Śrīmad-bhāgavatam 6.16.5
Verš
mitrodāsīna-vidviṣaḥ
sarva eva hi sarveṣāṁ
bhavanti kramaśo mithaḥ
Synonyma
Překlad
V tomto hmotném světě, který plyne jako řeka, jež unáší živou bytost, se postupně všichni lidé stávají přáteli, příbuznými a nepřáteli. Chovají se také neutrálně, dělají prostředníky, pohrdají jeden druhým a jednají v mnoha dalších vztazích. Přes všechny tyto různé styky však není ničí vztah trvalý.
Význam
V tomto hmotném světě máme praktickou zkušenost, že tentýž člověk, který je dnes naším přítelem, je již zítra naším nepřítelem. Naše vztahy přátel a nepřátel či členů rodiny a cizích lidí jsou ve skutečnosti výsledky našeho různého jednání. Citraketu Mahārāja naříkal kvůli svému synovi, který byl nyní mrtvý, ale mohl o celé situaci uvažovat jinak. Mohl si myslet: “Tato živá bytost byla v mém minulém životě mým nepřítelem a nyní — když se zjevila jako můj syn — předčasně odchází, jen aby mi způsobila velkou bolest.” Proč by neměl mrtvého syna považovat za svého dřívějšího nepřítele a místo nářku mít radost z nepřítelovy smrti? Bhagavad-gītā (3.27) uvádí: prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ — vše se ve skutečnosti děje kvůli našemu styku s kvalitami hmotné přírody. Ten, kdo je dnes můj přítel a je ve styku s kvalitou dobra, proto může být zítra mým nepřítelem, který bude ve styku s kvalitami vášně a nevědomosti. Kvůli iluzi vytvořené působením kvalit hmotné přírody považujeme druhé za své přátele, nepřátele, syny či otce podle reakcí za různá jednání v různých podmínkách.