Skip to main content

KAPITOLA DRUHÁ

Činnosti Mahārāje Āgnīdhry

Tato kapitola popisuje charakter Mahārāje Āgnīdhry. Když se Mahārāja Priyavrata odebral věnovat duchovní realizaci, jeho syn Āgnīdhra se v souladu s jeho pokyny stal vládcem Jambūdvīpu a staral se o jeho obyvatele se stejnou náklonností, jakou cítí otec ke svým synům. Jednou Mahārāja Āgnīdhra zatoužil mít syna, a proto se vydal do jeskyně hory Mandara podstoupit askezi. Pán Brahmā znal jeho touhu a poslal do jeho poustevny nebeskou dívku jménem Pūrvacitti. Poté, co se velice přitažlivě oblékla, předvedla se Āgnīdhrovi různými ženskými gesty a začala ho přirozeně přitahovat. Její dívčí pohyby, výrazy tváře, úsměvy, sladká slova a neklidné oči ho fascinovaly. Āgnīdhra uměl dobře lichotit, a tak upoutal pozornost nebeské dívky, která když slyšela jeho medová slova, přijala ho s radostí za manžela. Po mnoho let si s Āgnīdhrou užívala královského štěstí a potom se vrátila do svého sídla na nebeských planetách. Āgnīdhra v jejím lůně počal devět synů, kteří se jmenovali Nābhi, Kiṁpuruṣa, Harivarṣa, Ilāvṛta, Ramyaka, Hiraṇmaya, Kuru, Bhadrāśva a Ketumāla, a obdaroval je devíti ostrovy se stejnými jmény. Jelikož však jeho smysly zůstaly neuspokojené, neustále myslel na svou nebeskou manželku, a v příštím životě se proto narodil na její nebeské planetě. Po Āgnīdhrově smrti se jeho devět synů oženilo s devíti dcerami Merua — Merudevī, Pratirūpou, Ugradaṁṣṭrī, Latou, Ramyou, Śyāmou, Nārī, Bhadrou a Devavīti.

Verš

śrī-śuka uvāca
evaṁ pitari sampravṛtte tad-anuśāsane vartamāna āgnīdhro jambūdvīpaukasaḥ prajā aurasavad dharmāvekṣamāṇaḥ paryagopāyat.

Synonyma

śrī-śukaḥ — Śrī Śukadeva Gosvāmī; uvāca — pravil; evam — takto; pitari — když jeho otec; sampravṛtte — vydal se cestou osvobození; tat-anuśāsane — na jeho nařízení; vartamānaḥ — umístěný; āgnīdhraḥ — král Āgnīdhra; jambū-dvīpa-okasaḥ — obyvatelé Jambūdvīpu; prajāḥ — občané; aurasa-vat — jako kdyby byli jeho synové; dharma — náboženské zásady; avekṣamāṇaḥ — striktně dodržoval; paryagopāyat — dokonale chránil.

Překlad

Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Poté, co se Mahārāja Priyavrata vydal cestou duchovního života a podrobil se askezi, král Āgnīdhra se zcela podřídil příkazu svého otce. Striktně dodržoval náboženské zásady a dokonale chránil obyvatele Jambūdvīpu, jako kdyby byli jeho vlastními syny.

Význam

Mahārāja Āgnīdhra plnil pokyn svého otce, Mahārāje Priyavraty, a vládl obyvatelům Jambūdvīpu podle náboženských zásad. Tyto zásady jsou pravým opakem moderních zásad bezbožnosti. Zde je jasně řečeno, že král chránil občany stejně, jako otec chrání své vlastní děti. Také je zde popsáno, jakým způsobem vládl: dharmāvekṣamāṇaḥ—striktně podle náboženských zásad. Výkonná hlava státu má povinnost dohlížet, aby občané přísně dodržovali náboženské zásady. Védské náboženské zásady začínají u varṇāśrama-dharmy, povinností v rámci čtyř vareṇ a čtyř āśramů. Dharma se vztahuje na zásady dané Nejvyšší Osobností Božství. První zásadou dharmy neboli náboženství je plnit povinnosti příslušející čtyřem třídám, jak Nejvyšší Pán nařídil. Společnost se má dělit podle vlastností a činností lidí na brāhmaṇy, kṣatriye, vaiśyi a śūdry a dále potom na brahmacārīny, gṛhasthy, vānaprasthy a sannyāsīny. Takové jsou náboženské zásady. Vůdčí představitel státu je povinen dohlížet, aby občané tyto zásady striktně dodržovali. Nemá jednat pouze oficiálně — měl by být jako otec, který je svým synům nakloněn za každé situace. Takový otec přísně dohlíží, zda jeho synové plní své povinnosti, a někdy je také trestá.

Situace ve věku Kali je v přímém sporu s výše uvedenými zásadami, neboť prezidenti a vůdčí výkonní představitelé pouze vybírají daně a o dodržování náboženských zásad se nestarají. Současní vládci naopak zavádějí hříšné činnosti všeho druhu — zvláště nedovolený sex, požívání omamných látek, zabíjení zvířat a hazardování. Tyto hříšné činnosti se nyní výrazně projevují v Indii. Ačkoliv ještě před sto lety byly tyto čtyři podoby hříšného života v indických rodinách přísně zakázané, nyní se dostávají do každé indické rodiny, a lidé proto již nedokáží dodržovat náboženské zásady. V protikladu se zásadami dávných králů se moderní stát zabývá pouze propagandou ohledně vybírání daní a již nenese zodpovědnost za duchovní blaho občanů. Stát je nyní k náboženským zásadám netečný. Śrīmad-Bhāgavatam předpovídá, že v Kali-yuze bude vláda vykonávat dasyu-dharmu, což jsou činnosti vlastní ničemům a zlodějům. Moderní vůdci státu jsou ničemové a zloději, kteří občany ožebračují, místo aby je chránili. Ničemové a zloději kradou bez ohledu na zákon, ale — jak praví Śrīmad-Bhāgavatam — v tomto věku Kali okrádají občany samotní zákonodárci. Další předpovědí — jejíž naplnění se již blíží — je, že kvůli hříšným činnostem občanů a vlády bude čím dál větší nedostatek deště. Postupně nastane naprosté sucho a neporoste žádné obilí. Lidé budou nuceni jíst jen maso a semena a mnoho poctivých, duchovně založených lidí bude nuceno opustit domovy, protože je bude příliš soužit sucho, daně a hladomor. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je jedinou nadějí na záchranu světa před takovou zkázou. Jedná se o to nejvědečtější a nejautorizovanější hnutí, které slouží skutečnému blahu celé lidské společnosti.

Verš

sa ca kadācit pitṛloka-kāmaḥ sura-vara-vanitākrīḍācala-droṇyāṁ bhagavantaṁ viśva-sṛjāṁ patim ābhṛta-paricaryopakaraṇa ātmaikāgryeṇa tapasvy ārādhayāṁ babhūva.

Synonyma

saḥ — on (král Āgnīdhra); ca — také; kadācit — jednou; pitṛloka — planeta Pitṛloka; kāmaḥ — s touhou; sura-vara — velkých polobohů; vanitā — ženy; ākrīḍā — místo zábav; acala-droṇyām — v jednom údolí hory Mandara; bhagavantam — nejmocnějšího (Pána Brahmy); viśva-sṛjām — osobností, které stvořily tento vesmír; patim — vládce; ābhṛta — nashromáždil; paricaryā-upakaraṇaḥ — předměty pro uctívání; ātma — mysli; eka-agryeṇa — se soustředěnou pozorností; tapasvī — ten, kdo se podrobuje askezi; ārādhayām babhūva — začal uctívat.

Překlad

Mahārāja Āgnīdhra jednou uctíval Pána Brahmu — vládce těch, kdo mají na starosti hmotné stvoření — s touhou získat dokonalého syna a stát se obyvatelem Pitṛloky. Odebral se do údolí hory Mandara, kam chodí na procházky dívky z nebeských planet. Tam připravil květiny a další potřebné příslušenství a poté se podrobil tvrdé askezi a věnoval se uctívání.

