Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv pátý: Podnět k tvoření

KAPITOLA TŘETÍ

CAPÍTULO TRÊS

Zjevení Ṛṣabhadeva z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho

O Aparecimento de Ṛṣabhadeva no Ventre de Merudevī, a Esposa do Rei Nābhi

Tato kapitola popisuje neposkvrněný charakter krále Nābhiho, nejstaršího Āgnīdhrova syna. Jelikož Mahārāja Nābhi toužil po synech, podrobil se tvrdé askezi. Společně se svou manželkou vykonal mnoho obětí a uctíval Pána Viṣṇua, vládce všech obětí. Nejvyšší Pán je ke Svým oddaným velice laskavý a úsilí Mahārāje Nābhiho Jej velice potěšilo. Osobně se před králem zjevil ve Své čtyřruké podobě a kněží, kteří vykonávali oběti, se k Němu začali modlit. Modlili se o syna, jako je Pán, a Pán Viṣṇu přistoupil na to, že se narodí z lůna Merudevī, manželky krále Nābhiho, a inkarnuje jako král Ṛṣabhadeva.

Neste capítulo, descreve-se o caráter imaculado do rei Nābhi, o filho mais velho de Āgnīdhra. Desejando ter filhos, Mahārāja Nābhi se submeteu a severas austeridades e penitências. Juntamente com sua esposa, ele executou muitos sacrifícios e adorou o Senhor Viṣṇu, o senhor de todos os sacrifícios. Sendo muito bondoso com Seus devotos, a Suprema Personalidade de Deus ficou muito satisfeita com as austeridades de Mahārāja Nābhi. Com Seu aspecto de quatro braços, Ele apareceu pessoalmente diante do rei, e os sacerdotes, que estavam executando sacrifícios, começaram a Lhe oferecer suas orações. Eles oraram pedindo que surgisse um filho como o Senhor, e o Senhor Viṣṇu concordou em nascer no ventre de Merudevī, esposa do rei Nābhi, onde encarnaria sob a forma do rei Ṛṣabhadeva.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Mahārāja Nābhi, syn Āgnīdhry, si přál mít syny, a proto začal pozorně uctívat Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, vládce a příjemce všech obětí, a modlit se k Němu. Merudevī, manželka Mahārāje Nābhiho, která do té doby ještě neporodila žádné děti, uctívala Pána Viṣṇua společně se svým manželem.
VERSO 1:
Śukadeva Gosvāmī continuou a falar: Mahārāja Nābhi, filho de Āgnīdhra, desejava ter filhos, em virtude do que começou diligentemente a oferecer orações e adoração ao Senhor Viṣṇu, a Suprema Personalidade de Deus, o mestre e desfrutador de todos os sacrifícios. A esposa de Mahārāja Nābhi, Merudevī, que até então não dera à luz filho algum, também, juntamente com seu esposo, adorou o Senhor Viṣṇu.
Sloka 2:
Existuje sedm transcendentálních metod, jak při vykonávání oběti získat milost Nejvyšší Osobnosti Božství: (1) obětovat drahocenné věci či potraviny, (2) jednat s ohledem na místo, (3) jednat s ohledem na čas, (4) přednášet hymny, (5) postupovat přes kněze, (6) nabízet kněžím dary a (7) dodržovat usměrňující zásady. Těmito prostředky však není možné získat Nejvyššího Pána vždy. Pán je ovšem Svému oddanému příznivě nakloněn — když tedy Mahārāja Nābhi, který byl oddaným, uctíval Pána s velkou vírou, oddaností a čistou, neposkvrněnou myslí a přednášel Mu modlitby — zdánlivě vykonávaje nějakou yajñu z kategorie pravargya—laskavý Pán se z náklonnosti ke Svým oddaným před králem Nābhim zjevil ve Své nepřemožitelné a úchvatné podobě se čtyřma rukama. Takto, aby splnil touhu Svého oddaného, se před ním Nejvyšší Pán objevil ve Svém nádherném těle, které těší mysl a oči oddaných.
