ŚB 5.14.25
Dévanágarí
क्वचिच्च शीतवाताद्यनेकाधिदैविकभौतिकात्मीयानां दशानां प्रतिनिवारणेऽकल्पो दुरन्तचिन्तया विषण्ण आस्ते ॥ २५ ॥
Verš
kvacic ca śīta-vātādy-anekādhidaivika-bhautikātmīyānāṁ daśānāṁ pratinivāraṇe ’kalpo duranta-cintayā viṣaṇṇa āste.
Synonyma
kvacit — někdy; ca — také; śīta-vāta-ādi — jako je chladný a silný vítr; aneka — různé; adhidaivika — vytvořené polobohy; bhautika — adhibhautika, vytvořené jinými živými bytostmi; ātmīyānām — adhyātmika, vytvořené tělem a myslí; daśānām — podmínek plných utrpení; pratinivāraṇe — v působení proti; akalpaḥ — neschopný; duranta — velice krutými; cintayā — bolestmi; viṣaṇṇaḥ — zasmušilý; āste — zůstává.
Překlad
Jelikož se podmíněná duše nedokáže bránit trojímu utrpení hmotné existence, je velice zasmušilá a její život je plný nářku. Toto trojí utrpení přichází buď jako mentální strádání způsobené polobohy (například v podobě mrazivého větru a nesnesitelného horka), nebo pochází od jiných živých bytostí či od vlastní mysli a těla.
Význam
Takzvaně šťastný materialista musí neustále podstupovat trojí životní utrpení, zvané adhidaivika, adhyātmika a adhibhautika. Proti nim nikdo nic nezmůže. Buď na člověka udeří všechny tři najednou, nebo je jedno nepřítomné a působí další. Proto je živá bytost plná úzkosti a obává se, že utrpení přijde z jedné či z druhé strany. Podmíněná duše je v každém případě sužována alespoň jedním z těchto tří druhů utrpení. Tomu se nemůže nikdo vyhnout.