Význam

Z krále se stal pitṛloka-kāma — začal toužit po přemístění na planetu jménem Pitṛloka. O Pitṛloce se zmiňuje Bhagavad-gītā (yānti deva-vratā devān pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ). Aby se člověk na tuto planetu dostal, musí mít kvalifikované syny, kteří jsou schopni konat oběti Pánu Viṣṇuovi a poté nabízet zbytky svým předkům. Účelem obřadu śrāddha je potěšit Nejvyšší Osobnost Božství, Pána Viṣṇua, aby po Jeho uspokojení mohl obětující nabídnout prasādam svým předkům, a tak se postarat o jejich štěstí. Obyvateli Pitṛloky jsou obvykle stoupenci plodonosných činností (karma-kāṇḍīya), kteří se tam dostali díky svému zbožnému jednání. Mohou tam zůstat tak dlouho, dokud jim jejich potomci budou obětovat viṣṇu-prasādam. Každý se však musí po vyčerpání výsledků svých zbožných činností vrátit z nebeských planet, jako je Pitṛloka, zpátky na Zemi. To potvrzuje Bhagavad-gītā (9.21): kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti — ti, kdo jednají zbožně, budou přemístěni na vyšší planety, ale když vyčerpají výsledky svého zbožného jednání, budou posláni zpět na Zemi.

Mahārāja Priyavrata byl velký oddaný. Jak tedy mohl zplodit syna, který toužil po přemístění na Pitṛloku? Pán Kṛṣṇa říká: pitṝn yānti pitṛ-vratāḥ — těm, kdo touží dospět na Pitṛloku, se jejich touha splní. Podobně yānti mad-yājino 'pi mām — ti, kdo si přejí být přemístěni na duchovní planety, Vaikuṇṭhaloky, se tam také mohou dostat. Jelikož byl Mahārāja Āgnīdhra synem vaiṣṇavy, měl se chtít dostat do duchovního světa, Vaikuṇṭhaloky. Proč tedy toužil po přemístění na Pitṛloku? V odpověď na to poznamenává Gosvāmī Giridhara, jeden z komentátorů Bhāgavatamu, že Āgnīdhra se narodil v době, kdy byl Mahārāja Priyavrata zaslepen chtivými touhami. To lze přijmout jako fakt, neboť synové získávají mentalitu podle situace v době jejich početí. Podle védského systému se proto před početím dítěte vykonává garbhādhāna-saṁskāra. Tento obřad připraví mentalitu otce takovým způsobem, že když umístí semeno do lůna své ženy, zplodí dítě, jehož mysl bude zcela prostoupená oddaností. V současné době se však žádné garbhādhāna-saṁskāry neprovádějí, a lidé proto obvykle plodí děti na popud chtíče. Zvláště v tomto věku Kali obřady garbhādhāna neexistují; každý holduje sexu se svou manželkou jako kočka nebo pes. Proto podle údajů śāster patří téměř všichni lidé tohoto věku do kategorie śūdrů. To, že Mahārāja Āgnīdhra toužil po přemístění na Pitṛloku, samozřejmě neznamená, že měl mentalitu śūdry — byl to kṣatriya.

Mahārāja Āgnīdhra se toužil dostat na Pitṛloku a k tomu potřeboval manželku, protože každý, kdo si přeje dospět na Pitṛloku, musí po sobě zanechat řádného syna, který mu bude každý rok obětovat piṇḍu neboli prasādam od Pána Viṣṇua. Mahārāja Āgnīdhra chtěl získat takového syna od manželky z rodiny polobohů, a proto se vydal uctívat Pána Brahmu na horu Mandara, kam ženy polobohů obvykle chodívají. V Bhagavad-gītě (4.12) je řečeno: kāṅkṣantaḥ karmaṇāṁ siddhiṁ yajanta iha devatāḥ—materialisté, kteří chtějí dosáhnout rychlých výsledků v hmotném světě, uctívají polobohy. Totéž potvrzuje Śrīmad-Bhāgavatam. Śrī-aiśvarya-prajepsavaḥ — ti, kdo touží po nádherných manželkách, velkém bohatství a mnoha synech, uctívají polobohy. Inteligentní oddaný se však nechce zaplétat do štěstí tohoto hmotného světa v podobě krásné manželky, hmotného bohatství a dětí; místo toho si přeje vrátit se okamžitě domů, zpátky k Bohu. Proto uctívá Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇua.

Verš

tad upalabhya bhagavān ādi-puruṣaḥ sadasi gāyantīṁ pūrvacittiṁ nāmāpsarasam abhiyāpayām āsa.

Synonyma

tat — to; upalabhya — znal; bhagavān — nejmocnější; ādi-puruṣaḥ — první stvořená bytost tohoto vesmíru; sadasi — ve svém shromáždění; gāyantīm — tanečnici; pūrvacittim — Pūrvacitti; nāma — jménem; apsarasam — nebeskou tanečnici; abhiyāpayām āsa — seslal.

Překlad

Pán Brahmā, první a nejmocnější stvořená bytost tohoto vesmíru, znal touhu krále Āgnīdhry. Vybral tu nejlepší z tanečnic ve svém shromáždění, která se jmenovala Pūrvacitti, a poslal ji za králem.

Význam

V tomto verši jsou významná slova bhagavān ādi-puruṣaḥ. Bhagavān ādi-puruṣaḥ je Pán Kṛṣṇa. Govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Pán Kṛṣṇa je původní osoba. Arjuna Ho v Bhagavad-gītě oslovuje také jako původní osobu (puruṣam ādyam). Pán Kṛṣṇa se také nazývá Bhagavān. V tomto verši ovšem čteme, že výraz bhagavān ādi-puruṣaḥ se vztahuje na Brahmu. Důvod je ten, že Brahmā plně zastupuje Nejvyšší Osobnost Božství a je prvorozeným tvorem ve vesmíru. Pán Brahmā znal touhu Mahārāje Āgnīdhry, protože je stejně mocný jako Pán Viṣṇu. Stejně jako Pán Viṣṇu díky Svému postavení Paramātmy zná touhu každé živé bytosti, zná ji i Pán Brahmā, neboť ho Viṣṇu jako jeho prostředník informuje. O tom hovoří Śrīmad-Bhāgavatam (1.1.1): tene brahma hṛdā ya ādi-kavaye — Pán Viṣṇu Brahmu o všem informuje z hloubi jeho srdce. Jelikož Mahārāja Āgnīdhra uctíval právě Pána Brahmu, Brahmā byl potěšen a poslal Apsaru Pūrvacitti, aby ho uspokojila.

Verš

sā ca tad-āśramopavanam ati-ramaṇīyaṁ vividha-nibiḍa-viṭapi-viṭapa-nikara-saṁśliṣṭa-puraṭa-latārūḍha-sthala-vihaṅgama-mithunaiḥ procyamāna-śrutibhiḥ pratibodhyamāna-salila-kukkuṭa-kāraṇḍava-kalahaṁsādibhir vicitram upakūjitāmala-jalāśaya-kamalākaram upababhrāma.

Synonyma

— ona (Pūrvacitti); ca — také; tat — Mahārāje Āgnīdhry; āśrama — místa meditace; upavanam — park; ati — velice; ramaṇīyam — krásný; vividha — různé druhy; nibiḍa — husté; viṭapi — stromy; viṭapa — větví a výhonků; nikara — spousty; saṁśliṣṭa — uchycenými; puraṭa — zlatými; latā — s popínavými rostlinami; ārūḍha — pnoucími se vzhůru; sthala-vihaṅgama — nelétavých ptáků; mithunaiḥ — s páry; procyamāna — vydávajícími; śrutibhiḥ — příjemné zvuky; pratibodhyamāna — odpovídající; salila-kukkuṭa — vodní ptactvo; kāraṇḍava — kachny; kala-haṁsa — s různými druhy labutí; ādibhiḥ — a podobně; vicitram — rozmanité; upakūjita — ozývající se; amala — čisté; jala-āśaya — v jezeře; kamala-ākaram — zdroj lotosů; upababhrāma — začala se tam procházet.

