ŚB 9.4.47
Dévanágarí
तामापतन्तीं ज्वलतीमसिहस्तां पदा भुवम् ।
वेपयन्तीं समुद्वीक्ष्य न चचाल पदान्नृप: ॥ ४७ ॥
वेपयन्तीं समुद्वीक्ष्य न चचाल पदान्नृप: ॥ ४७ ॥
Verš
tām āpatantīṁ jvalatīm
asi-hastāṁ padā bhuvam
vepayantīṁ samudvīkṣya
na cacāla padān nṛpaḥ
asi-hastāṁ padā bhuvam
vepayantīṁ samudvīkṣya
na cacāla padān nṛpaḥ
Synonyma
tām — toho (démona); āpatantīm — přicházejícího, aby ho napadl; jvalatīm — planoucího jako oheň; asi-hastām — s trojzubcem v ruce; padā — svými kroky; bhuvam — zemský povrch; vepayantīm — otřásajícího; samudvīkṣya — i když ho dobře viděl; na — ne; cacāla — hnul se; padāt — ze svého místa; nṛpaḥ — král.
Překlad
Tento planoucí netvor se blížil k Mahārājovi Ambarīṣovi s trojzubcem v ruce a jeho kroky otřásaly zemským povrchem. Krále však pohled na něj neznepokojil a neustoupil ani o píď.
Význam
Nārāyaṇa-parāḥ sarve na kutaścana bibhyati (Bhāg. 6.17.28). Čistý oddaný Nārāyaṇa se nebojí žádného hmotného nebezpečí. Je mnoho příkladů oddaných, jako byl Prahlāda Mahārāja, který — přestože mu bylo jen pět let — neměl vůbec strach, když ho jeho otec mučil. Oddaný by se tedy měl po vzoru Ambarīṣe Mahārāje a Prahlāda Mahārāje naučit snášet všechny nepříjemné situace v tomto světě. Oddaní jsou často trýzněni neoddanými, ale čistý oddaný plně závisí na milosti Nejvyšší Osobnosti Božství a nikdy není tímto nepřátelským jednáním znepokojen.