ŚB 9.5.26

श्रीशुक उवाच
अथाम्बरीषस्तनयेषु राज्यं
समानशीलेषु विसृज्य धीर: ।
वनं विवेशात्मनि वासुदेवे
मनो दधद् ध्वस्तगुणप्रवाह: ॥ २६ ॥
śrī-śuka uvāca
athāmbarīṣas tanayeṣu rājyaṁ
samāna-śīleṣu visṛjya dhīraḥ
vanaṁ viveśātmani vāsudeve
mano dadhad dhvasta-guṇa-pravāhaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvācaŚrī Śukadeva Gosvāmī pravil; athatímto způsobem; ambarīṣaḥkrál Ambarīṣa; tanayeṣusvým synům; rājyamkrálovství; samāna-śīleṣukteří byli stejně způsobilí jako jejich otec; visṛjyakdyž rozdělil; dhīraḥnejvětší učenec, Mahārāja Ambarīṣa; vanamdo lesa; viveśavstoupil; ātmanina Nejvyššího Pána; vāsudevePána Kṛṣṇu, známého jako Vāsudeva; manaḥmysl; dadhatsoustředící; dhvastapřekonal; guṇa-pravāhaḥvlny kvalit hmotné přírody.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Potom již Mahārāja Ambarīṣa nechtěl dále žít obklopen hmotnými věcmi a na základě své pokročilosti v oddané službě zanechal aktivního rodinného života. Když rozdělil majetek mezi své syny, kteří byli stejně způsobilí jako on, vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel do lesa, aby plně soustředil mysl na Pána Vāsudevu.

Význam

Mahārāja Ambarīṣa byl čistý oddaný, osvobozený v každé životní situaci, neboť oddaný je osvobozený neustále, jak prohlásil Śrīla Rūpa Gosvāmī:
īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate
Takto učí Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, že pokud si člověk nepřeje nic jiného než sloužit Pánu, je osvobozený za všech okolností. Nepochybně to platilo i o Mahārāji Ambarīṣovi, ale jako ideální král přesto vstoupil do stavu vānaprasthy, kdy se zřekl života s rodinou. Pro člověka je nezbytné skončit s rodinnými závazky a plně se soustředit na lotosové nohy Vāsudevy. Proto Mahārāja Ambarīṣa rozdělil království mezi své syny a zanechal rodinného života.