Překlad

Apsarā, kterou poslal Pán Brahmā, se začala procházet v nádherném parku nedaleko místa, kde král meditoval a věnoval se uctívání. Park byl krásný díky svému hustému zelenému listoví a zlatým popínavým rostlinám. Byly tam páry rozmanitých ptáků, jako jsou pávi, a v jezeře plavaly kachny a labutě. Všichni ptáci vydávali velmi sladké zvuky. Park tedy díky listí stromů, čisté vodě, lotosům a sladkému zpěvu mnoha různých druhů ptáků vypadal úchvatně.

Verš

tasyāḥ sulalita-gamana-pada-vinyāsa-gati-vilāsāyāś cānupadaṁ khaṇa-khaṇāyamāna-rucira-caraṇābharaṇa-svanam upākarṇya naradeva-kumāraḥ samādhi-yogenāmīlita-nayana-nalina-mukula-yugalam īṣad vikacayya vyacaṣṭa.

Synonyma

tasyāḥ — jejích (Pūrvacitti); sulalita — v překrásných; gamana — pohybech; pada-vinyāsa — se způsoby chůze; gati — v postupu; vilāsāyāḥ — jejíž zábavy; ca — také; anupadam — při každém kroku; khaṇa-khaṇāyamāna — cinkání; rucira — velice příjemné; caraṇa-ābharaṇa — ozdob na nohách; svanam — zvuk; upākarṇya — slyšel; naradeva-kumāraḥ — princ; samādhi — v extázi; yogena — díky ovládání smyslů; āmīlita — přivřené; nayana — oči; nalina — lotosu; mukula — poupata; yugalam — jako dvě; īṣat — mírně; vikacayya — pootevřel; vyacaṣṭa — viděl.

Překlad

Jak Pūrvacitti kráčela po cestě svým nádherným, osobitým způsobem, její pěkné ozdoby na kotnících při každém kroku cinkaly. Princ Āgnīdhra praktikoval yogu — měl přivřené oči a ovládal smysly — ale přesto ji svýma lotosovýma očima spatřil. Když uslyšel sladké cinkání nákotníčků, pootevřel oči o něco více a viděl, že dívka je v jeho bezprostřední blízkosti.

Význam

Je řečeno, že yogīni neustále myslí na Nejvyšší Osobnost Božství v srdci. Dhyānāvasthita-tad-gatena manasā paśyanti yaṁ yoginaḥ (Bhāg. 12.13.1). Yogīni, kteří praktikují ovládání jedovatých smyslů, vždy pozorují Nejvyšší Osobnost Božství. Podle Bhagavad-gīty mají yogīni udržovat své oči přivřené (samprekṣya nāsikāgram). Zcela zavřené oči svádějí ke spánku. Takzvaní yogīni někdy provozují módní podobu yogy, při které zavřou oči a meditují, ale osobně jsme viděli, jak při své meditaci spí a chrápou. To ale není yoga. Kdo chce skutečně praktikovat yogu, musí udržovat oči přivřené a hledět na špičku nosu.

I když Priyavratův syn Āgnīdhra praktikoval mystickou yogu a snažil se ovládat své smysly, cinkání zvonků na kotnících Pūrvacitti jeho počínání narušilo. Yoga indriya-saṁyamaḥ — skutečná yoga znamená ovládat smysly. Pro ovládnutí smyslů je třeba praktikovat mystickou yogu, ale oddaný, který plně slouží Pánu s očištěnými smysly (hṛṣīkeṇa hṛṣīkeśa-sevanam), je již ovládl a nic je nemůže vzrušit. Śrīla Prabodhānanda Sarasvatī proto prohlásil: durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate (Caitanya-candrāmṛta 5). Praktikování yogy je nepochybně dobré, neboť vede k ovládnutí smyslů, které jsou jako jedovatí hadi. Pro toho, kdo vykonává oddanou službu a všechny smyslové činnosti zaměstnává ve službě Pánu, jsou však zcela zbavené jedovatosti. Hada je třeba se obávat kvůli jeho jedovým zubům, ale jsou-li zlomené, had již není nebezpečný, třebaže nahání strach. Oddaní tedy mohou vidět stovky a tisíce krásných žen s úžasnými tělesnými pohyby a gesty a nebýt tím okouzleni, zatímco obyčejní yogīni kvůli takovým ženám poklesnou. Dokonce i pokročilý yogī Viśvāmitra přerušil své mystické činnosti, aby měl pohlavní styk s Menakou, a zplodil dítě známé jako Śakuntalā. Mystická yoga tedy není pro ovládnutí smyslů dostatečně silná. Princ Āgnīdhra je dalším příkladem, neboť stačilo, aby zaslechl cinkání zvonků na kotnících Apsary Pūrvacitti, a jeho pozornost se ihned obrátila k jejím pohybům. Stejně jako Viśvāmitru Muniho upoutalo cinkání nákotníčků Menaky, i princ Āgnīdhra při zaslechnutí cinkání nákotníčků Pūrvacitti otevřel oči, aby viděl její krásné pohyby, když kráčela. Princ byl také velmi pohledný. Zde je popsáno, že jeho oči věrně připomínaly poupata lotosových květů. Když své lotosové oči otevřel, uviděl Apsaru vedle sebe.

Verš

tām evāvidūre madhukarīm iva sumanasa upajighrantīṁ divija-manuja-mano-nayanāhlāda-dughair gati-vihāra-vrīḍā-vinayāvaloka-susvarākṣarāvayavair manasi nṛṇāṁ kusumāyudhasya vidadhatīṁ vivaraṁ nija-mukha-vigalitāmṛtāsava-sahāsa-bhāṣaṇāmoda-madāndha-madhukara-nikaroparodhena druta-pada-vinyāsena valgu-spandana-stana-kalaśa-kabara-bhāra-raśanāṁ devīṁ tad-avalokanena vivṛtāvasarasya bhagavato makara-dhvajasya vaśam upanīto jaḍavad iti hovāca.

Synonyma

tām — jí; eva — vskutku; avidūre — poblíž; madhukarīm iva — jako včela; sumanasaḥ — k nádherným květinám; upajighrantīm — přičichávající si; divi-ja — těch, kdo se narodili na nebeských planetách; manu-ja — těch, kdo se narodili v lidské společnosti; manaḥ — mysl; nayana — pro oči; āhlāda — potěšení; dughaiḥ — skýtající; gati — svými pohyby; vihāra — zábavami; vrīḍā — stydlivostí; vinaya — pokorou; avaloka — pohledy; su-svara-akṣara — svým sladkým hlasem; avayavaiḥ — a údy svého těla; manasi — v mysli; nṛṇām — lidí; kusuma-āyudhasya — Amora, který má v ruce šíp z květin; vidadhatīm — činící; vivaram — sluchový vjem; nija-mukha — z jejích úst; vigalita — vytékající; amṛta-āsava — nektar jako med; sa-hāsa — v jejím úsměvu; bhāṣaṇa — a řeči; āmoda — rozkoší; mada-andha — zaslepených opojením; madhukara — včel; nikara — roji; uparodhena — jelikož byla obklopená; druta — rychlý; pada — nohou; vinyāsena — elegantním krokem; valgu — trochu; spandana — pohyb; stana — prsa; kalaśa — jako džbány na vodu; kabara — copy svých vlasů; bhāra — tíha; raśanām — pás kolem boků; devīm — bohyně; tat-avalokanena — pouhým jejím spatřením; vivṛta-avasarasya — využít příležitosti; bhagavataḥ — velmi mocného; makara-dhvajasya — Amora; vaśam — pod vládu; upanītaḥ — přivedený; jaḍa-vat — jako omráčený; iti — takto; ha — jistě; uvāca — pravil.

