ŚB 9.2.14

एवं वृत्तो वनं गत्वा दृष्ट्वा दावाग्निमुत्थितम् ।
तेनोपयुक्तकरणो ब्रह्म प्राप परं मुनि: ॥ १४ ॥
evaṁ vṛtto vanaṁ gatvā
dṛṣṭvā dāvāgnim utthitam
tenopayukta-karaṇo
brahma prāpa paraṁ muniḥ

Synonyma

evam vṛttaḥsetrvávající v tomto stavu života; vanamdo lesa; gatvāpoté, co odešel; dṛṣṭvākdyž uviděl; dāva-agnimlesní požár; utthitamtam jsoucí; tenatím (ohněm); upayukta-karaṇaḥspálil všechny smysly těla; brahmatranscendence; prāpadosáhl; paramnejvyššího cíle; muniḥjako velký světec.

Překlad

Díky tomuto postoji se Pṛṣadhra stal velkým světcem, a když odešel do lesa a uviděl planoucí lesní požár, využil příležitosti a spálil své tělo v ohni. Tak dosáhl transcendentálního, duchovního světa.

Význam

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):
janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna
“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Pṛṣadhra byl kvůli své karmě proklet, aby se v příštím životě narodil jako śūdra, ale jelikož začal žít jako světec a neustále soustředil mysl na Nejvyšší Osobnost Božství, stal se čistým oddaným. Výsledkem jeho oddanosti bylo, že ihned poté, co se v ohni zbavil svého těla, dospěl do duchovního světa, jak uvádí Bhagavad-gītā slovy mām eti. Oddaná služba v podobě myšlení na Nejvyšší Osobnost Božství je tak mocná, že ačkoliv byl Pṛṣadhra proklet, vyhnul se hrozivým následkům života śūdry a místo toho se vrátil domů, zpátky k Bohu. V Brahma- saṁhitě (5.54) stojí:
yas tv indra-gopam athavendram aho sva-karma-
bandhānurūpa-phala-bhājanam ātanoti
karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājāṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Ten, kdo vykonává oddanou službu, není ovlivněn výsledky svých hmotných činností. Jinak úplně každý — od toho nejmenšího mikroba až po krále nebes Indru — podléhá zákonům karmy. Čistý oddaný, který stále slouží Pánu, je od působení těchto zákonů osvobozen.