VERSO 2:
Na realização de sacrifícios, existem sete meios transcendentais para se obter a misericórdia da Suprema Personalidade de Deus: (1) sacrificar coisas valiosas ou comestíveis, (2) agir em termos de lugar, (3) agir em termos de tempo, (4) oferecer hinos, (5) recorrer ao sa­cerdote, (6) oferecer presentes aos sacerdotes e (7) seguir os princípios reguladores. Entretanto, nem sempre podemos, através desses processos, obter o Senhor Supremo. Todavia, o Senhor é afetuoso com Seu devoto; portanto, quando Mahārāja Nābhi, que era um devoto, adorou o Senhor e Lhe ofereceu orações com muita fé e de­voção e uma mente pura e imaculada, executando superficialmente algum yajña na linha de pravargya, a bondosa Suprema Personali­dade de Deus, devido à Sua afeição por Seus devotos, em Sua insu­perável e cativante forma de quatro braços, apareceu diante do rei Nābhi. Dessa maneira, para satisfazer o desejo de Seu devoto, a Suprema Personalidade de Deus manifestou diante de Seu devoto Seu belo corpo que satisfaz a mente e os olhos dos devotos.
Sloka 3:
Pán Viṣṇu se před králem Nābhim zjevil se čtyřmi pažemi. Oslnivě zářil a vypadal jako nejlepší ze všech osobností. Jeho spodní část těla halil žlutý hedvábný oděv. Na Jeho hrudi byl znak Śrīvatsa, který je vždy velmi krásný. Nesl lasturu, lotos, disk a kyj a kolem krku měl girlandu z lesních květů a drahokam Kaustubha. Nádherně Ho zdobila helmice, náušnice, náramky, opasek, perlový náhrdelník, pásky na pažích, zvonky na kotnících a další tělesné ozdoby posázené zářícími drahokamy. Když král Nābhi, jeho kněží a společníci viděli Pána před sebou, připadali si jako chudáci, kteří znenadání získali velké bohatství. Přijali Pána, na projev úcty sklonili hlavy a uctili Ho obětováním příslušných předmětů.
VERSO 3:
Com quatro braços, o Senhor Viṣṇu apareceu diante do rei Nābhi. Ele era muito brilhante, e parecia a melhor de todas as pessoas. Na parte inferior de Seu corpo, Ele usava uma roupa de seda amarela. Sobre Seu peito, via-se a marca de Śrīvatsa, que sempre ostenta beleza. Ele trazia o búzio, a flor de lótus, o disco e a maça, e usava uma guirlanda de flores silvestres e a joia Kaustubha. Estava belamente decorado com elmo, brincos, pulseiras, cinto, colar de pérolas, bra­celetes, sinos de tornozelos e outros adornos corpóreos nos quais estavam incrustradas joias radiantes. Ao verem o Senhor diante deles, o rei Nābhi e seus sacerdotes e associados sentiram-se como pessoas pobres que de repente obtiveram imensas riquezas. Eles receberam o Senhor e respeitosamente curvaram suas cabeças e ofereceram-Lhe artigos de adoração.
Sloka 4-5:
Kněží se začali k Pánu modlit: Ó Ty, Jenž jsi nejvíce hoden uctívání, jsme jen Tvoji služebníci. I když jsi úplný Sám v Sobě, prosíme Tě, přijmi od nás — Svých věčných služebníků — ze Své bezpříčinné milosti malou službu. Nejsme si ve skutečnosti vědomi Tvé transcendentální podoby, ale můžeme se Ti pouze znovu a znovu s úctou klanět, jak učí védská literatura a autorizovaní ācāryové. Materialistické živé bytosti jsou silně přitahovány ke kvalitám hmotné přírody, a proto nejsou nikdy dokonalé, ale Ty jsi mimo dosah všech hmotných pojetí. Tvé jméno, podoba a vlastnosti jsou transcendentální; přesahují rámec experimentálního poznání. Kdo si Tě vůbec dokáže představit? V hmotném světě můžeme vnímat pouze hmotná jména a hmotné vlastnosti. Nedokážeme nic jiného než Ti skládat uctivé poklony a modlit se k Tobě, transcendentální Osobě. Opěvování Tvých příznivých transcendentálních vlastností odstraní hříchy celého lidstva. To je pro nás tou nejpříznivější činností, a tak můžeme částečně porozumět Tvému nadpřirozenému postavení.
