Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 9.5.26

Verš

śrī-śuka uvāca
athāmbarīṣas tanayeṣu rājyaṁ
samāna-śīleṣu visṛjya dhīraḥ
vanaṁ viveśātmani vāsudeve
mano dadhad dhvasta-guṇa-pravāhaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; atha — tímto způsobem; ambarīṣaḥ — král Ambarīṣa; tanayeṣu — svým synům; rājyam — království; samāna-śīleṣu — kteří byli stejně způsobilí jako jejich otec; visṛjya — když rozdělil; dhīraḥ — největší učenec, Mahārāja Ambarīṣa; vanam — do lesa; viveśa — vstoupil; ātmani — na Nejvyššího Pána; vāsudeve — Pána Kṛṣṇu, známého jako Vāsudeva; manaḥ — mysl; dadhat — soustředící; dhvasta — překonal; guṇa-pravāhaḥ — vlny kvalit hmotné přírody.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Potom již Mahārāja Ambarīṣa nechtěl dále žít obklopen hmotnými věcmi a na základě své pokročilosti v oddané službě zanechal aktivního rodinného života. Když rozdělil majetek mezi své syny, kteří byli stejně způsobilí jako on, vstoupil do stavu vānaprasthy a odešel do lesa, aby plně soustředil mysl na Pána Vāsudevu.

Význam

Mahārāja Ambarīṣa byl čistý oddaný, osvobozený v každé životní situaci, neboť oddaný je osvobozený neustále, jak prohlásil Śrīla Rūpa Gosvāmī:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

Takto učí Śrīla Rūpa Gosvāmī v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, že pokud si člověk nepřeje nic jiného než sloužit Pánu, je osvobozený za všech okolností. Nepochybně to platilo i o Mahārāji Ambarīṣovi, ale jako ideální král přesto vstoupil do stavu vānaprasthy, kdy se zřekl života s rodinou. Pro člověka je nezbytné skončit s rodinnými závazky a plně se soustředit na lotosové nohy Vāsudevy. Proto Mahārāja Ambarīṣa rozdělil království mezi své syny a zanechal rodinného života.