Śrīmad-bhāgavatam 4.31.15
Verš
punaś ca tasmin praviśanti kāle
bhūtāni bhūmau sthira-jaṅgamāni
tathā harāv eva guṇa-pravāhaḥ
Synonyma
yathā — jako; eva — jistě; sūryāt — ze slunce; prabhavanti — vytváří se; vāraḥ — voda; punaḥ — znovu; ca — a; tasmin — do něho; praviśanti — vstupuje; kāle — časem; bhūtāni — všechny živé bytosti; bhūmau — do země; sthira — nehybné; jaṅgamāni — a pohyblivé; tathā — podobně; harau — do Nejvyšší Osobnosti Božství; eva — jistě; guṇa-pravāhaḥ — emanace hmotné přírody.
Překlad
Během období dešťů vytváří slunce vodu a časem, během letního období, ji opět vstřebává. Podobně i všechny živé bytosti — pohyblivé i nehybné — pocházejí ze země a po nějakém čase se do ní opět jako prach vracejí. Stejným způsobem vše emanuje z Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a časem do Něho opět vstupuje.
Význam
Neosobní filozofové kvůli svému nedostatečnému poznání nechápou, jak může vše pocházet z Nejvyššího Pána a poté s Ním opět splynout. Brahma-saṁhitā (5.40) potvrzuje:
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi-vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Transcendentální paprsky záře Brahmanu vycházejí z Kṛṣṇova těla a v nich se nachází vše. To potvrzuje Bhagavad-gītā (9.4). Mat-sthāni sarva-bhūtāni. I když Kṛṣṇa není všude Osobně přítomný, Jeho energie je příčinou všeho stvoření. Celý vesmírný projev není ničím jiným než ukázkou Kṛṣṇovy energie.
Dva příklady dané v tomto verši jsou velice názorné. Během období dešťů napomáhá déšť růstu zeleniny, a umožňuje tak člověku i zvířatům získat životní energii. Když neprší, potravy je málo a člověk i zvířata umírají. Všechny rostliny i pohyblivé živé bytosti pocházejí původně ze země a opět se do ní vracejí. Stejně tak vychází celková hmotná energie z těla Kṛṣṇy a tehdy se celý vesmírný projev stane viditelným. Když Kṛṣṇa Svou energii pohltí, vše zaniká. To je jinými slovy vysvětleno v Brahma-saṁhitě (5.48):
jīvanti loma-vilajā jagad-aṇḍa-nāthāḥ
viṣṇur mahān sa iha yasya kalā-viśeṣo
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
Celé toto hmotné stvoření pochází z těla Nejvyššího Pána a v době zničení do Něho opět vstupuje. Tento proces tvoření a ničení probíhá díky dýchání Mahā-Viṣṇua, který je pouze úplnou částí Kṛṣṇy.