Skip to main content

Sloka 2

VERSO 2

Verš

Texto

śṛṇu bhārgavy amūṁ gāthāṁ
mad-vidhācaritāṁ bhuvi
dhīrā yasyānuśocanti
vane grāma-nivāsinaḥ
śṛṇu bhārgavy amūṁ gāthāṁ
mad-vidhācaritāṁ bhuvi
dhīrā yasyānuśocanti
vane grāma-nivāsinaḥ

Synonyma

Sinônimos

śṛṇu — prosím, poslouchej; bhārgavi — ó dcero Śukrācāryi; amūm — tento; gāthām — příběh; mat-vidhā — přesně jako mé chování; ācaritām — chování; bhuvi — na tomto světě; dhīrāḥ — moudří a inteligentní; yasya — jehož; anuśocanti — trpce naříkají; vane — v lese; grāma-nivāsinaḥ — připoutaný k materialistickému požitku.

śṛṇu — por favor, ouve; bhārgavi — ó filha de Śukrācārya; amūm — esta; gāthām — história; mat-vidhā — parecendo exatamente o meu comportamento; ācaritām — comportamento; bhuvi — neste mundo; dhīrāḥ — aqueles que são sóbrios e inteligentes; yasya — de quem; anu­śocanti — lamentam-se muito; vane — na floresta; grāma-nivāsinaḥ — muito apegados ao gozo material.

Překlad

Tradução

“Má drahá, milovaná ženo, dcero Śukrācāryi, na tomto světě žil někdo naprosto stejný jako já. Prosím poslouchej, jak ti vylíčím jeho život. Ti, kteří zanechali rodinného života, vždy naříkají, když slyší o takovém hospodáři.”

Minha querida e amada esposa, filha de Śukrācārya, neste mundo houve outro indivíduo exatamente como eu. Por favor, presta atenção enquanto narro a história dele. Ouvindo sobre a vida desse chefe de família, aqueles que se retiraram da vida familiar sempre se la­mentam.

Význam

Comentário

Lidem, kteří žijí na vesnici či ve městě, se říká grāma-nivāsī a ti, kdo žijí v lese, jsou zváni vana-vāsī nebo vānaprastha. Vānaprasthové obvykle naříkají nad rodinným životem, kterého zanechali, protože je nutil uspokojovat své smyslné touhy. Prahlāda Mahārāja prohlásil, že člověk má zanechat rodinného života co možno nejdříve a přirovnal jej k té nejtemnější studni (hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpam). Ten, kdo se trvale soustředí na rodinný život, se prakticky zabíjí. Ve védské civilizaci je proto doporučeno, aby muž po dovršení padesáti let zanechal rodinného života a odešel do lesa (vanam). Když se naučí žít v lese či v ústraní jako vānaprastha, má přijmout sannyās. Vanaṁ gato yad dharim āśrayeta. Sannyās znamená přijetí čisté služby Pánu. Védská civilizace doporučuje čtyři životní stádia: brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha a sannyās. Člověk by se měl stydět, pokud nadále zůstává hospodářem a nepokročí do vyšších stádií, vānaprasthy a sannyāsu.

SIGNIFICADO—As pessoas que moram na vila ou cidade chamam-se grāma­-nivāsī, e aquelas que vivem na floresta chamam-se vana-vāsī ou vāna­prastha. Os vānaprasthas, que se afastaram da vida familiar, em geral lamentam-se devido à sua antiga vida familiar porque, nela, eles se sentiam impelidos a tentar satisfazer os desejos luxuriosos. Prahlāda Mahārāja disse que todos devem retirar-se da vida familiar o mais rápido possível, e descreveu a vida familiar como o poço mais escuro (hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpam). Se alguém insiste em conviver no seio da família, deve-se considerar que ele está matando a si próprio. Na civilização védica, portanto, recomenda-se que a pessoa se retire da vida familiar ao final do seu quinquagésimo ano e vá para vana, a floresta. Ao adaptar-se ou acostumar-se a viver na floresta, ou a levar uma vida em retiro como vānaprastha, ela deve aceitar sannyāsa. Vanaṁ gato yad dharim āśrayeta. Sannyāsa significa ocupar-se no imaculado serviço ao Senhor. A civilização védica, portanto, recomenda quatro diferentes fases de vida – brahmacarya, gṛhastha, vānaprastha e sannyāsa. A pessoa deve ter muita vergonha de permanecer chefe de família e não se promover às duas etapas superiores, a saber, vānaprastha e sannyāsa.