VERSOS 4-5:
Os sacerdotes começaram a oferecer orações ao Senhor, dizendo: Ó adorabilíssimo, não somos nada além de Vossos servos. Embora sejais intrinsicamente perfeito, por favor, devido à Vossa misericórdia imotivada, aceitai um modesto serviço destes Vossos servos eternos. Em realidade, não somos conscientes de Vossa forma transcendental, mas podemos, como instruem os textos védicos e os ācāryas autorizados, simplesmente oferecer-Vos respeitosas reverências vezes e mais vezes. As entidades vivas materialistas se sentem muito atraídas pelos modos da natureza material, daí nunca serem perfeitas, mas Vós estais situado acima da jurisdição de todos os conceitos mate­riais. Vosso nome, forma e qualidades são transcendentais e superam o conhecimento experimental. Na verdade, quem pode formular o que sois? No mundo material, só conseguimos perceber nomes e qualidades materiais. Nada nos resta, exceto oferecer-Vos nossas respeitosas reverências e orações, ó pessoa transcendental. O louvor a Vossas auspiciosas qualidades transcendentais extinguirá os pecados de toda a humanidade. Essa é a nossa atividade mais auspiciosa, e assim poderemos entender um pouco da Vossa posição sobrenatural.
Sloka 6:
Ó Nejvyšší Pane, jsi v každém ohledu úplný. Jsi jistě velice spokojený, když se k Tobě Tvoji oddaní modlí chvějícím se hlasem a v extázi Ti přinášejí lístky tulasī, vodu, větvičky s mladými lístky a čerstvě vyrostlou trávu. To Tě nepochybně uspokojuje.
VERSO 6:
Ó Senhor Supremo, sois completo sob todos os aspectos. Na certa ficais satisfeito quando Vossos devotos Vos oferecem orações com a voz balbuciante e, em êxtase, trazem-Vos folhas de tulasī, água, ramos com folhas novas e grama recém-cultivada. Isso certamente Vos deixa satisfeito.
Sloka 7:
Uctívali jsme Tě s mnohými předměty a vykonávali pro Tebe oběti, ale myslíme, že k Tvému potěšení není zapotřebí tolika opatření.
VERSO 7:
Temo-nos ocupado em Vos adorar com muitas coisas e temos Vos oferecido sacrifícios, mas achamos que, para satisfazer Vossa Onipotência, não há necessidade de tantos arranjos.
Sloka 8:
Všechny cíle života a veškeré bohatství v Tobě přímo, samy o sobě, neustále a neomezeně každým okamžikem rostou. Jsi neomezeným požitkem a samotnou blaženou existencí. Co se nás týče, ó Pane, neustále prahneme po hmotném požitku. Ty žádné z těchto obětí nepotřebuješ—jsou určeny pro nás, abychom od Tebe mohli dostat požehnání. Všechny je vykonáváme, abychom získali jejich plody. Ty na nich ve skutečnosti nezávisíš.
VERSO 8:
A cada momento, todas as metas e opulências da vida estão direta, autossuficiente, incessante e ilimitadamente aumentando em Vós. Na verdade, sois o gozo ilimitado e a própria existência bem­-aventurada. No que nos diz respeito, ó Senhor, vivemos buscando o gozo material. Vós não precisais de todos esses arranjos sacrificatórios, mas eles se destinam a nós, para que possamos ser abençoa­dos por Vossa Onipotência. Todos esses sacrifícios são realizados de modo a deles obtermos os resultados fruitivos, mas, na verdade, não precisais deles.
