ŚB 5.18.15

केतुमालेऽपि भगवान् कामदेवस्वरूपेण लक्ष्म्या: प्रियचिकीर्षया प्रजापतेर्दुहितृणां पुत्राणां तद्वर्षपतीनां पुरुषायुषाहोरात्रपरिसङ्ख्यानानां यासां गर्भा महापुरुषमहास्त्रतेजसोद्वेजितमनसां विध्वस्ता व्यसव: संवत्सरान्ते विनिपतन्ति ॥ १५ ॥
ketumāle ’pi bhagavān kāmadeva-svarūpeṇa lakṣmyāḥ priya-cikīrṣayā prajāpater duhitṝṇāṁ putrāṇāṁ tad-varṣa-patīnāṁ puruṣāyuṣāho-rātra-parisaṅkhyānānāṁ yāsāṁ garbhā mahā-puruṣa-mahāstra-tejasodvejita-manasāṁ vidhvastā vyasavaḥ saṁvatsarānte vinipatanti.

Synonyma

ketumālena území zvaném Ketumāla-varṣa; apitaké; bhagavānNejvyšší Osobnost Božství, Pán Viṣṇu; kāmadeva-svarūpeṇav podobě Kāmadeva (Amora neboli Pradyumny); lakṣmyāḥbohyně štěstí; priya-cikīrṣayās touhou uspokojit; prajāpateḥPrajāpatiho; duhitṝṇāmdcer; putrāṇāmsynů; tat-varṣa-patīnāmvládce té země; puruṣa-āyuṣāv období lidského života (zhruba sto let); ahaḥ-rātradny a noci; parisaṅkhyānānāmstejného počtu; yāsāmjejichž (dcer); garbhāḥembrya; mahā-puruṣaNejvyšší Osobnosti Božství; mahā-astravelké zbraně (disku); tejasāzáří; udvejita-manasāmjejichž mysli jsou vzrušené; vidhvastāḥzničené; vyasavaḥmrtvé; saṁvatsara-antena konci roku; vinipatantipadají.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Na území zvaném Ketumāla-varṣa žije Pán Viṣṇu v podobě Kāmadeva, jen aby uspokojil Své oddané. K nim patří Lakṣmījī (bohyně štěstí), Prajāpati Saṁvatsara a všichni jeho synové a dcery. Dcery Prajāpatiho jsou považovány za vládnoucí božstva nocí a jeho synové jsou považováni za vládce dnů. Jeho potomků je celkem 36 000 — jeden pro každý den a každou noc v životě lidské bytosti. Na konci každého roku Prajāpatiho dcery velmi rozruší pohled na oslnivě zářící disk Nejvyšší Osobnosti Božství, a všechny proto potratí.

Význam

Tento Kāmadeva, který se zjevuje jako Kṛṣṇův syn jménem Pradyumna, je viṣṇu-tattva. Jak je to možné, vysvětluje Madhvācārya, který cituje z Brahmāṇḍa Purāṇy: kāmadeva-sthitaṁ viṣṇum upāste. I když je Kāmadeva viṣṇu-tattva, Jeho tělo není duchovní, ale hmotné. Pán Viṣṇu jakožto Pradyumna neboli Kāmadeva přijímá hmotné tělo, ale přesto jedná duchovně. V tom, zda přijímá hmotné či duchovní tělo, není rozdíl—může jednat duchovně za jakýchkoliv podmínek. Māyāvādští filozofové považují za hmotné dokonce i tělo Pána Kṛṣṇy, ale jejich názory nemohou zabránit Pánovým duchovním činnostem.