ŚB 9.13.3
Dévanágarí
निमिश्चलमिदं विद्वान् सत्रमारभतात्मवान् ।
ऋत्विग्भिरपरैस्तावन्नागमद् यावता गुरु: ॥ ३ ॥
ऋत्विग्भिरपरैस्तावन्नागमद् यावता गुरु: ॥ ३ ॥
Verš
nimiś calam idaṁ vidvān
satram ārabhatātmavān
ṛtvigbhir aparais tāvan
nāgamad yāvatā guruḥ
satram ārabhatātmavān
ṛtvigbhir aparais tāvan
nāgamad yāvatā guruḥ
Synonyma
nimiḥ — Mahārāja Nimi; calam — nestálý, jenž může skončit každým okamžikem; idam — tento (život); vidvān — plně si vědom této skutečnosti; satram — oběť; ārabhata — zahájil; ātmavān — seberealizovaná osoba; ṛtvigbhiḥ — kněžími; aparaiḥ — jinými než Vasiṣṭha; tāvat — zatím; na — ne; āgamat — vracel se; yāvatā — tak dlouho; guruḥ — jeho duchovní mistr (Vasiṣṭha).
Překlad
Mahārāja Nimi byl seberealizovaná duše a uvědomoval si, že je tento život pomíjivý. Místo dlouhého čekání na Vasiṣṭhu proto začal provádět oběť za pomoci jiných kněží.
Význam
Cāṇakya Paṇḍita prohlásil: śarīraṁ kṣaṇa-vidhvāṁsi kalpānta- sthāyino guṇāḥ-“Život v hmotném světě může skončit každým okamžikem, ale pokud během něho člověk udělá něco hodnotného, jeho slavný čin se navždy zapíše do dějin.” A zde máme velkou osobnost, Mahārāje Nimiho, jemuž byla tato skutečnost známa. V lidském těle je třeba jednat tak, abychom se na konci vrátili domů, zpátky k Bohu. To je seberealizace.