfectly, one surrenders unto Him and then becomes a mahātmā.
Kvality přírody, které jsou přímou příčinou hmotných činností, také původně uvádí do činnosti Nārāyaṇa. Vysvětlíme si to na jednoduchém příkladu: Když hrnčíř vyrobí hliněný hrnec, jsou jeho hrnčířský kruh, nástroje a hlína bezprostřední příčiny hrnce, ale samotný hrnčíř je hlavní příčinou. Podobně je hlavní příčinou veškerého hmotného stvoření Nārāyaṇa a hmotná energie dodává hmotné suroviny. Bez Nārāyaṇa jsou tedy všechny ostatní příčiny k ničemu, stejně jako jsou k ničemu hrnčířský kruh a náčiní bez hrnčíře. Protože materialističtí vědci přehlížejí Osobnost Božství, je to jako by se zajímali o hrnčířský kruh a jeho otáčení, hrnčířovy nástroje a hmotu, ze které se hrnec vyrábí, ale nevěděli nic o hrnčířovi. Moderní věda tedy vytvořila nedokonalou, bezbožnou civilizaci, která žije v naprosté nevědomosti, co se týče konečné příčiny. Vědecký pokrok by měl směřovat ke vznešenému cíli, a tím by měla být Osobnost Božství. V Bhagavad-gītě je řečeno, že velcí učenci, kteří zdůrazňují důležitost experimentálního myšlení, mohou poznat Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, příčinu všech příčin, až po mnoha a mnoha životech výzkumů. Když Ho člověk dokonale pozná, odevzdá se Mu, a tehdy se stává mahātmou.