Skip to main content
Knihovna » Śrīmad-Bhāgavatam » Zpěv čtvrtý: Stvoření čtvrtého řádu » KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Sloka 74

ТЕКСТ 74

Verš

Текст

evaṁ pañca-vidhaṁ liṅgaṁ
tri-vṛt ṣoḍaśa vistṛtam
eṣa cetanayā yukto
jīva ity abhidhīyate
евам̇ пан̃ча-видхам̇ лин̇гам̇
три-вр̣т ш̣од̣аша вистр̣там
еш̣а четаная̄ юкто
джӣва итй абхидхӣяте

Synonyma

Дума по дума

evam — takto; pañca-vidham — pět smyslových předmětů; liṅgam — jemné tělo; tri-vṛt — ovlivněné třemi kvalitami; ṣoḍaśa — šestnáct; vistṛtam — expandované; eṣaḥ — toto; cetanayā — s živou bytostí; yuktaḥ — spojené; jīvaḥ — podmíněná duše; iti — takto; abhidhīyate — je chápána.

евам – така; пан̃ча-видхам – петте сетивни обекта; лин̇гам – финото тяло; три-вр̣т – изпитващо влиянието на трите гун̣и; ш̣од̣аша – шестнайсет; вистр̣там – производни; еш̣ах̣ – това; четаная̄ – с живото същество; юктах̣ – съединени; джӣвах̣ – обусловената душа; ити – така; абхидхӣяте – се разбира.

Překlad

Превод

Pět smyslových předmětů, pět smyslových orgánů, pět poznávacích smyslů a mysl představuje šestnáct hmotných expanzí. Ty se pojí s živou bytostí a jsou ovlivněny třemi kvalitami hmotné přírody. Tak se vykládá existence podmíněné duše.

Петте сетивни обекта, петте сетивни органа, петте сетива за придобиване на информация и умът са шестнайсетте еманации на материята. Те се свързват с живото същество и са обект на въздействие от страна на трите гун̣и на материалната природа. Това представлява съществуването на обусловената душа.

Význam

Пояснение

Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (15.7):

В Бхагавад-гӣта̄ (15.7) Бог Кр̣ш̣н̣а казва:

mamaivāṁśo jīva-loke
jīva-bhūtaḥ sanātanaḥ
manaḥ-ṣaṣṭhānīndriyāṇi
prakṛti-sthāni karṣati
мамаива̄м̇шо джӣва-локе
джӣва-бхӯтах̣ сана̄танах̣
манах̣-ш̣аш̣т̣ха̄нӣндрия̄н̣и
пракр̣ти-стха̄ни карш̣ати

“Živé bytosti v tomto podmíněném světě jsou Mé věčné dílčí části. Jelikož žijí podmíněným životem, těžce zápolí se šesti smysly, ke kterým patří i mysl.”

Живите същества в този обусловен свят са мои вечни, откъснати частици. Поради обусловения живот те водят упорита борба с шестте сетива, включващи ума“.

Zde je rovněž vysvětleno, že živá bytost přichází do styku se šestnácti hmotnými prvky a je ovlivněna třemi kvalitami hmotné přírody. Živá bytost a tato kombinace prvků se spojují a vytvářejí to, čemu se říká jīva-bhūta, podmíněná duše, která těžce zápolí v hmotné přírodě. Nejprve je celková hmotná energie vzrušena třemi kvalitami hmotné přírody. To vše vytváří životní podmínky živé bytosti. Tak se vyvíjí jemné a hrubé tělo a jejich složky jsou země, voda, oheň, vzduch, éter atd. Podle Śrī Madhvācāryi je projevení jemného těla živé bytosti (které sestává z mysli, smyslových předmětů, pěti smyslů, které získávají poznání, a pěti smyslů, které jednají v hmotném světě) možné tehdy, když je vědomí, životní síla v srdci, vzrušené třemi kvalitami hmotné přírody.

За това се говори и в текста, който разглеждаме: в него се казва, че живото същество влиза в контакт с шестнайсетте материални елемента и изпитва въздействието на трите гун̣и на материалната природа. Живото същество, свързано с тази комбинация от елементи, представлява това, което се нарича джӣва-бхӯта – обусловена душа, водеща отчаяна борба в материалния свят. Най-напред трите гун̣и на материалната природа активират съвкупното материално битие, след което то се превръща в жизнена среда за живото същество. Така възникват фините и грубите материални тела, изградени от земя, вода, огън, въздух, пространство и т.н. Според Шрӣ Мадхва̄ча̄ря появата на финото тяло, което се състои от ум, сетивни обекти, пет сетива за придобиване на знание и пет сетива за извършване на дейности в материална среда, става възможна едва когато трите гун̣и на материалната природа активират съзнанието, т.е. жизнената сила в сърцето.