Sloka 9:
Ó Pane pánů, co se týče vykonávání dharmy, arthy, kāmy a mokṣi (procesu osvobození), jsme zcela nevědomí, neboť neznáme skutečný cíl života. Zjevil ses nám Osobně jako ten, kdo vyžaduje uctívání, ale ve skutečnosti jsi zde přítomný jen proto, abychom Tě mohli vidět. Přišel jsi ze Své hojné a bezpříčinné milosti, abys posloužil našim cílům, našemu zájmu, a přinesl nám prospěch v podobě Své osobní slávy zvané apavarga, osvobození. Přišel jsi, přestože Tě ze své nevědomosti neuctíváme správně.
VERSO 9:
Ó Senhor dos senhores, ignoramos por completo a execução de dharma, artha, kāma e mokṣa, o processo de liberação, porque não conhecemos a verdadeira meta da vida. Vós aparecestes pessoalmente diante de nós como uma pessoa que solicita adoração, mas, em verdade, estais presente aqui simplesmente para que possamos vê-lO. Devido à Vossa abundante e imotivada misericórdia, Vós Vos mani­festastes para servir ao nosso propósito, ao nosso interesse e dar-nos o benefício de Vossa glória pessoal chamada apavarga, a liberação. Vós viestes, embora, devido à nossa ignorância, não Vos adoremos da maneira adequada.
Sloka 10:
Ó Ty, který jsi hoden uctívání nejvíce ze všech, jsi nejlepší ze všech dobrodinců a Tvé zjevení v obětní aréně svatého krále Nābhiho je určeno v náš prospěch. Tím, že Tě vidíme, jsi nám udělil to nejcennější požehnání.
VERSO 10:
Ó mais adorável, sois também o melhor de todos os benfeitores, e Vossoa aparecimento na arena sacrificatória do santo rei Nābhi destina-se ao nosso benefício. Porque fostes visto por nós, outorgastes-nos a mais valiosa bênção.
Sloka 11:
Drahý Pane, všichni velcí mudrci, kteří jsou rozvážní a svatí, neustále líčí Tvé duchovní vlastnosti. Tito mudrci již spálili všechny nečistoty, jichž je neomezené množství, a díky ohni poznání posílili svou odpoutanost od hmotného světa. Tak získali Tvé vlastnosti a jsou spokojeni sami v sobě. Ale i pro ty, kdo v opěvování Tvých povahových rysů nacházejí duchovní blaženost, je Tvá osobní přítomnost velice vzácná.
VERSO 11:
Querido Senhor, todos os grandes sábios que são meditativos e santos não param de narrar Vossas qualidades espirituais. Esses sábios já queimaram todas as ilimitadas impurezas e, através do fogo do conhecimento, fortaleceram seu desapego do mundo material. Assim, eles alcançaram Vossas qualidades e são autossatisfeitos. Todavia, mesmo para aqueles que sentem bem-aventurança espiritual ao cantar Vossos atributos, Vossa presença pessoal lhes é muito rara.
Sloka 12:
Drahý Pane, v době smrti, kdy člověka sužuje vysoká horečka, možná nebudeme schopni vzpomínat na Tvé jméno, podobu a vlastnosti, jelikož budeme klopýtat, hladovět, padat, zívat nebo budeme těžce nemocní. Proto se k Tobě modlíme, ó Pane, jelikož jsi velice nakloněn Svým oddaným. Prosíme, pomoz nám vzpomínat na Tebe, pronášet Tvá svatá jména a opěvovat Tvé vlastnosti a činnosti, které mohou odstranit všechny reakce našich hříšných životů.