Překlad

Apsarā si přičichávala ke krásným a přitažlivým květinám, čímž připomínala včelu. Svými hravými pohyby, stydlivostí a pokorou, svými pohledy, velice příjemnými zvuky, které se jí linuly z úst, když mluvila, a pohyby svých údů byla schopna přitáhnout mysl a pohledy lidí i polobohů. Všemi těmito vlastnostmi připravovala cestu Amorovi, jenž nosí květinovový šíp, aby mohl sluchem pronikat do myslí lidí. Když mluvila, zdálo se, že jí z úst plyne nektar. Jak dýchala, včely šílené touhou po vůni jejího dechu poletovaly v blízkosti jejích nadherných lotosových očí. Zneklidnily ji, a proto se pokusila o prudký pohyb, ale jakmile zdvihla nohu k rychlému kroku, její vlasy, pás přes její boky a její prsa, jež připomínala džbány na vodu, se také pohnuly způsobem, který jí nesmírně dodal na kráse a přitažlivosti. Opravdu vypadala, jako kdyby připravovala cestu pro vstup mocného Amora. Princ, jehož si pohled na ni zcela podmanil, ji proto oslovil.

Význam

Zde je velice pěkně popsáno, jak pohyby, gesta, vlasy, tvar prsou, boků a dalších tělesných rysů krásné ženy přitahují mysl nejen lidí, ale i polobohů. Slova divija a manuja zvláště zdůrazňují, že přitažlivost ženských gest působí v tomto hmotném světě všude — jak na této planetě, tak na vyšších planetárních soustavách. Je řečeno, že životní úroveň na vyšších planetárních soustavách je tisícinásobně vyšší než zde. Krásné rysy ženských těl tam jsou tedy také tisícinásobně přitažlivější než tělesné rysy žen na Zemi. Stvořitel učinil ženy takové, že jejich krásné hlasy, pohyby a půvabné tvary jejich boků, prsou a dalších částí jejich těl přitahují opačné pohlaví jak na Zemi, tak na jiných planetách, a probouzejí u každého chtivé touhy. Muž, kterého ovládá Amor neboli krása žen, je jako omráčený. Hmotné pohyby žen ho uchvacují a on touží zůstat v tomto hmotném světě. Stačí tedy jen spatřit krásnou tělesnou stavbu a pohyby žen, a cesta do duchovního světa je zahrazená. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto varoval všechny oddané, aby si dávali pozor na přitažlivost krásných žen a materialistické civilizace. Sám se dokonce odmítl setkat s Pratāparudrou Mahārājem, neboť ten byl velice bohatou osobou hmotného světa. Pán Caitanya v této souvislosti řekl: niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya — ti, kdo se vážně ucházejí o návrat domů, zpátky k Bohu, a proto oddaně slouží Pánu, se musí bedlivě střežit pohledů na krásná gesta žen a také se vyhýbat velmi bohatým lidem.

niṣkiñcanasya bhagavad-bhajanonmukhasya
pāraṁ paraṁ jigamiṣor bhava-sāgarasya
sandarśanaṁ viṣayiṇām atha yoṣitāṁ ca
hā hanta hanta viṣa-bhakṣaṇato 'py asādhu

“Pro toho, kdo se vší vážností touží překonat hmotný oceán a zaměstnat se transcendentální láskyplnou službou Pánu bez hmotných motivů, je pohled na materialistu holdujícího smyslovému požitku nebo na ženu s podobnými zájmy horší než úmyslně pít jed.” (Caitanya-caritāmṛta, Madhya 11.8) Ten, kdo má vážný zájem vrátit se domů, zpátky k Bohu, nesmí rozjímat o přitažlivých rysech žen a majetku bohatých lidí. Takové rozjímání zastaví jeho pokrok v duchovním životě. Jakmile se však oddaný upevní ve vědomí Kṛṣṇy, tato lákadla již jeho mysl nebudou vzrušovat.

Verš

kā tvaṁ cikīrṣasi ca kiṁ muni-varya śaile
māyāsi kāpi bhagavat-para-devatāyāḥ
vijye bibharṣi dhanuṣī suhṛd-ātmano ’rthe
kiṁ vā mṛgān mṛgayase vipine pramattān

Synonyma

— kdo; tvam — jsi; cikīrṣasi — snažíš se dělat; ca — také; kim — co; muni-varya — ó nejlepší muni; śaile — na této hoře; māyā — iluzorní energie; asi — jsi; kāpi — nějaká; bhagavat — Nejvyšší Osobnost Božství; para-devatāyāḥ — transcendentálního Pána; vijye — bez tětiv; bibharṣi — neseš; dhanuṣī — dva luky; suhṛt — příteli; ātmanaḥ — sobě; arthe — kvůli; kim — nebo; mṛgān — lesní zvířata; mṛgayase — snažíš se lovit; vipine — v tomto lese; pramattān — poblouzněná hmotnou energií.

Překlad

Princ mylně oslovil Apsaru: Kdo jsi, ó nejlepší ze světců? Proč jsi na této hoře a co chceš učinit? Jsi jednou z iluzorních energií Nejvyšší Osobnosti Božství? Vypadá to, jako kdybys nesl dva luky bez tětiv. Z jakého důvodu je neseš? Sleduješ tím nějaký vlastní cíl nebo to děláš pro nějakého přítele? Možná s nimi chceš zabíjet poblouzněná zvířata v tomto lese.

Význam

Āgnīdhru během jeho askeze v lese uchvátily pohyby Pūrvacitti — dívky, kterou poslal Pán Brahmā. Bhagavad-gītā uvádí: kāmais tais tair hṛta-jñānāḥ — člověk, jehož posedne chtíč, ztrácí svou inteligenci. Āgnīdhra, který ztratil svou inteligenci, tedy nedokázal rozeznat, zda byla Pūrvacitti mužského či ženského pohlaví. Mylně ji považoval za muni-putru, syna světce žijícího v lese, a oslovil ji titulem muni-varya. Protože ale byla velice krásná, nemohl uvěřit, že se jedná o chlapce. Začal tedy zkoumat její rysy. Nejprve si všiml jejího obočí, které bylo tak výmluvné, že uvažoval, zda tento chlapec či dívka není māyā Nejvyšší Osobnosti Božství. Slova použitá v této souvislosti jsou bhagavat-para-devatāyāḥ. Devatāḥ, polobozi, patří všichni do hmotného světa, zatímco Bhagavān, Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, je vždy nad tímto hmotným světem, a proto je známý jako para-devatā. Hmotný svět je nesporně výtvorem māyi, ale je stvořen na pokyn para-devaty, Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhagavad-gītā potvrzuje (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa-carācaram), že māyā není při stvoření hmotného světa nejvyšší autoritou. Māyā jedná jménem Kṛṣṇy.

Obočí Pūrvacitti bylo tak krásné, že je Āgnīdhra přirovnal k lukům bez tětiv. Zeptal se proto, zda měly být použity pro její vlastní záměry nebo pro někoho jiného. Její obočí bylo jako luky určené k zabíjení lesních zvířat. Tento hmotný svět je jako velký les a jeho obyvatelé jsou jako lesní zvířata — jeleni, tygři a podobně — určená k zabití. Tím, kdo zabíjí, je obočí krásných žen. Všichni muži světa jsou uchváceni krásou něžného pohlaví a zabíjeni luky bez tětiv, ale oni nevidí, jak je māyā zabíjí. To, že jsou zabíjeni, je však skutečnost (bhūtvā bhūtvā pralīyate). Āgnīdhra díky své tapasyi chápal, jak māyā jedná pod vedením Nejvyšší Osobnosti Božství.

Slovo pramattān je rovněž významné. Pramatta označuje toho, kdo nedokáže ovládat své smysly. Lidé, kteří jsou pramatta či vimūḍha, vykořisťují celý hmotný svět. Prahlāda Mahārāja proto řekl:

śoce tato vimukha-cetasa indriyārtha-
māyā-sukhāya bharam udvahato vimūḍhān

“Hnijí v hmotných činnostech pro pomíjivé hmotné štěstí a maří své životy tím, že ve dne v noci dřou jen pro smyslový požitek, aniž by je přitahovala láska k Bohu. Naříkám pro ně a vymýšlím různé plány, jak je vysvobodit ze zajetí māyi.” (Bhāg. 7.9.43) Karmī, kteří velmi odhodlaně usilují o smyslový požitek, jsou v śāstrách vždy označeni pojmy, jako je pramatta, vimukha či vimūḍha. Zabíjí je māyā. Ten, kdo je apramatta—duševně zdravý, rozvážný člověk, dhīra — však dobře ví, že prvořadou povinností každé lidské bytosti je sloužit Nejvyšší Osobě. Māyā je neustále připravená zabíjet ty, kdo jsou pramatta, svými neviditelnými luky a šípy. Právě na to se Āgnīdhra tázal Pūrvacitti.

