ŚB 4.8.56

लब्ध्वा द्रव्यमयीमर्चां क्षित्यम्ब्वादिषु वार्चयेत् ।
आभृतात्मा मुनि: शान्तो यतवाङ्‌मितवन्यभुक् ॥ ५६ ॥
labdhvā dravyamayīm arcāṁ
kṣity-ambv-ādiṣu vārcayet
ābhṛtātmā muniḥ śānto
yata-vāṅ mita-vanya-bhuk

Synonyma

labdhvāzískáním; dravya-mayīmvyrobené z hmotných prvků; arcāmBožstvo k uctívání; kṣitihlína; ambuvodou; ādiṣupočínaje; nebo; arcayetuctívání; ābhṛta-ātmākdo se dokonale ovládá; muniḥvelká osobnost; śāntaḥv klidu; yata-vākovládá řeč; mitaskromný; vanya-bhukjíst to, co roste v lese.

Překlad

Je možné uctívat podobu Pána zhotovenou z hmotných prvků, jako je země, voda, dřeň, dřevo nebo kov. V lese ji stačí zhotovit z pouhé hlíny a vody a uctívat Pána podle výše zmíněných zásad. Oddaný se musí dokonale ovládat, být skromný, a co se týče jídla, má se spokojit jen s lesními plody.

Význam

Oddaný by měl kromě meditace o Pánově podobě a recitace mantry, do které ho zasvětil duchovní mistr, uctívat i Pánovu podobu. Uctívání podoby Pána je nezbytné. Impersonalisté se snaží meditovat o něčem neosobním a uctívat to, což je zbytečně obtížné a navíc velice nejisté. Jejich způsob uctívání Pána a meditace se nedoporučuje. Dhruva Mahārāja dostal radu, aby uctíval hliněnou podobu Pána, neboť v džungli (pokud není možné mít podobu z kovu, dřeva či kamene) je nejlepší vytvořit Božstvo z hlíny a vody a uctívat Pána v této podobě. Oddaný si také nemusí dělat starosti s vařením — má Božstvu obětovat lesní plody nebo ovoce a zeleninu dostupnou ve městě a spokojit se s přijímáním této potravy. Neměl by dychtit po labužnických pochoutkách. Pokud je to však možné, Božstvu se obětují samozřejmě ty nejlepší pokrmy z ovoce a zeleniny, vařené či syrové. Důležité je, že oddaný má být usměrněný (mita-bhuk). To je jedna z jeho předností. Nemá si přát uspokojovat jazyk určitým pokrmem, ale spokojit se s jakýmkoliv prasādam, které mu Pán ze Své milosti ponechá.