Śrīmad-bhāgavatam 5.1.12
Verš
na yoga-vīryeṇa manīṣayā vā
naivārtha-dharmaiḥ parataḥ svato vā
kṛtaṁ vihantuṁ tanu-bhṛd vibhūyāt
Synonyma
na — nikdy; tasya — Jeho; kaścit — někdo; tapasā — askezí; vidyayā — vzděláním; vā — nebo; na — nikdy; yoga — mocí mystické yogy; vīryeṇa — osobní silou; manīṣayā — inteligencí; vā — nebo; na — nikdy; eva — jistě; artha — hmotným bohatstvím; dharmaiḥ — mocí náboženství; parataḥ — jakoukoliv vnější mocí; svataḥ — svou snahou; vā — nebo; kṛtam — příkaz; vihantum — vyhnout se; tanu-bhṛt — živá bytost, která přijala hmotné tělo; vibhūyāt — dokáže.
Překlad
Nikdo se nemůže vyhnout příkazu Nejvyšší Osobnosti Božství silou přísné askeze a vznešeného védského vzdělání či pomocí mystické yogy, tělesné síly nebo intelektuálních činností. Nařízení Pána se nemůže vzepřít ani použitím moci náboženství, hmotného bohatství či jakýchkoliv jiných prostředků — ať už sám nebo za pomoci druhých. To nedokáže žádná živá bytost, počínaje Brahmou a konče mravencem.
Význam
V Bṛhad-āraṇyaka Upaniṣadě říká Gargamuni své manželce: etasya vā akṣarasya praśāsane gargi sūryā-candramasau vidhṛtau tiṣṭhataḥ — “Má drahá Gargī, vše je pod vládou Nejvyšší Osobnosti Božství, dokonce i Slunce, Měsíc a všichni ostatní vládci a polobozi, jako je Pán Brahmā a král Indra.” Žádná obyčejná lidská bytost či zvíře s hmotným tělem nemůže uniknout z dosahu vlády Nejvyšší Osobnosti Božství. Každé hmotné tělo má smysly. Smyslové činnosti takzvaných vědců, kteří se snaží zbavit zákona daného Bohem či zákonů přírody, jsou však zbytečné. To rovněž potvrzuje Bhagavad-gītā (7.14): mama māyā duratyayā — vládu hmotné přírody není možné překonat, neboť za ní stojí Nejvyšší Osobnost Božství. Někdy jsme pyšní na svou askezi a mystické jógové síly, ale zde je jasně řečeno, že zákony a nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství nelze překonat ani pomocí mystické síly, ani vědeckým vzděláním či askezí. Není to možné.
Zvláštní význam má slovo manīṣayā (“pomocí inteligence”). Priyavrata mohl namítat, že Pán Brahmā ho žádá, aby přijal rodinný život a zodpovědnost za vládu nad královstvím, ale že Nārada Muni mu naopak radil, aby nepřijímal život hospodáře a nezaplétal se do hmotných záležitostí. Čí pokyn má přijmout, bylo pro Priyavratu hádankou, neboť jak Pán Brahmā, tak Nārada Muni jsou autority. Za těchto okolností je slovo manīṣayā skutečně příhodné, neboť vyjadřuje, že jelikož jsou Nārada Muni i Pán Brahmā autorizovaní udílet pokyny, Priyavrata neměl zavrhnout ani jednoho z nich, ale měl použít svou inteligenci a řídit se radami obou. Pro vyřešení takovýchto dilemat podává Śrīla Rūpa Gosvāmī velice jasné pojetí inteligence. Říká:
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate
Viṣayān, hmotné záležitosti, je třeba přijímat bez ulpívání, a vše je třeba zapojit do služby Pánu. To je skutečná inteligence (manīṣā). Žít s rodinou nebo být králem v hmotném světě není na závadu, přijímá-li člověk vše pro službu Kṛṣṇovi. To vyžaduje nezastřenou inteligenci. Māyāvādští filozofové říkají: brahma satyaṁ jagan mithyā — tento hmotný svět je falešný a jedině Absolutní Pravda je skutečná. Inteligentní oddaný v posloupnosti Pána Brahmy a velkého mudrce Nārady — jinými slovy člen Brahma-sampradāyi — však tento svět za falešný nepokládá. Výtvor Nejvyšší Osobnosti Božství nemůže být falešný; falešné je používat ho pro vlastní požitek. Vše je určeno pro požitek Nejvyšší Osobnosti Božství, jak potvrzuje Bhagavad-gītā (5.29): bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka-maheśvaram—Nejvyšší Pán je svrchovaným vlastníkem a poživatelem, a vše má být proto použito k Jeho požitku a službě Jemu. Každý má používat vše pro službu Nejvyššímu Pánu, ať už jsou podmínky, ve kterých se nachází, příznivé či nepříznivé. To je dokonalé využití inteligence.