Verš

bāṇāv imau bhagavataḥ śata-patra-patrau
śāntāv apuṅkha-rucirāv ati-tigma-dantau
kasmai yuyuṅkṣasi vane vicaran na vidmaḥ
kṣemāya no jaḍa-dhiyāṁ tava vikramo ’stu

Synonyma

bāṇau — dva šípy; imau — tyto; bhagavataḥ — tebe, nejmocnější; śata-patra-patrau — s opeřením připomínajícím okvětní lístky lotosu; śāntau — mírumilovné; apuṅkha — bez tyčky; rucirau — překrásné; ati-tigma-dantau — s velice ostrým hrotem; kasmai — koho; yuyuṅkṣasi — chceš proklát; vane — v lese; vicaran — touláš se; na vidmaḥ — nechápeme; kṣemāya — pro dobro; naḥ — nás; jaḍa-dhiyām — kteří jsme tupí; tava — tvoje; vikramaḥ — chrabrost; astu — kéž je.

Překlad

Poté si Āgnīdhra všiml dvou pronikavých očí Pūrvacitti a řekl: Můj milý příteli, máš dva velmi mocné šípy, jimiž jsou tvé pronikavé oči. Opeření těchto šípů připomíná okvětní lístky lotosu. I když nemají tyčky, jsou překrásné a mají velmi ostré hroty. Vypadají mírumilovně, a proto se zdá, že nebudou na nikoho vystřeleny. Jistě se po tomto lese touláš, abys je na někoho vystřelil, ale nechápu na koho. Má inteligence je tupá a nemohu s tebou bojovat. V udatnosti se ti nikdo nevyrovná, a proto se modlím, aby mi přinesla štěstí.

Význam

Tímto způsobem začal Āgnīdhra chválit mocný pohled, který na něho Pūrvacitti upírala. Přirovnal její pronikavé oči ke dvěma velice ostrým šípům. I když byly její oči krásné jako lotosové květy, zároveň připomínaly šípy bez tyček, a Āgnīdhra se jich proto bál. Doufal, že její pohledy na něho budou příznivé, protože ho již uchvátily, a čím více se ho Pūrvacitti zmocňovala, tím nemožnější by pro něho bylo zůstat bez ní. Āgnīdhra se k Pūrvacitti proto modlil, aby její pohledy na něho nebyly plané, ale příznivé — jinými slovy, modlil se, aby se stala jeho manželkou.

Verš

śiṣyā ime bhagavataḥ paritaḥ paṭhanti
gāyanti sāma sarahasyam ajasram īśam
yuṣmac-chikhā-vilulitāḥ sumano ’bhivṛṣṭīḥ
sarve bhajanty ṛṣi-gaṇā iva veda-śākhāḥ

Synonyma

śiṣyāḥ — žáci, následovníci; ime — tito; bhagavataḥ — tvé ctihodnosti; paritaḥ — obklopující; paṭhanti — recitují; gāyanti — zpívají; sāmaSāma Veda; sa-rahasyam — společně s důvěrnou částí; ajasram — neustále; īśam — Pánovi; yuṣmat — tvůj; śikhā — z vlasů; vilulitāḥ — padající; sumanaḥ — květů; abhivṛṣṭīḥ — déšť; sarve — všichni; bhajanti — užívají si, uchylují se k; ṛṣi-gaṇāḥ — mudrci; iva — jako; veda-śākhāḥ — odvětví védské literatury.

Překlad

Když Mahārāja Āgnīdhra viděl čmeláky, kteří Pūrvacitti následovali, pravil: Můj milý pane, čmeláci kroužící kolem tvého těla jsou jako žáci kolem tvé ctihodnosti. Neustále recitují mantry ze Sāma Vedy a Upaniṣad, a tak se k tobě modlí. Užívají si deště květů, který padá z tvých vlasů, stejně jako se velcí mudrci uchylují k různým odvětvím védské literatury.

Verš

vācaṁ paraṁ caraṇa-pañjara-tittirīṇāṁ
brahmann arūpa-mukharāṁ śṛṇavāma tubhyam
labdhā kadamba-rucir aṅka-viṭaṅka-bimbe
yasyām alāta-paridhiḥ kva ca valkalaṁ te

Synonyma

vācam — znící vibrace; param — jen; caraṇa-pañjara — zvonků na kotnících; tittirīṇām — ptáků tittiri; brahman — ó brāhmaṇo; arūpa — bez podoby; mukharām — je zřetelně slyšet; śṛṇavāma — slyším; tubhyam — tvoje; labdhā — získané; kadamba — jako květ kadamba; ruciḥ — rozkošná barva; aṅka-viṭaṅka-bimbe — na krásných oblých bocích; yasyām — na kterých; alāta-paridhiḥ — opasek ze žhavých uhlíků; kva — kde; ca — také; valkalam — svrchní oděv; te — tvůj.

Překlad

Ó brāhmaṇo, slyším jen cinkání zvonků na tvých kotnících. Zdá se, že v nich cvrlikají ptáci tittiri. Nevidím sice jejich podoby, ale slyším jejich štěbetání. Když se dívám na tvé krásné oblé boky, vidím, že mají rozkošnou barvu květů kadamba, a že tvůj pas obepíná opasek ze žhavých uhlíků. Opravdu — zdá se, že ses zapomněl obléci.

Význam

Āgnīdhra, který byl naplněný chtivou touhou vidět Pūrvacitti, hleděl zvláště na její přitažlivé boky a pas. Když se muž dívá na ženu s takovou chtivou touhou, okouzluje ho její obličej, prsa a pas, neboť žena ze všeho nejdříve přitahuje muže k naplnění jeho sexuálních tužeb krásnými rysy své tváře, půvabnými křivkami prsou a také svým pasem. Pūrvacitti měla na sobě jemné žluté hedvábí, a proto její boky vypadaly jako květy kadamba. Díky jejímu opasku to vypadalo, jako kdyby jí pas obepínaly žhavé uhlíky. Byla oblečená, ale Āgnīdhru posedl takový chtíč, že se zeptal: “Proč přicházíš nahá?”

Verš

kiṁ sambhṛtaṁ rucirayor dvija śṛṅgayos te
madhye kṛśo vahasi yatra dṛśiḥ śritā me
paṅko ’ruṇaḥ surabhīr ātma-viṣāṇa īdṛg
yenāśramaṁ subhaga me surabhī-karoṣi

Synonyma

kim — co; sambhṛtam — plní je; rucirayoḥ — překrásné; dvija — ó brāhmaṇo; śṛṅgayoḥ — dva rohy; te — tvoje; madhye — uprostřed; kṛśaḥ — tenký; vahasi — neseš; yatra — v nich; dṛśiḥ — oči; śritā — připoutané; me — moje; paṅkaḥ — prášek; aruṇaḥ — červený; surabhiḥ — voňavý; ātma-viṣāṇe — na dvou rozích; īdṛk — takový; yena — kterým; āśramam — obydlí; su-bhaga — ó šťastlivý; me — moje; surabhī-karoṣi — naplňuješ vůní.

Překlad

Āgnīdhra poté chválil vztyčená prsa Pūrvacitti. Pravil: Můj milý brāhmaṇo, máš velice tenký pas, a přesto s velkými potížemi opatrně neseš dva krásné rohy, které přitahují moje oči. Co je jejich náplní? Zdá se, že jsi je posypal voňavým červeným práškem, který připomíná vycházející ranní slunce. Ó šťastlivý, řekni mi prosím, odkud máš ten voňavý prášek, který celý můj āśram, mé obydlí, naplňuje příjemnou vůní?

