Śrīmad-bhāgavatam 5.2.13
Verš
viṣṇoḥ kalāsy animiṣonmakarau ca karṇau
udvigna-mīna-yugalaṁ dvija-paṅkti-śocir
āsanna-bhṛṅga-nikaraṁ sara in mukhaṁ te
Synonyma
kā — co; vā — a; ātma-vṛttiḥ — jídlo pro udržování těla; adanāt — žvýkáním (betelu); haviḥ — čisté složky oběti; aṅga — můj milý příteli; vāti — emanují; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; kalā — expanze těla; asi — jsi; animiṣa — bez mrkání; unmakarau — dva lesknoucí se žraloci; ca — také; karṇau — dvě uši; udvigna — neklidné; mīna-yugalam — se dvěma rybami; dvija-paṅkti — řad zubů; śociḥ — krása; āsanna — poblíž; bhṛṅga-nikaram — s roji čmeláků; saraḥ it — jako jezero; mukham — obličej; te — tvůj.
Překlad
Můj milý příteli, co jíš pro udržování svého těla? Žvýkáš betel, a proto se ti z úst line příjemná vůně; to dokazuje, že jíš vždy zbytky jídla nabízeného Viṣṇuovi. Jsi jistě expanzí těla Pána Viṣṇua. Tvůj obličej je jako krásné jezero — tvé náušnice ozdobené drahokamy připomínají dva lesknoucí se žraloky s očima, které nemrkají a podobají se očím Viṣṇua, a tvé oči jsou jako dvě neklidné ryby. V jezeře tvého obličeje tedy zároveň plavou dva žraloci a dvě neklidné ryby. Bílé řady tvých zubů kromě toho vypadají jako řady překrásných labutí ve vodě a rozpuštěné vlasy připomínají roje čmeláků, kteří tvůj krásný obličej doprovázejí.
Význam
Oddaní Pána Viṣṇua jsou také Jeho expanze. Nazývají se vibhinnāṁśa. Pánu Viṣṇuovi jsou nabízeny veškeré složky oběti, a protože oddaní jedí vždy prasādam (zbytky Jeho potravy), vůně složek oběti vychází nejen z Viṣṇua, ale i z oddaných, kteří jedí zbytky Jeho potravy nebo potravy Jeho oddaných. Āgnīdhra považoval Pūrvacitti díky příjemné vůni jejího těla za expanzi Pána Viṣṇua. Kromě toho přirovnal její obličej k nádhernému jezeru s lotosy, rybami, labutěmi a čmeláky, neboť její náušnice posázené drahokamy měly tvar žraloků, její rozpuštěné vlasy připomínaly čmeláky dychtící po vůni jejího těla a bílé řady jejích zubů vypadaly jako labutě.