VERSO 12:
Querido Senhor, devido à hesitação da voz, fome, fraqueza, sonolência ou em decorrência de estarmos em uma condição dolorosa e doente no momento da morte, quando surge uma febre muito alta, talvez não sejamos capazes de nos lembrarmos de Vosso nome, Vossa forma e Vossas qua­lidades. Portanto, oramos a Vós, ó Senhor, pois tendes muita afeição para com Vossos devotos. Por favor, ajudai-nos a lembrarmo-nos de Vós e pronunciar Vossos santos nomes, atributos e atividades, que podem dissipar todas as reações de nossas vidas pecaminosas.
Sloka 13:
Drahý Pane, zde je velký král Nābhi, jehož konečným životním cílem je mít syna, jako jsi Ty. Ó Pane, podobá se člověku, který jde za velkým boháčem a žádá o trochu rýže. Mahārāja Nābhi si tolik přeje mít syna, že Tě uctívá za tímto účelem, přestože mu můžeš poskytnout jakkoliv vznešené postavení, včetně přemístění na nebeské planety či osvobození a návratu k Bohu.
VERSO 13:
Querido Senhor, eis o grande rei Nābhi, cuja meta última na vida é ter um filho igual a Vós. Ó Onipotente, a posição dele é como a de uma pessoa que se aproxima de um homem riquíssimo e pede um pouco de grãos. Mahārāja Nābhi almeja tanto ter um filho que está Vos adorando com o propósito de concretizar esse desejo, embora Vós possais oferecer-lhe qualquer posição elevada, incluindo a elevação aos planetas celestiais ou a liberação para voltar ao Supremo.
Sloka 14:
Drahý Pane, jestliže člověk neuctívá lotosové nohy velkých oddaných, podlehne iluzorní energii a jeho inteligence bude zmatena. Najde se snad někdo, koho by neodnášely vlny hmotného požitku, které jsou jako jed? Tvá hmotná, iluzorní energie je nepřemožitelná. Nikdo nevidí její cestu a nikdo nemůže říci, jak působí.
VERSO 14:
Querido Senhor, quem não adora os pés de lótus dos grandes devotos, será derrotado pela energia ilusória e ficará com a inteligência confusa. Na verdade, quem nunca se deixou arrastar pelas ondas do gozo material, que são como veneno? Vossa energia ilusória é invencível. Ninguém pode ver o caminho dessa energia material nem pode dizer como ela funciona.
Sloka 15:
Ó Pane, vykonáváš mnoho úžasných činností. Naším jediným cílem bylo získat vykonáváním této velké oběti syna — naše inteligence tedy není na příliš vysoké úrovni. Nevíme ani, jak zjistit cíl života. Tím, že jsme Tě pozvali na tuto bezvýznamnou oběť pro nějaký hmotný motiv, jsme se nepochybně dopustili velkého přestupku u Tvých lotosových nohou. Proto Tě prosíme, ó Pane pánů, promiň nám náš přestupek na základě Své bezpříčinné milosti a vyrovnané mysli.
VERSO 15:
Ó Senhor, realizais muitas atividades maravilhosas. Nossa úni­ca meta era obter um filho através da execução deste grande sacrifício; portanto, nossa inteligência não é muito aguçada. Não somos experientes em determinar a meta da vida. Ao convidar-Vos a este sacrifício insignificante, o qual foi preparado em busca de um benefí­cio material, certamente cometemos uma grande ofensa aos Vossos pés de lótus. Portanto, ó Senhor dos senhores, por favor, recorrendo à Vossa misericórdia imotivada e mente equânime, perdoai a nossa ofensa.
Sloka 16:
Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Kněží, které uctíval dokonce i král Nābhi, panovník Bhārata-varṣi, přednesli modlitby v próze (obvykle měly formu poezie) a poklonili se u lotosových nohou Pána. Pán pánů, vládce polobohů, s nimi byl velmi spokojen a promluvil následujícími slovy.