Význam

Āgnīdhra oceňoval vztyčená prsa Pūrvacitti. Poté, co je spatřil, téměř pozbyl rozumu. Nicméně nedokázal rozeznat, zda je Pūrvacitti chlapec nebo dívka, neboť výsledkem jeho askeze bylo, že mezi oběma pohlavími neviděl rozdíl. Oslovil ji proto titulem dvija, “ó brāhmaṇo”. Proč by však měl mít dvija, bráhmanský chlapec, na hrudi rohy? Jelikož měl chlapec tenký pas, Āgnīdhra si myslel, že mu dělá velké potíže tyto rohy nést, a že je tedy jistě naplňuje něco velice cenného. Proč by je jinak nosil? Má-li žena tenký pas a plná prsa, vypadá velmi přitažlivě. Āgnīdhra, jehož oči byly tímto pohledem upoutány, rozjímal o těžkých prsou dívčina štíhlého těla a uvažoval, jakou oporu jim musí poskytovat její záda. Představoval si, že její vztyčená prsa jsou dva rohy, které zakryla látkou, aby ostatní neviděli cennosti, jež obsahují. Āgnīdhra si je ovšem toužebně přál vidět. Žádal proto: “Prosím, odkryj je, abych se podíval, co neseš. Neboj se, nevezmu ti to. Jestli je pro tebe těžké je odhalit, pomohu ti a sám je odhalím, abych viděl, jaké cennosti tyto vztyčené rohy skrývají.” Také ho překvapilo, když na jejích prsou viděl červený kunkumový prášek, který příjemně voněl. I nadále však považoval Pūrvacitti za chlapce a oslovil ji jako nanejvýš šťastlivého muniho (subhaga). Chlapec byl jistě šťastlivý—jak jinak by mohl naplnit celý Āgnīdhrův āśram příjemnou vůní pouze tím, že tam stál?

Verš

lokaṁ pradarśaya suhṛttama tāvakaṁ me
yatratya ittham urasāvayavāv apūrvau
asmad-vidhasya mana-unnayanau bibharti
bahv adbhutaṁ sarasa-rāsa-sudhādi vaktre

Synonyma

lokam — sídlo; pradarśaya — prosím ukaž; suhṛt-tama — ó nejlepší příteli; tāvakam — tvé; me — mně; yatratyaḥ — ten, kdo se tam narodil; ittham — takto; urasā — hrudí; avayavau — dva údy (prsa); apūrvau — úžasné; asmat-vidhasya — člověka, jako jsem já; manaḥ-unnayanau — velmi vzrušující mysl; bibharti — udržuje; bahu — mnohá; adbhutam — úžasná; sarasa — sladká slova; rāsa — milostná gesta, jako je úsměv; sudhā-ādi — jako nektar; vaktre — v ústech.

Překlad

Ó nejlepší příteli, ukaž mi laskavě místo, kde sídlíš. Nedovedu si představit, jak obyvatelé onoho místa získali tak úžasné tělesné rysy, jako jsou tvá vztyčená prsa, jež vzrušují mysl a oči člověka, jako jsem já, který se na ně dívá. Podle sladkých slov a laskavých úsměvů těchto obyvatel usuzuji, že jejich ústa jsou plná nektaru.

Význam

Āgnīdhra, který byl stále ještě zmatený, chtěl vidět místo, odkud bráhmanský chlapec přišel — místo, kde mají muži taková vztyčená prsa. V duchu si říkal, že takové přitažlivé rysy jsou jistě důsledkem přísné askeze, kterou tamní obyvatelé podstupují. Āgnīdhra oslovil dívku jako nejlepšího přítele (suhṛttama), aby neodmítla vzít ho tam s sebou. Neuchvátila ho jen vztyčená prsa, ale také její sladká slova. Zdálo se, že jí z úst plyne nektar, a Āgnīdhrovo překvapení proto neustále rostlo.

Verš

kā vātma-vṛttir adanād dhavir aṅga vāti
viṣṇoḥ kalāsy animiṣonmakarau ca karṇau
udvigna-mīna-yugalaṁ dvija-paṅkti-śocir
āsanna-bhṛṅga-nikaraṁ sara in mukhaṁ te

Synonyma

— co; — a; ātma-vṛttiḥ — jídlo pro udržování těla; adanāt — žvýkáním (betelu); haviḥ — čisté složky oběti; aṅga — můj milý příteli; vāti — emanují; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; kalā — expanze těla; asi — jsi; animiṣa — bez mrkání; unmakarau — dva lesknoucí se žraloci; ca — také; karṇau — dvě uši; udvigna — neklidné; mīna-yugalam — se dvěma rybami; dvija-paṅkti — řad zubů; śociḥ — krása; āsanna — poblíž; bhṛṅga-nikaram — s roji čmeláků; saraḥ it — jako jezero; mukham — obličej; te — tvůj.

Překlad

Můj milý příteli, co jíš pro udržování svého těla? Žvýkáš betel, a proto se ti z úst line příjemná vůně; to dokazuje, že jíš vždy zbytky jídla nabízeného Viṣṇuovi. Jsi jistě expanzí těla Pána Viṣṇua. Tvůj obličej je jako krásné jezero — tvé náušnice ozdobené drahokamy připomínají dva lesknoucí se žraloky s očima, které nemrkají a podobají se očím Viṣṇua, a tvé oči jsou jako dvě neklidné ryby. V jezeře tvého obličeje tedy zároveň plavou dva žraloci a dvě neklidné ryby. Bílé řady tvých zubů kromě toho vypadají jako řady překrásných labutí ve vodě a rozpuštěné vlasy připomínají roje čmeláků, kteří tvůj krásný obličej doprovázejí.

Význam

Oddaní Pána Viṣṇua jsou také Jeho expanze. Nazývají se vibhinnāṁśa. Pánu Viṣṇuovi jsou nabízeny veškeré složky oběti, a protože oddaní jedí vždy prasādam (zbytky Jeho potravy), vůně složek oběti vychází nejen z Viṣṇua, ale i z oddaných, kteří jedí zbytky Jeho potravy nebo potravy Jeho oddaných. Āgnīdhra považoval Pūrvacitti díky příjemné vůni jejího těla za expanzi Pána Viṣṇua. Kromě toho přirovnal její obličej k nádhernému jezeru s lotosy, rybami, labutěmi a čmeláky, neboť její náušnice posázené drahokamy měly tvar žraloků, její rozpuštěné vlasy připomínaly čmeláky dychtící po vůni jejího těla a bílé řady jejích zubů vypadaly jako labutě.

Verš

yo ’sau tvayā kara-saroja-hataḥ pataṅgo
dikṣu bhraman bhramata ejayate ’kṣiṇī me
muktaṁ na te smarasi vakra-jaṭā-varūthaṁ
kaṣṭo ’nilo harati lampaṭa eṣa nīvīm

Synonyma

yaḥ — který; asau — ten; tvayā — tebou; kara-saroja — lotosovou dlaní; hataḥ — udeřený; pataṅgaḥ — míč; dikṣu — na všechny strany; bhraman — pohybuje se; bhramataḥ — neklidné; ejayate — rozptyluje; akṣiṇī — oči; me — mé; muktam — rozpuštěné; na — ne; te — tvé; smarasi — staráš se o; vakra — kadeřavých; jaṭā — vlasů; varūtham — chomáče; kaṣṭaḥ — znepříjemňuje; anilaḥ — vítr; harati — bere; lampaṭaḥ — jako muž připoutaný k ženám; eṣaḥ — tento; nīvīm — spodní šat.

Překlad

Má mysl je již neklidná a svou hrou s míčem, do kterého pinkáš svou lotosovou dlaní, vzrušuješ i mé oči. Tvé kadeřavé černé vlasy jsou nyní rozpuštěné, ale ty jim nevěnuješ pozornost. Nechceš si je upravit? Vychytralý vítr se ti snaží vzít tvůj spodní šat jako muž připoutaný k ženě. To ti nevadí?

