TEXT 32

Devanagari

Dévanágarí

यदृच्छया चोपपन्नं स्वर्गद्वारमपावृतम् ।
सुखिनः क्षत्रियाः पार्थ लभन्ते युद्धमीदृशम् ॥ ३२ ॥

Text

Verš

yadṛcchayā copapannaṁ
svarga-dvāram apāvṛtam
sukhinaḥ kṣatriyāḥ pārtha
labhante yuddham īdṛśam

Synonyms

Synonyma

yadṛcchayā — by its own accord; ca — also; upapannam — arrived at; svarga — of the heavenly planets; dvāram — door; apāvṛtam — wide open; sukhinaḥ — very happy; kṣatriyāḥ — the members of the royal order; pārtha — O son of Pṛthā; labhante — do achieve; yuddham — war; īdṛśam — like this.

yadṛcchayā — sama od sebe; ca — rovněž; upapannam — přišla k; svarga — nebeských planet; dvāram — dveře; apāvṛtam — otevřené dokořán; sukhinaḥ — šťastní; kṣatriyāḥ — kṣatriyové; pārtha — ó synu Pṛthy; labhante — získávají; yuddham — válka; īdṛśam — taková.

Translation

Překlad

O Pārtha, happy are the kṣatriyas to whom such fighting opportunities come unsought, opening for them the doors of the heavenly planets.

Ó Pārtho, šťastni jsou kṣatriyové, kterým se bez hledání naskytne taková příležitost k boji, otevírající jim brány nebeských planet!

Purport

Význam

As supreme teacher of the world, Lord Kṛṣṇa condemns the attitude of Arjuna, who said, “I do not find any good in this fighting. It will cause perpetual habitation in hell.” Such statements by Arjuna were due to ignorance only. He wanted to become nonviolent in the discharge of his specific duty. For a kṣatriya to be on the battlefield and to become nonviolent is the philosophy of fools. In the Parāśara-smṛti, or religious codes made by Parāśara, the great sage and father of Vyāsadeva, it is stated:

Svrchovaný učitel světa Pán Kṛṣṇa odsuzuje postoj Arjuny, který řekl: “Nevidím na tomto boji nic dobrého. Povede k trvalému životu v pekle.” Tato Arjunova slova pramenila pouze z nevědomosti. Když šlo o plnění vlastní povinnosti, chtěl zastávat nenásilí. Být kṣatriyou a začít na bojišti zastávat nenásilí je filozofie hlupáků. V Parāśara-smṛti, sbírce náboženských zákonů sestavené Parāśarou, který byl velkým mudrcem a otcem Vyāsy, je řečeno:

kṣatriyo hi prajā rakṣan
śastra-pāṇiḥ pradaṇḍayan
nirjitya para-sainyādi
kṣitiṁ dharmeṇa pālayet

“The kṣatriya’s duty is to protect the citizens from all kinds of difficulties, and for that reason he has to apply violence in suitable cases for law and order. Therefore he has to conquer the soldiers of inimical kings, and thus, with religious principles, he should rule over the world.”

“Kṣatriya má povinnost chránit občany před potížemi všeho druhu, a z toho důvodu musí k zachování zákona a řádu použít v některých případech násilí. Musí proto porážet vojáky nepřátelsky smýšlejících králů a tak v zájmu náboženských zásad vládnout světu.”

Considering all aspects, Arjuna had no reason to refrain from fighting. If he should conquer his enemies, he would enjoy the kingdom; and if he should die in the battle, he would be elevated to the heavenly planets, whose doors were wide open to him. Fighting would be for his benefit in either case.

Při uvážení všech hledisek je zřejmé, že Arjuna neměl jediný důvod zdržet se boje. Kdyby své nepřátele porazil, těšil by se z království, a kdyby v bitvě zemřel, dostal by se na nebeské planety, jejichž brány mu byly otevřené dokořán. Boj by mu v obou případech přinesl prospěch.