VERSO 16:
Śrī Śukadeva Gosvāmī disse: Os sacerdotes, que eram adorados inclusive pelo rei Nābhi, o imperador de Bhārata-varṣa, ofereceram orações em prosa [em geral feitas sob a forma de poesia] e prostra­ram-se aos pés de lótus do Senhor. O Senhor dos senhores, o sobe­rano dos semideuses, ficou muito satisfeito com eles, e começou a falar o seguinte.
Sloka 17:
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, odpověděl: Ó velcí mudrci, svými modlitbami jste Mě potěšili. Všichni mluvíte pravdu. Modlili jste se, abych králi Nābhimu požehnal synem, jako jsem Já, ale toho je velice obtížné dosáhnout. Jelikož jsem jediná Nejvyšší Osoba a nikdo se Mi nevyrovná, nelze najít nikoho dalšího, jako jsem Já. V každém případě jste všichni kvalifikovaní brāhmaṇové, a proto se vaše slova nesmí ukázat jako nepravdivá. Brāhmaṇy, kteří skutečně oplývají bráhmanskými vlastnostmi, považuji za stejně dobré jako Má vlastní ústa.
VERSO 17:
A Suprema Personalidade de Deus respondeu: Ó grandes sábios, decerto estou muito satisfeito com vossas orações. Sois todos verazes. Orastes pedindo a bênção de que ao rei Nābhi fosse concedido um filho igual a Mim, sendo isso muito difícil de se obter. Como sou a Pessoa Suprema, inigualável, e como ninguém é igual a Mim, é impossível de se encontrar outra personalidade semelhante a Mim. Em todo caso, porque todos vós sois brāhmaṇas qualificados, vossas vibrações não devem passar por falsas. Considero que os brāhmaṇas dotados de qualidades bramânicas estão no mesmo nível que Minha boca.
Sloka 18:
Jelikož nenacházím Sobě rovného, Osobně se expanduji do úplné části, a tak vstoupím do lůna Merudevī, jež je manželkou Mahārāje Nābhiho, Āgnīdhrova syna.
VERSO 18:
Como não sou capaz de encontrar alguém igual a Mim, Eu Me expandir­ei pessoalmente em uma porção plenária e, dessa maneira, entrarei no ventre de Merudevī, a esposa de Mahārāja Nābhi, filho de Āgnīdhra.
Sloka 19:
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jakmile to Pán dořekl, zmizel. Manželka krále Nābhiho, královna Merudevī, seděla vedle svého muže, a slyšela tedy vše, co Nejvyšší Pán pravil.
VERSO 19:
Śukadeva Gosvāmī prosseguiu: Após dizer isso, o Senhor desapareceu. A esposa do rei Nābhi, a rainha Merudevī, estava sentada ao lado do seu esposo, motivo pelo qual ela pôde ouvir tudo o que o Senhor Supremo falara.
Sloka 20:
Ó Viṣṇudatto, Parīkṣite Mahārāji, velcí mudrci na oné oběti potěšili Nejvyšší Osobnost Božství. Pán se proto rozhodl Osobně předvést způsob plnění náboženských zásad (jak je dodržují brahmacārīni, sannyāsīni, vānaprasthové a gṛhasthové vykonávající obřady) a také uspokojit touhu Mahārāje Nābhiho. Zjevil se proto jako syn Merudevī ve Své původní duchovní podobě, která je nad kvalitami hmotné přírody.
VERSO 20:
Ó Viṣṇudatta, Parīkṣit Mahārāja, os grandes sábios presentes naquele sacrifício satisfizeram a Suprema Personalidade de Deus. Em consequência disso, o Senhor decidiu demonstrar pessoalmente o método de executar princípios religiosos [como seguem os brahmacārīs, os sannyāsīs, os vānaprasthas e os gṛhasthas ocupados em rituais] e também satisfazer o desejo de Mahārāja Nābhi. Por isso, sob Sua forma original, que está situada acima dos modos da natureza ma­terial, Ele apareceu como o filho de Merudevī.