Význam

Dívka Pūrvacitti si hrála s míčem v ruce a míč vypadal právě jako další lotosový květ uchopený její lotosovou dlaní. Kvůli jejím pohybům se jí rozpustily vlasy a povolil opasek stahující její šaty; vypadalo to, jako kdyby se ji vychytralý vítr snažil obnažit. Přesto se nijak nestarala, aby si vlasy či šaty upravila. Když se Āgnīdhra snažil spatřit krásu dívčiny nahoty, jeho oči byly velice vzrušené jejími pohyby.

Verš

rūpaṁ tapodhana tapaś caratāṁ tapoghnaṁ
hy etat tu kena tapasā bhavatopalabdham
cartuṁ tapo ’rhasi mayā saha mitra mahyaṁ
kiṁ vā prasīdati sa vai bhava-bhāvano me

Synonyma

rūpam — krása; tapaḥ-dhana — ó nejlepší z mudrců, kteří podstupují askezi; tapaḥ caratām — těch, kdo se podrobují askezi; tapaḥ-ghnam — která znehodnocuje úsilí; hi — jistě; etat — tato; tu — vskutku; kena — jakou; tapasā — askezí; bhavatā — tebou; upalabdham — získaná; cartum — vykonávat; tapaḥ — askezi; arhasi — měla bys; mayā saha — se mnou; mitra — má milá přítelkyně; mahyam — mně; kim — nebo možná; prasīdati — je spokojený; saḥ — on; vai — jistě; bhava-bhāvanaḥ — stvořitel tohoto vesmíru; me — se mnou.

Překlad

Ó nejlepší z těch, kdo podstupují askezi, kde jsi získala tuto úžasnou krásu, která znehodnocuje úsilí ostatních? Kde ses naučila tomuto umění? Jaké metodě ses podrobila, abys získala tuto krásu, má milá přítelkyně? Přeji si, abys mě doprovázela v mém vykonávání askeze, neboť je možné, že stvořitel vesmíru Pán Brahmā je se mnou spokojený a poslal tě, aby ses stala mou manželkou.

Význam

Āgnīdhra oceňoval půvab Pūrvacitti. Překvapilo ho, že vidí takovou výjimečnou krásu, která musela být výsledkem askeze v minulosti. Zeptal se proto dívky, jestli takovou krásu získala právě proto, aby narušovala askezi ostatních. V duchu si říkal, že Pán Brahmā, stvořitel vesmíru, je s ním možná spokojený, a proto ji poslal, aby se stala jeho manželkou. Požádal Pūrvacitti o ruku, aby mohli společně usilovat o seberealizaci v rámci rodinného života. Vhodná manželka pomáhá svému muži ve vykonávání askeze v rodinném životě, jsou-li oba na stejně vznešené úrovni duchovního chápání. Manželé nemohou být v rovnocenném postavení bez duchovního pochopení. Pán Brahmā, stvořitel vesmíru, má zájem o dobré potomstvo, a nikdo tedy nemůže dostat vhodnou manželku, aniž by ho uspokojil. Svatební obřady jsou ve skutečnosti formou uctívání Pána Brahmy. V Indii se dodnes vydávají svatební oznámení s obrázkem Pána Brahmy na přední straně.

Verš

na tvāṁ tyajāmi dayitaṁ dvija-deva-dattaṁ
yasmin mano dṛg api no na viyāti lagnam
māṁ cāru-śṛṅgy arhasi netum anuvrataṁ te
cittaṁ yataḥ pratisarantu śivāḥ sacivyaḥ

Synonyma

na — ne; tvām — tebe; tyajāmi — vzdám se; dayitam — velmi drahá; dvija-deva — Pánem Brahmou, polobohem uctívaným brāhmaṇy; dattam — daná; yasmin — komu; manaḥ — mysl; dṛk — oči; api — také; naḥ — moje; na viyāti — nemohou se odtrhnout; lagnam — pevně připoutané; mām — mě; cāru-śṛṅgi — ó ženo s krásnými vztyčenými prsy; arhasi — měla bys; netum — vést; anuvratam — následovníka; te — tvoje; cittam — touha; yataḥ — kamkoliv; pratisarantu — mohou jít za námi; śivāḥ — přízniví; sacivyaḥ — přátelé.

Překlad

Pán Brahmā, jehož uctívají brāhmaṇové, mi tě velice milostivě dává, a to je důvod, proč jsem se s tebou setkal. Nechci se vzdát tvé společnosti, neboť má mysl a oči jsou na tebe upnuté a nemohou se od tebe odtrhnout. Ó ženo s krásnými vztyčenými prsy, jsem tvým následovníkem. Můžeš mě odvést kamkoliv chceš a tvoji přátelé mohou jít za námi.

Význam

Nyní Āgnīdhra otevřeně přiznává svou slabost. Pūrvacitti ho přitahovala, a proto než mohla říci: “Nic mi do tebe není,” vyjádřil svou touhu si ji vzít. Přitahovala ho do té míry, že byl připravený jít v její společnosti kamkoliv — do pekla i do nebe. Když se člověk nachází pod vlivem chtíče a sexu, odevzdává se nohám ženy bez výhrad. Śrīla Madhvācārya v této souvislosti poznamenává, že když někdo žertuje a mluví jako blázen, může říkat cokoliv, ale jeho slova budou vždy nesmyslná.

Verš

śrī-śuka uvāca
iti lalanānunayāti-viśārado grāmya-vaidagdhyayā paribhāṣayā tāṁ vibudha-vadhūṁ vibudha-matir adhisabhājayām āsa.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; iti — takto; lalanā — žen; anunaya — v získávání; ati-viśāradaḥ — značně zkušený; grāmya-vaidagdhyayā — zběhlý v plnění hmotných tužeb; paribhāṣayā — vybranými slovy; tām — ji; vibudha-vadhūm — nebeskou dívku; vibudha-matiḥ — Āgnīdhra, který měl inteligenci polobohů; adhisabhājayām āsa — získal její přízeň.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Mahārāja Āgnīdhra, jenž se inteligencí vyrovnal polobohům, ovládal umění, jak lichotit ženám, aby si je získal na svou stranu. Potěšil tedy onu nebeskou dívku svými chtivými slovy a vydobyl si její přízeň.

Význam

Král Āgnīdhra byl oddaný, a hmotný požitek ho tedy ve skutečnosti vůbec nepřitahoval. Jelikož však chtěl manželku, aby mohl mít potomstvo, a Pán Brahmā mu za tímto účelem poslal Pūrvacitti, zkušeně ji potěšil lichotivými slovy. Lichotivá slova mužů ženy přitahují. Ten, kdo je zběhlý v tomto umění lichocení, se nazývá vidagdha.

Verš

sā ca tatas tasya vīra-yūtha-pater buddhi-śīla-rūpa-vayaḥ-śriyaudāryeṇa parākṣipta-manās tena sahāyutāyuta-parivatsaropalakṣaṇaṁ kālaṁ jambūdvīpa-patinā bhauma-svarga-bhogān bubhuje.

Synonyma

— ona; ca — také; tataḥ — poté; tasya — jeho; vīra-yūtha-pateḥ — vládce hrdinů; buddhi — inteligencí; śīla — chováním; rūpa — krásou; vayaḥ — mládím; śriyā — bohatstvím; audāryeṇa — a velkodušností; parākṣipta — přitahovaná; manāḥ — její mysl; tena saha — s ním; ayuta — deset tisíc; ayuta — deset tisíc; parivatsara — let; upalakṣaṇam — dlouhý; kālam — čas; jambūdvīpa-patinā — s králem Jambūdvīpu; bhauma — pozemské; svarga — nebeské; bhogān — radosti; bubhuje — užívala si.

Překlad

Inteligence, učenost, mládí, krása, chování, bohatství a velkodušnost Āgnīdhry, krále Jambūdvīpu a vládce všech hrdinů, Pūrvacitti přitahovala. Žila s ním mnoho tisíc let a bohatě si užívala světského i nebeského štěstí.

Význam

Milostí Pána Brahmy v sobě král Āgnīdhra a nebeská dívka Pūrvacitti našli zalíbení a užívali si světského i nebeského štěstí po mnoho tisíc let.

Verš

tasyām u ha vā ātmajān sa rāja-vara āgnīdhro nābhi-kimpuruṣa-harivarṣelāvṛta-ramyaka-hiraṇmaya-kuru-bhadrāśva-ketumāla-saṁjñān nava putrān ajanayat.

Synonyma

tasyām — s ní; u ha — jistě; ātma-jān — syny; saḥ — on; rāja-varaḥ — nejlepší z králů; āgnīdhraḥ — Āgnīdhra; nābhi — Nābhi; kiṁpuruṣa — Kiṁpuruṣa; hari-varṣa — Harivarṣa; ilāvṛta — Ilāvṛta; ramyaka — Ramyaka; hiraṇmaya — Hiraṇmaya; kuru — Kuru; bhadrāśva — Bhadrāśva; ketu-māla — Ketumāla; saṁjñān — zvané; nava — devět; putrān — synů; ajanayat — zplodil.

Překlad

Mahārāja Āgnīdhra, nejlepší z králů, počal v jejím lůně devět synů, kteří se jmenovali Nābhi, Kiṁpuruṣa, Harivarṣa, Ilāvṛta, Ramyaka, Hiraṇmaya, Kuru, Bhadrāśva a Ketumāla.

Verš

sā sūtvātha sutān navānuvatsaraṁ gṛha evāpahāya pūrvacittir bhūya evājaṁ devam upatasthe.

Synonyma

— ona; sūtvā — poté, co porodila; atha — potom; sutān — syny; nava — devět; anuvatsaram — rok za rokem; gṛhe — doma; eva — jistě; apahāya — odešla; pūrvacittiḥ — Pūrvacitti; bhūyaḥ — znovu; eva — jistě; ajam — Pána Brahmu; devam — poloboha; upatasthe — vyhledala.

Překlad

Pūrvacitti porodila těchto devět synů — každý rok jednoho — ale poté, co vyrostli, je ponechala doma a sama znovu vyhledala Pána Brahmu, aby ho mohla uctívat.

Význam

Je známo mnoho případů, kdy Apsary, andělské dívky z nebeských planet, uposlechly pokyn nějakého vyššího poloboha, jako je Pán Brahmā nebo Pán Indra, a sestoupily na tuto Zemi, za někoho se provdaly, porodily děti a poté se vrátily do svých nebeských domovů. Například Menakā, nebeská žena, která přišla svést Viśvāmitru Muniho, porodila Śakuntalu a poté opustila dítě i svého manžela a vrátila se na nebeské planety. Pūrvacitti nezůstala s Mahārājem Āgnīdhrou natrvalo. Poté, co splnila svou úlohu v Āgnīdhrově rodinném životě, opustila jeho i všech devět synů a vrátila se uctívat Pána Brahmu.

Verš

āgnīdhra-sutās te mātur anugrahād autpattikenaiva saṁhanana-balopetāḥ pitrā vibhaktā ātma-tulya-nāmāni yathā-bhāgaṁ jambūdvīpa-varṣāṇi bubhujuḥ.

Synonyma

āgnīdhra-sutāḥ — synové Mahārāje Āgnīdhry; te — oni; mātuḥ — matky; anugrahāt — milostí či díky tomu, že pili mléko z jejího prsu; autpattikena — přirozeně; eva — jistě; saṁhanana — dobře stavěné tělo; bala — sílu; upetāḥ — získali; pitrā — otcem; vibhaktāḥ — rozdělené; ātma-tulya — podle jejich; nāmāni — se jmény; yathā-bhāgam — náležitě rozdělené; jambūdvīpa-varṣāṇi — různé části Jambūdvīpu (pravděpodobně Asie a Evropa dohromady); bubhujuḥ — vládli.

Překlad

Jelikož všech devět Āgnīdhrových synů pilo mléko z prsu své matky, měli přirozeně silná, dobře stavěná těla. Jejich otec dal každému království v určité části Jambūdvīpu a tato království byla pojmenována podle nich. Synové Āgnīdhry tak vládli královstvím, která získali od svého otce.

Význam

Ācāryové se zvláště zmiňují o tom, že slova mātuḥ anugrahāt (“milostí své matky”) se zde vztahují na mléko z matčina prsu. V Indii je rozšířeno přesvědčení, že když dítě dostává alespoň šest měsíců mléko od své matky, bude jeho tělo velice silné. Kromě toho je zde uvedeno, že všichni synové Āgnīdhry byli obdařeni povahou, jakou měla jejich matka. Bhagavad-gītā (1.40) také prohlašuje: strīṣu duṣṭāsu vārṣṇeya jāyate varṇa-saṅkaraḥ — když jsou ženy nečisté, rodí se nekvalifikované děti (varṇa-saṅkara), a když přibývá varṇa-saṅkary, celý svět se stává peklem. Podle Manu-saṁhity proto žena potřebuje pečlivou ochranu, aby zůstala čistá a počestná, a její děti tak mohly v plné míře přispívat blahu lidské společnosti.

Verš

āgnīdhro rājātṛptaḥ kāmānām apsarasam evānudinam adhi-manyamānas tasyāḥ salokatāṁ śrutibhir avārundha yatra pitaro mādayante.

Synonyma

āgnīdhraḥ — Āgnīdhra; rājā — král; atṛptaḥ — neuspokojený; kāmānām — smyslovým požitkem; apsarasam — na nebeskou ženu (Pūrvacitti); eva — jistě; anudinam — den za dnem; adhi — nadmíru; manyamānaḥ — myslel; tasyāḥ — její; sa-lokatām — přemístění na stejnou planetu; śrutibhiḥ — prostřednictvím Ved; avārundha — dosáhl; yatra — kde; pitaraḥ — předkové; mādayante — radují se.

Překlad

Poté, co Pūrvacitti odešla, na ni král Āgnīdhra neustále myslel, neboť jeho chtivé touhy nebyly zdaleka uspokojeny. V souladu s védskými výroky tedy král po smrti dospěl na stejnou planetu jako jeho nebeská manželka. Tato planeta, jež se nazývá Pitṛloka, je místem, kde Pitové (předkové) žijí ve velkých radovánkách.

Význam

Když člověk na něco neustále myslí, dostane po smrti tomu odpovídající tělo. Mahārāja Āgnīdhra neustále myslel na Pitṛloku—místo, kam se vrátila jeho manželka. Po smrti tedy dosáhl stejné planety; patrně proto, aby s ní znovu žil. Bhagavad-gītā také říká:

yaṁ yaṁ vāpi smaran bhāvaṁ
tyajaty ante kalevaram
taṁ tam evaiti kaunteya
sadā tad-bhāva-bhāvitaḥ

“Živá bytost bezpochyby dosáhne právě takového stavu bytí, na jaký vzpomíná, když opouští své tělo.” (Bg. 8.6) Můžeme dojít k přirozenému závěru, že budeme-li neustále myslet na Kṛṣṇu — rozvineme-li plné vědomí Kṛṣṇy — můžeme být přemístěni na planetu zvanou Goloka Vṛndāvana, kde Kṛṣṇa věčně žije.

Verš

samparete pitari nava bhrātaro meru-duhitṝr merudevīṁ pratirūpām ugradaṁṣṭrīṁ latāṁ ramyāṁ śyāmāṁ nārīṁ bhadrāṁ devavītim iti saṁjñā navodavahan.

Synonyma

samparete pitari — po odchodu otce; nava — devět; bhrātaraḥ — bratrů; meru-duhitṝḥ — dcery Merua; merudevīm — Merudevī; prati-rūpām — Pratirūpā; ugra-daṁṣṭrīm — Ugradaṁṣṭrī; latām — Latā; ramyām — Ramyā; śyāmām — Śyāmā; nārīm — Nārī; bhadrām — Bhadrā; deva-vītim — Devavīti; iti — takto; saṁjñāḥ — jména; nava — devět; udavahan — oženili se.

Překlad

Po odchodu jejich otce se devět bratrů oženilo s devíti dcerami Merua, které se jmenovaly Merudevī, Pratirūpā, Ugradaṁṣṭrī, Latā, Ramyā, Śyāmā, Nārī, Bhadrā a Devavīti.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k druhé kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Činnosti Mahārāje Āgnīdhry”.